SZ ČR PŘI EVROPSKÉ UNII

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Unie zvažuje revoluční reformu Schengenu

Kdy: 22.09.2011, Kde: Brusel

Prostor bez hranic je jedním z největších výdobytků integrace Evropy. Nyní Evropská komise navrhuje jeho zásadní změny.

Členské státy EU by v budoucnu už nemusely mít pravomoc jednostranně rozhodnout o tom, že na vnitřních hranicích v rámci schengenského prostoru budou znovu zavedeny kontroly. Rozhodnutí by totiž padlo na unijní úrovni. Tuto ambici Evropské komise potvrdila v pátek 16. září 2011 komisařka zodpovědná za vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová. Zároveň Komise navrhuje rozšířit rejstřík scénářů, ve kterých by k tomuto kroku mohlo výjimečně dojít.

Tyto elementy jsou hlavní novinkou legislativního balíčku reformujícího pravidla Schengenu. Balíček má podle komisařky působit jak preventivně, tak i jako lék na současné nedostatky Schengenu, které údajně ohrožují volný pohyb osob. Jako inspirace posloužila Evropské komisi i zkušenost se situací na francouzsko-italských či řecko-tureckých hranicích, kde podle ní mezivládní přístup k řešení narazil na své limity. Proklamovaným cílem návrhu je mimo jiné zvýšit vzájemnou důvěru. I proto je jeho součástí také snaha o posílení kontroly členských států Komisí v plnění schengenských pravidel.

Přestože je balíček výsledkem snah Evropské komise naplnit zadání šéfů států a vlád z června tohoto roku, prvotní reakce členských států včetně České republiky napovídají, že to Komise nebude mít při jeho prosazování vůbec jednoduché. Ukázala to i první výměna názorů, kterou nad návrhem vedli ministři vnitra ve čtvrtek 22. září 2011 v Bruselu.

Za hlavní problém, kritizovaný i ve společném prohlášení Německa, Francie a Španělska, je obecně považována privilegovaná role, kterou si Evropská komise návrhem přisvojuje. Až na výjimku nenadálého ohrožení s velkým rizikovým potenciálem  (např. teroristická akce) by ve všech ostatních situacích (masové akce – jako např. sportovní šampionát, výjimečné migrační tlaky, neschopnost členského státu dostát svým závazkům) rozhodovala nově o znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích Evropská komise jménem EU. Nepoměr je i mezi navrhovaným obdobím, po které by mohly být obnoveny hraniční kontroly – zatímco členský stát by se musel vejít do pěti dnů a překročení této lhůty by podléhalo opět kolektivnímu, resp. komisnímu rozhodnutí, Evropská komise by zaváděla kontroly na vnitřních hranicích na  minimálně 30 dnů s možností prodloužení až na šest měsíců a výjimečně i déle.

To je, zdá se, na vkus nejen velkých členských států příliš. Poté, co se naposledy lisabonskou smlouvou postupně dobrovolně vzdávají svých výsadních pravomocí ve prospěch společných cílů, ohrožuje v jejich očích tento návrh jejich zatím nedotčené a úzkostlivě hájené pole působnosti – územní svrchovanost, jeden z hlavních atributů národní suverenity, z nějž vyplývá i výsostná odpovědnost za vlastní hranice a udržování veřejného pořádku a bezpečnosti.

Přestože by mělo jít o krajní řešení, ke kterému by bylo nouzově přistoupeno poté, co by selhala finanční a technická asistence Evropské komise a expertní pomoc členských států, dají se právě kvůli této eventualitě předpokládat dramatické diskuse mezi Evropskou komisí, členskými státy a Evropským parlamentem. Členské státy v nich budou dle očekávání napadat hlavní argument, na který se  komisařka Malmström při obhajobě svého návrhu odvolává – potřebu vpravdě evropského přístupu v zájmu zaručení volného pohybu osob.

Křiklavým je v této souvislosti i postavení, které by návrh přisoudil těm státům Schengenu, které nejsou členem EU – Norsku, Islandu a Švýcarsku (a v střednědobém výhledu i Lichtenštejnsku). Ty by se jako dosud sice mohly zapojit do konzultací ohledně rozhodnutí Evropské komise, postrádaly by ale nadále hlasovací práva – a tentokrát i v hypotetickém případě, kdyby se i přímo týkalo jejich vlastních hranic.

Další informace:

Foto: EK