SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

EU zvažuje, jak řešit konflikty trestních jurisdikcí

Kdy: 06.08.2011 - 08.08.2011, Kde: Osnabrück, Německo

Mezinárodní akademici trestního práva diskutují metodiku optimálního řešení.

Volný pohyb osob je jedním z největších výdobytků evropské integrace. Členské státy EU se ale stále častěji musejí vypořádávat s přeshraniční kriminalitou, jejíž pachatelé jej zneužívají. Jde například o kriminální organizace, jejíž členové mají různou státní příslušnost a páchají trestnou činnost ve více státech najednou – typicky např. praní špinavých peněz a obchod s drogami či padělaným zbožím. Jak potom tyto pachatele stíhat, když vzhledem k mezinárodnímu prvku vznikne soudní příslušnost vícero zemí odpovědných za provedení trestního stíhání?

Na tuto otázku nyní hledají odpověď především odborníci. Ve dnech 4. až 6. srpna 2011 uspořádalo Centrum pro evropská a mezinárodní studia při Právnické fakultě Univerzity Osnabrück, Německo (ZEIS) pod vedením Prof. Dr. Arndta Sinna odbornou mezinárodní konferenci k aktuálnímu tématu Konflikty trestní jurisdikce v rámci přeshraniční organizované trestné činnosti - právní komparatistika mezinárodního trestního práva. Právní experti ze 17 zemí (kromě řady evropských států šlo mimo jiné i o USA, Rusko, Japonsko, Brazílii či Tchaj-wan) se zabývali klíčovými aspekty přeshraničního trestního stíhání.

Jaká budou unijní pravidla?

Účastníci konference diskutovali dva právní modely případné budoucí unijního legislativy nově dle Lisabonské smlouvy. Šlo by o návrh směrnice či nařízení, jež by podstatně rozšířily aplikaci nástrojů justiční spolupráce v trestních věcech mezi členskými státy EU a přispěly tak k dalšímu prohloubení principu ústavního a trestního práva – zákazu nového stíhání obviněného pro týž skutek (ne bis in idem). Diskutovala se konkrétní transparentní a předvídatelná právní kritéria určení příslušnosti členského státu k provedení spravedlivého trestního procesu a jejich závazná hierarchizace, jako např. princip místa spáchání trestného činu, státní příslušnost pachatele či oběti, otázka shromáždění důkazů v jednom členském státě a princip zabránění zneužití výběru jurisdikce (tzv. forum shopping).

Podstatná část diskuse byla věnována otázce, jak zajistit procesní ochranu práv obviněných osob v případě, že spáchaný trestný čin spadá do soudní kompetence několika členských států EU. Byla hodnocena role Eurojustu, jednotky pro mezinárodní justiční spolupráci, který sídlí v Haagu. Poznatky a fakta, získané během konference, mají dle organizátorů ideálně posloužit jako základ přípravných legislativních prací na úrovni EU v příštích několika letech.

Vystoupení expertky Stálého zastoupení

K tématu „Šance a možnosti rámcového rozhodnutí 2009/948/JHA o předcházení a řešení konfliktu jurisdikcí“, kterou členské státy Unie úspěšně projednaly pod vedením českého předsednictví v roce 2009, přičemž se jednalo o legislativní iniciativu České republiky, Slovinska, Slovenska, Polska a Švédska, vystoupila s praktickými postřehy také zástupkyně úseku justice a vnitra Stálého zastoupení ČR při EU Denisa Fikarová. Ta účastníkům přiblížila podrobnosti a úskalí tehdejšího negociačního procesu v Radě EU a diskutovala s nimi reálné vyhlídky a možnosti případných budoucích právních aktů EU, jež na toto rámcové rozhodnutí mohou navázat.

Reálné možnosti spolupráce v této oblasti nastínil i národní člen Německa v Eurojustu H. Herrnfeld či A. Eser, bývalý ředitel renomovaného Institutu Maxe Plancka pro zahraniční a mezinárodní trestné právo ve Freiburgu. Diskuse poukázala na problematický fakt: členské státy v současnosti sice do určité míry mohou podpořit myšlenku závazných předvídatelných pravidel pro určení soudní příslušnosti, avšak současně platí, že ne vždy tyto členské státy jsou a priori ochotny vzdát se svých suverénních práv a kompetencí. Nepochybná přidaná hodnota případného nového širokého návrhu legislativního aktu tak může v reálu narazit na nedostatek politické vůle detailně harmonizovat unijní justiční spolupráci v této oblasti.

Foto: Rada EU