SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Kdo bude novým šéfem eurozóny?

Kdy: 15.05.2012, Kde: Brusel

Volba předsedy Eurogroup se odehrává na pozadí personální rošády na čtyřech špičkových pozicích evropských institucí.

Eurogroup, skupina ministrů financí členských zemí eurozóny, která má klíčový vliv na fungování společné měny, hledá nového šéfa. Dosavadní předseda, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, skončí své funkční období letos v červnu. Současně se vyjednává i o obsazení dalších tří špičkových postů v evropských institucích: člena výkonné rady Evropské centrální banky (ECB), prezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a šéfa Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který nahradí dočasný EFSF.

Z hlediska bezprostředního vlivu na další osud eura jsou zásadní pozice předsedy Eurogroup, která mimo jiné rozhoduje uvolnění prostředků ze záchranného valu, a člena nejužšího vedení ECB, jejíž  prvotní starostí je cenová stabilita, zároveň však hraje díky možnosti odkupu obligací členských zemí nezastupitelnou roli v dluhové krizi eura. Výkonná rada má sice šest členů, ovšem vzhledem k jejich  masivní obměně v posledním období je současný výběr  nástupce Španěla José Manuela Gonzáleze-Páramy na dlouhých šest poslední změnou, která tak zásadně ovlivní dlouhodobou názorovou rovnováhu vedení centrální banky.              

Přestože v ideálním případě by hlavní roli při obsazování pozic měly hrát především individuální kvality kandidátů, bude nepochybně rozhodovat i země původu. Všeobecně se očekává, že Eurogroup by měl vést zástupce zemí s nejvyšší bonitou (ratingovým hodnocením AAA), které nesou vůči finančním trhům hlavní tíhu současných problémů společné měny. Beze zbytku splňují tato kritérium po lednovém snížení hodnocení Francie a Rakouska od ratingové agentury S&P pouze Finsko, Lucembursko, Německo a Nizozemsko.   

Finský premiér a někdejší ministr financí Jyrki Katainen by mohl být velmi dobrým kandidátem, ovšem Finsko již drží klíčový post komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti v osobě Olliho Rehna a bylo by výrazně nadreprezentováno. Odstupující Lucemburčan Juncker by jako svého nástupce rád viděl italského premiéra a ministra financí Maria Montiho. Německo disponuje výborným kandidátem v podobě ministra financí Wolfganga Schäubleho, je ovšem otázkou, nakolik je zvládnutelné kombinovat extrémně náročnou pozici předsedy Eurozóny s vedením ministerstva financí největší evropské ekonomiky. Navíc by jeho volba patrně znemožnila pokračování vysoce hodnoceného současného šéfa EFSF Klause Reglinga v obdobné funkci v ESM a Thomase Mirowa v čele EBRD. Nizozemsko stojí před mimořádnými volbami, je tedy pro současnou volbu mimo hru.

Nový faktor přichází se změnou francouzského prezidenta – zatímco Nicolas Sarkozy by velmi pravděpodobně podpořil Schäubleho, není postoj nastupující hlavy státu Francoise Hollanda dosud znám.

Do vedení ECB by svého kandidáta rádo prosadilo Španělsko, které usiluje o trvalé zastoupení ve výkonné radě. Tím by ovšem převažovali zástupci problémových a rozpočtově spíše méně odpovědných jižních zemí, s čímž se premiantské státy nehodlají smířit.

Řešení úlohy o čtyřech neznámých musí být nalezeno již tento měsíc, na zasedání ministrů financí zemí eurozóny 14. května 2012 a celé sedmadvacítky 15, května se mu tedy zcela jistě i proto dostane mimořádné pozornosti.