česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Unie začíná jednat o novém rozpočtu

Kdy: 29.06.2011, Kde: Brusel

Komise představila návrhy sedmiletého rozpočtového rámce. Očekávají se dlouhá a vyhrocená jednání.

Efektivní rozpočet, jehož každé euro přinese maximální výnos občanům, by měla mít v letech 2014 až 2020 Evropská unie. Představuje si to alespoň Evropská komise, která 29. června 2011 představila svůj netrpělivě očekávaný návrh nového Víceletého finančního rámce (VFR), tedy semdiletého rozpočtu unie.

Jeho cílem je vytyčit zásadní priority činnosti Evropské unie v tomto období, a to stanovením výdajových stropů na jednotlivé oblasti jejího působení. Zároveň rámec obsahuje plán, jakým způsobem budou tyto výdaje financovány. Nový VFR je tedy zcela určujícím dokumentem pro budoucí fungování EU a lze proto zcela jistě očekávat dlouhotrvající a vyhrocená jednání o jeho konečné podobě.

Jako hlavní cíl při sestavování nového VFR si Evropská komise vytyčila především efektivitu – tedy aby každé euro investované z rozpočtu EU přineslo co nejvyšší výnos. Nový VFR je proto navržen s ohledem na dlouhodobou strategii inteligentního růstu, nazvanou Evropa 2020, k jejímuž naplnění by měl maximálně napomoci.

Z návrhu je tedy patrná snaha nejen o to udržet výdaje rozpočtu EU na uzdě (po dobu platnosti tohoto VFR by rozpočet EU měl narůstat pomalejším tempem než celkové HNP Evropské unie), ale také o přehodnocení užitečnosti stávající výdajové politiky tak, aby v budoucnu více podporovala hospodářský růst a prosperitu.

Snižování výdajů na zemědělství

Zřejmě nejvýznamnější změnou ve výdajové části je postupné snižování přímých plateb a subvencí pro sektor zemědělství, které v současnosti tvoří téměř 40% celkových výdajů EU. Počínaje rokem 2014 by tento podíl měl činit pouze přibližně 33%. Krok tímto směrem není ze strany Evropské komise rozhodně žádným překvapením, značná část veřejnosti a členských států však doufala, že Komise právě v této oblasti navrhne podstatně razantnější snížení výdajů.

Značně navýšeny by naopak měly být výdaje na podporu konkurenceschopnosti evropské ekonomiky – rozpočtové výdaje na tuto kapitolu by měly být v příštích letech zdvojnásobeny. Právě tato kapitola je zcela zásadní pro plnění strategie Evropa 2020 a navýšení výdajů v této oblasti tak bylo očekávanou prioritou návrhu Evropské komise.

Prostředky z této rozpočtové kapitoly budou využity například na podporu inovací v průmyslu nebo na financování vědy a výzkumu na evropské úrovni. Dva nejvíce strategické, ale zároveň nejvíce nákladné projekty – Galileo (evropská obdoba GPS) a ITER (výzkum využití termonukleární fúze v energetice) – chce Komise navíc postavit zcela mimo rozpočet EU a zavést pro ně zvláštní, mnohem flexibilnější systém financování.

Stejná kohezní politika

Téměř beze změny naopak zůstanou výdaje v oblasti kohezní politiky, které jsou obzvlášť důležité pro nové členské státy včetně ČR. Projekty v této oblasti (například výstavba dopravní a energetické infrastruktury nebo investice do méně rozvinutých regionů v rámci EU) tedy budou nadále pokračovat stejným tempem jako doposud.

Nedílnou součástí návrhu Komise je však také zásadní změna celého systému příjmů evropského rozpočtu. Zatímco nyní je rozpočet EU financován převážně z přímých plateb od členských států, vypočítávaných na základě hrubého národního produktu, v budoucnu by měla část těchto plateb být nahrazena vlastními zdroji. Jako jeden z nich Komise navrhuje zbrusu novou daň z finančních transakcí. Přestože jde o značně sporný koncept, EK si od této daně slibuje kromě větší finanční soběstačnosti EU i stabilizaci finančního trhu prostřednictvím omezení zisků z finančních spekulací.

Další informace:

Foto: EK