SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Není šťáva jako šťáva

Kdy: 06.12.2011, Kde: Brusel

Nová pravidla pro výrobu a označování ovocných šťáv výrazně prospějí zákazníkům.

Spotřebitel to nemá úplně jednoduché, pokud se chce vyznat v džungli nápojů zvaných ovocné šťávy. Například to, čemu legislativa říká ovocná šťáva, běžný spotřebitel zná jako džus. A i když jsou předpisy pro výrobu již nyní dostatečně přísné a nemělo by docházet k žádnému ohrožení zdraví spotřebitele, chaotické označování někdy vede k tomu, že si zákazník z obchodu někdy odnese něco jiného, než původně zamýšlel.

Nyní Evropská unie dokončuje nová pravidla pro složení, výrobu, označování a názvy těchto nápojů. Ta by měla přispět k tomu, že se bude spotřebitel lépe orientovat v označování na obalu a bude lépe rozlišovat mezi jednotlivými kategoriemi šťáv.

Jaké tyto kategorie jsou? Rozeznáváme ovocné šťávy (které spotřebitel obvykle má spjaty s názvem džus), ovocné nektary, ovocné nápoje a nakonec limonády. Klíčovým pro označení nápoje je zejména podíl ovocné složky, ale spotřebitel by se měl zajímat i o způsob zpracování či o obsah cukru nebo přídatných látek.

Spotřebitele ale může mást nejvíce, že na první pohled nemusí být vždy patrné, o jaký nápoj jde. Přední strana obalu má totiž za úkol hlavně prodat – tj. přitáhnout pozornost spotřebitele a přesvědčit ho k nákupu. Stejně, ne-li dokonce důležitější pro spotřebitele je přitom strana druhá, kde se drobným písmem dočteme ve složení, o jaký nápoj jde a jaké ingredience a přísady obsahuje.

Co si má spotřebitel pod každým pojmem představit?

  • Ovocná šťáva má 100% podíl ovocné nebo zeleninové složky. Jak již bylo řečeno, je to vlastně nápoj, který lidé mají nejvíce zařazen pod pojem džus. Šťáva může být jednosložková (např. pomeranč nebo jablko) nebo vícesložková (s kombinací několika druhů ovoce, např. jahody s jablkem). Taková ovocná šťáva může být přímo lisovaná a stáčená do kartónových obalů nebo PET lahví. Často se dá koupit na farmářských trzích. Nebo, a to je daleko častější případ, může být vyrobena ředěním ze zmrazeného koncentrátu, který předtím vznikl odpařením vody z čerstvě vylisované šťávy. Statistiky uvádějí, že výroba šťáv z koncentrátu (87,6 %) překonává v EU šťávy vyrobené přímo (12,4 %). Koncentrát si výrobci buď vyrábějí sami, nebo ho dovážejí. Největším dodavatelem koncentrátů je Čína. Problém spočívá v tom, že se na obalu o tomto původu nikde nedá dočíst. Ovocné šťávy mohou obsahovat přírodní cukry, vitamíny, minerály a například kyselinu citrónovou. Co naopak obsahovat nesmí, to jsou konzervanty, sladidla, barviva a jiné přídatné látky.
  • Ovocný nektar je nápoj s nižším než 100% podílem ovocné nebo zeleninové složky – její minimální obsah se liší podle druhu ovoce (dolní hranice se pohybuje kolem 25 %). Nektary mohou být doslazovány přírodními cukry, medem nebo umělými sladidly. Mohou být také obohaceny o vitamíny a minerály, ale nesmí obsahovat  barviva, konzervanty ani jiné přídatné látky. Stává se, že ovocný nektar je nejčastěji zaměňován právě s ovocnou šťávou a je potřeba se pozorně začíst do složení.
  • Ovocný nápoj má podíl ovoce nebo zeleniny nižší, než je stanoveno pro nektar (záleží na druhu ovoce) – obecně je podíl ovocné nebo zeleninové složky u ovocných nápojů nižší než 25 %. Ovocné nápoje mohou kromě vitaminů, minerálů, přírodních cukrů a sladidel obsahovat také přídavné látky (například konzervanty, barviva, aromata).
  • Limonáda obsahuje zpravidla jen velmi malé množství ovocné složky a bývá sycená CO2. Stejně jako ovocné nápoje může obsahovat přídavné látky.

Většina těchto ovocných nápojů je pasterovaných, podobně jako například mléko. Tudíž není třeba, aby byly i chemicky konzervovány. Takže pokud je na obalu napsáno „bez chemického ošetření“, „bez konzervantů“ nebo „bez cukru“, tak to samozřejmě motivuje spotřebitele, aby po takovém nápoji sáhl. Většinou totiž netuší, že v podstatě ani jedno ovocná šťáva neobsahuje. Jinými slovy, výrobce vychvaluje kvality ovocné šťávy, která tyto vlastnosti z povahy věci normálně má.

Aktuálně se v EU dokončuje legislativní proces, který by měl i toto upravit. To by mělo vést k lepší orientaci spotřebitele. Chystaná pravidla také odrážejí vývoj technologických postupů a mezinárodních norem při výrobě ovocných šťáv a nektarů. Zpřesňují a potvrzují rozlišení mezi ovocnou šťávou a šťávou vyrobenou z koncentrátu. Také definitivně ruší u ovocných šťáv možnost přídavku cukru, což jde v souladu s trendy, kdy výrobci sami přidávají cukr do ovocných šťáv již velmi zřídka. Možnost přislazování tak zůstane pouze u nektarů a některých dalších produktů. Zajímavé také je, že jako surovina pro výrobu ovocných šťáv budou povolena rajčata.

Další novinkou je, že výrobce již nebude moct používat na obalu označení „bez přidaného cukru“. A to právě proto, že přidávání cukru do ovocných šťáv již bude bez výjimky zcela zakázáno.

Rovněž u šťávy ze dvou smíšených plodů budou muset být oba plody uvedeny povinně již v názvu výrobku. Takže by už neměla nastat situace, kdy je na obalu lákavý obrázek jahody, název zní Jahůdka, ale spotřebitel se ve složení dočte, že jahodové šťávy je v nápoji pouze 24 % a dalších 21 % tvoří jablečná šťáva a zbytek voda.

Předpis nevstoupí v platnost hned, především kvůli ekonomickým nákladům a přizpůsobení národních legislativ budou mít výrobci 18 měsíců na provedení a uplatňování nových pravidel. Dalších 18 měsíců pak budou mít ještě možnost dávat na trh své výrobky označené podle původních pravidel, a to právě z důvodu snížení výrobních nákladů a udržení konkurenceschopnosti. Na udržení úrovně kvality a nezávadnosti ovocných šťáv toto přechodné období nebude mít žádný vliv.

Foto: EP