česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Reforma evropského zemědělství startuje

Kdy: 20.10.2011, Kde: Brusel

Nad návrhy Komise se poprvé střetli ministři zemědělství.

Debata o budoucí podobě Společné zemědělské politiky Evropské unie začíná naplno. Ve středu 12. října 2011 představil komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş legislativní balíček návrhů, které budou formovat její podobu po roce 2013. A ve čtvrtek 20. října 2011 o návrzích poprvé debatovali ministři členských států EU na Radě pro zemědělství a rybářství v Lucemburku.

Ostrá výměna názorů naznačila, že dosáhnout dohody nebude vůbec lehké. Navíc oproti předchozím reformám vstupuje do hry nový hráč, a tím je Evropský parlament. Lisabonská smlouva mu totiž zajistila stejná vyjednávací práva jako členských státům v Radě.

Jaké jsou hlavní prvky návrhů Evropské komise? Společná zemědělská politika (SZP) má být i nadále postavena na dvou pilířích, přímých platbách a rozvoji venkova. Zůstane rovněž politikou společnou, tzn. financovanou výhradně z prostředků EU.

Přímé platby

V rámci přímých plateb (I. pilíř) jsou známy návrhy národní obálek, tedy finančních prostředků pro jednotlivé členské státy. Naopak výše prostředků, které Komise navrhne pro jednotlivé země pro opatření rozvoje venkova, zůstávají zatím v rovině dohadů, neboť jsou navázány na probíhající diskuse k víceletému finančnímu rámci EU.

Důležitou je otázka konvergence úrovně přímých plateb mezi jednotlivými členskými zeměmi, a proto Komise navrhuje dorovnat státům pod průměrem EU jednu třetinu rozdílu mezi jejich úrovní přímých plateb a 90 % průměru EU. Pro ČR tato kalkulace znamená v roce 2014 národní obálku 892,7 mil. € s postupným snižováním až na 890,2 mil. € v roce 2019. To jsou částky mírně nižší než dle současného schématu pro rok 2013 (909,3 mil. €), ale odpovídají očekávanému celkovému snížení rozpočtu.

Současný systém vyplácení přímých plateb dozná změny. V ČR platný systém SAPS (Single Area Payment System - platba na plochu) by měl být podle návrhu ke konci roku 2013 ukončen a nahrazen novým systémem založeném na platebních nárocích.

Návrhy obsahují i kontroverzní otázku zastropování výše přímých plateb (tzv. capping) pro velké zemědělské podniky. Od hranice 150 tis. € ročně by měly být platby degresivně snižovány a maximální platbou je navržena úroveň 300 tis. €. ČR proti tomuto návrhu dlouhodobě bojuje, neboť takový krok může vést k ohrožení konkurenceschopnosti českých podniků, k umělému štěpení farem a současně ke zvýšení administrativní zátěže pro farmáře i státní správu. Takové opatření navíc přinese velmi rozdílné dopady na jednotlivé členské státy. Komise pro zmírnění dopadů navrhla alespoň možnost od základu odečíst náklady na zaměstnance.

Na přímé platby by měly mít nárok pouze aktivně hospodařící farmáři, Komise proto navrhuje jejich definici. Tou je fyzická či právnická osoba (či jejich skupiny), jejíž příjmy ze všech zemědělských činností představují minimálně 5 %. Toto však neplatí pro farmáře, jejichž přímé platby v předešlém roce nepřesáhly 5000 €.

Návrh rovněž zavádí povinnou složku „greening“ (platba zemědělské činnosti prospěšné životnímu prostředí) jako 30 % národní obálky. Mezi navržená opatření v rámci této složky patří trvalé pastviny, střídání plodin a ekologicky zaměřené oblasti (uložení do klidu).

EK v návrzích myslí i na mladé farmáře. Pro členský stát je umožněno vyčlenit až 2 % národní obálky právě pro farmáře začínajícím se zemědělskou činností, kteří jsou mladší 40 let a kteří mají odpovídající dovednosti. Farmář může tuto platbu obdržet maximálně po dobu 5 po sobě jdoucích let.

Novým opatřením je i schéma pro malé farmáře, pro něž lze vyčlenit až 10 % národní obálky. Ti obdrží roční platbu, která nahradí veškeré přímé platby. Částka se vypočítá buď jako 15 % podíl národní průměrné platby na příjemce nebo jako částka odpovídající národní průměrné platbě na hektar vynásobené maximálně počtem 3 hektarů. Celková částka na příjemce však musí být v rozmezí 500 až 1000€.

Členské státy budou rovněž oprávněny prostřednictvím přímých plateb vyplácet kompenzace zemědělcům hospodařícím ve znevýhodněných oblastech (až 5 % národní obálky). Přestože přímé platby nejsou spojeny s objemy produkce, bude možné malou část národní obálky pro tyto účely vyčlenit (rovněž 5 %) a reagovat tak na možné negativní vlivy u citlivých sektorů.

Rozvoj venkova

Opatření II. pilíře z Evropského fondu pro rozvoj venkova by měly být od roku 2014 součástí Společného strategického rámce, který bude koordinovat činnosti strukturálních fondů. K výraznějším změnám ve fungování opatření nedochází, namísto stávajících os pro implementaci návrhy obsahují 6 zásadních priorit:

  1. Podpora přenosu znalostí v zemědělství a lesnictví oblasti;
  2. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a životaschopnosti zemědělských hospodářství;
  3. Podpora pro organizaci potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství;
  4. Zachování a posílení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví;
  5. Podpora efektivního využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkové hospodaření v oblasti zemědělsko-potravinářském odvětví a lesnictví a lesnictví;
  6. Využití potenciálu pracovních míst a rozvoj venkovských oblastí.

Novým je návrh opatření pro řízení rizik a krizí prostřednictvím II. pilíře, kde je cílem posílit nástroje pojištění a vzájemných fondů.

Tržní opatření

Oblast tržních opatření a mechanismů rovněž zásadních změn nedoznaly, využitelné by tedy měly být veřejné intervence a soukromé skladování jako záchranné sítě v případech výkyvů na trhu. Zaveden bude nový nástroj pro závažné výkyvy na trhu, který by měl lépe a rychleji reagovat na situace podobné nedávné krizi v souvislosti v výskytem bakterie E.coli. Důraz bude kladen na zlepšení vyjednávací síly zemědělců prostřednictvím posilování sdružování.

 

Další informace:

Foto: EK