SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Komise hodnotila uchazeče o vstup do EU

Kdy: 12.10.2011, Kde: Brusel

Přístupová jednání s kandidáty na členství v Unii se do budoucna více zaměří na oblast justice a bezpečnosti.

Rok 2011 je důležitým rokem pro rozšiřování Evropské unie. Chorvatsko uzavřelo přístupové rozhovory, jejich zahájení je navrženo s Černou Horou a Srbsko má šanci získat kandidátský status. Na druhou stranu trvá napětí ve vztazích Srbska a Kosova, jakož i Kypru a Turecka.

Za této situace představil český eurokomisař Štefan Füle ve středu 12. října 2011 letošní "rozšiřovací balíček". Ten vypočítává  klíčové oblasti, na které je třeba se v oblasti rozšiřování EU zaměřit, a zároveň přináší aktuální hodnocení jednotlivých kandidátských zemí a potenciálních kandidátů na vstup do EU.

Co tedy přináší nová Strategie pro rozšíření 2011, kterou komisař Füle představil? V nadcházejícím období se Evropská komise hodlá zaměřit především na posilování vlády práva a pokračování reformy státní správy v zemích, jež aspirují na členství v EU. Na základě dosavadních zkušeností z přístupového procesu s Chorvatskem bude Komise od nynějška v rámci přístupových jednání navrhovat otevření kapitol týkajících se soudnictví, základních práv, spravedlnosti, svobody a bezpečnosti (tj. kapitol 23 a 24) jako prvních, a jejich uzavření pak mezi posledními. Cílem je zajistit v těchto klíčových oblastech mezi EU a kandidátskými zeměmi soustavnou, dlouhodobou spolupráci vedoucí k účinným výsledkům.

Komise bude dále věnovat zvýšenou pozornost zajištění svobody médií a svobody projevu, jež jsou základním předpokladem pro opravdové funkční změny ve společnosti, a bude dbát na přijímání příslušné legislativy, která mj. zajistí větší ochranu novinářů.

Komise také zdůrazňuje, že v oblasti jihovýchodní Evropy je třeba zlepšit regionální a sousedskou spolupráci a zabránit tomu, aby bilaterální problémy zatěžovaly rozšiřovací proces (tzn. je třeba, aby si je zúčastněné strany vyřešily ještě před zahájením přístupových rozhovorů).

Poslední významnou oblastí, na kterou je podle mínění Komise třeba se v rámci rozšiřovacího procesu prioritně zaměřit, je další ekonomická transformace (včetně posilování energetických a dopravních sítí) a směřování k cílům obsaženým ve strategii Evropa 2020.


Jednotlivé kandidátské a potenciálně kandidátské země hodnotí Komise následujícím způsobem:

Chorvatsko

Komise oceňuje úspěšné uzavření přístupových rozhovorů v létě jako motivující příklad pro další země regionu a dává kladné doporučení k podpisu přístupové smlouvy. Klíčový bude nyní monitoring plnění chorvatských závazků vyplývajících z uzavření negociací.

Turecko

Turecko je pro EU klíčovým partnerem. Za poslední více než rok nicméně bohužel nedošlo v přístupových jednáních k žádnému pokroku, což je příčinou oboustranné frustrace. Je načase ukončit hru vzájemného obviňování, kdo nese větší odpovědnost za zamrznutí přístupových jednání, a soustředit se na "pozitivní agendu" (tj. stavět na vzájemně přínosných tématech). EK vyzývá k obnovení dynamiky jednání, nicméně tato jednání mají v každém případě probíhat v rámci struktury přístupových rozhovorů. Komise také se znepokojením sleduje momentální bilaterální spory mezi Tureckem a Kyprem.

Island

Island je v procesu rozšiřování dalším povzbuzujícím příkladem. V letošním roce byly otevřeny čtyři vyjednávací kapitoly a dvě z nich zároveň i předběžně uzavřeny. Cílem Komise je během prvního pololetí 2012 dokončit proces porovnávání islandské legislativy s legislativou EU a otevřít všechny zbývající kapitoly. Klíčovým faktorem zůstává postoj islandské veřejnosti a kapitola 13. Rybolov. Jde o spojité nádoby – pokud se v rybolovu podaří dojednat oboustranně uspokojivé podmínky, je pravděpodobné, že v islandské veřejnosti převáží kladný postoj ke vstupu země do EU.

Srbsko

Země dosáhla značného pokroku a Komise doporučila udělit kandidátský status za předpokladu, že se Srbsko vrátí k jednacímu stolu v dialogu s Kosovem. Přístupová jednání navrhuje Komise otevřít ve chvíli, kdy bude adekvátně splněna jediná klíčová priorita (která již sama o sobě vypovídá o velkém pokroku, jehož Srbsko dosáhlo), jež se týká dodržování ustanovení Dohody o stabilizaci a přidružení a další normalizace vztahů s Kosovem.

Černá Hora

Komise oceňuje výsledky dosavadního úsilí a navrhuje zahájit přístupová jednání. To však není samo o sobě cílem, ale počátkem další dlouhé cesty. Černá Hora má být první zemí, pro niž v souladu se svou novou strategií Komise navrhne otevření kapitol 23 a 24 mezi prvními.

Makedonie

Komise znovu potvrdila své doporučení zahájit přístupové rozhovory, jakkoliv Makedonii čeká ještě hodně práce pokud jde o nezávislost justice, reformu veřejné správy, či svobodu médií. Nevyhnutelné je také nalezení řešení sporu s Řeckem ohledně názvu země.

Albánie

Pokrok v posledním roce brzdila zablokovaná politická situace. Dle Komise je zásadní, aby se podařilo překonat vzájemnou nedůvěru domácích politiků a aby se země vrátila k reformám. Pozitivní je rozhodnutí opozice o účasti na práci parlamentu. Komise nyní očekává, že Albánie co nejdříve předloží konkrétní výsledky a posune se v plnění 12 klíčových priorit (stanovených ve zprávách Komise v minulém roce).

Bosna a Hercegovina

Zablokovaná vnitropolitická situace zabránila pokračování reforem. Komise doufá, že se brzy podaří – více než rok po volbách – vytvořit vládu na celostátní úrovni. Přivítala také fakt, že od března letošního roku  disponuje EU (díky přijatým závěrům Rady) důvěryhodnou, solidní politikou vůči Bosně a Hercegovině. Je zásadní, aby došlo k přijetí zákona o státní pomoci a uvedení ústavy v soulad s výnosem Evropského soudu pro lidská práva, aby země mohla podat přihlášku do EU.

Kosovo

Pokrok země považuje Komise sice za omezený, leč mimořádně pozitivní je odhodlání kosovské vlády pokračovat v reformách. Přetrvávajícími problémy jsou organizovaný zločin a korupce, dále pak zvýšené napětí na severu země. Komise spustí koncem roku s Kosovem vízový dialog a je také připravena zahájit strukturovaný dialog k otázkám právního státu s cílem pomoci zemi pokročit v reformách.

 

Další informace:

Foto: EP