SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nový předpis zvýší bezpečnost zásobování plynem

Kdy: 21.09.2010, Kde: Štrasburk

Europoslanci dali zelenou nařízení, které umožní EU lépe čelit plynovým krizím. Jeho zrod uspíšilo české předsednictví v Radě EU.

Leden 2009. Rusko zastavilo dodávky plynu do EU přes Ukrajinu. Důsledky brzy na to pocítila velká část Evropy. V některých zemích se zastavil provoz řady podniků, statisíce domácností byly odříznuty od tepla. Bezprecedentní krizi v dodávkách plynu způsobil obchodní spor mezi jedním z hlavních evropských dodavatelů a přepravcem plynu

Taktovku Evropské unie tehdy drželi Češi. Ti s podporou celé sedmadvacítky i ostatních institucí EU kritickou situaci úspěšně vyřešili.

Plynová krize nicméně poodhalila některé nedostatky a Evropská unie ponaučení z krize přetavila do nového předpisu, který napomůže zajistit dostupnost plynu pro evropské odběratele i v případě krizových situací. Nařízení, které nahradí směrnici 2004/67/ES, o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu, dal zelenou v úterý 21. září 2010 i Evropský parlament.

Po urychleném předložení návrhu tohoto nařízení volali právě Češi za svého předsednictví v Radě EU. Složité projednávání bylo zahájeno již za následujícího švédského předsednictví v druhé polovině roku 2009. Nařízení stanovuje pro jednotlivé aktéry na trhu s plynem, včetně některých odběratelů, bezpečnostní požadavky a společné mechanismy pro předcházení a řešení případných krizových situací.

Chránění odběratelé

Předpis definuje skupinu zákazníků, tzv. chráněných odběratelů, jejichž zásobování plynem je třeba prioritně zajišťovat. Kromě domácností může členský stát do této skupiny ve speciálním ochranném režimu zařadit i další ohrožené odběratele, jako jsou malé a střední podniky nebo klíčové sociální služby typu nemocnic. Nařízení také stanovuje tzv. standardy pro dodávky těmto chráněným odběratelům, které musí zajistit plynárenské podniky. Jedná se o zajištění dodávek plynu při mimořádně nízkých teplotách a vysokém odběru plynu.

Kromě tohoto standardu byly také stanoveny požadavky pro infrastrukturu. Do čtyř let musí členský stát zajistit, aby v případě výpadku jedné největší infrastruktury dodávající zemní plyn, byla ostatní infrastruktura (podzemní zásobníky plynu, plynovody dodávající plyn z jiných zdrojů, opatření umožňující obrácení toku plynu atd.) schopna plně převzít a nahradit tento výpadek v den výjimečně vysoké poptávky po plynu..

Stav nouze

Státy na základě tohoto nařízení mají určit tzv. příslušný orgán, který vyhodnotí případná rizika a do dvou let předloží plán, který bude obsahovat výčet preventivních kroků pro odstranění nebo zmírnění zjištěných rizik. Do dvou let by měly mít členské státy k dispozici také plány pro stav nouze, které budou vymezovat role a povinnosti jednotlivých subjektů a postupy, které se při narušení dodávek plynu použijí.

V případě krizových situací tak bude spuštěn reakční mechanismus, který bude definován - podle závažnosti a rozsahu krize - pro tři krizové úrovně: včasné varování, výstraha a stav nouze. Kromě tohoto mechanismu bude moci Evropská komise na žádost alespoň dvou členských států vyhlásit regionální nebo celoevropský stav nouze, při kterém bude hrát důležitou roli tzv. Koordinační skupina pro otázky plynu. Komise ve spolupráci s touto expertní skupinou zajistí konzistentnost opatření realizovaných v jednotlivých státech, výměnu informací a koordinaci kroků ve vztahu k třetím zemím.

Foto: EK