Velvyslanectví České republiky v Rize

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Školství

Smluvní základna, vysoké a střední školství, stipendia a výuka češtiny v Lotyšsku

1. Vysoké školství

a) Smluvní základna

Podmínky spolupráce v oblasti vzdělávání mezi Českou a Lotyšskou republikou jsou smluvně upraveny od roku 1999 Ujednáním mezi Ministerstvem školství a vědy Lotyšské republiky a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy o spolupráci v oblasti školství, mládeže a sportu, které na období 1999-2001 podepsal tehdejší český premiér M. Zeman při své oficiální návštěvě. K jeho prodloužení ve stejném znění na období 2002-2005 došlo při příležitosti návštěvy tehdejšího lotyšského ministra školství p. Greiškalnse v listopadu 2001 v ČR. V novém, upraveném znění bylo Ujednání na období 2007-2010 podepsáno v srpnu 2008 tehdejší ministryní školství B. Rivžou a tehdejším velvyslancem ČR v Lotyšsku J. Finferlem. Nové znění dohody na léta 2012-2015 bylo podepsáno 31.1.2012 velvyslancem ČR v Lotyšsku P. Šepeľákem a ministrem vzdělávání a vědy LV R. Ķīlisem.

b) Spolupráce v oblasti školství

Při příležitosti podpisu kulturní dohody během návštěvy prezidenta G. Ulmanise v Praze v květnu 1998, uzavřeli v oblasti školství a vědy Dohodu o meziuniverzitní spolupráci mezi Karlovou univerzitou a Lotyšskou univerzitou rektoři obou institucí. Ve vzdělávací oblasti však mezi těmito vzdělávacími institucemi žádné výrazné aktivity, realizované na základě této dohody, neprobíhají.

Ačkoliv tato smlouva zůstává jedinou, zaznamenáváme stále vyšší počet dohod o spolupráci v rámci programu Erasmus uzavíraných mezi českými a lotyšskými školami. Každoročně se v Rize setkáváme s desítkami českých studentů získávajících zkušenosti na lotyšských vysokých školách. Není bez zajímavosti, že si čeští studenti úroveň lotyšských VŠ pochvalují. Spolupráce v rámci Erasmu úspěšně pokračuje např. mezi VŠE Praha a Rižskou mezinárodní ekonomickou a hospodářskou školou RISEBA, Vysokým učením technickým v Brně a Rižskou technickou univerzitou, JAMU Brno a Lotyšskou kulturní akademií a Lotyšskou hudební akademií Jázepse Vítolse či Vysokým učením technickým v Brně a Vyšší školou bankovnictví v Rize. Problémem tak zůstává, že o těchto aktivitách či studentských výměnách nejsme školami informováni, a tak nemáme ucelený a vyčerpávající přehled. Obecně lze říci, že v oblasti programu Sokrates jsou na české straně nejaktivnějšími brněnské VŠ. 

Na individuální bázi aktivněji působí na poli filologickém a historickém čeští odborníci, kteří udržují čilé kontakty s lotyšskými vzdělávacími institucemi a archívy, či se pravidelně účastní v Lotyšsku pořádaných konferencí, Pavel Štoll a Luboš Švec z UK.

c) Stipendia

S odkazem na změny výše citovaného Ujednání na období 2012-2015 zásadní a pozitivní změnou nové verze je sjednocení všech typů stipendií do jednoho „balíčku“, tzn. 30 měsíců (podle současného platného Ujednání pro studenty bakalářských a magisterských dvacet měsíců a u doktorandských programů deset měsíců), čímž nedojde ke „ztrátám“ v důsledku nevyčerpání stanovených kvót jedné ze skupin – zatímco počet stipendijních měsíců nedostačoval u zájemců z bakalářských a magisterských programů, u doktorandských studií zůstával prakticky nevyužit. Stipendijní délka pro pedagogický personál zůstala na 3 měsících, stejně tak dva měsíční pobyty na letních školách (na české straně je to Letní škola slovanských studií v Poděbradech, zřizovaná UJOP UK, a na lotyšské straně Baltská mezinárodní letní škola Vidzemské univerzity ve Valmieře a od roku 2009 Mezinárodní letní škola Rižské technické univerzity), neboť návrh lotyšské strany na zvýšení počtu stipendií na letní školy ze dvou na tři nebyl českou stranou akceptován z důvodu nedostatečného zájmu ze strany českých studentů. Celkově pak lze shrnout, že i v loňském roce bylo naplňování Ujednání v praxi bezproblémové a o stipendia byl velký zájem, který mnohonásobně převyšoval poskytnuté kvóty jak u studia na VŠ, tak u kursů letních škol. Nutno připomenout, že i v loni měla komise lotyšského ministerstva vzdělávání a vědy perfektně připravené výběrové řízení pro kandidáty, jejímž členem byl opětovně zástupce ZÚ Riga, do jehož agendy spadá i školství a vzdělávání.    

 

2. Základní a střední školství

a) Program Comenius

Dosud máme podrobnější informace o projektech např. mezi ZŠ v Preili a ZŠ Kunovice, ZŠ Vizovice a ZŠ Brocéni, ZŠ Masarova v Brně a ZŠ Balvi, či Gymnázium Blansko a Gymnázium Ventspils.

I v roce 2011 jsme zaznamenali aktivity základních a středních škol ve společných projektech v rámci programu Comenius, ať již pouze mezi českou a lotyšskou školou, nebo mezi více partnery. Jeden z nich - česko-lotyšský koncert v ZŠ Majori a české školy 5. ZŠ Kladno, který zároveň představil připravovaný projekt, byl podpořen účastí tehdejšího velvyslance. Celkově byl v roce 2011 udělen grant 9 českým školám (např. Gymnázium Pacov, ZŠ Valašské Klobouky, Střední škola uměleckoprůmyslová v Ústí nad Orlicí), jejichž partnerem v projektu Comenius je i lotyšská škola.

b) AFS

Zatím jediná výměna v rámci programu AFS byla registrována v roce 2010.  

 

3. Výuka českého jazyka v Lotyšsku

a) Fakulta humanitních věd Lotyšské univerzity – kursy pro studenty

Jedinou institucí, nabízející programové vzdělání v oboru českého jazyka, je Fakulta humanitních věd Lotyšské univerzity (vznikla na počátku roku 2010 sloučením Fakulty moderních jazyků a Fakulty filologie a umění, dříve Filologické fakulty). Svoji připravenost  poskytovat výuku češtiny s českým lektorem projevila vloni i Lotyšská kulturní akademie ústy jejího rektora, ovšem za finanční podpory vysílající strany.

Český jazyk se na Fakultě humanitních věd vyučuje od roku 1997, kdy výuku začala místní bohemistka, která vystudovala český jazyk v Sankt Peterburgu. Největší rozkvět obor českého jazyka zažil za činnosti lektorátu českého jazyka s oficiálně vyslanými českými lektory v letech 1999 - 2004. Velkým přínosem pro výuku češtiny bylo Centrum bohemistiky a polonistiky otevřené z iniciativy lektorů češtiny a polštiny v říjnu 2002 (http://lu.lv/filol/Bohem_Polon_c/CBP.htm). Toto centrum nadále existuje bohužel pouze formálně, nicméně využívá všech výukových materiálů, které v době činnosti lektorátu poskytlo MŠMT ČR. Od roku 2004, kdy byl lektorát ze strany MŠMT uzavřen z důvodu náhrady českého lektora místním vyučujícím, češtinu začaly vyučovat zdejší bohemisté. V letech 2004-2006 to byla vyučují s kvalifikací státní zkoušky z českého jazyka na české jazykové škole. Od akademického roku 2006/2007 český jazyk vyučuje bývalá studentka češtiny, která v roce 2007 získala na UK jazykový certifikát Common European Framework 4. stupně. Tato externí lektorka češtiny dále pravidelně doplňuje svou odbornost za využití stipendií poskytovaných Ujednáním.

Snahou o překonání stagnace, ba dokonce útlumu, ve výuce českého jazyka byl pokus ZÚ Riga o znovuotevření lektorátu českého jazyka v roce 2008. Tento bohužel byl, i přes značné nasazení ZÚ Riga a velkou podporu MŠMT ČR, neúspěšný s odvoláním na finanční potíže lotyšské strany.

Spolu s polštinou má zde čeština v rámci studijního programu rusistiky postavení elementárního kursu výběrového slovanského jazyka. V době působení lektora, kdy se kromě tohoto kursu čeština vyučovala také jako hlavní sekundární slovanský jazyk pro studenty oboru slovanských studií, v tříletém kursu pro studenty rusistiky, a v celouniverzitním modulu C, se celkový počet studentů ročně pohyboval mezi 50-60. V akademickém roce 2011/12 pokračuje třetím semestrem 15 studentů rusistiky čtyřsemestrální kurs.

b) Firma Skrivanek Baltic – kursy pro veřejnost

Od února 2008 začala nabízet výuku českého jazyka pro veřejnost lotyšská pobočka české překladatelské a tlumočnické agentury Skrivanek Baltic, která v Lotyšsku působí již několik let. Její vedoucí je bývalá studentka českého jazyka na LU. Zájem veřejnosti ale nedostačuje k vytvoření skupin, proto je výuka realizována individuálně.