SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Jaký bude Schengen v budoucnu?

Kdy: 24.06.2011, Kde: Brusel

Summit EU rozhodl, že se evropský prostor bez hranic přizpůsobí nové realitě.

Šéfové států a vlád se v pátek 24. června 2011 na zasedání Evropské rady shodli na potřebě přizpůsobit schengenská pravidla nové realitě. Konkrétní podoba reformy fungování Schengenu bude ale teprve i přes jisté náznaky předmětem dalších diskusí nad návrhem Evropské komise, který by měla představit v září.

Důsledkem politických událostí v severní Africe, odstartovaných v Tunisu, je i zesílení migračního tlaku hlavně na hranice jižních států Evropské unie. Jen za první čtvrtletí tohoto roku bylo zaznamenáno 33 000 pokusů o nelegální vstup do EU, což představuje meziroční nárůst o 121 %. V kombinaci s probíhající diskusí nad rozšířením Schengenu o Bulharsko a Rumunsko a projednáváním návrhu na revizi schengenského hodnotícího mechanismu byly tyto okolnosti hlavním impulsem k povýšení tohoto bytostně evropského tématu na vrcholnou politickou úroveň.

Evropská rada hledala potřebný recept, jak si s novou situací poradit i ve snaze předcházet panickým či nestandardním reakcím individuálních členských států. To nebyl kvůli vysoké citlivosti tématu volného pohybu osob, který představuje základní svobodu občana EU, a suverénních kompetencí členských států za ochranu své hranice, žádný lehký úkol. I proto se nelze divit, že přestože politické špičky EU sice určité možnosti změny správy prostoru bez hranic načrtly, jejich konkretizace a uplatnění v praxi bude třeba ještě dále  náležitě a podle očekávání i složitě upřesňovat.

Jedním z nových prvků má být zpřísnění a rozšíření hodnotících kritérií, kterými se posuzuje připravenost členského státu na schengenskou spolupráci. V budoucnu by mohly být  členské státy nově posuzováno např. i z hlediska vlády práva, míry korupce či obchodování s lidmi. Bulharska ani Rumunska, současných adeptů na vstup do Schengenu, by se toto nicméně dotknout nemělo.

Dalším revolučním prvkem je rozšíření důvodů, pro které lze obnovit kontroly na vnitřních hranicích. Zatímco dnes je to možné pouze v případech ohrožení veřejného pořádku či vnitřní bezpečnosti dotčené země, nyní k tomu bude možno přikročit i tehdy, pokud převládne názor, že některý z členských států není schopen plnit své povinnosti a nedokáže dostatečně ochránit vnější hranici EU.

Podmínky nového mechanismu i způsob rozhodování o jeho uplatnění jsou ale prozatím přiblíženy pouze velice vágně. Každopádně má jít o krok extrémně výjimečný, kterému by  měla předcházet asistenční fáze založená na solidární technické či finanční pomoci členských států a Agentury pro koordinaci ochrany vnějších hranic EU (FRONTEX). Ta mimochodem i díky pokroku během maďarského předsednictví získala posílený mandát, zejména ve operační činnosti.

Deklarovaným cílem Evropské rady nebylo demontovat Schengen, ale naopak jej prostřednictvím jeho adaptace na vnější i vnitřní rizika zachovat. Očekávaný návrh Evropské komise může napovědět, nakolik jsou opodstatněné skeptické názory, které v novém mechanismu spatřují začátek konce prostoru bez hranic.

Další informace:

Foto: EK