česky  english 

Advanced search
Article notification Print Decrease font size Increase font size

One World 2010: Iron Crows

Date: 14 April 2010 6:30 PM - 8:30 PM

Venue: CZ PERM REP, Rue Caroly 15, 1050 Bruxelles

Film by Bong-Nam Park, South Korea, 59 mins.

Eating means surviving. This seemingly trivial fact is something that is on workers’ minds every day in the Bangladeshi port of Chittagong. Grim poverty has brought them to a ship scrap yard from other parts of Bangladesh, one of the poorest countries in the world. Every day, barefooted labourers risk fatal injury while dismantling iron wrecks in terrible conditions. Around 20 such injuries occur every year. There are even children helping to carry pieces of ships weighing several tonnes in long columns. In this film, we meet the elderly Rufik, the young man Belal and the 12-year-old Ekramul. All of them support their family on a wage amounting to two dollars per day. Rufik makes a little extra money by carrying wood for heating. Ekramul is saving for clothes and Belal prays that he will be able to visit his wife and newborn daughter after half a year. Iron Crows is a brilliantly filmed documentary full of monumental footage from the port, as well as extremely intimate scenes revealing pure human desperation.

Železné duše

Najíst se znamená přežít. Tuto zdánlivě triviální pravdu mají dělníci v bangladéšském přístavu Chittagong každodenně na mysli. Do vrakoviště lodí je z ostatních částí Bangladéše, jedné z nejchudších zemí světa, zahnala krutá bída. Bosí dělníci, z nichž někteří nosí na hlavě místo ochranné helmy jen šátek, tu při rozebírání železných vraků ve strašných podmínkách denně riskují smrtelný úraz, ke kterým tu dochází asi dvacetkrát do roka. Několikatunové kusy lodí pomáhají v dlouhých zástupech tahat i děti. Otrockou práci v přístavu přetínají jen rytmické popěvky a zvuk svářeček… Ve filmu se setkáváme s postarším Rufikem, mladíkem Belalem a dvanáctiletým Ekramulem. Všichni živí z dvoudolarové denní mzdy své rodiny. Rufik si o volnu přivydělává kilometrovými pochody se dřevem na otop, Ekramul šetří na oblečení a Belal se modlí, aby po půl roce mohl navštívit svou manželku a čerstvě narozenou dceru. Železné duše jsou brilantně natočený dokument plný monumentálních záběrů z prostředí přístaviště, i nanejvýš intimních scén obnažujících čiré lidské zoufalství.