Velvyslanectví České republiky v Římě

italiano  česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vývoj italské ekonomiky

Itálie, země skupiny G20, byla v r. 2011 podle MMF osmou největší ekonomikou světa a je čtvrtou největší ekonomikou v EU. HDP Itálie v roce 2012 klesl o 2,2%. Přičemž v posledním čtvrtletí roku se (po šesté za sebou) hospodářská aktivita snížila (mezi čtvrtletími o 0,9 %; meziročně o 2,7 %). V tomto trendu se hospodářský vývoj zřejmě ponese i v roce 2013.

Hospodářské recesi v roce 2012 odpovídal mimo jiné vývoj nezaměstnanosti, která se z 9,5 % v prosinci 2011 zvýšila na úroveň 11,2 % v prosinci 2012 (nejvyšší od 1992). Rovněž vývoj průmyslové produkce potvrzoval prohlubování recese v průběhu roku. V prosinci se index průmyslové produkce meziročně snížil o 6,6 %. Domácí trh postihla klesající spotřeba (odhad asociace Confesercenti: -35 mld. eur; předpověď pro r. 2013: -10 mld. eur).

Soukromou spotřebu v době recese v Itálii poměrně dobře vystihuje vývoj na trhu nových automobilů, kde se počet nově přihlášených vozů dostal na úroveň konce 70. let. Meziročně se počet nově prodaných vozů snížil o 19,9% (r. 2012 celk.: 1,4 mil. nových vozů, což odpovídá roku 1979). Dopady recese v Itálii zmírňují pouze exportéři. V meziročním srovnání italský vývoz vzrostl v listopadu o 3,6 % (dovoz klesl o 8,2 %). Aktivní saldo obchodního účtu platební bilance překročilo v prvních 11 měsících roku 2012 hodnotu 9 mld. eur, což je nejlepší výsledek od r. 2002.

Odhady hospodářského poklesu v Itálii v roce 2012 se postupně zhoršovaly. Zatímco na jaře se pohybovaly mezi -0,4 až -1,6 % HDP, koncem června již například Výzkumný ústav Confindustrie odhadoval pokles ekonomiky až o 2,4 %. Centrální banka Itálie v lednu 2013 publikovala odhad pro rok 2012: -2,1 % a pro rok 2013: -1 % HDP.

Nepřehlédnutelnou slabinou italské ekonomiky zůstal i nadále vysoký veřejný dluh (v r. 2011: 120,7 % HDP) a s ním související závislost italské státní pokladny na důvěře investorů na dluhopisovém trhu. Veřejný dluh v poměru k HDP se měl v roce 2012 podle odhadů zvýšit na 126,4 %. Úroková sazba italských vládních dluhopisů se na začátku druhého čtvrtletí 2012 dostala na minimum, když se spread mezi italskými a německými bondy snížil na úroveň kolem 280 bodů. Pokles spreadu mezi německými a italskými vládními dluhopisy (na konci r. 2012: 318 bodů) umožnil snížení úroků z dluhopisů nově emitovaných vládou, ale i velkými italskými korporacemi. Deficit státního rozpočtu se snížil meziročně z 63,8 mld. eur na 48,5 mld. eur v roce 2012. Na trh IT státních bondů se vrátili velcí institucionální zahraniční investoři. Přičemž v průměru se snížily úrokové sazby nově emitovaných vládních dluhopisů v roce 2012 na 3,11% (2011: 3,61 %).

Roční náklady dluhové služby ale vzrostly ze 78 mld. eur na 86,1 mld. eur v 2012. Za jejich růstem stojí mimo pokračující zvyšování italského veřejného dluhu (2011: 1 906 mld. eur; 2012: 2 014 mld. eur), k čemuž přispěl roční deficit státního rozpočtu a italské transfery finančních prostředků do EFSF/ESM na pomoc zemím zasaženým dluhovou krizí. Zlepšení na IT dluhopisovém trhu přispělo k růstu burzovního indexu, jehož významnou složkou jsou italské banky, které tyto dluhopisy vlastní. Milánská burza si za rok 2012 připsala přibližně osmiprocentní zvýšení hlavního indexu.

Dne 11. května 2012 EK zveřejnila pravidelnou předpověď hospodářského vývoje v EU. Komisař Olli Rehn při této příležitosti prohlásil, že IT splní požadavky Paktu stability díky úspornému balíku schválenému Montiho vládou v prosinci 2011. Podle předpovědí EK se rozpočtový deficit v 2013 sníží na úroveň strukturálně vyrovnaného rozpočtu. Na konci 2012 však komisař Rehn vyjádřil obavy o splnění rozpočtového cíle IT v roce 2014. Na závěr dvoutýdenní mise MMF v IT, která se uskutečnila v první pol. května 2012, experti fondu uvedli, že hospodářská politika jde správným směrem a dosáhla významného pokroku. V lednu 2013 vydala ratingová agentura Fitch zprávu, v níž konstatuje, že IT je z periferních zemí Eurozóny nejblíže stabilizaci.

V souvislosti s konsolidací veřejných financí IT parlament v dubnu definitivně schválil ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu. Současně se vláda věnovala návrhům opatření na podporu hospodářského růstu. Takzvaný liberalizační balík by měl posílit konkurenci v některých odvětvích (např. prodej léčiv, pohonných hmot nebo advokátní služby). Následně byl připraven balík zjednodušovacích opatření, který by měla snížit byrokratickou zátěž a přinést úspory podnikatelům, domácnostem, ale i státu. Na ně navázal soubor opatření na zjednodušení daňového systému.

Nejtěžším úkolem 2. čtvrtletí bylo prosadit v parlamentu vládní reformu trhu práce, který je podnikatelskou sférou v IT dlouhodobě kritizován pro nízkou flexibilitu a vyznačuje se propastnými rozdíly v míře ochrany osob zaměstnaných na dobu neurčitou a osob zaměstnaných v rámci krátkodobých pracovních smluv. Veřejná správa podstoupila tzv. spending review, kdy byly selektivně nalezeny (i s pomocí veřejnosti) miliardové úspory, čímž se podařilo odvrátit zvýšení DPH o jeden procentní bod kvůli získání dodatečných zdrojů. Premiér Monti komentoval schválení tzv. růstového dekretu v červnu vládou slovy: “Více růstu, méně státu“. Dekretem se podpoří energetická účinnost budov a rekonstrukce staveb, ustaví Agentura pro digitální (elektronickou) Itálii a podpoří rozvoj infrastruktury (cestou daňového zvýhodnění projektových bondů v rámci Public Private Partnership). Připravuje se privatizace veřejného majetku (nepotřebných nemovitostí a polostátních firem). Nový ministr hospodářství a financí V. Grilli se krátce po svém jmenování v červenci 2012 nechal slyšet, že by stát mohl inkasovat až 15-20 mld. eur ročně v průběhu následujících pěti let. Výnosy z prodeje majetku by měly být použity na snižování státního dluhu.

Vysoká úroveň spreadu, která i podle nevládních ekonomů v roce 2012 často neodpovídala stavu reálné ekonomiky, měla negativní dopady na emise dluhopisů italských bank (růst úrokových sazeb), což se samozřejmě promítalo do ceny úvěrů pro italské firmy a domácnosti. Proto bylo největší snahou předsedy vlády a ministra financí Montiho získat na jednání Euroskupiny a ER 28. a 29.6. podporu evropských partnerů pro myšlenku využití Evropského stabilizačního mechanismu nejen k půjčkám, ale i k možným nákupům státních dluhopisů na sekundárním trhu, a tedy k regulaci/snižování spreadu (tzv. antispreadový štít). Monti nakonec uspěl a EU se společně s ECB a MMF 29.6. dohodla na příslušném mechanismu zajištění stability trhů. „Antispreadový štít“ dále posílila ECB v září vyhlášenými OMT (Outright Monetary Transactions). Kombinace těchto opatření výrazně přispěla k uklidnění italského dluhopisového trhu a ke snížení spreadu.

Makroekonomická předpověď výzkumného centra Confindustrie

(změna v %) 2011 2012 2013 2014
HDP 0,4 -2,1 -1,1 0,6
Spotřeba domácností 0,2 -3,2 -1,4 0,3
Hrubé fixní investice -1,9 -8,2 -1,8 1,4
Vývoz zboží a služeb 5,6 0,6 1,2 2,8
Dovoz zboží a služeb 0,4 -7,4 -1,0 2,1
Saldo obchodního účtu platební bilance* -1,1 0,8 1,8 2,0
Celková zaměstnanost 0,1 -1,2 -0,6 0,1
Míra nezaměstnanosti (procentní podíl)** 8,4 10,6 11,8 12,4
Spotřebitelské ceny 2,8 3,1 1,8 1,6
Mzdy (na pracovníka) 1,4 1,2 1,0 1,3
Primární saldo hospodaření veřejné správy*** 1,0 2,9 3,6 3,7
Deficit veřejných rozpočtů*** 3,9 2,3 1,9 1,8
Celkový veřejný dluh*** 120,7 125,9 126,7 125,4

* FOB, (%) v poměru k HDP

** (%) v poměru k HDP

*** (%) v poměru k HDP

Zdroj: zpracování a předpovědi Confindustrie na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT) a Italské banky (Banca d’Italia), prosinec 2012