česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Kolik peněz dostanou evropští zemědělci?

Kdy: 26.04.2012, Kde: Lucemburk

Ministři členských zemí rozebrali budoucnost přímých plateb a podporu mladých zemědělců.

Jak bude Evropská unie v budoucnu dotovat své farmáře? A jak do podnikání v zemědělství nalákat mladé lidi? To byla zásadní témata zasedání ministrů zemědělství zemí EU, kteří se sešli 26. dubna v Lucemburku. Ministři se v rámci debaty o reformě Společné zemědělské politiky tentokrát zaměřili zejména na otázku jejího financování prostřednictvím přímých plateb, které tvoří největší koláč unijních prostředků vyhrazených pro zemědělství.

Evropská unie podporuje své zemědělce přímými platbami, které obdrží, pokud splní stanovené podmínky. Celkem jde o částku přesahující 40 miliard eur ročně, a proto se evropští daňoví poplatníci oprávněně ptají, jak jsou jejich peníze vynaloženy. Platby se většinou odvíjejí od předchozí produkce nebo od plochy zemědělské půdy, kterou farmáři obhospodařují. Reforma ale přináší změny. Do budoucna ale má být podpora založena pouze na ploše obhospodařované půdy a podmínky mají být výrazně přísnější. Navíc mají být platby směřovány jinak, než dnes.

Mezi problémy současného evropského zemědělství patří stárnutí populace a nedostatek mladých lidí, kteří by měli zájem o zemědělství. Problémem je často získání finančních prostředků na pořízení farmy, nákup zvířat a strojů a počáteční výdaje v prvních letech podnikání. Proto si EU klade za cíl podpořit mladé lidi, aby začali podnikat v zemědělství a přinášeli do oboru nové myšlenky a postupy a tím zvyšovali konkurenceschopnost evropského zemědělství.

Dosud se EU snažila podpořit mladé lidi v zemědělském hospodaření příspěvky na zahájení podnikání v rámci programů zaměřených na venkov. Česká republika poskytuje podporu mladým zemědělcům z evropského programu rozvoje venkova na roky 2007 až 2013.

Ministři jednali mj. o návrhu Evropské komise, aby mladí zemědělci, kterým ještě nebylo 40 let, navíc obdrželi vyšší přímé platby a tím byli motivováni k zemědělskému podnikání. Na podporu by měli nárok ti, kteří v zemědělství podnikají méně než 5 let. Jde o zajímavý nápad a myšlenka podpořit více mladé zemědělce má v EU všeobecnou podporu. Na druhou stranu je nezbytné promyslet dopady takového opatření na ostatní zemědělce a na byrokracii, která by s takovým systémem byla spojená. Proto se většina zemí shoduje v tom, že unijní země by si měly samy vybrat, zda nový systém spustí nebo se spokojí s dnešními programy.

Pozornost přitáhla i otázka podpory aktivních zemědělců. Nasnadě je otázka, kdo je vlastně ten aktivní zemědělec. Unie se snaží nepodporovat podniky, které nejsou zemědělci v pravém slova smyslu. Záměr je to chvályhodný, ale není vždy jednoduché to odlišit. Za zemědělství je dnes považována například i údržba krajiny, která sehrává důležitou roli při ochraně životního prostředí. Otázkou je také neodradit zemědělce od vedlejší činnosti, např. výroby, autodopravy, aby diversifikoval své příjmy v období, kdy zemědělskou činnost nevykonává nebo má propad v příjmech vlivem okolností (počasí, neúroda).

V neposlední řadě se ministři zaměřili na návrh omezit přímé platby pro jeden podnik částkou 300 tisíc eur za rok. Řadě zemí by taková změna unijní zemědělské politiky nevadila, protože mají většinou menší nebo malé farmáře a zemědělské podniky. V jiné situaci jsou pak země s tradičně velkými podniky, jako je Česká republika nebo Německo či Velká Británie, které poukazují na to, že se tímto uměle brání rozvoji a růstu firem v tomto sektoru.

Debaty intenzivně pokračují i o dalších prvcích reformy Společné zemědělské politiky, jako jsou ozelenění nebo rozvoj venkova.

Foto: EK