Aktuální vývoj ukrajinské krize a přerušení dodávek zemního plynu na Ukrajinu jsou jednoznačným důkazem zranitelnosti Evropy. Téma energetické bezpečnosti, zajištění stabilních dodávek energetických surovin, je nyní aktuálnější než kdykoliv předtím.

Páteční jednání šéfů států a vlád v Bruselu za účasti českého premiéra bylo mimo jiné věnováno právě otázkám energetické bezpečnosti. „Faktorem, který nejvíce přispěje k posílení evropské energetické bezpečnosti, je bezpochyby dokončení vnitřního energetického trhu založeného na zcela propojené evropské energetické infrastruktuře," uvedl k tématu na zasedání v Bruselu český předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Evropští lídři se shodli na přijetí krátkodobých opatření, především přezkoumání a vyhodnocení existujících krizových mechanismů, navýšení zásob pro případ přerušení dodávek a posílení energetické infrastruktury, včetně reverzních toků plynu. Podle slov předsedy vlády „Česká republika vítá posílení reverzních toků plynu mezi zeměmi EU a v případě dodávek z Ruska je připravena podílet se na řešení krizového scénáře".

Česká republika podporuje urychlení výstavby potřebné energetické infrastruktury, především strategicky významných projektů společného evropského zájmu. Dobrým příkladem je také česko-polský plynovod STORK II, který přispěje k posílení bezpečnosti dodávek v regionu střední Evropy. K jeho realizaci vydal 23.6. 2014 pozitivní rozhodnutí Energetický regulační úřad. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil „nutnost hledání nových zdrojů financování pro strategické projekty v rámci evropských rozpočtů".

Česká republika podporuje mezinárodní infrastrukturní projekty, které povedou k diverzifikaci přepravních tras a dodavatelských zemí. Všechny projekty je nutno posuzovat také z pohledu respektování evropského práva a pravidel liberalizovaného energetického trhu. Obchod se zemním plynem se musí, stejně jako v případě jiných komodit, řídit pravidly trhu a nikoli se stát politickou zbraní.

• Priorita ČR: jednotný trh s energiemi