česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Pomoc české vědě

Kdy: 08.04.2011, Kde: Brusel

Kolik peněz jsme ochotni věnovat na budoucnost? Mám na mysli investici do vědy a výzkumu.

Úroveň financování se v různých státech liší. Například Japonsko vydává na vědu a výzkum mnohem více prostředků než USA (2,77 % HDP), a navíc v příštích pěti letech hodlá zvýšit financování z dnešních 3,75 % na 4 % HDP. Evropská unie vynakládá na výzkum a vývoj přibližně 2 % HDP, avšak je tu snaha, aby se do roku 2020 tento podíl zvýšil na 3 %. Na období 2007 – 2013 je v  rozpočtu Evropské unie vyčleněno na výzkum a inovativní projekty 143 miliard eur.

Letos v únoru Evropská unie představila plán modernizace financování výzkumu, která má přinést více inovací, zvýšit jejich ekonomický dopad, usnadnit činnost výzkumným pracovníkům a zajistit optimální využití peněz daňových poplatníků. Vychází přitom z priorit stanovených strategií Evropa 2020, která má zajistit růst ekonomiky a pracovní místa. Do 20. května 2011 probíhá veřejná konzultace. Evropská komise ve druhé polovině roku připraví konkrétní návrhy opatření. I na našich připomínkách záleží, které návrhy se podaří prosadit.

A jak jsme na tom s výdaji na vědu v České republice? Ačkoliv v posledních deseti letech narostly výdaje na výzkum a vývoj 2,3krát a dosahují přibližně 1,6 % HDP (55,3 mld. Kč v roce 2009), v kontextu s ostatními členskými státy Evropské unie s objemem výdajů bohužel zaostáváme. Při porovnání výdajů na vědu v České republice s novými členskými státy k HDP si stále vedeme dobře, avšak porovnání se státy severní Evropy nebo s průměrem Evropské unie vyznívá v náš neprospěch.

Nejde jen o ochotu nasměrovat část rozpočtu na vědu a výzkum. Vláda rozpočtové odpovědnosti musí pečlivě zvažovat každý výdaj. Právě proto je velice potěšující zprávou, že šest velkých českých infrastrukturních projektů, spolufinancovaných z prostředků Evropské unie, se dostává do fáze těsně před schválením. Ve hře je 22 miliard korun.

O jaké projekty jde? Pod třemi písmenky ELI se skrývá výraz „Extreme Light Infrastructure“. Tento projekt si klade za cíl vybudovat v Dolních Břežanech unikátní laserovou infrastrukturu. ELI bude výzkumným centrem, které bude průkopníkem v mnoha oblastech výzkumu s využitím ultraintenzivních laserů a pro Českou republiku představuje jedinečnou příležitost přivítat u nás významné vědce z celého světa. Posláním ELI bude jak základní akademický výzkum, tak aplikovaný výzkum s přímými dopady na společnost.

Dále jde o projekty ICRC - Mezinárodního centra klinického výzkumu v Nemocnici u Svaté Anny v Brně, CEITEC - Středoevropský technologický institut  na Masarykově univerzitě v Brně, IT4Innovations - centrum excelence a velké výpočetní centrum v Ostravě, projekt SUSEN - Udržitelná energetika se zaměřením na výzkum jaderných paliv v Plzni a Řeži a konečně o BIOCEV - Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci.

Cesta však nebyla lehká. Centra jsou kromě prostředků Evropské unie financována i z českého státního rozpočtu a soukromých zdrojů. Unijním orgánům jsme proto museli složitě prokazovat transparentnost vztahů všech zapojených subjektů. Komise zejména požadovala ujištění, že projekty neohrozí hospodářskou soutěž, že tedy nepředstavují zakázanou veřejnou podporu. Experti, úředníci i politici z České republiky i ze Stálého zastoupení v Bruselu nakonec předložili všechny potřebné argumenty.

Ještě letos na jaře by se tedy měla na pomyslném semaforu šestkrát rozsvítit „zelená.

Milena Vicenová

velvyslankyně, stálá představitelka ČR při EU

V Bruselu, 8. dubna 2011

 

Foto: Thierry Monasse