SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nová dohoda s USA o sledování financování terorismu je na světě

Kdy: 15.06.2010, Kde: Brusel

Evropská komise vyjednala s USA návrh nové dohody o předávání bankovních údajů. Nyní jej musejí schválit členské státy a Evropský parlament.

Evropská komise schválila v úterý 15. června 2010 návrh nové dohody mezi EU a USA o předávání bankovních a osobních údajů v rámci boje proti terorismu (tzv. dohoda SWIFT II). Cílem tohoto návrhu je specifikovat způsob, jakým budou předávány bankovní a osobní údaje obsažené v celosvětovém platebním vypořádacím systému SWIFT z EU do USA.

Dohoda určuje, v jakých případech a za jakých podmínek bude možné tyto údaje předávat a ustanovuje Europol (agenturu EU v oblasti prosazování práva) jako instituci, která bude dohlížet na oprávněnost amerických požadavků vůči SWIFTu. Dále jsou v dohodě zakotvena základní pravidla pro nakládání s takto předanými údaji v USA a rovněž záruky pro občany EU, pokud by došlo k nesprávnému nakládání s jejich osobními údaji obsaženými ve  SWIFTu.

Společnost SWIFT má na území EU svoje sídlo v Belgii a současně jsou počítačové servery obsahující údaje o bankovních a platebních převodech v rámci Evropy, Afriky a Asie umístěny na území Holandska. Jsou na nich tedy uloženy také údaje o bankovních převodech z/do České republiky. Pro celosvětové vyšetřování a stíhání terorismu a jeho financování je důležité, aby přístup k těmto údajům měly také americké bezpečnostní složky USA. Jen tak mohou sledovat postup financování teroristických aktivit.

První návrh dohody SWIFT, který byl dojednán ještě švédským předsednictvím EU ve druhé polovině roku 2009, odmítl v únoru tohoto roku schválit Evropský parlament. Zdůvodňoval to nedostatečnou ochranou osobních údajů občanů EU a nedostatečnými zárukami při uplatňování práva na administrativní a soudní ochranu v USA.

Nový návrh dohody SWIFT II již vyjednávala v novém institucionálním uspořádání daném Lisabonskou smlouvou Evropská komise, přičemž text se podařilo dohodnout v rekordně krátké době pouhých dvou měsíců. Návrh dohody bude nyní muset schválit Rada, kde většina členských států již avizovala pozitivní přístup, a Evropský parlament.

Dohoda o ochraně dat

V úzké souvislosti s výše uvedenou dohodou SWIFT II přijala Evropská komise již v květnu tohoto roku návrh mandátu k vyjednávání rámcové dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy o ochraně osobních údajů předávaných v rámci spolupráce v oblasti justice a vnitra. Cílem je zajistit vysoký stupeň ochrany osobních  údajů, které jsou předávány mezi bezpečnostními a soudními složkami EU a USA při spolupráci v boji proti organizovanému zločinu, terorismu, nelegální migraci a ochraně hranic, jakož i v rámci spolupráce v trestních věcech.

Dohoda by měla zakotvit základní principy ochrany osobních údajů a tím také posílit právo občanů. Jde zejména o právo občanů na opravu či odstranění těch údajů, které jsou nesprávné nebo uchovávané neoprávněně. Občané EU a lidé trvale pobývající na území EU by měli obdržet právo domáhat se administrativní a soudní nápravy v USA. Pokud budou údaje zpracovávány nezákonně, rovněž budou moci požadovat náhradu způsobené škody.

Členské státy EU nyní musejí Komisí předložený mandát projednat a schválit. Ve všech fázích jednání  bude o jeho průběhu informován Evropský parlament, jehož souhlasu společně s Radou EU bude zapotřebí ke schválení konečné dohody vyjednané s USA .

Potřeba komplexní dohody o ochraně osobních údajů narostla zejména po událostech z 11. září 2001 a pozdějších teroristických útocích v Evropě. EU a USA po nich výrazně posílily policejní a justiční spolupráci v trestních věcech. Jedním z důležitých  prvků spolupráce je předávání a zpracovávání osobních údajů pro účely  prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestné činnosti včetně terorismu.

Obě strany budoucí dohody mají jako společný cíl chránit právo na soukromí občanů. Obě se však liší v konkrétním přístupu při ochraně a vymáhání těchto práv. Cílem této budoucí dohody by proto mělo být maximální sjednocení přístupu v této velmi citlivé oblasti na obou březích Atlantiku. Dodržování  budoucích dohodnutých  standardů  budou na obou stranách kontrolovat nezávislé veřejné orgány na ochranu osobních údajů.

Foto: Evropská komise