česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Jak skloubit zemědělství s ochranou životního prostředí?

Kdy: 15.05.2012, Kde: Brusel

Společná zemědělská politika EU by v budoucnosti měla být „zelenější“.

Vyšší míra ochrany rostlinných a živočišných druhů, snižování emisí skleníkových plynů, adaptace na klimatické změny či snižování rizika eroze zemědělské půdy. To jsou některé z hlavních cílů, k jejichž splnění má pomoci i reformovaná, „zelenější“ podpora evropským zemědělcům. Právě o „ozelenění“ společné zemědělské politiky EU (SZP) jednali 15. května 2012 na svém pravidelném zasedání ministři zemědělství členských států sedmadvacítky.

„Ozelenění“ (tzv. greening) je v konstrukci SZP zcela novým prvkem. Jednání ministrů bylo součástí diskusí o celkové reformě zemědělské politiky. Důraz na ochranu životního prostředí v zemědělské politice vyplývá z nové reality. Evropská unie patří mezi největší vývozce zemědělských produktů a potravin na světě. Zároveň ale patří mezi největší dovozce a s postupující liberalizací obchodu je evropské zemědělství vystaveno rostoucí konkurenci zahraničních výrobků. Přitom EU patří mezi světové lídry v oblasti ochrany životního prostředí a pohody zvířat a skloubit podporu konkurenceschopnosti s přísnými evropskými standardy je stále těžší.

Splnit kýžené cíle mají pomoci i všichni zemědělci, kteří budou čerpat takzvané přímé platby. Pro ně Evropská komise navrhuje soubor povinných opatření. V praxi má být 30 % finančních prostředků rezervováno na platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, tedy zmiňované ozelenění. Aby zemědělci získali tyto platby, budou muset splnit několik podmínek. Navržený systém je velmi přísný. Pokud by nesplnili žádné z nich, nejen, že by neobdrželi 30 % prostředků za ozelenění, ale ztratili by nárok až na dvojnásobek této částky.

Jaké jsou tyto podmínky? Projde-li návrh Komise, budou muset pěstovat rozmanité plodiny a ne pouze jednu nebo dvě, protože takový způsob hospodaření nepřispívá ke kvalitě půdy a je z dlouhodobého hlediska neúnosný. Dále budou muset pečovat o louky a pastviny a ponechat 7 % plochy své orné půdy bez jakékoliv produkce. Tyto povinnosti se mají vztahovat na všechny zemědělce s výjimkou zemědělců hospodařících ekologickým způsobem, kteří mají patřičný certifikát osvědčující splňování podmínek ekologického zemědělství.

Naplňování všech podmínek se neobejde bez dopadu na výsledky hospodaření jednotlivých podniků. Proto ministři jednali o možnostech, jak navržený systém lépe přizpůsobit potřebě skloubení konkurenceschopnosti a plnění ekologických cílů.

Většina evropských zemí podporuje myšlenku ozelenění SZP, ale požadují větší flexibilitu tak, aby mohly zohlednit své specifické podmínky. Řada z nich požaduje, aby sankce za případné nesplnění podmínek nepřekročily 30 % prostředků na tyto platby vyčleněných. Většinově také žádají stanovení limitů výměry podniků, tak aby malé farmy nebyly omezeny jednotlivými požadavky, jejichž dodržení je v malém podniku těžko splnitelné, zatímco větší podniky je mohou splnit bez větších obtíží. Dalším návrhem je, aby se povinnost ozelenění nevztahovala na zemědělce, kteří hospodaří převážně na loukách a pastvinách, nebo jsou široce zapojeni do agro-environmentálních opatření financovaných z programu rozvoje venkova, nebo na ty, kteří hospodaří dlouhodobě udržitelným způsobem.

Vyjednávání evropských institucí o konečné podobě ozelenění přímých plateb bude pokračovat i v druhé polovině roku za kyperského předsednictví a bude velmi důležité pro celkovou podobu dohody o reformě SZP po roce 2013.

Foto: EK