SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Reakce velvyslankyně ČR při EU Mileny Vicenové na prohlášení evropské komisařky Cecilie Malmströmové

Není pochyb o tom, že v moderní Evropě je perzekuce či netolerance homosexuálů zcela nepřijatelná. Nepřijatelné je ale také obvinění, že se jí dopouští Česká republika, jak na svém blogu dne 17. května 2011 tvrdí eurokomisařka Cecilie Malmströmová. Ta si jako příklad hrubého porušení práv homosexuálů vybrala testování žadatelů o azyl v České republice, jež se použilo v hrstce případů v minulosti.

Své vážné obvinění, sdělené velice silným jazykem, přitom postavila na nepravdivých tvrzeních. Při informování evropské veřejnosti tak hrubě překroutila skutečnost.

Komisařka Malmströmová předně tvrdí, že metoda falometrie je v České republice v rámci azylového řízení v současnosti používána. Není tomu tak. Falometrické vyšetření bylo v rámci řízení o mezinárodní ochraně v České republice použito pouze v letech 2008 a 2009. Česká republika dávno veřejně informovala, že metoda již není používána.

Z prohlášení komisařky navíc vyplývá, že toto vyšetření je prováděno zcela běžně širokému počtu lidí proti jejich vůli. Opět jde o hrubou nepravdu. Žadatelů o azyl, kteří vyšetřením prošli, bylo velice málo, tedy méně než deset. Zcela zásadní je ale skutečnost, že vyšetření bylo vždy provedeno s jejich výslovným písemným souhlasem, někdy dokonce na jejich přímou žádost. A vždy to bylo až jako poslední možnost ověření věrohodnosti tvrzení, na němž postavili svou žádost o mezinárodní ochranu.

Jaká jsou tedy fakta o falometrickém vyšetřování? Bylo provedeno v omezeném počtu případů v omezeném časovém období, a to jako jeden z podkladů pro vydání rozhodnutí o udělení azylu. U všech žadatelů o azyl je třeba ověřit, že mluví pravdu, a to i když žádají o ochranu z důvodu své sexuální orientace, protože by jim po návratu do zemí jako je Írán, Sýrie, Egypt, Ázerbájdžán, Nigérie či Kamerun hrozil přísný trest či dokonce smrt. U několika uprchlíků ale byla celková výpověď nevěrohodná. To by jinak mohlo vést k jejich navrácení do země původu.

České úřady tak stály před rozhodnutím, zda žadatele vrátit do země, kde by jim hrozila i smrt, nebo zda jim nabídnout sexuologické vyšetření – a to jako poslední možnost ověření pravdivosti jejich výpovědi. Použití právě této metody bylo odborným nezávislým rozhodnutím soudního znalce v oboru sexuologie. Pokud bylo toto vyšetření použito, žadatelé s tím souhlasili a někteří o něj výslovně požádali.

Díky tomu se podařilo hrozbu navrácení do země odvrátit. Ve všech případech, kdy byla odlišná sexuální orientace u těchto žadatelů prokázána, a to mimo jiné i provedením sexuologického vyšetření, Česká republika azyl udělila.

Všechny tyto skutečnosti jsou Evropské komisi známy, všechny informace Česká republika otevřeně předala. O to více nás mrzí, že komisařka Malmströmová tato fakta překrucuje. Česká republika by spíše než subjektivní kritiku ze strany Evropské komise uvítala konstruktivní návrhy alternativních řešení motivované skutečnou snahou pomoci žadatelům o azyl. Takových se nám prozatím ani od Evropské komise, ani od jiného kompetentního orgánu bohužel nedostalo.

Milena Vicenová, stálá představitelka ČR při EU

Brusel, 19. května 2011

 

Tento článek vyšel 26. května 2011 v týdeníku European Voice.