SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Konference rozebrala svobodu médií na západním Balkáně a v Turecku

Kdy: 06.05.2011, Kde: Brusel

Novináři, odborníci a zástupci EU poukázali na případy potlačování svobody tisku.

Dne 6. května 2011 se v Bruselu uskutečnila konference Speak Up! k problematice svobody médií na západním Balkáně a v Turecku. Věnovala se přehledu situace v kandidátských či potenciálně kandidátských  zemích na členství v Evropské unii i praktickým opatřením, jež může v blízké budoucnosti učinit Unie či profesní a neziskové organizace ve zmiňovaných státech.

Konference, již zorganizovalo Generální ředitelství pro rozšíření Evropské komise, se zúčastnilo několik set novinářů, akademiků, zástupců profesních organizací i neziskového sektoru a pracovníků evropských institucí.

Nespravedlivě stíhaní v Turecku

Velká pozornost byla věnována 57 novinářům uvězněným v Turecku, z nichž jsou mnozí zadržováni na základě zneužití zákona o boji proti terorismu a jsou uvězněni, aniž by znali obvinění. Přítomní zástupci novinářských organizací a jednotliví novináři vyjádřili svým kolegům podporu a shodli se, že na případy potlačování svobody tisku je třeba soustavně poukazovat a zasazovat se o propuštění nespravedlivě vězněných. Významnou roli může sehrát i Evropská unie prostřednictvím kritérií, jejichž splnění vyžaduje pro vstup kandidátských zemí do svých řad.

Problémy investigativních novinářů

Vystupující připomněli mezinárodní den svobody tisku 3. května a poukázali na výsledky pravidelných hodnocení svobody médií v jednotlivých zemích světa, která připravují organizace Reportéři bez hranic a Freedom House. Ve všech zemích západního Balkánu (tj. Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Makedonie, Srbsko) a Turecku čelí především investigativní novináři nejrůznějším tlakům ze strany vlády, podnikatelských lobby či vlastníků médií. Někteří odborníci poukázali na repolitizaci sdělovacích prostředků.

Za nepřátele nezávislých médií byly označeny následující faktory: a) laxní přístup státních orgánů k vyšetřování útoků na novináře a nedostatek úcty vůči práci novinářů ve společnosti; b) nedostatečně fungující soudnictví, které dostatečně neprosazuje dodržování přijatých zákonů, jakkoliv kvalitních; c) nejisté financování, neprůhledné vlastnictví a provázání s kriminálními organizacemi; d) cenzura, včetně autocenzury.

Cesty k nápravě

Kromě již zmiňované role Evropské unie, jež může svým nekompromisním trváním na dodržování zásad svobodných médií ovlivnit přístup vlád v regionu západního Balkánu a Turecku, je třeba v těchto zemích zajistit dostatečné podmínky pro novinářskou práci. Jak konstatovala např. ředitelka Evropské federace novinářů Renate Schröderová, novináři žijící v podmínkách korupce, chudoby a strachu nemohou náležitě pracovat.

Spolupráce novinářů z různých zemí a vzájemná solidarita mezi nimi mohou napomoci zlepšení situace jednotlivců: bude-li například článek odkrývající nekalé praktiky pana XY zveřejněn současně v několika zemích najednou, zvýší se nejen povědomí o investigativní žurnalistice, ale zároveň vznikne i vyšší tlak na vyšetření případu. Podporu si zaslouží také vzdělávání nejen samotných novinářů, ale i státních úředníků, soudců, státních zástupů a policie.

V neposlední řadě je zapotřebí obnovit či znovu vytvořit povědomí o médiích jako veřejně prospěšném statku, čemuž mohou přispět i diskuse napříč společností; významná úloha v tomto směru připadne především neziskovým organizacím. V červnu se právě na téma žurnalistiky jako veřejně prospěšné činnosti uskuteční konference v Bělehradě.

Další kroky EU

Komisař pro rozšíření Štefan Füle, který se konference také zúčastnil, uvedl, že stav médií reflektuje stupeň vývoje každé společnosti a výzev, jimž čelí. Uvedl také, že proces stabilizace a přidružení a následně samotné přístupové rozhovory fungují jako účinný hybatel změn i v oblasti médií.

Komisař přislíbil zveřejnit závěry a doporučení konference nejen na oficiální webové stránce, ale i rozeslat je formou přílohy k dopisu premiérům všech zemí západního Balkánu a Turecka. Evropská služba pro vnější činnost také chápe svobodu médií jako průřezové téma, na jehož význam pravidelně upozorňuje při jednání se zahraničními partnery.

 

Další informace:

Problematice svobody tisku se věnují i některé dokumentární filmy, jež budou uvedeny v Bruselu v rámci přehlídky Jeden svět: www.czechrep.be/oneworld