SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

EU se dohaduje, jak podpořit farmáře v krizových situacích

Kdy: 16.07.2012, Kde: Brusel

Ministři zemědělství zemí EU se shodnou, že v určitých situacích je záhodno zemědělcům pomáhat. Již méně je jasné, jakou podobu tato pomoc má mít.

Pokud evropské zemědělce postihne pohroma, jakou například loni zažili pěstitelé zeleniny kvůli panice ohledně výskytu bakterie Escherichia coli, měli by mít nárok na pomoc Evropské unie. Shodli se na tom ministři zemědělství členských států, kteří se sešli v pondělí 16. července 2012 v Bruselu. Již méně ale jejich názory ladily v diskusi nad definicí takových okolností nebo produktů, jichž by  se případná pomoc týkala.

Právě otázka výjimečných krizových opatření v rámci Společné zemědělské politiky (SZP) byla hlavním tématem prvního zasedání šéfů zemědělských resortů za kyperského předsednictví v Radě EU. Českou delegaci na jednání vedl ministr Petr Bendl.

Sadu opatření, která mají zemědělcům napomoci při řešení krizí a mimořádných výkyvů na trzích, ale také v prevenci proti výskytu takových krizových situací, navrhla v rámci reformního balíčku SZP Evropská komise.

V rámci I. pilíře SZP by podle návrhů měly být tržní nástroje doplněny o možnost rychle aktivovat účinná mimořádná opatření v případech výkyvů na trzích způsobených cenovými šoky, výskytem chorob zvířat či rostlin či ztrátou důvěry spotřebitelů. Příkladem je právě loňská krize s výskytem bakterie Escherichia coli.

Pro II. pilíř SZP (tj. rozvoj venkova) jsou navržena opatření za účelem předcházet krizovým situacím např. formou pojištění nebo nového nástroje pro stabilizaci příjmů, který by měl mít podobu vzájemných fondů ke krytí případných ztrát příjmu.

Drtivá většina ministrů při jednání podpořila zavedení mimořádných tržních opatření v I. pilíři SZP. Rozdílné názory však již zazněly k otázce rozsahu produktů, které by měly být tímto nástrojem pokryty a k definování okolností, za kterých by byl nástroj použit. Někteří ministři žádali přesnou definici podmínek, aby se předešlo možnému zneužívání, na druhou stranu zazníval argument pro potřebnou flexibilitu.

Obdobná je situace i co se týče opatření na zvládání rizik a krizí v rozvoji venkova. Obecně existuje poptávka mezi ministry po opatřeních na řízení rizik, na straně druhé je pak viditelná disharmonie mezi názory na jejich obsah a strukturu. Zejména u nástroje pro stabilizaci příjmu jsou názory rozdílné vzhledem k jeho možné finanční náročnosti. Většina ministrů se také vyslovila pro to, aby opatření a jejich implementace byla volitelná a dobrovolná podle potřeb jednotlivých států Unie.

Budoucí podoba opatření pro řešení rizik a krizí tak bude jednou částí skládačky reformního procesu unijní zemědělské politiky. A právě zásadní pokrok v těchto jednáních je jedním z hlavních cílů kyperského předsednictví v Radě EU.

Foto: EK