Velvyslanectví České republiky v Rijádu

english  česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Sektorová studie zdravotnictví Saúdské Arábie

Sektorová studie zdravotnictví Saúdské Arábie pojednává o státním systému řízení tohoto sektoru, vypisování příslušných státních zakázek, struktuře sektoru, hlavních trendech a možných úskalích pro české firmy. Současně poskytuje informace o konkurenci na trhu, hlavních plánech státu do budoucna a příležitostech pro české firmy z nich vyplývajících.

A. Systém řízení – kompetentní místa

            Vrcholným orgánem je Ministry of Health (MOH) (www.moh.gov.sa), které vykonává činnost legislativní, plánovací, metodickou, koordinační a dohlížecí.

            V oblasti kontroly výroby, dovozu a distribuce léčiv a zdravotnické techniky je klíčovým orgánem Saudi Food and Drug Autority (SFDA) (www.sfda.gov.sa), která vydává licence k výrobě a dovozu léků a kosmetiky. Žádný lék není dovoleno dovézt a prodávat bez jeho předchozí registrace u SFDA, která dovozci následně vydá příslušnou licenci k dovozu. Na každou jednotlivou zásilku takto licencovaného léku SFDA ještě vydává pro celní orgány tzv. „clearance approval“. Od r. 2013 začala SFDA kontrolovat i dovoz zdravotnické techniky a její distribuci a marketing (reklamy) a do budoucna připravuje u zdravotnické techniky obdobný systém registrací a licencí, jako u léků. Zatím je zdravotnická technika rozdělena na několik kategorií, kde pro některé je licence a předchozí registrace výrobku požadována (např. destilační přístroje). Obecně však pro dovoz zdravotní techniky zatím platí, že u SFDA musí být registrován pouze dovozce (nikoli výrobce a výrobek), který po předložení požadovaných dovozních dokladů (včetně „Prohlášení výrobce o shodě“) získá od SFDA na proclení zásilky „clearance approval“. Bližší informace a seznam požadovaných dokladů jsou dostupné na webových stránkách SFDA (pouze v arabštině).

            Vydávání povolení pro působení zahraničních lékařů a uznávání jejich atestací provádí Saudi Commission for Health Specialities ( www.scfhs.org.sa ).

B. Tendry

            V KSA neexistuje ústřední komise pro udělování státních zakázek. Každá vládní agentura, či ministerstvo má plnou pravomoc udělovat zakázky na základě podmínek příslušné legislativy a za tímto účelem vypisovat příslušné tendry

            Tendry z oblasti zdravotnictví jsou vypisovány různými subjekty s ohledem na to, do jaké sféry příslušný subjekt spadá (MOH, bezpečnostní složky, soukromá sféra). Tendry pro zdravotnická zařízení pod přímou správou MOH jsou od roku 2013 nově uvedeny na webových stránkách MOH www.moh.gov.sa . Týká se to však zatím pouze oblastí Rijádu a Džiddy, v dalších provinciích jsou státní zakázky poskytovány zájemcům jednotlivými provinčními direktoráty MOH.

            Zdravotnická zařízení spadající pod ozbrojené složky zveřejňují příslušné tendry na stránkách svých zřizovatelů, resp. jejich zdravotních departmentů, tedy např. Národní garda: National Guard Health Affairs www.ngha.med.sa, Ministerstvo vnitra: Security Forces Hospital Program www.sfh.med.sa , Ministerstvo obrany: Princ Sultan Medical Military City www.rmh.med.sa atd.

            Tendry pro universitní nemocnice jsou zveřejňovány na stránkách jednotlivých universit. (cca 24 universit s vlastními nemocnicemi).

            Ze soukromých subjektů je největším řetězec nemocnic a zdravotních středisek Sulaiman Al Habib Group www.drsulaimanalhabib.com .

            Zahraniční firmy, které se hodlají účastnit příslušných tendrů u MOH či jiných orgánů státní správy musejí být nejprve u tohoto orgánu zaregistrováni na tzv. vendor listu a projít obecnou předkvalifikací. Převážná většina tendrů má navíc podmínku, že firma musí mít místní obchodní registraci, tzv. CR (Commercial Registration) u Ministerstva obchodu a průmyslu, tedy mít v KSA pobočku či joint-venture s místním partnerem.

            Ačkoli exklusivita zástupců není v KSA obecně zákonem požadována, MOH ji vyžaduje u dovozu a distribuce léků. U dovozu léků zákon též stanoví, že provize agenta nesmí být vyšší, než 15%.

C. Přehled/problémy/rizika

            V KSA je 60% zdravotnických zařízení ve vlastnictví státu a tudíž pod přímým řízením MOH. 20% zařízení patří různým nezávislým složkám (národní garda, armáda, ministerstvo vnitra, královská garda, university, Saudi Aramco, Saudi Airilines) a 20% zařízení je soukromých pod dohledem státu (MOH).

           Počet nemocnic a koeficient lůžek. Ke konci roku 2010 (poslední údaj dle statistické ročenky 2012) bylo v KSA celkem 415 nemocnic s celkovou kapacitou lůžek 58 126 (249 nemocnic v gesci MOH – kapacita 34 370 lůžek, 39 nemocnic bezpečnostních a dalších složek – kapacita lůžek 10 939 a 127 soukromých nemocnic s kapacitou 12 817) a 2 094 státních zdravotnických středisek (poliklinik) primární péče a cca 850 soukromých poliklinik.

            KSA má v současné době cca 29 mil. obyvatel, z čehož je 9 mil. cizinců. Poptávka po zdravotní péči výrazně roste s ohledem na vysoký růst populace (přírůstek 3% ročně), prodlužování průměrné délky života (74 let) a s tím spojené přibývání starších osob potřebující zvýšenou zdravotní péči (přírůstek cca 9% ročně). Problémem je i vysoký výskyt dlouhodobých civilizačních chorob jako je obezita (až 70% populace je obézní), hypertense a cukrovka.

            Devátý pětiletý plán (2010-2014) si stanovil za cíl zvýšit koeficient počtu lůžek na 1000 obyvatel z 2,3 na 3,5, což znamená přírůstek 41 603 lůžek do roku 2014 (= cca 300 nových nemocnic s průměrnou kapacitou 140 lůžek). Tento cíl nebude s největší pravděpodobností splněn, podle analytiků z oboru je pravděpodobné dosažení celkového počtu lůžek cca 80 tis. do roku 2015, tedy navýšení o 23 tis.lůžek a zvýšení koeficientu dostupnosti na 2,6 lůžek na 1000 obyvatel. Cca 40% nových lůžek by mělo realizováno se zapojením soukromého sektoru.

            KSA má nedostatek zdravotnického personálu, 70% lékařů a zdravotních sester je cizinců (lékaři jsou zejména z Indie, Sýrie, Jordánska, Iráku, UK, sestry z Filipín, BG, Polska – v KSA pracuje i cca 300 českých sester a lékařů). Proto byly iniciovány v posledních letech plány výstavby několika lékařských fakult a řada studentů studuje medicínu v zahraničí v rámci tzv. King Abdullah Scholarship Program (cca 120 tis. Saúdů, z toho 150 studuje lékařskou fakultu i v ČR).

           Systém zdravotního pojištění. Zdravotní péče ve státních zařízeních je pro Saúdy zdarma. Zaměstnanci státního sektoru nemusí být pojištěni. Proto se systém zdravotních pojišťoven týká pouze zaměstnanců v soukromém sektoru. Od roku 2006 je zdravotní pojištění povinné pro všechny zahraniční pracovníky-residenty v KSA a od roku 2009 musejí všechny soukromé firmy své zaměstnance (expaty i Saúdy) zdravotně pojistit. Vzhledem k tomu, že je v KSA pracuje 8 mil. pracovníků v soukromém sektoru (z toho cca 7 mil. cizinců) a pouze 1 mil ve státním sektoru, je 87% všech zaměstnanců pojištěno. Na trhu působí cca 30 místních a zahraničních pojišťoven, převážná většina z nich nabízí i zdravotní pojištění.

           Trh s farmaceutickými výrobky je v současné době odhadován na 3,5 mld. USD a činí 60% trhu GCC. Předpokládá se, že tento trh poroste tempem 10% ročně. Saúdský veřejný sektor se na poptávce podílí 40%, zbytek tvoří soukromé nemocnice a domácnosti. Trh je z 85% závislý na dovozech, v místě se vyrábějí zejména generická léčiva.

            Pokud jde o rizika vyplývající pro české firmy, tak jak je popsáno výše v kap. B, je nezbytné, aby v případě státních zakázek byla firma registrována v KSA, nejlépe ve formě joint-venture s místním partnerem, nebo se těchto zakázek zúčastnila prostřednictvím svého místního zástupce/distributora. Silný místní partner může hodně napomoci v orientaci v místní nepřehledné legislativě a propojení rodinných a kmenových zájmů se strukturami státní správy, neboť klíčová místní obchodní spojení jsou založena na rodinných vazbách, dlouhodobých známostech a blízkosti k širší královské rodině. Při výběru místního partnera/distributora je však nezbytné dbát zvýšené opatrnosti, neboť v případě špatné volby je velmi složité s ním rozvázat příslušnou smlouvu, která musí být registrována u Ministerstva obchodu.

            Ačkoli KSA zaujala v roce 2012 v oblasti transparentnosti investičního prostředí celkově 12. místo (zpráva Světové banky "Ease of Doing Business"), v kritériu vymahatelnosti uzavřených kontraktů je stále na místě 140. Je to způsobeno zejména nepřehledným právním systémem, ve kterém neexistuje transparentní obchodní právo, a kde je řada sporů řešena podle islámského práva Šarijá a islámskými soudci, kteří mají díky legislativnímu vakuu značný prostor pro subjektivní rozhodování. Místní právní poradce je proto při uzavírání důležitějších obchodních vztahů nezbytný, neboť i kvalitně sepsaný kontrakt v evropském pojetí se může v konečné fázi před místním soudem projevit jako zbytečný a v rozporu s místním pojetím islámského práva. To platí v plné míře i pro smlouvy o obchodním zastoupení.

D. Vládní (investiční) programy rozvoje/reforma

           Pětiletý plán rozvoje Saúdské Arábie na léta 2010-14 počítá do roku 2014 s investicemi ve výši 385 mld. USD napříč všemi sektory ekonomiky. Zdravotnictví je jeho druhou největší výdajovou položkou (po školství) a podílí se na celkových výdajích pětiletého plánu 19%. Na zlepšení zdravotní a sociální péče občanů tak bylo tímto plánem vyčleněno 73 mld. USD. Plán počítá s vybudováním 117 nových nemocnic, 750 zdravotních středisek a 400 stanic první pomoci. Současná zařízení se budou modernizovat a sníží se počet pacientů na jednoho lékaře.

Pětiletý plán je v obdobném rozsahu rozpracován i do rozpočtů státu v jednotlivých letech. V rozpočtu na rok 2013 je zdravotnictví a sociální rozvoj také druhou největší výdajovou položkou s výdaji ve výši 26,7 mld. USD a podílem 12,2% na celkových výdajích, což představuje nárůst oproti předchozímu roku o 16%. Nové projekty v této oblasti zahrnují výstavbu 5 zdravotních měst, 19 nových nemocnic a zdravotních středisek a uvedení do provozu 102 rozpracovaných projektů. Sociální projekty zahrnují výstavbu 20 nových sportovních středisek a 15 sociálních a rehabilitačních středisek.

 

V současné době probíhají práce na výstavbě 122 nemocnic a 305 středisek primární péče. Koncem roku 2012 král Abdulláh slavnostně zahájil další projekty v celkové výši 3 mld. USD zahrnující 29 nemocnic a 391 středisek primární péče a několik zdravotních městeček s celkovou kapacitou několika tisíc lůžek.

Reforma. Vláda má v plánu do roku 2020 současnou kapacitu lůžek zdvojnásobit, což představuje výstavbu nemocnic s celkovou kapacitou cca 60 tis. lůžek. Jen takto dojde ke zvýšení koeficientu počtu lůžek na 1000 obyvatel ze současných 2,5 na plánovaných 3,5, neboť v roce 2020 má narůst počet obyvatel KSA ze současných 29 mil. na 36 mil. Vytvoření podmínek pro širší zapojení soukromého sektoru do výstavby a provozování zdravotnických kapacit je pro splnění cílů klíčové. V současné době se investice soukromého sektoru podílí na rozvoji zdravotnických kapacit pouze 25 %. Vláda tento poměr hodlá výrazně snížit a s tím, že by si ponechala pouze obsluhu sociálně slabých pacientů a pacientů ozbrojených složek a zbytek by měl na výběr mezi různými druhy soukromé péče. MOH by se tak soustředilo zejména na zajišťování primární péče a dohled nad soukromými nemocnicemi. Investice soukromého sektoru v příštích 5 letech se odhadují na 20 mld. USD.

E. Místní firmy/konkurence

Pro české firmy snažící se o proniknutí na saúdský trh s distribucí zdravotnické techniky, nábytku a materiálů je nezbytné nalézt na místním trhu příslušného distributora.

            K největším distributorům zdravotnické techniky a současně i léků patří následující saúdské firmy: Arabian Health Care Supply Company ( www.olayan.com ) se značkami jako je Baxter, Kimberly-Clark, BioQuell, aj., Arabian Medical Marketing Co. Ltd. ( www.amcomideast.com ) se značkami jako je Hill-Rom, Gambro, Steris, Swisslog aj., Al Faisaliyah Medical Systems ( www.alfaisaliyah.com ), která zastupuje ve zdravotnictví např. firmy Philips, Canon, Sony, Stryker aj., Salehiya Medical ( www.salehiyah.com ), současný zástupce a distributor české firmy LINET, BTL, Olympus, Acutronic, Novo Nordisk, Meda atd., Samama Medical (www.samama.com ), která se mimo jiné specializuje na „hospital management“ velkých nemocnic.

            V oblasti výroby a dovozu léků dominují na místním trhu zejména americké firmy GlaxoSmithKline´s Saudi Arabia s 10% podílem na trhu a místní výrobou některých produktů, dále firmy Eli Lilly, Pfizer, Bristol-Myers Squibb, Merk.

            V KSA je 19 výrobců sekundárních generických léčiv z toho 4 multinárodní firmy, jejich podíl na trhu je však pouze 20%. Největšími výrobci jsou Saudi Pharmaceutical Industries and Medical Apliances Corp. (www.spimaco.com.sa ) s cca 9% podílem na trhu, Tabuk Pharmaceutical Company ( www.tpmc.com.sa ) s cca 4% podílem na trhu a.

F. Problémy a výzvy

            Jak již bylo uvedeno v kap. C je v současné době největším problémem a současně i největší výzvou pro saúdskou vládu zabezpečit rostoucí poptávku po zdravotní péči způsobenou populačním přírůstkem 3% ročně, prodlužováním průměrné délky života a s tím spojeným stárnutím populace a vysokým nárůstem dlouhodobých civilizačních chorob jako je obezita, hypertense a cukrovka.

            Ačkoli má vláda zatím dostatek finančních prostředků na výstavbu nových zdravotnických zařízení, potýká se při tom s řadou problémů jako je např. nedostatek kvalifikovaných firem pro výstavbu, nepružný mechanismus dovozu zdravotní techniky, nedostatek kvalifikovaných firem pro provozování nemocnic a zejména nedostatek kvalifikovaného personálu. Realizace plánovaných cílů – viz kap. C tak získává značný skluz. Vzhledem k nedostatečné kvalifikaci firem provozující nemocnice prokázala nedávná kontrola MOH řadu závažných pochybení a proto cca 14 soukromých nemocnic přišlo o licenci a bylo okamžitě uzavřeno.

            Nemocnicím chybí zejména špičkoví lékaři. Proto MOH uzavírá dohody o spolupráci s řadou zemí s cílem získat nejen dlouhodobě zdravotnický personál, ale též potřebné know-how v podobě výměnných pobytů lékařů, hostování profesorů a také krátkodobé výpomoci v podobě hostování celých zdravotních týmů pro zabezpečení složitějších operací. Tyto náměty na spolupráci byly předmětem jednání i poslední delegace MOH v ČR u příležitosti konání 1. smíšené česko-saudské komise v 06/2011.

            Svůj cíl přiblížit koeficient počtu lůžek na 1000 obyvatel úrovni vyspělých zemí, tedy jeho zvýšení ze současných 2,5 na 3,5 (pro srovnání ČR má 5,2, průměr OECD je 3,8) a zdvojnásobení současné kapacity cca 60 tis. lůžek do roku 2020 je jen těžko splnitelný se zapojením soukromého sektoru do výstavby a provozování nemocnic, který se v současné době podílí na celkových investicích pouze 25%. Vytvoření efektivního systému zdravotního pojištění, příslušné legislativy pro provoz nemocnic a zatraktivnění zdravotnictví pro zahraniční i domácí investory jsou hlavní výzvou pro vládu v tomto směru.

G/ Příležitosti pro české firmy – zhodnocení současného stavu

            Zdravotnictví patří bezpochyby k perspektivním sektorům, kde se mohou české firmy na místním trhu dobře uplatnit a také se již po řadu let uplatňují (např. Linet, BMT, Borcad). Popularitu českým výrobkům a české lékařské péči vytváří i zkušenosti saúdských občanů s lékařskou a rehabilitační péčí v českých lázních, kam jich každý rok jezdí cca 10 tis. Téměř 300 českých lékařů a zdravotních sester působících v KSA je také dobrou visitkou. V KSA jsou provozována i 2 lázeňsko/rehabilitační zařízení s českým personálem a know-how, jedno z nich dokonce jako česko-saúdská investice (Saudi Darkov).

            Přesto se český vývoz v oblasti zdravotnictví zatím i nadále omezuje pouze na dílčí dodávky zdravotní techniky poptávané místními distributory. Českým firmám se nedaří uspět ve větších zakázkách, např. na projektování a kompletaci vybavení celých nemocnic. Na české straně zatím nebyl opětován ani zájem některých saúdských investorů o provozování rehabilitačních zařízení na bázi „management contracts“. Příležitosti pro české firmy jsou bezpochyby i v oblasti investic do zdravotnických zařízení, zejména rehabilitační péče, kde má česká značka v KSA velmi dobrý zvuk. Vzhledem k nedostatečné kapacitě současných zdravotnických zařízení a růstu počtu budoucích pacientů by se taková investice mohla vyplatit. Neznalost prostředí a nedůvěra k možnému budoucímu partnerovi jsou zde však hlavní překážkou.

            Pokud jde o farmaceutické výrobky, vzhledem k tomu, že jsou čeští výrobci součástí nadnárodních farmaceutických skupin, je jejich možné proniknutí na trh spojeno zejména s obchodní politikou příslušných centrál.

 

Vypracoval: ing. Petr Vlk, ZÚ Rijád – 31.3.2013