První svíčka se rozhoří za zvuků čardáše a debat o maďarském tiskovém zákonu v Evropském parlamentu. Počátkem února se evropští státníci scházejí nad debatou o energetice, ale více je tíží situace v eurozóně. Uprostřed zimy nás všechny nečekaně zastihne arabské jaro přicházející z Tunisu a Káhiry. Ukazuje se síla Facebooku a Twitteru. Italský ostrov Lampeduza ožívá tisíci migranty. Mimořádná březnová Evropská rada k Jižnímu sousedství a k situaci v Libyi je za uplynulých deset let (po summitech k 11. září 2011, k válce v Iráku a k válce v Gruzii) teprve čtvrtým svolaným kvůli mezinárodní krizi. Uprostřed jednání všemi otřásly zprávy o zemětřesení v Japonsku a ničivé vlně tsunami. Evropa zasílá pomoc Japonsku, vedením evropského záchranného týmu je pověřen příslušník Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Po neschválení úsporných opatření portugalskou opozicí následuje rezignace premiéra José Sokrata.

Druhá svíčka na adventním věnci připomene jednání o pomoci zemím severní Afriky. Na 1000 uprchlíků z Eritrey, Súdánu a Somálska žádá na Maltě o azyl. Celý svět sleduje s obavami Fukušimu. Německá vláda rozhodla o uzavření všech svých jaderných elektráren nejpozději do roku 2022, připravují se zátěžové testy na evropské jaderné elektrárny. Ministři financí schvalují pomoc Portugalsku ve výši 89 miliard euro. Přibývá debat o možnosti zavést evropský mechanismus kontrol na vnitřních hranicích Schengenského prostoru. Srbsko „boduje“ zatčením Ratka Mladiće. Maďarské předsednictví úspěšně zvládá náročná jednání o balíčku šesti legislativních opatření na posílení správy ekonomických záležitostí v EU. Společně s maďarským předsednictvím připíjíme Chorvatsku, které se má stát 1. července 2013 již 28. členskou zemí Evropské unie.

Třetí svíčku zapaluji na počest Polska, již třetí země Visegrádské čtyřky, která se ujímá předsednictví Rady EU. Nejen ministři financí sledují letošní výsledky zátěžových testů evropských bank. V roce 2011 jich neuspělo osm - pět španělských, dvě řecké a jedna rakouská. Evropská unie a NATO oficiálně přivítaly zatčení válečného zločince Gorana Hadžiče. Krize eurozóny se projevuje v Itálii - opět ohrozila křehkou rovnováhu na finančních trzích. V den belgického národního svátku – 21. července 2011 – se urychleně scházejí šéfové vlád a států eurozóny. Po sedmi hodinách jednání je rozhodnuto o zapojení soukromého sektoru do řešení finanční krize v Řecku i o nutnosti posílit „euroval“. Navzdory úsilí polského předsednictví nebyl vysloven souhlas s rozšířením Schengenu o Bulharsko a Rumunsko.

Poslední, čtvrtá svíčka mi připomíná, že tíživá situace v eurozóně si vyžádala dva říjnové summity sedmadvacítky a summit eurozóny. Krátkodobé uklidnění finančních trhů narušila překvapivá slova premiéra Jorga Papandreu o úmyslu uspořádat v Řecku referendum o přijetí pomoci EU a jeho následná rezignace. Premiéra Silvia Berlusconiho nahradil Mario Monti, premiérem v Řecku se stává Lukas Papadimos. Prosincová večeře hlav vlád a států Evropské unie končí v brzkých ranních hodinách rozhodnutím uzavřít mezivládní dohodu mezi státy eurozóny a některými dalšími zeměmi EU o dalším zpřísnění pravidel pro řízení ekonomiky a navýšení prostředků Mezinárodního měnového fondu.  Slavnostní podpis přístupové smlouvy s Chorvatskem přináší kontrast mezi unavenými a zneklidněnými zástupci členských států EU a štěstím zářícími Chorvaty.

Rok 2012 ukáže, zda Evropská unie zvládne krizi eurozóny. Určitě nebude jednoduchý a nebude klidný. Čekají nás volby v Rusku, Francii, Německu a USA. Přejme si proto, ať nám slunovrat přinese optimismus a odvahu pro správná rozhodnutí.

Milena Vicenová

velvyslankyně, stálá představitelka ČR při EU

 

V Bruselu, 15. prosince 2011

 

_{Foto: Diana Černáková}