česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ministři jednali o nákaze schmallenbergským virem

Kdy: 23.01.2012, Kde: Brusel

Šéfové zemědělských resortů diskutovali také strategii pro ochranu zvířat na roky 2012 – 2015 a budoucí zemědělskou politiku EU.

Do prvního jednání ministrů zemědělství pod taktovou dánského předsednictví, které se odehrálo v Bruselu 23. ledna 2012, neplánovaně zasáhl aktuální vývoj kolem nové nákazy hospodářských zvířat tzv. schmallenbergským virem v EU.

Tento vir se dosud vyskytl ve Velké Británii, Nizozemsku, Německu a v Belgii a postihuje především skot, ovce a kozy. Jeho přenos na člověka nebyl zaznamenán. Čeští chovatelé mohou být klidní, jelikož v České republice nebyly zjištěny příznaky nákazy a výskyt viru také nebyl zatím zjištěn.

Pohoda zvířat

Ministři původně plánovali projednat dvě důležitá témata: ochranu a pohodu (welfare) zvířat a podobu společné zemědělské politiky po roce 2013. Co se týče prvního z témat, za posledních pět let došlo ke značnému zlepšení ochrany zvířat a též se vylepšily podmínky jejich chovu. EU má v této oblasti jedny z nejpřísnějších požadavků na světě. Nicméně stále existuje prostor pro zlepšování, a to jak u některých druhů zvířat, tak například u většího sjednocení podmínek pohody zvířat mezi státy v EU.

Podle průzkumů veřejného mínění 60 % Evropanů uvádí, že jim není lhostejný způsob chovu zvířat a že jsou ochotni z vlastní kapsy přispět na jejich zlepšení. Jak? Například v roli spotřebitele, který bude kupovat a vyžadovat výrobky pocházející právě z těch chovů, které se na zlepšování chovu zvířat soustředí.

I proto se Strategie na roky 2012 až 2015, kterou Evropská komise ministrům představila, zaměřila mimo jiné právě na způsoby, jak zlepšit povědomí chovatelů a veřejnosti o rozdílných podmínkách chovu zvířat. Nyní se o Strategii rozběhne v EU podrobná diskuse a ještě za dánského předsednictví ministři stanoví Evropské komisi hlavní směry k dalšímu rozpracování.

Fungování trhů

Jak má vypadat společná zemědělská politika po roce 2013 se diskutuje již řadu měsíců. Tentokrát se ministři zaměřili na fungování trhu. Dotkli se také možnosti zavedení určité podpory zemědělcům v případě, že by došlo k nějaké nečekané extrémní události.

Pro příklad nemusíme jít daleko. Připomeňme si například nedávnou krizi způsobenou bakterií E.Coli v ovoci a zelenině, což mělo kvůli přirozenému strachu spotřebitelů značný dopad na pěstitele. Ministři se však shodli, že tato opatření musí zůstat opravdu výjimečná a mohou se spustit pouze za přísných podmínek.

Další důležitou oblastí je fungování potravinového řetězce. Jednou z palčivých otázek pro zemědělce a potravinářské výrobce jsou podmínky, které si diktují velcí obchodníci. Měla by se tedy vnést větší rovnováha mezi jednotlivé články řetězce. To ale za předpokladu, že budou zachována pravidla pro dodržování hospodářské soutěže. Není tedy překvapením, že většina ministrů podpořila sdružování zemědělců a výrobců do producentských a mezioborových organizací, čímž by mohla posílit jejich vyjednávací síla.

Ministři také kvitovali návrh komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Cioloşe, aby se na vysoké úrovni otevřela diskuse ke zrušení výsadbových práv na pěstování vinné révy od roku 2015. Rozděleni naopak zůstali u další ožehavé otázky, kterou je zrušení unijních výrobních kvót na cukr od roku 2015.

Příště se ministři zemědělství setkají v Bruselu v březnu. Budou pokračovat hlavně v diskusi o podobě společných politik po roce 2013, a to jak v zemědělské, tak i rybářské oblasti.

Českou delegaci na Radě pro zemědělství a rybářství vedl náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček.

Foto: EK