SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Reforma Společné zemědělské politiky schválena

Rada ministrů zemědělství EU posvětila 16. prosince 2013 konečnou dohodu reformy Společné zemědělské politiky EU.

Dohoda přináší zásadní změny pravidel pro zemědělství, včetně finančních podpor, na které EU ročně vynakládá zhruba 55 miliard EUR (cca 1,4 bilionu Kč). Obsahem reformy jsou 4 nařízení o přímých platbách, o rozvoji venkova, o společné organizaci trhu se zemědělskými produkty a o financování Společné zemědělské politiky. Přijato bylo také nařízení o přechodných opatřeních pro rok 2014. Samotná reforma vstoupí v platnost až v roce 2015.

Mezi hlavní elementy nové Společné zemědělské politiky patří tzv. „ozelenění“ přímých plateb - až 30% finančních prostředků, které může zemědělec obdržet v rámci podpory příjmů. V případě „ozelenění“ byla plocha oblastí ekologického zájmu stanovena na nejméně 5 % orné půdy a nevztahuje se na trvalé kultury jako sady  a vinice. Navíc si do plochy ekologického zájmu zemědělci budou moci započítat i proteinové plodiny. Sankce za nesplnění ozelenění nebudou v prvních dvou letech zavádění reformy udělovány.

Důležitým bodem reformy je rovněž tzv. „zastropování“ přímých plateb, tedy omezení dotací pro velké podniky, které zůstává na dobrovolné bázi členských zemí. Případné snižování přímých plateb u příjemců více jak 150 tis. EUR bude činit pouze 5% z vyplacené částky. Pro ČR se strukturou větších zemědělských podniků je to dobrá zpráva.

Významný datem je rok 2019, kdy všichni farmáři v EU obdrží alespoň 60% průměru přímých plateb v daném regionu. Pozitivní je rovněž podpora mladých farmářů do 40 let, kteří budou mít nárok na vyšší přímé platby a to až o 25%. Navíc mohou nové členské státy (SAPS) prodloužit tzv. „platby na plochu“ až do roku 2020.

Možnosti plateb spojených s produkcí tzv.coupling, určených pro citlivé nebo existenčně ohrožené sektory, v kompetenci členských států byly zvýšeny na 13 % z tzv. národních obálek.V případě proteinových plodin je možné podporu navýšit o další 2%. Pro výrobu vepřového masa a drůbeže tato podpora ale není a nebude dostupná.

Nově budou z přímých plateb explicitně vyloučeny podniky nespjaté se zemědělstvím, jako golfové kluby, letiště či realitní kanceláře. Rozpočet na novou Společnou zemědělskou politiku byl oproti minulým letům mírně snížen. V případě nedostatku finančních prostředků v rozpočtu EU budou kráceny přímé platby všem zemědělcům v EU s výjimkou těch, kteří obdrží méně než 2.000 EUR ročně.

Oblast rozvoje venkova bude přizpůsobena jednotnému rámci evropských fondů. Od roku 2018 budou stanoveny oblasti s přírodními omezeními na základě biofyzikálních kritérií. Pro tzv. agro-enviromentální-klimatická opatření & méně příznivé oblasti & investice bude v programech rozvoje venkova povinně vyčleněno alespoň 30% prostředků.

Rovněž bylo dohodnuto, že členské státy mohou přesunout 15% prostředků z přímých plateb na rozvoj venkova anebo naopak, 15% z rozvoje venkova na přímé platby. Státy, jejichž úroveň přímých plateb je pod devadesáti procenty průměru EU, mohou takto převést až 25% prostředků.

Pokud jde o komodity resp. kvóty, u cukru jsou prodlouženy o 2 roky do roku 2017. Mléčné kvóty naopak skončí v původním termínu, tedy k 1. dubnu 2015. Prodloužena je nadále regulace výsadby vinic.

Dohoda na nové podobě Společné zemědělské politiky EU je tedy konečně hotová! Česká republika může být s výsledky spokojená, protože se podařilo prosadit řadu vlastních priorit jako např. dobrovolné „zastropování“ přímých plateb pro velké podniky nebo navýšení plateb pro existenčně ohrožené sektory až na 13 resp. 15 procent či krácení plateb podnikům s dotací vyšší než 2.000,- oproti původnímu návrhu 5.000,- EUR při nedostatku financí pro zemědělství. Zda se reforma povedla jako celek a bude pro evropské a zejména české zemědělství přínosem uvidíme za několik let.