Velvyslanectví České republiky v Rijádu

english  česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Mapování dlouhodobého obchodního potenciálu zdravotnictví Saúdské Arábie

Jedním z nejrychleji rozvíjejícím se odvětvím hospodářství KSA je zdravotnictví, které patří vedle školství k absolutní prioritě hospodářské politiky vlády a je na druhém místě z pohledu velikosti přidělených prostředků ze státního rozpočtu.

1/Základní charakteristika

           Veřejná a soukromá péče. V KSA je v současné době 60% zdravotnických zařízení ve vlastnictví státu pod přímým řízením Ministerstva zdravotnictví, 20% zařízení patří různým nezávislým složkám (národní garda, armáda, ministerstvo vnitra, university) a 20% zařízení je soukromých.

            Počet nemocnic a koeficient lůžek. Ke konci roku 2010 bylo v KSA celkem 415 nemocnic s celkovou kapacitou 58 126 lůžek, 2 094 státních zdravotnických středisek primární péče a cca 850 soukromých poliklinik. Současný koeficient lůžek je 2,5 lůžka na 1000 obyvatel.

            Systém financování zdravotnictví. Zdravotní péče ve státních zařízeních je zdarma pro Saúdy, kteří nepracují (cca 18 mil.), nebo pracují ve státním sektoru (cca 1 mil.). Zdravotní pojištění je povinné pouze pro zaměstnance soukromého sektoru (7 mil. cizinců a 1 mil. Saúdů). Zdravotně pojištěno je tedy cca 90% všech zaměstnanců, z celkového počtu obyvatel tento podíl činí 27%. Na trhu působí cca 30 místních a zahraničních pojišťoven, převážná většina z nich nabízí zdravotní pojištění.

2/ Hlavní trendy ve střednědobém horizontu (15-20 let)

                   Ekonomické trendy. KSA trpí chronickým nedostatkem kvalifikovaného zdravotnického personálu, 70% lékařů a zdravotních sester je ze zahraničí, což přináší řadu problémů. Ve snaze snížit tuto závislost a s ohledem na rostoucí nezaměstnanost byly iniciovány v posledních letech plány výstavby několika lékařských fakult a zaveden královský stipendijní program pro studium v zahraničí. Do budoucna se tak předpokládá výrazné zvyšování podílu místního zdravotního personálu. V absolutních hodnotách se nicméně poptávka po zahraničním personálu bude i do budoucna zvyšovat.

            V oblasti lůžkových kapacit by se měl postupně zvyšovat koeficient lůžek na 1000 obyvatel ze současných 2,5 na 3,5 (pro srovnání ČR má 5,2, průměr OECD je 3,8). Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné zdvojnásobení současné kapacity lůžek do roku 2020. Tento cíl je jen obtížně splnitelný bez výraznějšího zapojení soukromého sektoru do výstavby a provozování nemocnic, což je sice permanentní, ale zatím jen mírný trend. Podíl soukromého sektoru na celkových investicích ve zdravotnictví se má nicméně v příštích 15 letech zvýšit ze současných 25% na 40%.

            Demografický vývoj. KSA má v současné době cca 29 mil. obyvatel, z čehož je 9 mil. cizinců. Poptávka po zdravotní péči výrazně roste s ohledem na vysoký růst populace (přírůstek 3% ročně), prodlužování délky života (v současnosti 74 let) a přibývání starších osob potřebujících zvýšenou zdravotní péči. Počet osob nad 60 let se má v příštích 15 letech zvýšit ze současných 1. mil. na 2,5 mil (přírůstek cca 9% ročně).

            Technologické trendy. Zdravotnictví KSA je na relativně dobré úrovni a v některých zařízeních disponuje i špičkovou světovou technologií. Úspěšné provedení několika nejsložitějších transplantací orgánů a neurochirurgických zákroků obdařilo KSA nálepkou epicentra zdravotnické technologie Zálivu. Trend získávání nejmodernějších lékařských poznatků a technologií ve spolupráci s předními světovými firmami bude pokračovat i ve střednědobém horizontu. V současné době se takto např. připravuje výstavba několika karbonových a protonových center na léčbu rakoviny. Technologie z dovozu bude převažovat i nadále, nicméně souběžně probíhá i výzkum a vývoj vlastních technologií, např. v oblasti použití nanovláken. Digitalizace zdravotnictví je dalším z nastartovaných trendů.

           Sociální trendy. Náhlá změna životního stylu vyvolaná ropným boomem v 70. letech, způsobila velmi vysoký výskyt a pokračující růst civilizačních chorob jako je obezita (70% populace), hypertense, cukrovka, metabolické poruchy organismu a rakovina. Organismus obyvatel je vlivem tohoto civilizačního šoku méně odolný i proti infekčním chorobám. Nastartovaným trendem je změna způsobu života s důrazem na pohyb, relaxaci a zdravou výživu.

            Kulturní trendy. Výraznému zvyšování podílu místních lékařek a sester v současné době brání systém tzv. opatrovnictví, kdy žena musí získat od muže souhlas k zaměstnání. Ten se v případě profese lékařky, či zdravotní sestry, která se bez pracovního styku s muži neobejde, získává v řadě konzervativních rodin velmi těžce. Postupná osvěta a programy na zapojování žen do pracovního procesu i jiných oblastech (maloobchod, školství, služby) napomohou postupně změnit kulturní prostředí a zvýšit podíl pracujících žen i v této oblasti. Z hlediska pacientů dochází současně k postupnému zvyšování nároků na kvalitu prostředí a služeb ve zdravotnických zařízeních, což zvyšuje poptávku po komfortnějších soukromých zařízeních.

3/ Vládní zásahy a národní politika rozvoje zdravotnictví

            Největší výzvou pro saúdskou vládu je zabezpečit rostoucí poptávku po zdravotní péči způsobenou populačním přírůstkem 3% ročně, prodlužováním průměrné délky života a vysokým růstem dlouhodobých civilizačních chorob.

            V současné době proto vláda provádí v oblasti zdravotnictví masivní investice s cílem do 5 let stávající kapacity zdvojnásobit. Probíhají práce na výstavbě 140 nemocnic, 5 nemocničních městeček a 1500 center primární péče.

            V dlouhodobém horizontu je však současný systém provozování a financování zdravotní péče ze 75% státní sférou neudržitelný. Proto má vláda vypracovanou strategii na postupný přechod od systému s převahou státních kapacit na systém s převahou soukromých kapacit. Stát tak bude zajišťovat pouze obsluhu sociálně slabých pacientů a pacientů ozbrojených složek a zbytek obyvatel bude mít na výběr mezi různými druhy soukromé péče. Ministerstvo zdravotnictví se tak v budoucnu soustředí zejména na zajišťování primární péče a dohled nad soukromými nemocnicemi.

            Této strategii napomůže chystaná reforma v oblasti zdravotního pojištění a jejího povinného rozšíření i na další skupiny obyvatel. V časovém horizontu 15-20 let by se tak měl soukromý sektor podílet na nových kapacitách cca 40%. Vytvoření efektivního systému zdravotního pojištění, příslušné legislativy pro provoz nemocnic a zatraktivnění zdravotnictví pro zahraniční i domácí investory jsou hlavním úkolem vlády v tomto směru.

            Součástí vládní zdravotnické politiky je i podpora zdravějšího způsobu života, na základě které došlo např. k zavedení až doposud zakázaných hodin tělocviku na dívčích školách a masivnímu vytváření sportovních klubů. Za určitých omezení byla povolena i výstavba sportovních kapacit pro ženy.

4/ Ekonomické subjekty, které budou nejvíce profitovat z vládní politiky

            Z vládní zdravotnické politiky bude nejvíce profitovat soukromý sektor, především místní i zahraniční investoři, provozovatelé nových zdravotnických zařízení, dovozci a výrobci zdravotnických potřeb a léků, zdravotní pojišťovny a bankovní instituce.

5/ Rizika, hrozby a příležitosti, které se naskýtají vývozcům a investorům

            Největšími riziky pro zahraničí vývozce a investory je nečitelnost místního podnikatelského prostředí, šťastná ruka při volbě místního partnera, nedostatek kvalifikovaných sil na trhu a omezené kapacity a kompetentnost místních stavebních firem.     Hrozbami se stanou možné postihy ze strany úřadů při provozování zdravotnické péče, byrokratické překážky v systému dovozu kvalifikovaných zahraničních pracovních sil a získávání dlouhodobých pracovních víz. Pro převážnou většinu zahraničních pracovníků je práce v KSA jen pouhým přestupním místem k získání zkušeností: Po několika letech odcházejí do pro život přijatelnějších zemí, což se projeví na kvalitě chodu příslušných zařízení.

            V současnosti je Saúdská Arábie největším trhem na zdravotní produkty a zdravotní služby v celé oblasti MENA. Jen trh s farmaceutickými výrobky je odhadován na 3,5 mld. USD a činí 60% trhu GCC. Předpokládá se, že všechny tři segmenty zdravotnického průmyslu, tedy trh léčiv, zdravotnické techniky i zdravotnických služeb, poroste v dlouhodobém horizontu tempem převyšujícím 10% ročně. Je to tedy bezprecedentní příležitost pro širokou škálu mezinárodních firem, zejména však pro firmy v oblasti poskytování zdravotní péče, kde započal dlouhodobý trend přechodu k tržnímu systému zdravotnictví. Saúdský veřejný sektor se na poptávce podílí 40%, zbytek tvoří soukromé nemocnice a domácnosti. Trh je z 85% závislý na dovozech, v místě se vyrábějí zejména generická léčiva a jednoduchá zdravotní technika a spotřební materiál.

6/ Hlavní domácí subjekty, které ovlivňují ekonomický i politický vývoj

Ekonomický a politický vývoj v oblasti zdravotnictví ovlivňuje ministerstvo zdravotnictví, nejvyšší náboženská rada (tzv. Council of Seniors Ulama), agentura pro zahraniční investice SAGIA, agentura pro kontrolu potravin a léků (Saudi Food and Drug Authority), ministerstvo obchodu a průmyslu, bankovní instituce a velké místní firmy vlastnící a provozujícící řetězce soukromých nemocnic (např. Dr. Suleiman Habib, The Kingdom Holding Co. Mediserv, Faisaliyah Medical Systems) a velké farmaceutické firmy působící na trhu, jako např. GlaxoSmithKline´s Saudi Arabia. Postupný přechod od dovozu k výrobě vlastních patentově chráněných léčiv pozici velkých farmaceutických firem dále posílí, stejně jako posílí i pozice soukromých nemocničních řetězců v oblasti formování zdravotní politiky, např. pokud jde o zavedení povinného pojištění pro všechny občany..

Zdroje:

Ministry of Health, Saudi Arabian Monetary Agency – Statistical Yearbook 2012, National Commercial Bank

Vypracoval: Ing. Petr Vlk, obchodní a ekonomický rada, ZÚ Rijád 05/2013