česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Unie se pře o rozpočet na příští rok

Kdy: 12.10.2010, Kde: Brusel

Složitá jednání podle nových pravidel vytvoří precedens pro budoucnost.

Jak bude vypadat rozpočet Evropské unie na příští rok? To nyní řeší sedmadvacítka členských států včetně České republiky v Rozpočtovém výboru Rady EU. Práce to však není jednoduchá.

Evropa se stále potýká s dopady nedávné krize. Hospodářství se sice pomalu navrací k růstu, ale nezaměstnanost je stále vysoká, nervozita přetrvává a především – rozpočty členských států jsou přetížené, deficity dosahují nadměrných výší a škrtá se, kde se dá. To se samozřejmě promítá i do jednání o rozpočtu EU, který má příští rok dosahovat zhruba 140 miliard eur.

Sporné linie existovaly vždy, ale současný stav je ještě prohlubuje. Čistí plátci (státy, které do rozpočtu více přispívají, než z něj získávají) preferují co největší škrty a úspory na komunitární úrovni. Čistí příjemci (státy, které na rozpočtu vydělávají, především díky kohezní a zemědělské politice) naopak doufají, že z fondů EU zalepí díry ve svých státních kasách a odmítají, že by v dobách, kdy je jim těžko, měly být jejich problémy ještě zhoršovány zmenšováním jejich příjmů. Současně má každý stát nějakou svou prioritní oblast, projekt, který by podle něj měl nebo neměl být podporován, fond, který považuje za důležitý nebo nadbytečný, kritizuje plýtvání v jedné oblasti a nedostatek prostředků v jiné. Hledání kompromisu není vůbec snadné.

Rada přitom nesestavuje rozpočet sama – veškeré návrhy předkládá Evropská komise, která má také vlastní názory a priority (momentálně jde třeba o financování projektu experimentálního fúzního reaktoru ITER a další vědecké záměry) a spolurozhoduje o něm s Evropským parlamentem. Ten prosazuje nárůst objemu rozpočtu s odkazem na financování zájmů daňových poplatníků EU a tvrdí, že ekonomiku je třeba zejména rozhýbat finančními injekcemi. Současný Parlament je navíc mladý, čerstvě zvolený, plný síly, ambic a velkých cílů, povzbuzený obecným nárůstem pravomocí vyplývajících z Lisabonské smlouvy, takže za své názory bojuje obzvlášť urputně.

Do celého procesu navíc vstupují ještě další instituce, které sice nemohou přijímání rozpočtu přímo ovlivňovat, ale jejich názor nelze opomíjet. Mohou to být oficiální poradní instituce EU (Výbor regionů, Hospodářský a sociální výbor), nevládní organizace (které požadují například nárůst rozvojové pomoci třetímu světu, větší podporu boji proti změnám klimatu a výrobě energie z obnovitelných zdrojů, lepší integraci menšin do společnosti atd.), ale i aktéři, kteří jsou klíčoví pro jednotlivé členské státy (velké firmy jako  energetičtí giganti či zájmové skupiny jako zemědělské komory).

Nový model pro budoucnost

Letošní rok je unikátní i po procesní stránce – poprvé je rozpočet přijímán postupem, který předepisuje Lisabonská smlouva. Hlavní rozdíl oproti dosavadní úpravě je v tom, že ruší rozdělení na povinné a nepovinné výdaje a v tomto smyslu srovnává kompetence mezi Parlamentem a Radou – kompromis nyní budou muset hledat ve všech oblastech rozpočtu.

Součástí oficiální procedury je nyní navíc i „Dohodovací výbor“, kde se mají stanoviska obou polovin rozpočtového orgánu slaďovat.

Přesnější podoba tohoto Výboru ale není ve Smlouvách přesně popsána a všichni dobře vědí, že způsob, jakým bude fungovat letos, bude představovat zásadní precedens pro roky příští. Bude v něm Radu zastupovat pouze předsednictví a to bude ostatní členské státy jenom informovat, nebo tam bude zástupců víc? Kolik zástupců bude mít Parlament? Jakou pozici bude mít Komise, která sice nemůže o ničem rozhodovat, ale svou míru vlivu rozhodně má? Budou jednání probíhat na úrovni pracovních skupin, nebo velvyslanců? Sjedou se ministři na začátek, v průběhu, nebo na konec třítýdenních vyjednávání? Sjedou se jednou, dvakrát nebo vícekrát? Jak se vytvoří závěrečné stanovisko, které potom půjde ke schválení Radě a na plenární zasedání Parlamentu? Jak bude Výbor postupovat při sestavování agendy – podle metodologie Parlamentu (linka po lince) nebo Rady (podle priorit)? Tyto všechny otázky nyní členské státy pod vedením belgického předsednictví v Radě EU řeší.

Rozpočtáře ještě čeká perný podzim. Kromě rozpočtu na příští rok totiž musí věnovat pozornost i dalším sporným záležitostem, zejména rozsáhlé novelizaci Finančního nařízení (které upravuje pravidla vyplácení peněz ze společného rozpočtu, jeho implementace skrze členské státy a další subjekty, udělování grantů, zpětných kontrol atd.) a otázkám kolem nově vznikající Evropské služby pro vnější činnost (ESVA), tedy diplomatické služby EU.

Jak to dopadne s rozpočtem bychom se měli dozvědět asi týden před Vánoci, po plenárním zasedání Parlamentu. Pokud ne, čeká nás rozpočtové provizorium (dočasný provoz podle rozpočtu z loňského roku) a nové kolo tahanic v lednu, tentokrát už pod dozorem maďarského předsednictví.

Foto: EK