SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Evropská hlavní města kultury změní tvář

Kdy: 08.03.2011, Kde: Brusel

Výběr evropských měst kultury, jímž bude v roce 2015 Plzeň, by měl být v budoucnu transparentnější.

Jaký by po roce 2019 měl být projekt Evropských hlavních měst kultury? Měly by se spíše soustředit na „domácí“ kulturu, nebo zdůraznit mezinárodní vazby? Tyto a další otázky nyní diskutují odborníci z celé EU.

Jedna z veřejných debat proběhla počátkem března v Bruselu. Soustředila se především na evropskou „přidanou hodnotu“ projektu. „Realizátoři by se neměli bát rozšířit definici kultury a zaměřit se na mládež, sport a mnohojazyčnost a pokusit se podtrhnout mezinárodní charakter, tedy ne se jen omezit na pozvání několika zahraničních umělců,“ řekl Steve Green ze sítě kulturních institucí EUNIC. Jeho názor podpořila i Evropská komise, jejíž zástupci připomněli, že jedním z cílů projektu je nejen přilákat místní obyvatelstvo, ale i zahraniční turisty. V EU se stále častěji hovoří o tzv. udržitelné turistice, která s místní kulturou úzce souvisí.

Účastníci z Německa,  Rakouska a Finska, kteří vesměs mají zkušenosti s pořádáním Evropského hlavního města kultury, podpořili návrh, že jedním partnerským městem by každoročně mělo být město mimo EU. Např. město Turku, které je Evropským hlavním městem kultury roku 2011, úzce spolupracuje s partnery v Rusku a Japonsku. Experti například kladně hodnotili projekt „Bordering memories“, na kterém spolupracují města Turku, Tallinn a Petrohrad.

Výběr města a hodnocení poroty by měly být v budoucnu ještě transparentnější a měření kritérií výběru by mělo být konkrétněji popsáno v  průvodci pro kandidáty. Účastníci debaty se ovšem shodli, že je nutné dát prostor kreativitě a inovaci v projektech. V kultuře i tvorbě by měla být zachována svoboda. K tomuto názoru se přiklonil i Vladimír Šucha, ředitel pro kulturu, mnohojazyčnost a komunikaci DG EAC. 

Dalším z témat byla i role Unie v realizaci projektů. Někteří diskutující volali po jejím zvýšení. „EU by měla mít větší pravomoci, protože se stává, že projekt negativně ovlivní ekonomická či politická situace v dané zemi, jak se prokázalo v litevském hlavním městě Vilnius či v Istanbulu,“ řekl Ulrich Fuchs, náměstek generálního ředitele sdružení Marseille-Provence 2013. Problémem může být i to, že vybraný kandidát nenaplní sliby, které se zavázal splnit při soutěži, kde je často  konkurence opravdu obrovská (například ve Španělsku o titul usiluje 16 měst a v Polsku 11, přičemž v každém z nich může uspět jen jedno). Komise zdůraznila, že projekty by měly být tedy vypracovány detailněji a prokázat, že jsou realizovatelné, a to i finančně. Přínos projektu obyvatelstvu a jeho trvanlivost představují základní priority.

Titulem Evropského hlavního města kultury se bude v roce 2015 honosit i Plzeň. Vybojovala si tak šanci prokazovat svou výjimečnost a potenciál v kulturní oblasti.

 

Článek vznikl ve spolupráci s Marií Leflerovou, studentkou MEE Université de Provence.

Foto: Plzeň 2015