SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

EU hledá řešení jazykového rébusu patentů

Kdy: 01.07.2010, Kde: Brusel

Získat patent v Evropě stojí v průměru desetkrát víc než v USA. Změnit to může nový návrh Evropské komise. Ten má ukončit dohady, jež brzdí vznik jednotného patentu EU.

Evropská komise se opět pokusila rozetnout gordický uzel, kterým jsou požadavky na překlady patentů Evropské unie. Právě debaty o nich jsou již léta jednou z hlavních překážek vzniku jednotného unijního patentu. Ve čtvrtek 1. července 2010 proto Komise zveřejnila návrh nařízení týkající se požadavků na překlady patentů EU, jímž chce po letech přivést Unii ke shodě.

Navržené řešení by podle Komise snížilo náklady na získání patentové ochrany v EU a tím podpořilo inovace v Evropě. V současnosti je možné získat v Evropě ochranu vynálezu cestou evropského patentu, který na základě Evropské patentové úmluvy uděluje Evropský patentový úřad v Mnichově. Signatáři úmluvy je dnes 37 států (27 členů EU a dalších 10 zemí). Většina těchto států jako podmínku platnosti patentu na svém území vyžaduje jeho překlad dosvého úředního jazyka, čímž se získání patentu prodražuje. Uvádí se, že evropský patent uznávaný takto ve třinácti zemích stojí přibližně 20 000 eur, z toho 14 000 eur připadá na  překlady. Průměrný evropský patent je tak desetkrát dražší než patent v USA, který stojí přibližně 1850 eur. Patent EU by byl v podstatě evropským patentem, který by automaticky platil ve všech státech EU a nepodléhal by žádné validaci.

Návrh Komise vychází ze současného jazykového režimu evropských patentů. Úředními jazyky Evropského patentového úřadu jsou angličtina, francouzština a němčina. Podle volby přihlašovatele by proběhlo řízení s přihláškou patentu EU v některém z těchto jazyků a v tomto jazyce by byl patent také udělen a zveřejněn. Patentové nároky by se, stejně jako v případě evropských patentů, zveřejnily také ještě ve dvou zbývajících jazycích.

Žádné další překlady by se nevyžadovaly. Pouze v případě sporu by majitel patentu musel na své náklady předložit překlad patentu do úředního jazyka  státu EU, v němž má porušovatel bydliště či sídlo, nebo do jazyka státu, v němž došlo k porušení patentu, a dále do úředního jazyka státu, kde má sídlo příslušný soud. Dále Komise počítá s tím, že pro potřeby šíření technických informací by měly být zájemcům na vyžádání k dispozici strojové překlady patentů do všech úředních jazyků EU. Žádné ustanovení o těchto strojových překladech však v návrhu Komise obsaženo není.

Na základě Lisabonské smlouvy vyžaduje návrh k přijetí souhlas všech členských států EU. Belgické předsednictví považuje jeho dosažení za jednu ze svých priorit a bude o něj ucházet  zejména na Radě pro konkurenceschopnost v říjnu. To si vyžádá značné úsilí belgických expertů, protože názory na otázku překladů se v jednotlivých státech EU stále ještě různí. Pro některé z nich bude navržené řešení přijatelné, jiné státy však v minulosti vyjadřovaly obavy ohledně náležité kvality strojových překladů, které by byly pro malé a střední podniky jediným zdrojem informací o udělených patentech. Vyskytly se také názory, že levný patent EU  přinese prospěch spíše přihlašovatelům ze třetích zemí, než evropským podnikům.

Nařízení je jedním z prvků tzv. patentového balíčku, jehož cílem je vytvořit patent EU. Patří do něj dále návrh nařízení o patentu EU (během švédského předsednictví v druhém pololetí 2009 dosáhly členské státy obecného přístupu) a návrh dohody o soudu pro evropské patenty a patenty EU (návrh byl během českého předsednictví v prvním pololetí 2009 odeslán ke stanovisku Soudnímu dvoru EU).

Další informace:

Foto: EK