česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Občané budou poprvé moci přímo ovlivnit politiku EU

Kdy: 15.12.2010, Kde: Brusel/Štrasburk

Po dlouhé debatě je jasné, jak bude fungovat evropská občanská iniciativa.

Občané Evropské unie dostanou poprvé možnost přímo ovlivňovat jednotlivé oblasti unijní politiky. Novým demokratickým nástrojem je takzvaná evropská občanská iniciativa, kterou zavedla Lisabonská smlouva. Debata o přesném způsobu, jak tento nový nástroj bude vypadat a fungovat, trvala téměř rok. Nyní je jasno – detailní postupy schválily členské státy EU a ve středu 15. prosince 2010 i Evropský parlament.

Jak bude občanská iniciativa fungovat?

Evropská občanská iniciativa umožňuje jednomu milionu občanů Unie pocházejících z minimálně sedmi členských států vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je dle jejich mínění nezbytné přijetí unijního legislativního aktu. Nástroj tak poprvé v  historii staví občany EU na úroveň tří evropských institucí tím, že jim přiznává přímý vliv na unijní legislativní proces s možností předkládat konkrétní návrhy Komisi.

Detailní postupy a fungování samotného nástroje pak stanovuje prováděcí nařízení, které bylo intenzivně projednáváno během roku 2010, aby bylo nakonec schváleno jeho kompromisní znění Parlamentem 15. prosince. Schvalovací proces by měl být pak definitivně završen zveřejněním tohoto nařízení v Úředním věstníku EU v březnu 2011. Avšak členské země a Komise potřebují ještě minimálně jeden rok na uvedení tohoto nařízení do praktického života. První iniciativy evropských občanů tak lze očekávat nejdříve v polovině roku 2012.

Jaké podmínky je potřeba splnit?

Aby se občanskou iniciativou musela Komise zabývat, musí splnit několik základních podmínek. Především ji musí podpořit nejméně jeden milion evropských občanů, signatářů, z alespoň sedmi členských států. Organizátoři iniciativy budou mít na sběr milionu podpisů maximálně jeden rok.

Dále byla na základě návrhů Parlamentu uložena organizátorům povinnost ustanovit občanský výbor čítající opět nejméně sedm členů pocházejících ze sedmi různých členských států. Tento výbor ponese odpovědnost za řádnou registraci iniciativy v elektronickém registru Komise i za sběr potřebného počtu podpisů v členských státech. Minimální věková hranice signatářů byla nakonec stanovena na 18 let, tedy věk, od kterého mají občané právo volit ve volbách do Evropského parlamentu.

Iniciativa také nesmí zjevně odporovat základním hodnotám EU, jinak nebude Komisí, která provádí kontrolu přípustnosti předkládaných iniciativ, vůbec zaregistrována. Toto řešení se nakonec ukázalo jako vhodnější, než kontrolovat přípustnost iniciativ až po nasbírání 300 000 podpisů, jak původně navrhovala Komise.

A jak s úspěšnou iniciativou naloží Komise?

Pokud budou splněny všechny výše uvedené podmínky, bude se muset Komise předloženou iniciativou vážně zabývat, i když její právo legislativní iniciativy není tímto novým nástrojem dotčeno.

Dalším krokem v celém procesu je pak uspořádání veřejných slyšení ke všem úspěšným iniciativám, na kterých budou diskutována zvažovaná opatření v reakci na podněty vzešlé z těchto iniciativ. Avšak teprve vyplyne-li z následné debaty závěr, že iniciace konkrétního legislativního opatření je tím optimálním řešením na unijní úrovni, přistoupí Komise k nezbytným krokům vedoucím k přípravě legislativního návrhu.

Je veřejným tajemstvím, že především environmentální organizace mají již dnes k dispozici nezbytné počty podpisů či jsou schopné je v dohledné době získat k zahájení občanských iniciativ. Věřme tedy tomu, že nástroj občanské iniciativy naplní očekávané zvýšení zájmu občanů o evropské dění, které budou moci od nynějška ovlivňovat mnohem více než dosud.

Foto: Rada EU