VELVYSLANECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ŘÍMĚ

ITÁLIE

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ  INFORMACE  ZA  ROK  2008

(aktualizace březen 2009)

Zdroje : ISTAT, Banca d'Italia, UIC (Italský směnárenský úřad), ICE (Italský úřad pro zahraniční obchod), ENIT (Italský národní úřad turistického ruchu), Confindustria, italský ekonomický tisk

Počet stran : 71

O b s a h

16

1.	Základní informace o teritoriu	6
1.1.	Oficiální název státu	6
1.2.	Rozloha	6
1.3.	Počet obyvatel, hustota na km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva	6
1.4.	Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení	6
1.5.	Národnostní složení	6
1.6.	Náboženské složení	6
1.7.	Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky	6
1.8.	Administrativně správní členění, hlavní město a další velká města	6
1.9.	Peněžní jednotka a její dělení, používání cizích měn	7
1.10.	Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba	7
1.11.	Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty	8
1.12.	Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU	8
1.13.	Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria	8
1.14.	Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi	9
1.15.	Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města	9
1.16.	Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)	10
1.17.	Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, policie, požárníci, infolinky a pod.)	11
2.	Vnitropolitická charakteristika	11
2.1.	Stručná charakteristika politického systému (nejdůležitější politické strany) a hlavních politických událostí	11
2.2.	Hlava státu (jméno, funkce)	12
2.3.	Složení vlády	12
3.	Zahraničně politická orientace	13
3.1.	Členství země v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních	13
3.2.	Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách	13
3.3.	Přehled základních bilaterálních smluv	14
4.	Ekonomická charakteristika země	14
4.1.	Zhodnocení hosp. vývoje za rok 2008, prognóza na další rok	14
4.2.	Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP,inflace,nezaměstnanost)
4.3.	Průmysl - struktura, tempa růstu průmyslové výroby v nosných oborech	17
4.4.	Stavebnictví	17

4.5. Zemědělství (rybolov, lesnictví)                                                                                                18

4.6. Služby                                                                                                                                    19

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika)                                                               20

4.8   Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc                                                                             24

 

5. Finanční sektor                                                                                                                       25

5.1. Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo                                                                         25

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy                                    26     

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba                                                                                  27

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)                                                                         27                                                                 

5.5. Daňový systém                                                                                                                       30

 

6. Zahraniční obchod                                                                                                       30

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let - vývoz, dovoz, saldo                                                      30

6.2. Teritoriální struktura – postavení v EU                                                                                      32

6.3. Komoditní struktura                                                                                                                 33

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu                                    33

6.5. Ochrana domácího trhu                                                                                                            35

6.6. Zóny volného obchodu                                                                                                            35

 

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR                                                                              36

7.1. Smluvní základna                                                                                                                    36

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny - vývoz, dovoz, saldo                                                        37

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu                                                                            38

7.4. Perspektivní odvětví pro české exportéry                                                                     38

7.5. Nejdůležitější firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních

       oblastech ekonomické spolupráce                                                                                38

7.6. Vyhodnocení poptávek na ZÚ po českém zboží, službách a výrobní koooperaci            39

7.7  Rozvojová pomoc poskytovaná a přijímaná ČR                                                                        41

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb                                                                                   41                                           

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu                                                     42

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců                                              42

8.2. Zaměstnávání cizinců a místních sil                                                                                43

8.3. Podmínky zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku                                                 45

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu                                                                            46

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů                                                                                46

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek                                                                                           47

8.7. Problémy a rizika místního trhu                                                                                                 48

8.7.1. Problematika ochrany duševního vlastnictví                                                                            48

8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka                                                                           48

8.9. Významné veletrhy a výstavy v zemi                                                                                         48

 

9. Investiční klima                                                                                                                        54

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)                                  54

9.2. Přímé zahraniční investice (odvětvová a teritoriální struktura)                                                56

9.2.1. Zahraniční investice v Itálii                                                                                                      56

9.2.2. Italské investice v zahraničí                                                                                                    59

9.3. Investice ČR – Itálie                                                                                                                  59

9.3.1.České investice v Itálii                                                                                                             59

9.3.2. Italské investice v ČR                                                                                                           59

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvoj. programy                        61

9.5. Rizika investování v teritoriu                                                                                                     61

 

10. Očekávaný vývoj – rekapitulace                                                                                          61

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ek. sféru země                                 61

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů,

         daň. systémů                                                                                                                          62

10.3. Předpoklady, nové možnosti pro český vývoz nebo jinou ekonomickou

         spolupráci                                                                                                                              62  

Přílohy                         

1.     Významné adresy asociací, zastoupení českých firem, afilací, j-v)                                         64

2.     Nejdůležitější internetové zdroje informací o dané zemi                                                        70         

1. Základní informace o teritoriu

 

1.1. Oficiální název státu:      Italská republika (Repubblica Italiana)

1.2. Rozloha:                          301.338 km2

1.3. Počet obyvatel:                57.478.000 (sčítání lidu v roce 2001) – dle oznámení Italského statistického úřadu ISTAT v únoru 2009 překročena hranice 60 mil. obyvatel.

       Hustota na km2:            187      Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:   61,4 %

1.4. Průměrný roční  přírůstek obyvatelstva: 0,07%

1.5. Národnostní složení:       98 % Italů, k dalším jazykovým či etnickým skupinám patří

     německá (Alto Adige),

     slovinská (Friuli - Venezia Giulia),

     francouzská (Valle d´Aosta),

     cikánské (rómská, sintská),

     africké, asijské

1.6. Náboženství:                   97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání,

                                               1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi,

                                               ostatní jsou muslimové a nedefinovaní

1.7. Úřední jazyk(y):              italština, v oblastech se zvláštní autonomií rovněž:                                

                                   němčina (Alto Adige),                                                            

                                   slovinština (Friuli - Venezia Giulia),

francouzština (Valle d´Aosta)

1.8. Administrativně-správní členění:         

                       20 oblastí (krajů, regionů), 103 okresů (provincií), 8.100 obcí

      hlavní město:                      Řím (Roma) - 2,800.000 obyvatel

      další velká města:               Milán (Milano) - 1,400.000

                                               Neapol (Napoli) - 1,100.000

                                               Turín (Torino) - 1,100.000

                                               Palermo - 700.000

                                               Boloňa (Bologna) - 400.000

                                               Florencie (Firenze) - 400.000

 

1.9. Peněžní jednotka:            Euro

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní a církevní svátky v Itálii, kdy státní průmyslové podniky, úřady, obchody a další služby občanům bývají uzavřeny jsou následující :

1. ledna                       - Nový rok

6. ledna                       - Tří králů

- pohyblivé velikonoční svátky

25. dubna                    - Den osvobození

1. května                     - Svátek práce

2. června                     - založení Italské republiky

15. srpna                     - Nanebevstoupení

1. listopad                    - Všech svatých

8. prosince                   - Neposkvrněné početí

25. a 26. prosince        - vánoční svátky

V různých obdobích v průběhu celého roku jsou v jednotlivých velkých městech slaveny církevní svátky, během nichž je vše uzavřeno.

            Prodejní doba ve velkých obchodních domech je zpravidla od 9.00 - 13.00, 16 - 20.00/23.00 hod. Obchody jsou otevřeny i v sobotu se stejnou otevírací dobou. Hypermarkety mívají po dobu letního času otevřeno po celý den i v neděli.

            Obvyklá prodejní doba obchodů : 9.00-13.00 a 16-19.30, zavírací den pondělí dopoledne. Obchody s potravinami otevírají dříve a zavírací den je čtvrtek odpoledne.

Tyto údaje jsou velmi orientační, protože každý obchodník si může stanovit otevírací dobu podle svého uvážení. Jsou tedy značné rozdíly, pramenící též z velikosti a umístění lokality, roční doby a turistického ruchu.

            V Itálii předepisuje zákon, že každý obchodník musí vydat pokladní blok nebo jiný daňový doklad a zákazník je povinen jej při namátkové kontrole ze strany finanční policie předložit. Za porušení předpisu ukládá finanční policie nemalou pokutu jak majiteli podniku, tak i spotřebiteli.

            Restaurace mají v poledne otevřeno cca od 12.30, od 15.00 do cca 19.30 je  zavřeno. V restauracích platí zákaz kouření (zákon č. 3 z 16.1. 2003).

            Obvyklá pracovní doba v úřadech a ministerstvech od 9.00, 9.30 až do 13.00 hod.             V odpoledních hodinách začíná provoz od 15.00, 15.30 až do 19.00 hod. Styk s veřejností bývá     v mnohých případech omezen pouze na dopolední hodiny.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Pravidelně v měsíci srpnu, obzvláště z důvodu tzv. "čerpání celostátní dovolené", bývají uzavřeny velké průmyslové podniky, úřady, obchodní domy, různé služby občanům. V mnohých soukromých podnicích a menších obchodech je otevírací doba omezená. Ceny průmyslového zboží, potravin, zvláště pak ve střediscích zvýšeného turistického ruchu bývají zpravidla vyšší než v průběhu roku.

            Naopak muzea, kulturní památky, církevní chrámy, hrady, zámky, výstavy mívají v období prázdnin prodloužené otevírací hodiny a vychází maximálně vstříc návštěvníkům Itálie. Do kostelů nelze vstupovat s odhalenými rameny a v krátkých kalhotách. 

Vatikánská muzea jsou otevřena zdarma každou poslední neděli v měsíci.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany

            Před každou cestou do Itálie by měli čeští občané uzavřít především pojištění léčebných výloh a výloh na repatriaci. Bezplatná lékařská péče je poskytnuta v rámci tzv. první pomoci ve státních zdravotnických zařízeních. Další léčení v nemocnicích je poskytováno pouze za úhradu,    a to ve výši od 300,- euro na den výše podle typu zařízení a péče.

 

 

 

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

            V souvislosti se vstupem ČR do EU se každý státní příslušník ČR může dovolávat práva pobytu v jiném členském státě EU (tzv. volný pohyb osob). Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Při pobytu do 3 měsíců platí pouze registrační povinnost pro ubytovatele. Nezletilé osoby mohou cestovat pouze v doprovodu dospělých. Při delším pobytu než 3 měsíce je třeba požádat    o povolení k pobytu (carta di soggiorno) na policii v místě pobytu. Jako cestovní doklad je kromě cestovního pasu možné používat i občanské průkazy typu identifikační karty, vydané po roce 1993, tzn. od vzniku České republiky. U řidičů se vyžaduje technický průkaz, řidičský průkaz, zelená karta a ověřený překlad českého řidičského průkazu nebo mezinárodní řidičský průkaz. Očkovací průkaz je nutný pro domácí zvířata, stáří vakcinace v rozmezí 12 – 20 dnů.  

Za použití dálnic se vybírá mýtné (pro orientaci je možno uvést, že každých 100 ujetých km stojí 5,- euro). Dálnice ve směru od Salerna a jižně do Kalábrie, Sicílie nejsou zpoplatňovány. Při parkování je vhodné používat centrální záchytná parkoviště na okraji velkoměst, v centru se parkuje obtížně. Doprava po železnici je dražší než doprava autobusy. Jízdenky na městskou dopravu je třeba zakoupit předem, všechny zastávky jsou na znamení. Před cestou do Itálie bývá vhodné si zjistit, zda právě neprobíhá nebo se chystá stávka (letištního personálu, dopravy železniční a autobusové, prodejců pohonných hmot atd.). Informace o probíhajících stávkách lze nalézt na internetové adrese italského ministerstva dopravy a infrastruktur: www.infrastrutturetrasporti.it - rubrika: Calendario scioperi nazionali.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

Bezpečnostní situace v Itálii a bezpečnostní rizika pro zahraniční návštěvníky odpovídají běžným standardům členských zemí EU. Na celém území Itálie dochází velmi často ke kapesním krádežím a krádežím automobilů. Doporučuje se nenakupovat cenné zboží a elektroniku u pouličních prodejců a na trzích, požadovat vždy daňový doklad.

Místa, v nichž je třeba dbát zvýšené opatrnosti jsou jihoitalské regiony Kampánie, Apulie, Kalábrie, Sicílie.   

 

1.15 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Římě

Via dei Gracchi 322

00 192 Roma

Tel. 0039/063609571

Fax 0039/063244466

Mimo pracovní dobu – konzulární pohotovost 0039/335 310 450   

Konzulární oddělení – tel/fax shodný se ZÚ – viz výše

E-mail rome@embassy.mzv.cz

E-mail obchodně-ekonomického oddělení commerce_rome@mzv.cz

www.mzv.cz/rome

Po příletu na římské letiště Fiumicino (nazývané též Aeroporto Leonardo da Vinci) je pro cestu na ZÚ ČR nejvhodnější zvolit cestování příměstským vlakem Leonardo Express (cena jízdenky 11,- euro – březen 2009), který jezdí každých 30 minut (jízdní doba 31 minut) pokračovat na římské nádraží Roma Termini a odtud dále metrem (zastávka linka A – Lepanto, cena jízdenky 1,- euro). Alternativně je možné z letiště Fiumicino použít vlakové spojení (vlak jezdí každých 15 minut, o svátcích každých 30 minut, cena jízdenky 5,50 euro na stanici Roma Tiburtina a odtud pokračovat metrem) nebo autem taxislužby.

 

Honorární konzuláty

HK Neapol – pan Angelo Ruoppolo

Corso Umberto I, 275             

80 138  Napoli                                    

Tel. 0039/0812 68784 (KO), 081265933 

Fax 0039/0812 67336

E-mail naples@honorary.mzv.cz

Teritoriální působnost: Campania, Basilicata, Calabria

HK Udine – pan Paolo Petiziol

Via San Francesco 34                                     

33 100 Udine

Tel. 0039/0432 509445

Fax 0039/0432 298126

E-mail udine@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Friuli Venezia Giulia, Veneto, Trentino Alto Adige

HK Palermo – pan Andrea Marchione

Via Quintino Sella 76

90 141 Palermo

Tel: 0039/091 589680

Fax: 0039/091 341907

E-mail: palermo@honorary.mzv.cz

Teritoriální působnost: Sicilia               

HK Firenze – paní Giovanna Dani del Bianco

Via del Giglio 10

50 124 Firenze

Tel. 0039/055 284454

Fax 0039/055 2382762

E-mail florence@honorary.mzv.cz

www.flemingyouth.it/consolato_onorario_cz

Teritoriální působnost: Toscana

HK Benátky – pan Giorgio Boato

Cannaregio 3821

30 131 Venezia

Tel: 0039/041 2413984

Fax: 0039/041 5212334

E-mail venice@honorary.mzv.cz

Teritoriální působnost: Veneto

HK Ancona – pan Giampiero Schiavoni

Via Pastore 17

60 131 Ancona

Tel: 0039/071 2867794

Fax: 0039/071 2919658

E-mail: ancona@honorary.mzv.cz

HK Janov – pan Franco Aprile

Via Bartolomeo Bosco 57

161 21  Genova

Tel: 0039/010 5954574

Fax: 0039/010 5302359

E-mail: genova@honorary.mzv.cz

1.16.       Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

            V Itálii má v současné době  své zastoupení CzechTrade (od roku 2000 v Miláně), České centrum (od roku 2005 v Římě) a CzechTourism (od roku 2007 v Miláně).

 

CZECHTRADE

Ing. Karel Beran

Via G.B.Morgagni 20

20 129 Milano

Tel. 0039/02 29532109

Fax 0039/02 29511702

E-mail milano@czechtrade.cz

www.czechtrade.cz

Istituto Culturale Ceco

JUDr.Ing. Miloslav Hirsch

České Centrum

Via Costabella 28 – 32

00 195 Roma

Tel./Fax 0039/06 99705158

E-mail ccrome@czech.cz

www.czechcentres.cz/rome  

 

 

CzechTourism

Dott. Luboš Rosenberg  

Via G. B. Morgagni 20

20 192 Milano

Tel. 0039/02 742 01 626

Fax 0039/02 294 04 401

E-mail: info-it@czechtourism.com

www.czechtourism.cz, www.turismoceco.it

1.17.       Praktická telefonní čísla v teritoriu

Karabiníci:                                           112

Policie:                                                113

Hasiči:                                     115

Pomoc motoristům – autoklub:             116

První pomoc:                                       118

 

2. Vnitropolitická charakteristika

2.1. Stručná charakteristika politického systému

            Zastupitelská demokracie, dvoukomorový Parlament s pětiletým funkčním obdobím, obdobné pravomoci Senátu i Poslanecké sněmovny, čistý volební poměrný systém s volebními prahy, bez možnosti preferencí.

            Poslední volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu se konaly 13. a 14. dubna 2008.       V určitém směru byly volby v roce 2008 přelomové: dvě nejsilnější strany, pravicový Lid svobody (LS, S. Berlusconi) a levicová Demokratická strana (DS, W. Veltroni) politickým rozhodnutím odmítly v Itálii tradiční velké koalice a využily většinový potenciál relativně složitého volebního zákona (4%, resp. 8% práh volitelnosti). Menší strany (s výjimkami) hranice volitelnosti nedosáhly a v Poslanecké sněmovně tak zůstává pouze 9 parlamentních stran, v Senátu 10. Významnější výjimkou je křesťanskodemokratická Unie středu (P. F. Casini), zbytek tvoří malé regionální strany, které mají místa zajištěna ústavou (počet jejich senátorů/poslanců však nemá rozhodovací ani ovlivňovací sílu). Italský parlament tak poprvé od války teoreticky ztratil obě krajní křídla: Pravice (F. Storace) i koalice Duhová levice (zahrnující i levicové Zelené) se do komor nedostaly. Bezprecedentní a neočekávaný je zejména neúspěch Strany komunistické obnovy, v parlamentu chybí i Socialistická strana.

Hlavní politické strany a jejich bloky:

a) vládní strany – strany pravého středu

Lid svobody (Popolo della Libertà) – politické uskupení vzniklé spojením stran Vzhůru, Itálie S. Berlusconiho (strana podnikatelů, manažerů a bývalých křesťansko-demokratických                      a socialistických politiků, stmelená kolem osoby S. Berlusconiho) a Národní aliance (strana, která vznikla odštěpením od postfašistického Italského sociálního hnutí, v čele G. Fini). Obě strany  prošly fúzí – ve dnech 22. -  23.3.2009 se v Římě konal závěrečný sjezd Národní aliance, po kterém se tato strana sloučila s Lidem svobody na ustavujícím kongresu, který se konal v Římě od 27. do 29. března 2009.

Liga Severu (Lega Nord Padania) – autonomistická strana italského Severu, která radikálně oponuje centristické formě státu a dopadům jeho daňového systému – aktuální prioritou je daňový federalismus; v čele U. Bossi

Hnutí pro autonomii (Movimento per l´Autonomia) – relativně nová autonomistická strana ze Sicílie, zastupující obecně zájmy celého Jihu, vytvořili ji křesťanskodemokratičtí a socialističtí regionální politici; v čele R. Lombardo

b) opozice – strany levého středu 

Demokratická strana (Partito Democratico) –  největší strana levého středu, hlásící se k odkazu Olivovníku R. Prodiho; vznikla sloučením Levicových demokratů, Kopretiny a několika dalších menších stran v procesu unifikace italské levice; ustavující sjezd 14. 10. 2007, v čele generální tajemník W. Veltroni, kterého od 21.2.2009 vystřídal ve funkci Dario Franceschini (Veltroni odstoupil po prohraných regionálních volbách na Sardinii).

Itálie hodnot (Italia dei Valori) – strana s programem spíše morálně-politickým než ekonomickým, orientovaná na nespokojenost italských občanů s fungováním italského státu, zakladatelem je bývalý soudce známý z období vyšetřování „Čisté ruce“ Antonio di Pietro

Unie středu (Unione del Centro) – koalice sjednocující křesťanskodemokraticky orientované středové strany Křesťanskodemokratický svaz (Unione democristiana) a Federativní občansko-lidové hnutí (Movimento federativo civico popolare) v čele s P. F. Casinim

2.2. Hlava státu

Giorgio Napolitano – prezident republiky (zvolen 10.5.2006)

2.3. Složení vlády

Současná italská vláda byla sestavena v roce 2008 na základě výsledku předčasných voleb, dne 8.května 2008 složili její členové přísahu a zahájili výkon svých funkcí, ve dnech 14. a 15.května 2008 byla současné italské vládě vyjádřena důvěra ze strany italské Poslanecké sněmovny             a Senátu.

Silvio Berlusconi (Forza Italia)                    předseda

Gianni Letta     (Forza Italia)                            státní podtajemník předsednictva vlády

Franco Frattini  (Forza Italia)                           zahraniční věci

Sandro Bondi (Forza Italia)                             kultura

Roberto Maroni (Liga Sever)                          vnitro

Giulio Tremonti   (Forza Italia)             hospodářství a finance

Mariastella Gelmini/ová (Forza Italia)   vysoké školy a výzkum

Ignazio La Russa (Národní aliance)                  obrana

Claudio Scajola (Forza Italia)                          ekonomický rozvoj

Stefania Prestigiacomo/vá (Forza Italia)           životní prostředí

Angelino Alfano (Forza Italia)              spravedlnost

Luca Zaia  (Liga Severu)                                zemědělské politiky

Altero Matteoli (Národní aliance)                    infrastruktura a doprava

Maurizio Sacconi (Forza Italia)                        zdraví, práce a sociální politiky

ministři bez portfeje:

Renato Brunetta (Forza Italia)              veřejná správa a inovace

Elio Vito (Forza Italia)                         vztahy s parlamentem

Rafaele Fitto    (Forza Italia)                            vztahy s regiony

Umberto Bossi (Liga Severu)                          federální reformy

Giafranco Rotondi  (Křesťanská

demokracie pro autonomii)                              naplňování vládního programu

Giorgia Meloni/ová (Národní aliance)   mládež

Roberto Calderoli  (Liga Severu)                     legislativní reforma

Mara Carfagna/ová (Forza Italia)                     rovné příležitosti

Andrea Ronchi (Národní aliance)                     komunitární politiky

Guvernérem centrální banky (Banca d’Italia) je Mario Draghi (ve funkci od roku 2006).

 

3. Zahraničně politická orientace

3.1. Členství země v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

            Itálie je členem následujících významných mezinárodních organizací: OSN (UNESCO, WHO, ICAO, UNIDROIT aj.), NATO, ZEU, OBSE, EU, RE, WTO, MMF, WB, BERD. Významná regionální uskupení: G-7, SEI, trilaterála Itálie-Maďarsko-Slovinsko, Středozemní fórum.

 

3.2. Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách

Itálie podepsala valnou většinu významných mnohostranných  smluv, jejichž seznam je možno nalézt na internetové adrese  www.esteri.it/archivi/accordi/index.htm.  

 

3.3. Přehled bilaterálních smluv

Kompletní přehled bilaterálních smluv, podepsaných Itálií s ostatními zeměmi lze nalézt na internetové adrese www.esteri.it/archivi/accordi/index.htm. 

Přehled bilaterálních smluv mezi Itálií a ČR lze nalézt na internetové adrese http://www.mzv.cz/jnp/cz/vyhledavani_smluv. (viz. též kap. 7.1.).

 

 

4. Ekonomická charakteristika země

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za rok 2008

Italská ekonomika vykazovala v roce 2008 zpočátku opatrné známky oživení, stejně jako v roce 2007 a tím se nejprve připojila k ekonomické konjunktuře ostatních zemí eurozóny. Ve druhé polovině roku 2008 se však do hospodářské situace země nepříznivě promítla globální ekonomická krize. Zároveň je ekonomika Itálie i nadále negativně ovlivňována řadou dlouhodobě nedostatečně řešených rizikových faktorů, bez jejichž  vyřešení není možné vyrovnání ekonomické stability a prosperity země s ostatními ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi EU.    

Za rok 2008 zaznamenala italská ekonomika pokles ve výši -0,9% (1,5% růst v roce 2007), což je jeden z nejméně příznivých výsledků v poválečné historii země, který však odpovídá prudkému zhoršení hospodářské situace ve většině ostatních členských zemí EU. Zatímco loňské studie OECD v této souvislosti uváděly, že Itálie v  letech 2007 a počátkem roku 2008 postupně překonala předchozí 4,5 letou ekonomickou stagnaci (v roce 2005 italská ekonomika zaznamenala nulový ekonomický růst), výše uvedené faktory vedly k dramatickému zhoršení hospodářské situace Itálie. V oblasti produktivity práce Itálie dlouhodobě do značné míry zaostává za průměrem zemí eurozóny. 

Deficit veřejných financí činil v roce 2008 v Itálii 2,5%  (v roce 2007 činil 1,9%). Italské vládě se jej i ve stávající ztížené ekonomické situaci podařilo udržet, na rozdíl od situace v letech 2005 a 2006, v  mezích 3 % - ního stropu, určeného pravidly Paktu stability a růstu.

Inflace v roce 2008 dosáhla výše 3,3% (v roce 2007 činila 2,9%), stávající prognóza Evropské komise ohledně výše italské inflace v roce 2009 činí 1%.

Státní dluhv roce 2008 v poměru k HDP dosáhl výše 105,6%. V roce 2007 činila jeho výše 104%. Itálie měla v posledních letech v rámci EU v absolutních číslech jednu z nejvyšších úrovní státního dluhu.v poměru k HDP.

Itálie byla až do roku 2007 jednou z mála členských zemí EU i OECD, kde v posledních letech docházelo k neustálému poklesu míry nezaměstnanosti. Zatímco v roce 2000 její výše dosahovala 10%, do roku 2007 poklesla až na 6%, což je nejnižší úroveň od roku 1992. Koncem roku 2008 dosáhla výše nezaměstnanosti 7,4%, její zvýšení bylo způsobeno zhoršením hospodářské situace země. Až do nedávné doby mělo stále stoupající tendenci i zapojení cizinců na italském trhu práce a to nejen, jako tomu bylo převážně v předchozích letech, v manuálních profesích a v pracích v domácnosti. Při posuzování míry nezaměstnanosti v Itálii je však nezbytně nutné vzít do úvahy velké regionální rozdíly mezi severem a jihem země. V severních regionech Itálie je míra nezaměstnanosti přibližně třikrát nižší, než je tomu v jižní části Itálie. V roce 2009 by dle ekonomických prognóz měla i nadále v Itálii růst míra nezaměstnanosti, její výše by se dle současných opatrných předpovědí měla pohybovat na úrovni 8-9%. Pokud bude pokračovat současný nepříznivý hospodářský vývoj, v nejbližších měsících by v Itálii mohlo zaniknout až 230 000 pracovních míst.     

V roce 2008 zaznamenal italský export meziroční nárůst ve výši 0,3% a import ve výši 1,1 %. Italský zahraniční obchod meziročně mírně zvýšil výši negativního salda obchodní bilance, která činila -11,5 miliardy euro (oproti - 8,6 miliardy euro v roce 2006). Italským podnikům se v roce 2008 dařilo, podobně jako v roce 2007, do jisté míry zastavit propad produkce tradičních výrobků „Made in Italy“ v nejbližší době je však nutné počítat při prognózách vývoje italského zahraničního obchodu s ekonomickými trendy, nepříznivě ovlivňujícími italský export, jakými jsou například  hospodářská stagnace, silné euro, pomalejší tempo strukturálních reforem a stále silnější tlak konkurence výrobců z Asie (především v oblasti textilního, obuvního a spotřebního průmyslu) se dlouhodobě negativně odrážejí na snižování konkurenceschopnosti italského zboží. V současné době činí podíl Itálie na mezinárodním obchodu 3,4%, zatímco ještě v roce 1995 tento podíl (měřeno v běžných cenách) činil 4,5%.Největšími obchodními partnery Itálie jsou SRN, Francie, Velká Británie, Nizozemsko, USA a Španělsko. Saldo obchodní bilance Itálie za rok 2008 mimo jiné významně ovlivnil (stejně jako v roce 2007) i pokračující nárůst cen ropy, zemního plynu a dalších energetických zdrojů, na jejichž dovozu je Itálie závislá.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele

Ukazatel	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008
HDP (v miliardách USD, od roku 2005 v miliardách euro)	1.176 USD	1.180 USD	1.184 USD	1.198 USD	1.417 euro	1.475 euro	1.590 euro	1.572 Euro
HDP na 1 obyvatele (USD, od roku 2005 euro)	20.806	20.890	20.953	21.204	24 250 euro	25 431 euro	25 863 euro	25 850 Euro
Míra růstu HDP (%)	1,8	0,4	0,3	1,2	0	1,7	1,5	-0,9
Deficit veřejných financí (% HDP)	1,4	2,3	2,4	3,0	4,1	4,4	1,9	2,5
Průmyslová výroba (%)	- 0,7	- 2,1	- 0,8	- 0,4	-0,8%	+1,9%	+0,6%	+0,6%
Obch. Bilance (mld. USD, od roku 2005 v miliardách euro)	8,63	7,58	2,04	- 0,51	-2,045 euro	-21,116 euro	-9,53 euro	-11,5 euro
Státní dluh (% z HDP)	109,4	106,7	106,2	105,8	108,5	106,8	104,0	105,6
Inflace (%)	2,7	2,5	2,7	2,0	1,9	2,1	2,9	3,3
Míra nezaměstnanosti (%)	9,5	9,0	8,7	8,1	7,7	6,1	6,0	7,4

Itálie nepatří mezi klasické investorské země. Itálie není investorsky atraktivní z důvodu přetrvávající rigidní struktury jejího hospodářství, nevyhovující infrastruktury a nákladnosti veřejných služeb.

 

4.3. Průmysl

            Průmysl (včetně těžby nerostných surovin, energetiky a stavebnictví) je  nejdůležitějším sektorem italského hospodářství z hlediska podílu na mezinárodní dělbě práce, i když se na tvorbě HDP podílí jen 35,6 % (z toho stavebnictví 5,3 %) a zaměstnává jen 31,7 % obyvatel                     v produktivním věku (z toho stavebnictví 7,1 %).      

Průmyslová výroba se v roce 2008 zvýšila oproti roku 2007 o 1 %. Průmyslová výroba se tak v posledních třech letech po předchozích poklesech opět vrátila do fáze oživení.Italský strojírenský průmysl vykázal za rok 2008, podobně jako v roce 2007 oživení, které se však dotýká jen některých oborů. Meziroční nárůst italského strojírenského průmyslu za rok 2008 činil 8,9%. Na meziročním oživení italského strojírenství se podílel především export strojírenských výrobků (nárůst o 10%).

            Pokud jde o zastoupení průmyslových oborů, ve spotřebním průmyslu má nejdůležitější místo textilní, oděvní, kožařský, obuvnický, nábytkářský a potravinářský průmysl. Hutnictví, strojírenství a chemie jsou však nosnými průmyslovými odvětvími. Silné zastoupení má i celulózo-papírenský, elektrotechnický, elektronický a farmaceutický průmysl.

             Itálie je odkázána na dovoz nerostných surovin. Z vlastních surovin má ekonomický význam jen těžba lignitu (198 tis. tun), ropy (5,3 mil. tun), zemní plyn (20 mil. tun), manganu (6,5 mil. tun), olova (20,2 tis. tun), zinku (20,1 tis. tun), kamenné soli (3,5 tis. tun) a všech dalších druhů stavebních surovin (kaolín, vápenec, mramor atd.). Ani v jednom případě nestačí domácí těžba vlastní spotřebě.

            Textilní průmysl vyrábí ročně asi 241 tis. tun vlněných a 262 tis. tun bavlněných přízí, 1,4 mil. tun umělých vláken  a 711 tis. tun textilních látek. Italský obuvnický průmysl (tradiční průmyslové odvětví) ročně vyrábí na 376 mil. párů bot, přičemž 80 % své produkce vyváží na zahraniční trhy. Italský textilní a obuvnický průmysl je v současné době pod výrazným tlakem asijské (především čínské) konkurence, která ohrožuje pozice italských výrobců oděvů, obuvi a módních doplňků svými nízkými výrobními náklady.

            Hutnický průmysl vyrábí ročně více než 10 mil. tun litiny, 24 mil. tun oceli, 185 tis. tun feroslitin, 22 tis. tun tepelných svitků, 722 tis. tun bezešvých trubek, 0,2 mil. tun hliníku, 0,1 mil. tun olova, 0,3 mil. tun zinku atd. celkový objem výroby představuje na 62 mil. tun železných          a neželezných kovů.

            Italský chemický průmysl - italské chemické výrobky se z 35 % vyvážejí a obor zaměstnává na 206 tis. osob.

Petrochemickýprůmysl vyrobí ročně na 81,5 mil. tun různých ropných produktů.

4.4. Stavebnictví

V roce 2008 byly italské stavební společnosti podnikatelsky přítomné v 76 zemích světa (z toho ve 12 členských zemích EU, mezi kterými není uváděna ČR), kde se podílely na 493 stavebních projektech v celkové výši 27,5 miliard euro. V loňském roce italské stavební společnosti nově pronikly do 20 zemí světa a uzavřely v zahraničí 209 nových kontraktů v celkové hodnotě 9 miliard euro.

4.5. Zemědělství       

            Podíl zemědělství na ekonomice se v posledních letech přibližuje hodnotám platným           v zemích EU (3%). Italská zemědělská výroba se podílí na celkové zemědělské výrobě EU 14,4 %. V oboru  přetrvávají silné teritoriální rozdíly. Zatímco v severní Itálii zemědělství dává obživu 5,5% práceschopného obyvatelstva a podílí se 2,5 % na tvorbě přidané hodnoty, v jižní Itálii jsou tyto hodnoty následující: 13,2 % resp. 5,7 %.

Základním problémem současného italského zemědělství je jeho nedostatečná produktivita, způsobená malou velikostí velké části zemědělských farem a podniků. V současné době má v Itálii 70% zemědělských podniků méně než 10 zaměstnanců a v potravinářském průmyslu má dokonce 90% podniků méně než 10 zaměstnanců. Celkově je v současné době v Itálii 67 000 zemědělských podniků s pěti sty tisíci zaměstnanci. V loňském roce měly italské zemědělské podniky celkový obrat ve výši 109 miliard euro.

Z celkové rozlohy Itálie představuje zemědělsky využitelná půda  37 %, 29 % rozlohy země je pokryto lesy a 2,4% rozlohy připadá na vodní toky. Zemědělská výroba je intenzívní, přičemž je koncentrována, jako je pro Itálii ostatně typické, do malých a středních farem, jejichž naprostá většina hospodaří na výměře menší než 10 ha. V roce 2008 v Itálii aktivně působilo 2.529.887 zemědělských, lesních a zootechnických firem. Celková výměra obdělávané zemědělské půdy činila přibližně 13 milionů hektarů (průměrná výměra jedné zemědělské farmy čnilia 6,7 hektarů).

                Mezi hlavní rostlinné  produkty patří pšenice, kukuřice, žito, rýže, zelenina, cukrová řepa, slunečnice, sojové boby, ovoce, citrusové plody a vinná réva. Dále se pěstují brambory, ječmen, olivy a tabák. Důležité místo má pěstování ovoce - citrusových plodů, jablek, hrušek, broskví atd.

Živočišná výroba je deficitní a Itálie je do značné míry odkázána na dovoz.Živočišná výroba sestává z hovězího, skopového, vepřového a kozího masa, dále mléka, vajec a sýrů. I v této oblasti se Itálie snaží chránit si v evropském kontextu své tradiční výrobky - v loňském roce se nejznámějšími příklady staly sýry „mozzarella“ a  „parmiggiano reggiano“, které nacházejí           v jiných zemích početné padělatele. Italské zemědělství si však v živočišné výrobě stojí velmi dobře - to je patrné na poměrně nízkém počtu prokázaných případů BSE, jejichž počet do roku 2008 dosáhl necelé stovky kusů (testován cca 1 milion zvířat).

            Itálie má dlouhodobě pasivní bilanci zahraničního obchodu se zemědělskými produkty. Je nutno dodat, že výrobky italského zemědělství jsou tradičním oborem „Made in Italy“, který dlouhodobě pomáhá šířit image a životní styl Itálie daleko za jejími hranicemi. Naprostá většina (69 %) zahraničního obchodu se realizuje se zeměmi EU a tento podíl postupně narůstá. Největší objemy obchodu se realizují s Francií a Německem, což platí jak pro export tak i import.

Italský zemědělský export v posledních 5 letech vyklidil své pozice v řadě oblastí konkurentům především z Nizozemska, Francie a Španělska a to nejen ve vnitrounijním obchodě, ale i v exportu do některých mimoevropských zemí (například Maroko). Výsledky nedávné konference ministrů WTO v Hongkongu označují zástupci italských zemědělců za neuspokojivé    a to především z hlediska nedostatečného zajištění ochrany geografického původu zboží, na které má Itálie strategický zájem a vyzývají italské představitele k intenzivním bilaterálním jednáním se zahraničními představiteli na toto téma. Hlavní položkou dovozu Itálie v oblasti zemědělství           a potravinářského průmyslu představuje maso a živá zvířata.     

Podíl jednotlivých komodit na italském vývozu zemědělských a potravinářských výrobků – rok 2008:

Víno – 26%

Čerstvé ovoce – 14%

Těstoviny – 11%

Sýry – 10%

Konzervovaná zelenina – 10%

Olivový olej – 9%

Výrobky z mouky – 8%

Salámy a sušené maso – 6%

Ovocné šťávy – 3%

Rýže – 3%

            Itálie má  mimořádný zájem na důsledné ochraně geografického označení svých tradičních zemědělských a potravinářských výrobků a všemi dostupnými prostředky bojuje proti jejich napodobování v zahraničí. Pokud však Itálie v blízké budoucnosti nepřistoupí k radikální reformě svého zemědělství a potravinářského průmyslu, zaznamená další propady v této oblasti a její výrobci budou vytlačeni v řadě komodit na světových i domácích trzích producenty z jiných zemí. Současná nadměrná fragmentace italského zemědělství a potravinářského průmyslu je vážnou překážkou pro úspěšnou aplikaci nových trendů společné zemědělské politiky EU na italském území, které budou znamenat změnu stávajícího systému výrobních dotací, větší liberalizaci          a přiblížení se zemědělské politice WTO.     

4.6. Služby  

            Z hlediska podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti jde o rozhodující sektor italské ekonomiky: zaměstnává na 60 % obyvatel v produktivním věku a přibližně stejným procentem se podílí na tvorbě HDP.

            Největší význam má obchod včetně hotelové činnosti, restaurací a opraven (18,3% HDP    a 22 % zaměstnanosti), na druhém místě jsou služby neurčené k prodeji, tzn. státní správa (13,3 % HDP a 13,2 % zaměstnanosti), dále pak doprava a spoje (6,7 % HDP a 6,3 % zaměstnanosti). Finanční sektor zaměstnává jen 2 % obyvatel v produktivním věku a podílí se 5,2 % na tvorbě HDP. Služby spojené s pronájmem se podílejí 7,1 % na HDP a 8,6 % na zaměstnanosti.  

            Sektor služeb turistického ruchu zaznamenal v roce 2008, podobně jako v roce 2007, v Itálii oživení.

Italský směnárenský úřad zveřejnil výsledky turistického ruchu za rok 2008. Do Itálie  přicestovalo 43,21 mil. zahraničních turistů (v roce 2007 přicestovalo 43,68 mil. zahraničních turistů). Nejvíce turistů (asi 16,7 milionů osob) přicestovalo do Itálie ze střední Evropy, další v pořadí byli mimoevropští turisté (asi 8,9 milionu osob). V roce 2008 tak byla potvrzena předchozí stoupající tendence počtu turistů z asijských zemí, především z Čínské lidové republiky a došlo i k oživení přílivu turistů z USA.

Nové tendence a opatření pro rozvoj italského turistického ruchu (zdroje: ENIT – Národní italská agentura pro rozvoj turistického ruchu):

1)     Účinnější propagace turisticky méně frekventovaných italských regionů, jakými je například Lombardie.

2)     ENIT se zaměřuje na lepší propagaci přírodních a kulturních krás Itálie a hledá nové formy diverzifikace turistického ruchu. V Itálii by například měla být věnována větší pozornost rozvoji cykloturistiky, infrastruktur pro hráče golfu, kongresové turistiky      a nových forem horské turistiky a její větší diverzifikace v souvislosti se změnami klimatu.

3)     V roce 2007 byla snížena o 50% sazba DPH pro kongresovou turistiku a v roce 2008 byla zrušena úplně. ENIT obdržel ze státního rozpočtu pro rok 2008 25 milionů euro, určených pro propagaci Itálie (30% z této částky bylo použito na propagaci turisticky atraktivních lokalit Itálie v Německu).

4)     Itálie se rozhodla věnovat ve střednědobém horizontu větší pozornost přílivu turistů z Ruska, Číny a Indie a z dalších asijských zemí. Těmto novým segmentům zákazníků dosud nebyla, dle názoru ENIT, věnována dostatečná pozornost.

4.7. Infrastruktura

Vzhledem k atypickému tvaru poloostrova a díky prastaré tradici, která již za starých Římanů vyžadovala dobré spojení s koloniemi, disponuje italské hospodářství rozvinutou silniční, železniční, námořní, leteckou a potrubní dopravou. Velmi omezený význam má říční doprava, protože Itálie má jen malé úseky splavných řek a kanálů. Páteří vnitrostátní dopravy se stal systém silnic, jejichž výstavba vycházela ze staré tradice z dob římského impéria. Na silniční síť navázaly železnice. Přes dosažené úspěchy však současný dopravní systém zaostává nejen za potřebami italské ekonomiky (s negativním dopadem na konkurenceschopnost italského zboží na mezinárodních trzích), ale i evropského společného standardu. Itálie, kterou od zbytku kontinentální Evropy odděluje alpský horský masív, překonatelný pouze v omezeném počtu průsmyků, je v neustálém rozporu (pokud jde o kamionovou přepravu) s Rakouskem (připravuje se stavba železničního tunelu pod Brennerským průsmykem), Švýcarskem a Francií, které se nerady smiřují s úlohou tranzitních zemí jejichž životní prostředí je nadměrně zatěžováno narůstajícím počtem projíždějících kamionů.

Železnice

            Největší část (82%) železničních tratí patří firmě Státní železnice (Ferrovie dello Stato - FS). Od roku 2001 se holding FS dělí na společnosti Rete Ferroviaria Italiana, provozující železniční tratě a Trenitalia, provozující vozový park. Zbývající část provozují v koncesi různé soukromé společnosti, kterých bylo ke konci roku 2008 registrováno přibližně 40. Největším z nich je CO.TRA.L, který je druhým největším regionálním dopravcem v Evropě. Operuje nejen na poli železniční a silniční přepravy, ale i v oblasti realit (nákup, prodej, pronajímání, rekonstrukce).

            V zemi je celkem 20.011 km železničních tratí, z toho 16.066 km státních, z nichž je 8.999 km elektrifikováno. Ze 3.945 km soukromých tratí je elektrifikováno 1.155 km. Všechny tyto tratě mají rozchod kolejnic 1.435 cm. V Itálii se nacházejí i tratě úzkokolejné (rozchod kolejnic 950 cm) o celkové délce 1.845 km, z nichž 380 km je elektrifikováno. Do konce roku 2009 bude Itálie disponovat cca 1000 km vysokorychlostních tratí umožňujících cestovní rychlost do 350 km/h. Vzhledem k tomu, že území Itálie leží na Apeninském poloostrově, je převážná část jejích pozemních hranic tvořena mořem. Z tohoto důvodu je velmi důležitá vzájemná návaznost železniční a námořní dopravy.

Silniční síť

            Silniční síť je rozdělena do čtyř základních kategorií: dálnice (autostrade), státní, provinční a komunální silnice (strade statali, provinciali, comunali). Silnice jsou vesměs v dobrém technickém stavu, za průjezd dálnic jsou vybírány poplatky.

            Značným problémem je doprava v zimním období, kdy je uzavřena celá řada alpských průsmyků a silniční spojení s Francií a Švýcarskem se uskutečňuje tunely pod Grand San Bernardo a Monte Bianco. Silniční síť neodpovídá potřebám silničního zatížení a neumožňuje rychlou přepravu osob a zboží.

            Celková síť dálnic měří 6.100 km, státních silnic je 44.750 km, provinciálních 110.000 km a komunálních silnic (mimoměstských) 141.700 km, to je celkem více než 302.000 km. Přes poměrně značnou výstavbu dálnic je jejich podíl na celkové silniční síti malý a dosahuje jen 2%. Dálnice jsou zčásti ve státním a zčásti v soukromém vlastnictví.

Námořní doprava

            Itálie má ve světovém měřítku významnou námořní obchodní flotilu. Operuje hlavně ve středomořském prostoru a má pravidelná spojení jak do severoamerických, tak také do australských přístavů.

            Provoz námořní dopravy je jedním z důležitých zdrojů devizových příjmů. Stát uplatňuje kontrolu nad námořní dopravou významným kapitálovým podílem ve společnosti FINMARE (IRI). Rozvinutá kabotážní doprava má význam především pro pobřežní oblasti. Námořní obchodní flotila čítá 479 lodí o celkové tonáži 8 mil. BRT. Počet tankových lodí je 222 o celkové tonáži 2,7 mil. BRT. Nejdůležitějšími přístavy v Itálii jsou: Janov, Neapol, Terst, Benátky, Livorno, Savona, Ancona, Spezia, Cagliari (Sardinie) a Palermo (Sicílie).

Letecká doprava                                                                              

            Dalším velice důležitým spojením je letecká doprava. Spravuje ji především veřejnoprávní společnost Alitalia, která udržuje pravidelná spojení hustou sítí domácích i zahraničních linek. Alitalia je postižena dlouholetou krizí, spojenou s neúspěšnou restrukturalizací a nerealizovanou privatizací zbývající části státního podílu ve společnosti. Alitalia se stala společně s Air France, Delta Airlines, Mexican Air, Korean Air a ČSA členem leteckého uskupení Sky Team. Finančními problémy zatížená Alitalia má v oboru vnitrostátní a mezinárodní letecké přepravy navíc další nové konkurenty, kterými je řada nových „low cost“ leteckých společností, které provozují letecká spojení z řady evropských měst do vybraných italských měst.

Italské ministerstvo financí, které je pověřeno spravováním státního podílu ve výši 49,9% akcií Alitalia, nabídlo v lednu 2007 k odprodeji podíl nejméně 30,1% (kupující mohl předložit       i nabídku odkoupení až do celé výše státního podílu). Po postupném odstoupení účastníků, kteří postupně přehodnotili zájem o kapitálový vstup do společnosti, bylo v létě 2007 výběrové řízení zrušeno a následně bylo obnoveno ve druhé polovině roku 2008. Dne 29.srpna 2008 přijala na svém zasedání správní rada společnosti Alitalia rozhodnutí vyhlásit platební neschopnost společnosti a požádala předepsaným zákonným postupem italské státní orgány o jmenování správce majetku a o potvrzení platební neschopnosti soudním tribunálem v Římě. Italská vláda následně schválila uvedený postup a své rozhodnutí zveřejnila ve formě dekretu v úředním věstníku. Správcem majetku Alitalia se na základě příslušného vládního dekretu stal Augusto Fantozzi. Jeho úkolem bylo rozdělení Alitalia na 2 části, takzvanou „new company“, životaschopnou oddluženou část společnosti, určenou k urychlené privatizaci a „bad company“, na kterou byla převedena pasiva společnosti a která je určena k likvidaci formou konkursního řízení. Plán dalšího postupu oddlužení a privatizace společnosti podléhal, v souladu s běžným postupem v obdobných případech, schválení ze strany Evropské komise v Bruselu. Privatizace byla ukončena v prosinci 2008, kdy za 25 % akcií společnosti zaplatilo konsorcium Air France – KLM   322,5 mil. Euro. Konsorcium italských vlastníků CAI (21 společníků) do společnosti vložilo celkem 847 mil. Euro. Nová transformovaná společnost Alitalia zahájila provoz 13.1.2009.

     Itálie má celkem 137 letišť, z toho 132 používaných běžně. Hlavní letiště s mezinárodním provozem jsou v následujících městech: Řím – Fiumicino; Milán - Linate, Malpensa; Neapol – Capodichino; Rimini; Benátky - Marco Polo; Turín - Caselli a Palermo - Punta Raisi.

Přímé letecké spojení s ČR - Řím, Milán, Bologna, Benátky a Neapol. ČSA zajišťuje spojení Prahy s Římem, Milánem, Bolognou a Benátkami. V posledních letech začaly provozovat letecké spojení mezi ČR a Itálií i některé nízkonákladové letecké společnosti: Smart Wings a Sky Europe, od února 2009 pak i společnostWizz Air.

 

Telekomunikace

            Telekomunikační služby v Itálii jsou moderní, dobře vybudované a v současné době privatizované. Nejdůležitější italská telekomunikační společnost - Telecom Italia byla v létě 2001 převzata koncernem Pirelli. Je vybavena vysoce kapacitními kabely s mikrovlnnými radiovými přenosy. Vysílacích radiových stanic je celkem 163 a televizních vysílačů 83.

Itálie patří k zemím s velmi rozvinutou mobilní telefonií, počet mobilních uživatelů již převýšil počet pevných linek. Mobilní komunikace je poskytována 4 operátory - Tim, Vodafone, Wind, Blu. Celkově tak italský trh čítá necelých 51 mil. zákazníků, a řadí se v evropském měřítku na druhé místo, přičemž prvenství patří Německu. V roce 2000 navíc proběhlo vydražení licencí UMTS (mobilní telefony 3. generace), které plně fungují od roku 2004.

Energetika

            Itálie je závislá na dovozu energetických surovin, jejichž podíl na celkové potřebě se pohybuje na úrovni 75-80%. Největší část dovozu připadá na ropu. Těžba uhlí na Sardinii nestačí krýt domácí potřebu, produkce ropy na Sicílii je malá. Značně omezená je i těžba zemního plynu přepravovaného plynovody do velkých severoitalských center v oblasti Pádu. Vodní energetika je soustředěna v alpských oblastech a podílí se asi čtvrtinou na místních energetických zdrojích. Vývoj produkce elektřiny z vodní, tepelné a geotermální energie je nedostatečný, takže Itálie dováží elektřinu z Francie a dalších evropských zemí, která je levnější než elektřina produkovaná na vlastním energetickém zařízení. Itálie je jedinou hospodářsky vyspělou zemí, která elektřinu pravidelně dováží, a to též z ČR. 

Dovoz ropy a zemního plynu Itálie uskutečňuje z Ruska, Norska, Libye a Alžírska. V říjnu 2004 byl uveden do provozu italsko – libyjský plynovod Greenstream vedoucí na trase o délce 520 km po souši a 520 km pod vodou z libyjského města Mellitah do sicilského města Gela. Roční přepravní kapacita tohoto plynovodu, která činí 8 mld. m³ pokrývá asi 10% italské roční spotřeby zemního plynu. Tento plynovod je v současnosti největší stavbou svého druhu ve Středozemním moři. Dalším plynovodem, vedoucím zemní plyn ze Severní Afriky na Sicílii je plynovod Transmed, vybudovaný v 70. letech 20. století a následně rozšířený v 90. letech. Italská vláda         a představitelé soukromých společností celoročně věnují maximální pozornost posílení diverzifikace energetických zdrojů. K realizaci těchto opatření významně přispěla i návštěva tehdejšího italského premiéra Romana Prodiho v Alžírsku (14.-15. listopadu 2006), v jejímž průběhu podepsala alžírská společnost Sonatrach smlouvy s pěti převážně italskými společnostmi ohledně budoucích dodávek alžírského zemního plynu do Itálie. Ve stejné době (14. listopadu 2006) podepsali zástupci italské energetické společnosti ENI a ruského producenta zemního plynu Gazprom smlouvu o dodávkách zemního plynu z Ruska do Itálie, která má platnost až do roku 2035.      

Dlouhodobý trend posilování strategické spolupráce mezi Itálií a Ruskem v oblasti energetiky potvrdila smlouva o společné realizaci projektu výstavby nového plynovodu South Stream, podepsaná dne 22.listopadu 2007 v Moskvě nejvyššími představiteli italské společnosti ENI – výkonný ředitel Paolo Scaroni a ruské společnosti Gazprom – předseda správní rady Alexej Miller. Plánovaná roční přepravní kapacita nového plynovodu bude činit 30 miliard m³ plynu (kapacita objemu dodávek do Itálie), uveden do provozu by měl být v roce 2013. Plynovod South Stream povede do západní Evropy z ruského města Novorosijsk na pobřeží Černého moře a dále bude veden pod mořem a na pevnině přes území Bulharska a dalších zemí (trasa ještě nebyla zcela přesně určena) až do Itálie. Záměr výstavby tohoto plynovodu byl oznámen již v červnu 2007. Společnosti ENI i Gazprom budou mít stejný 50% podíl v novém společném podniku, vytvořeném za účelem realizace tohoto projektu.

  Instalovaná kapacita vodních elektráren je 20,2 tis. a tepelných 50,5 tis. MW, přičemž 81% z této kapacity drží společnost ENEL, 14 % soukromí výrobci a zbylých 5 % drží městské elektrárny. V roce 2000 byla zahájeno snižování dominantního postavení dominantního hráče na trhu společnosti ENEL, jehož na výrobě a distribuci elektrické energie musí dle zákona klesnout pod 50 %. Výrobní kapacity překračující tuto mez byly rozděleny na tři „generation company“.

Ceny elektrické energie patří k nejdražším v Evropě. Příčinou jsou stárnoucí elektrárny, nízký podíl relativně levného spalovaného uhlí (do 15 %), vysoký podíl „drahých“ a na konjunkturním a měnovém cyklu závislých surovin – ropy a zemního plynu, neexistence dodávek el. proudu z vlastních jaderných elektráren, značná byrokracie bránící výstavbě nových moderních kapacit, poddimenzování přenosové soustavy umožňující dovoz elektrické energie, odpor privilegovaných klientů a dodavatelů proti novým legislativním opatřením na podporu liberalizace trhu.

Jaderná energetika

Dne  9.11. 1987 (3 roky po černobylské havárii) proběhlo v Itálii referendum, ve kterém Italové odmítli výrobu elektrické energie z jádra. Na italském území se nacházejí na následujících místech celkem 4 zakonzervované jaderné elektrárny: Latina, Garigliano, Trino Vercellese, Caorso. Rozestavěná zůstala elektrárna v Montalto di Castro, která byla posléze přestavena na klasickou.

Jedním z trendů posílení energetické bezpečnosti Itálie je možnost kapitálové účasti italských energetických operátorů v zahraničních společnostech, vyrábějících el. energii i přesto, že tato energie pochází z jaderných elektráren. Tím se Itálie snaží zajistit si alespoň částečnou kontrolu nad nákupními cenami elektrické energie. Prvními zahraničními jadernými elektrárnami, které italský ENEL získal pod kontrolu se staly slovenské elektrárny Mochovce a Jaslovské Bohunice. ENEL získal vlastnický podíl na slovenských jaderných elektrárnách v listopadu 2004 odkoupením kontrolního podílu akcií dominantního slovenského výrobce elektrické energie Slovenské elektrárne. ENEL na Slovensku dokončí stavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Mochovcích. ENEL se rovněž účastní, ve spolupráci s francouzským energetickým gigantem EDF francouzsko – německém projektu, v jehož rámci je vybudována ve francouzské lokalitě Flamanville menší jaderná elektrárna o výkonu 1 500 MW, vybavená prototypem reaktoru třetí generace.

V posledních letech se v Itálii opakovaně objevovaly výzvy k otevření diskuse                    o případném znovuobnovení jaderných elektráren na italském území. Průlomem bylo prohlášení ministra pro ekonomický rozvoj C. Scajoly učiněné na podzim roku 2008, že se Itálie vydá tímto směrem. Konkretizací tohoto prohlášení byl italsko – francouzský summit konaný 24. února 2009 v Římě, kdy představitelé Itálie a Francie uzavřeli mezivládní smlouvu o strategickém partnerství v oblasti jaderné energie. 

 

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Pokud jde o podíl vyčleněné rozvojové pomoci na HDP, Itálie je v rámci zemí OECD na 21. místě s podílem 0,13 %.Itálie byla OECD vyzvána, aby svůj podíl rozvojové pomoci zvýšila minimálně na průměr OECD (0,22 %).  

Gestoři italské rozvojové pomoci jsou následující: MZV IR – spravuje cca 1/3 finančních prostředků určených na rozvojovou pomoc, Ministerstvo hospodářství a financí IR – spravuje zbylé 2/3, které jsou určeny jako kapitálové vklady do bank a rozvojových fondů, restrukturalizace či prominutí dluhů, odvody do fondů EU. Kromě těchto 2 ministerstev se na rozvojové pomoci účastní v omezené míře další italská ministerstva, regiony a úřady místní správy.

Italská rozvojová pomoc se dotýká následujících oblastí:

-        Snižování chudoby (týká se hlavně Afriky, především subsaharské).

-        Boj proti AIDS, malárii a tuberkulóze .Itálie přispěla do Globálního fondu pro boj proti AIDS, malárii a tuberkulóze 200mil. USD. Aktivity Fondu se realizují převážně v Africe.

-        Vzdělávání. Prioritami Itálie je základní školství a vzdělávání učitelů (za využití informačních a komunikačních technologií).

-        Promíjení dluhů rozvojovým zemím. Itálie podepsala dohody o konverzi dluhů s Marokem, Jordánskem, Egyptem, Peru a Ekvádorem. Nově se jedná o těchto smlouvách s Pákistánem, Filipínami, Jemenem a Džibuti.

-        Vytváření vhodného klimatu pro zahraniční investice. Itálie těsně spolupracuje s specializovanými organizacemi OSN. Novým fenoménem jsou společné iniciativy veřejného a soukromého kapitálu. V roce 2000 italská rozvojová pomoc z veřejných zdrojů tvořila 13 % všech finančních toků, 13 % tvořily přímé investice do zahraničí, 74 % bankovní převody a portfoliové investice.

-        Účast rozvojových zemí na mezinárodním obchodu. Itálie se zaměřuje na poskytování technické pomoci (vyjednávání v rámci WTO, využití nabízejících se možností pro vývoz z RZ, využití možností plynoucích z liberalizace světového obchodu pro boj proti chudobě dotyčných zemí).

-        Podpora postavení žen, ochrana mladistvých a postižených.     

Mezi nejvýznamnější příjemce italské rozvojové pomoci patří:

-        Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, dále UNICEF, UNIDO, CGIAR (Poradní výbor pro mezinárodní zemědělský výzkum) a Světový potravinový program.

-        Agentura OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům

-        Angola: společný projekt na posílení veřejné samosprávy, JAR: poskytnutí stipendií

-        Balkán: projekty na sociální a prům. rozvoj Albánie a posílení Stát. stat. Úřadu v BH

-        Guatemala: projekty na rozvoj mírového soužití a občanské společnosti

-        Honduras: podpora zemědělců v údolí řeky Nakaome

-        Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua: podpora místních úřadů při reg. rozvoji

-        Indie: ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce iniciativa proti využívání dětské práce

-        Libanon: ustanovení výzkumného centra pro zdravotnickou politiku zaměřeného na vypracování reformy systému zdravotnictví

-        Angola, Čína: půjčky na rozvoj telekomunikací a vybraných regionů 

V posledních letech se 60 % projektů italské rozvojové pomoci odehrálo ve spolupráci s multilaterálními organizacemi. Zvláště intenzívní je spolupráce s v Římě sídlícími organizacemi FAO, PAM a IFAD. Další organizace jsou zastoupeny v Turíně (Centro Oil, Unicri), kanceláře UNIDO v Římě, Unicef ve Florencii, Oim v Římě a Iam v Bari. Italské projekty rozvojové pomoci jsou často námětově zaměřené. Prioritní oblastí italské rozvojové pomoci jsou již delší dobu země Afriky. Do roku 2007 měla Itálie v úmyslu zvýšit svůj objem poskytované rozvojové pomoci až na 0,33% HDP.

            Italský parlament schválil těsně před summitem FAO v roce 2005 zákon, zavazující vládu postupně, během 5 let, dosáhnout 0,39% HDP a poté směřovat k cíli G-8 - 0,70% HDP věnovaných na rozvojovou pomoc.

            Itálie v souladu se svým závazkem ze summitu G-8 v Janově pracuje na kompletně digitalizovaném projektu zaměřeném na státní rozpočet a účetnictví rozvojových zemí a jejich soudní, zdravotnické, školské a administrativní systémy. Zkušební fáze projektu probíhala ve spolupráci s Albánií a Tuniskem.

V jihoitalském přístavním městě Brindisi se od roku 1994 nachází sklad a logistická základna OSN pro poskytování humanitární a potravinové pomoci. Na základně jsou sklady potravin, léků, předmětů základní potřeby a dalšího vybavení, včetně dopravních prostředků. Základna v Brindisi je řízena Světovým potravinovým programem OSN (WFP).   

 

5. Finanční sektor

5.1. Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo

Měnová politika

            Od 1.1.1999 je Itálie členem EMU se všemi s tím spojenými důsledky a omezeními, pokud jde o suverenitu měnové politiky. Od května 1998 byl stanoven pevný kurs 1.936,27 lir = 1 Euro, euro bylo zavedeno od 1.1. 2002. 

 

5.2. Platební bilance v roce 2008

            Italský parlament schválil po řadě pozměňovacích návrhů  dne 21.12.2007 návrh státního rozpočtu na rok 2008. Jeho podoba odpovídala do značné míry prioritám dosavadní středolevicové vlády premiéra Romana Prodiho. Itálie v posledních 2 letech provedla řadu opatření s cílem obnovit respektování závazků rozpočtové stability, spojených s pravidly Paktu stability EU, jak bylo uvedeno v jednom z hlavních bodů volebního programu dosavadní vládní koalice v parlamentních volbách roku 2006. Za rok 2008 rozpočtový schodek země dosáhl výše 2,5% (1,9% v roce 2007). Celkově činí objem hlavních příjmových a výdajových položek italského státního rozpočtu 16,4 miliardy euro. V průběhu roku 2008 by mělo být schváleno celkem 202 prováděcích předpisů a nařízení, souvisejících s realizací opatření, přijatých v rámci Zákona          o státním rozpočtu na rok 2008.  

            Prodiho vláda se snažila pokračovat v dlouhodobějším trendu oživení podnikatelských aktivit v Itálii. Podpora podnikatelského sektoru a s ní spojené nezbytné liberalizační reformy italské ekonomiky však byly brzděny nesystematickými ústupky italské vlády neoprávněným požadavkům některých národních profesních svazů a dalších zájmových skupin.Představitelé Mezinárodního měnového fondu označili italský státní rozpočet na rok 2008 za neuspokojivý v oblasti řešení problémů stávající výše zadlužení země a prohlásili, že dosavadní italská vláda měla projevit více odvahy a přijmout radikálnější úsporná opatření v oblasti výdajové stránky rozpočtu. Obdobně kriticky hodnotila výši zdanění v Itálii v roce 2007 a italský státní rozpočet schválený pro rok 2008 i OECD.    

Italský parlament v červenci 2008 anticipoval schválení vládního návrhu zjednodušené verze státního rozpočtu pro tříleté období 2009-2011. Rozpočtový dokument byl předložen ve formě vládního dekretu (vládní dekret číslo 112/2008 Sb. ze dne 25.června 2008), který následně nabyl platnost zákona. Hlavní novinkou oproti dosavadním rozpočtovým dokumentům předchozích italských vlád je, kromě platnosti na 3 roky místo dosavadního 1 roku dopředu, podstatně vyšší míra rozhodovací autonomie jednotlivých italských státních resortů. Na základě nové podoby italského státního rozpočtu je italským ministerstvům stanovena horní hranice rozpočtových výdajů, jejichž rozložení v čase a do jednotlivých rozpočtových položek si mohou do značné míry určovat samostatně (s výjimkou například mzdových výdajů). Tímto způsobem se nová italská vláda premiéra Berlusconiho vyhnula dosavadnímu každoročnímu zdlouhavému schvalovacímu procesu nové podoby státního rozpočtu, který byl obvykle parlamentem schválen až ke konci kalendářního roku za cenu přijetí mnoha pozměňovacích návrhů. Italskému parlamentu se tak ve druhé polovině roku 2008 uvolnila kapacita pro projednávání jiných legislativních dokumentů, například v oblasti jaderné energetiky. Jedním z hlavních cílů současné italské vlády v oblasti rozpočtové politiky je dosažení plně vyrovnaného státního rozpočtu do konce roku 2011.          

 

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

            Zahraniční zadluženost je v italských statistikách uváděna jako součást státního dluhu, který v roce 2008 činil 105,6 % HDP. Tato hodnota je ještě vzdálená Maastrichtskému parametru, který definuje úroveň 60% HDP, ale představuje výrazné zhoršení ve srovnání s rokem 2007.

Vývoj státního zadlužení v posledních 6 letech:

HDP (%)	2003	2004	2005	2006	2007	2008
	106,2	105,8	108,5	106,8	104,0	105,6

5.4. Bankovní soustava (hlavní banky a pojišťovny)

            Italské bankovnictví prošlo v posledních letech zásadními změnami. Stejně jako v celé Evropě i v Itálii počet bank postupně klesal až na dnešní počet kolem  900 bank. Proces bankovní koncentrace probíhal již během posledních 10 let. V procesu slučování a privatizace bank  byla nezanedbatelná účast zahraničních kapitálů, bankovních a pojišťovacích skupin. Vstup významných německých, francouzských, španělských a holandských operátorů na italský bankovní trh měl za následek - kromě zvýšení kapitálového základu - výměnu finančních technik    a zkušeností, potřebných pro inovaci a růst trhu. V Itálii má své zastoupení přes 40 zahraničních bank, kdežto Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty. Pouze malý počet zahraničních bank drží nadpoloviční podíl v italských bankách, zatímco italské banky kontrolují v zahraničí více než 20 bank a jsou zastoupeny více než 100 pobočkami. Specifikou italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na celkovém trhu a naopak existence většího množství menších bankovních ústavů. Zatímco v Nizozemsku a v Belgii má 5 největších bank 88% podíl na bankovním trhu, ve Velké Británii 77%, ve Švýcarsku a ve Francii 74% a ve Španělsku 59%, v Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. V rámci EU je tento podíl nižší jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními bankovními domy.

Nadřízenými orgány bankovnictví jsou Ministerský výbor pro úvěry a úspory – CICR, ministr financí a Banca d´Italia, která stojí v čele bankovního systému a je centrální bankou. Současným guvernérem Banca d´Italia je Mario Draghi. Banca d´Italia rovněž plní funkci emisní banky a poradního orgánu pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku italské vlády ve vztahu k ministerstvu financí a řídících vztazích v bankovním a úvěrovém systému země. V Itálii je zastoupená 100 pobočkami.  Bance je podřízen italský devizový úřad - UIC. Banca d´Italia je institucí veřejného práva, jejími akcionáři jsou hlavně finanční instituce. Vykonává pokyny CICR, má poradní a rozhodující pravomoci, pečuje o kvalitu měny, např. vydáváním bankovek                a úpravami diskontní sazby, poskytuje služby z titulu správy státní pokladny a nabízí i provádí speciální operace.

Italská vláda schválila na svém zasedání dne 2.září 2005 reformu pravidel fungování italské centrální banky.

Schválená reforma zahrnuje následující změny:

1)                         Omezení délky funkčního období guvernéra centrální banky na 7 let bez možnosti prodloužení délky mandátu opakovaným jmenováním.

2)                         Posílení kolektivního charakteru rozhodování, který více přibližuje principy řízení Banca d´Italia způsobu řízení Evropské centrální banky. Poslední slovo při rozhodování však i nadále zůstává guvernérovi.

3)                         Postupný přechod vlastnictví akcií Banca d´Italia, držených dosud soukromými bankami, pojišťovnami a dalšími soukromými institucemi, do rukou státu.

4)                         Posílení transparentnosti fungování Banca d´Italia – povinné písemné zápisy ze všech schůzí a předložení semestrálních zpráv o činnosti centrální banky italské vládě                a parlamentu.     

           Reforma pravidel fungování italské centrální banky je pokusem italské vlády posílit důvěryhodnost italského bankovního sektoru ve vztahu k zahraničním investorům, ohroženou nedávnou aférou způsobenou netransparentním postupem italské centrální banky a jejího guvernéra v případě kapitálového vstupu Banco Popolare (d´Italia) do bankovního domu BAPV.

            Italská úvěrová politika sleduje zásady průběžně konzultované ministry financí členských států EU. Podíl špatných úvěrů za poslední roky postupně klesá a nyní dosahuje prakticky průměrné evropské hodnoty, která činí 3,5 %. Tento kvalitativní krok je způsoben aplikací nové legislativy, která v Itálii dříve chyběla. I přes probíhající globální krizi zůstávají italské banky v relativně dobré kondici.

Ve vztahu k ČR jsou nejaktivnější banky Unicredit (která získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou), Banco Popolare (působí v ČR od roku 1994, původně jako IC Banka a.s.. V květnu 2007 došlo k prodeji banky a novým majitelem se stala 3. největší italská banka Banco Popolare. V září 2007 došlo ke změně názvu na Banco Popolare Česká republika, a.s.), Istituto Bancario San Paolo di Torino, Banca Commerciale, Capitalia, Banca Nazionale del Lavoro, Banca Intesa aj.  Italská banka Unicredit vykoupila do první poloviny ledna 2006 zbytek akcií Živnostenské banky, dosud vlastněných minoritními akcionáři (3,37% celkového objemu) a stala se tak jejím 100% vlastníkem. Unicredit je v současné době největší italskou bankou, která má mimo ČR své dceřinné společnosti například i v Německu, v Rakousku, na Slovensku, v Polsku, ve Slovinsku, v baltských státech, v Bulharsku, v Rumunsku, v Chorvatsku, v Bosně a Hercegovině, v Turecku   a v Srbsku a nadále významným způsobem posiluje svou přítomnost na zahraničních finančních trzích. 

V roce 2006 bylo oznámeno odkoupení 48% podílu v italské bance Banca Nazionale del Lavoro (BNL) ze strany přední francouzské banky BNP Paribas. Zástupci BNP uzavřeli příslušnou dohodu se 13 akcionáři BNL, konečným termínem provedení celé operace byl 30. červen 2006. BNL je šestou největší italskou bankou z hlediska objemu vkladů a úvěrů a zaměstnává 17 000 osob. Patří mezi 100 největších bank světa. Francouzská banka BNP Paribas vznikla v současné podobě roku 1999 fůzí bank BNP a Paribas, která vytvořila nový bankovní ústav, zaměstnávající 110 000 osob v 85 zemích světa, z toho již před plánovaným převzetím BNL připadalo 3 700 osob na Itálii. BNP Paribas patří mezi 5 největších evropských bank. Převzetí BNL je největší fůzí, realizovanou BNP Paribas od roku 1999.

Dne 28. prosince 2006 byla podepsána smlouva o fůzi bankovních domů Banka Intesa       a Sanpaolo Imi, oznámená v srpnu 2006. Tímto spojením vznikla s platností od 1. ledna 2007 do té doby největší italská banka, která disponuje kapitálem ve výši 65 miliard Euro (v době fúze nejvyšší kapitál v Itálii), 13 milionů zákazníků a kontrolovala 20% italského bankovního trhu. Fúze obou bank byla realizována výměnou akcií. Nová banka má na italském území více než         6 000 poboček a kontroluje zahraniční bankovní domy v 10 zemích. Touto fůzí došlo ke změně dosavadní situace, kdy v Itálii chyběl tzv. global player, tedy banka schopná na globálním poli věnovat se velkým projektům.

Významné fúze realizoval v letech 2005-2007 bankovní holding Unicredit. V listopadu roku 2005 uskutečnil Unicredit fůzi s německým bankovním domem HVB (Bayerische Hypo- und Vereinsbank). Fůzí s HVB převzal Unicredit kontrolu i nad rakouskou bankou Bank Austria, která byla do té doby vlastníkem 79,5% akcií polské banky BPH. Převzetím kontroly nad BPH se Unicredit dostal do sporu s polskou vládou, protože v roce 1999, když převzal kontrolu nad polskou bankou Pekao, vedení Unicredit přislíbilo polské straně, že po dobu 10 let nekoupí Unicredit žádnou další polskou banku, aby na polském trhu nezískal monopolní postavení. Spor skončil dohodou, na jejímž základě Unicredit převzal 280 poboček BPH a prodal dalších 200 poboček a značku BPH. Unicredit se rovněž po přechodné období zavázal nepropouštět zaměstnance nově převzatých filiálek.

V květnu 2007 byla úspěšně ukončena jednání o připravované fůzi italských bankovních domů Unicredit Group a Capitalia.Spojením Unicredit a Capitalia vznikl v Itálii bankovní superkolos, který disponuje kapitálem ve výši skoro 100 miliard euro, což z nového bankovního domu činí banku s nejvyšší hodnotou kapitálu v Itálii a druhou nejsilnější evropskou banku (po britské bance HSBC, disponující kapitálem 160 miliard euro). V celosvětovém měřítku se výší svého kapitálu Unicredit po fůzi s Capitalia umístil na šestém místě. Do roku 2010 je dle některých komentářů plánováno navýšení kapitálu až na 120 miliard euro. Nový bankovní dům nese po ukončení fúze jméno Unicredit, jeho regionální pobočky však i nadále budou ve střední Itálii používat jméno Banca di Roma a v jižní Itálii Banco di Sicilia. Formální sídlo společnosti se nachází v Římě, druhé, takzvané operativní sídlo v Miláně. Fúze byla realizována formou vzájemné výměny akcií, před níž Unicredit provedl navýšení svého kapitálu. Spojení obou společností bylo realizováno s platností od 1.října 2007. Unicredit tak připravil o dosavadní kapitálové prvenství na italském bankovním trhu bankovní domy Banka Intesa a Sanpaolo Imi, které po loňské fůzi vytvořily největší italskou banku, disponující kapitálem ve výši 73 miliard euro a kontrolující 20% italského bankovního trhu a dceřiné společnosti v řadě zemí střední           a východní Evropy.

Italský bankovní sektor zřejmě čekají v nejbližší budoucnosti další vlastnické změny          a fúze. Je vysoce pravděpodobné, že současná struktura italského bankovního sektoru, charakteristická vysokým podílem „drobných hráčů“ dozná v nejbližší budoucnosti významné změny struktury vlastnictví. Italský finanční systém nebyl ve větší míře zasažen globální finanční krizí, která vypukla na podzim roku 2008. Následný vývoj na burzách a finančních trzích však bude mít dopady na další zbrzdění hospodářského růstu Itálie. Italský bankovní systém, dosud zdravý a likvidní, se může stát předmětem burzovních spekulací. Vláda premiéra Berlusconiho v souvislosti s mimořádnou finanční situaci garantovala bankovní vklady a situaci bankovních domů, do budoucna lze očekávat její tlak na omezení spekulativních kapitálů.

Italská vláda na finanční krizi konkrétně zareagovala po konzultacích s italskou centrální bankou Banca d´Italia, Bankovní asociací ABI a Svazem průmyslu Confindustria, schválením vládního dekretu (dekret má účinnost zákona a platí ihned, ačkoli je subjektem dodatečného schválení parlamentem). Dekret zavádí na dobu tří let plnou státní garanci za úvěry, fungující vedle stávajícího fondu pojištění vkladů, který zabezpečuje úložky do výše 103 000 euro.

Vláda premiéra Berlusconiho sice nestanovila žádný záchranný plán podle amerického nebo britského modelu, avšak předem schválila podporu kapitalizace bank prostřednictvím upisování mimořádných akcií bez hlasovacího práva. Vládní dekret explicitně stanovuje, že smyslem eventuální podpory bank, které nedokáží svoji kapitalizaci navýšit samy či na trhu, není jejich byť jen krátkodobé znárodnění. Podle ministra financí Tremontiho je italský bankovní systém zdráv a dostatečně likvidní. Mimořádná finanční injekce bude bankám poskytována pouze po dohodě s Banca d´Italia, bude mít přechodný charakter, vedení bank zůstane plně v soukromých rukou a státní pomoc nebude bezplatná.

5.5. Daňový systém

Daně se v Itálii dělí na daně přímé a nepřímé.

Daně přímé:

-        Daň z příjmu společností - IRES (nahradila od roku 2003 dřívější IRPEG) (33% ze zdanitelného základu)

-        Daň z příjmu fyzických osob - IRPEF (23-43% podle výše základu)

-        Daň z výnosu kapitálových operací (12,5%)

-        Zdravotní daň (5,6 a 4,6%)

Daně nepřímé:

-        Daň z přidané hodnoty - IVA (4, 10, 20%)

-        Obecní daň z nemovistostí - ICI

-        Daň z registrace

-        Kolky

-        Regionální daň z výrobních činností – IRAP (4,25%)

-        Automobilové daně

 

6. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

6.1. Obchodní bilance

V roce 2008 zaznamenal italský export meziroční nárůst ve výši 0,3 % a import ve výši 1,1 %. Italský zahraniční obchod zaznamenal v loňském roce prohloubení výše salda obchodní bilance na – 11,478 miliardy euro, oproti rekordní výši salda v roce 2006 která činila -20,456 miliard euro (nejméně příznivý výsledek od roku 1993). Hospodářská stagnace, silné euro, pomalejší tempo strukturálních reforem a stále silnější tlak konkurence výrobců z Asie (především v oblasti textilního, obuvního a spotřebního průmyslu) se v posledních letech dlouhodobě negativně odrážejí na snižování konkurenceschopnosti italského zboží. V současné době činí podílItálie na mezinárodním obchodu 3,4%, zatímco ještě v roce 1995 tento podíl (měřeno v běžných cenách) činil 4,5 %.

            Největšími obchodními partnery Itálie jsou (pořadí podle výše exportu v roce 2007): SRN, Francie, Španělsko, USA, Velká Británie, Švýcarsko, Belgie, Ruská federace, Polsko a Rakousko. Česká republika byla z hlediska italského exportu v roce 2007 na 19. pozici (oproti 21. pozici v roce 2006), v roce 2008 činil podíl ČR na italských vývozech 1,1 %. 

 

Obchodní bilance za posledních 7 let - vývoz, dovoz, saldo (údaje v mil. euro), zdroj ISTAT

Rok	Vývoz	Dovoz	Saldo
2001	269.701	260.179	9.522
2002	265.365	256.887	8.478
2003	258.188	257.091	1.097
2004	275.610	276.004	- 394
2005	295.739	305.686	-9.947
2006	332.013	352.465	- 20.452
2007	364.744	373.340	- 8.596
2008	365.806	377.284	- 11.478

Hlavním garantem posilování italské ekonomické přítomnosti na zahraničních trzích je      v rámci státní správy Italské republiky Ministerstvo ekonomického rozvoje (Ministero dello sviluppo economico). V rámci ministerstva je to pak Sekce pro podnikání a internacionalizaci (Dipartimento per l´impresa e internalizzazione), v rámci které působí:

1)                             Generální ředitelství pro politiky internacionalizace a podporu obchodní výměny (Direzione Generale per le politiche di internalizzazione e la promozione degli scambi)

2)                             Generální ředitelství pro mezinárodní obchodní politiku (Direzione Generale per la politica commerciale internazionale)

Na celostátní úrovni existuje vládní agentura pro podporu obchodu – Institut pro zahraniční obchod (Istituto per il Commercio Estero - ICE). ICE má regionální kanceláře na celém italském území a zřizuje vlastní kanceláře v zahraničí, které jsou postupně začleňovány do organizační struktury velvyslanectví Italské republiky. Celkem ICE v loňském roce realizoval 500 akcí typu přípravy veletrhů v zahraničí s prezentací italských firem, seminářů, setkání podnikatelů, přednášek a kurzů v 60 zemích světa.  Program střednědobých zahraničních priorit ICE pro léta 2008-2010 uvádí jako prioritní geografické oblasti pro posilování ekonomické přítomnosti Itálie v zahraničí a rozvoj bilaterálních vztahů:

a) Nejrozvinutější oblasti světa – tradiční členské země EU, USA, Kanada a Japonsko.

b) Nové členské země EU a oblasti v blízkosti EU – JV Evropa a země afrického Středomoří.

c)  Nejvýznamnější nově se rozvíjející „světoví hráči“ – Brazílie, Indie, Rusko a Čína.

Program krátkodobých aktivit ICE stanovil pro rok 2008 jako prioritní země Jihoafrickou republiku, Ázerbájdžán a Kazachstán. V dalších letech by měly být jednoleté operativní programy akcí ICE realizovány prioritně v zemích Perského zálivu, v Mexiku a v zemích JV Asie (Vietnam, Malajsie a Indonésie).   

 

6.2. Teritoriální struktura italského zahraničního obchodu          

Export  ITÁLIE podle geografického hlediska (údaje v mil. euro) za rok 2007

Země/oblast	Vývozy           2007	Podíl v % 2007
1.Německo	46 520,0	13,0
2.Francie	41 152,3	11,5
3.Španělsko	26 480,6	7,4
4.USA	24 333,5	6,8
5.UK	20 755,1	5,8
6.Švýcarsko	13 240,3	3,7
7.Belgie	10 735,4	3,0
8.Ruská federace	9 661,8	2,7
9.Polsko	8 588,3	2,4
10.Rakousko	8 588,2	2,4
19.Česká republika	3 936,3	1,1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6.3. Komoditní struktura

 

Procentuální podíl exportu na celkové produkci klíčových italských komodit v roce 2007

Název komodity	Podíl exportu v %
Strojírenské výrobky	45,0%
Dopravní prostředky	41,1%
Kožedělné výrobky	36,4%
Guma a plasty	32,2%
Elektrické spotřebiče	30,8%
Další průmyslové výrobky	30,5%
Výrobky textilního a oděvního průmyslu	28,6%
Chemické výrobky	24,8%
Výrobky z kovů	20,5%
Minerály	17,7%
Papír	15,2%
Produkce ropných rafinérií	13,2%
Potraviny	10,3%
Dřevo	10,1%
Řemeslnické výrobky (ruční práce)	25,9%

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu

            Itálie používá Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží zemí EU aplikovaný i v českém celním sazebníku. Společný celní sazebník Evropské Unie má tři sloupce,   z kterých první se vztahuje na zboží z třetích zemí, druhý na zboží ze zemí, s nimiž EU uzavřela dohody o volném obchodu a třetí na kooperace nebo preference. Celní sazby jsou převážně valorické, celní hodnota je tzv. transakční hodnota zboží, což je fco celní území EU. Clo se nevybírá při dovozu zboží ze zemí EU, které pochází ze třetích zemí, ale clo již bylo zaplaceno     v jiné členské zemi EU.

            Dovezené zboží musí být podle směrnic EU předáno k celnímu projednání do 15 dnů po příchodu na celnici (do 45 dnů v případě námořní dopravy), v odůvodněných případech lze lhůty prodloužit. Po jejich uplynutí může být zboží za další měsíc (u zkazitelného zboží i dříve) předáno do dražby nebo charitativním organizacím. Na žádost může být nepřevzaté zboží uskladněno         v soukromém celním skladišti. Do doby, než je zboží vydraženo nebo prodáno, má oprávněný vlastník právo předložit návrh na celní projednání, a to samozřejmě s podmínkou, že zaplatí vzniklé náklady.

            K celnímu řízení předkládá zboží jeho vlastník (ve smyslu zákona), který se může dát zastupovat celním deklarantem. Jím může být pouze autorizovaný celní speditér. Zjednodušené celní řízení se umožňuje velkým dovozcům, kteří často a pravidelně dovážejí stejné výrobky.

            Italský dovozní režim je rozhodující měrou liberalizován, pouze pro některé výrobky je třeba dovozní prohlášení a licence, které vydává Ministerstvo ekonomického rozvoje. Na úseku potravin a zemědělských výrobků vůbec existují částečně kontingenty nebo se aplikují vyrovnávací dávky (variabilní dovozní dávky). Na regulaci těchto dovozů se vztahují ustanovení EU o dovozu některých rostlinných a živočišných výrobků. Italský dovoz ze zemí EU, ESVO        a zemí asociovaných k Evropské Unii je liberalizován, pouze na některé výrobky jsou nutné dovozní licence, jejichž platnost je tři měsíce. Tyto výrobky jsou uvedeny ve zvláštních listinách členěných dle zboží a zemí.

            Platby za dovozy lze v Itálii provádět jen přes oprávněné banky, které poukazují platby      v euro na účty zahraničních bank a dodavatelů. Závazky vyplývající z akceptů směnek mohou přijímat jen ti italští dovozci, kteří mají tzv. "benestare bancario". Pro účely jištění plateb se doporučuje požadovat vlastní směnky vystavené a splatné v Itálii. Platby mezinárodními poštovními průvodkami jsou možné.

            Pro dovoz a tuzemský prodej platí řada předpisů. Pro jejich složitost a početnost musí přesné informace našemu dovozci poskytnout italský partner.

            Speciální předpisy platí například pro dovoz potravin, kde je právním základem zákon       o potravinách a návazné předpisy, které se neustále mění a doplňují. Dále existují předpisy             o barvivech pro potraviny a jejich obaly, a pro předměty určené pro domácnost. Při dovozu masa a masných výrobků se vyžaduje kombinované zdravotní osvědčení a certifikát o původu zboží,        u dovozu uzenin (včetně drůbežích výrobků) osvědčení o vhodnosti ke spotřebě, u másla je nutné respektovat předpisy o jeho výrobě.

            Speciální osvědčení se vyžadují při dovozu skotu, zajíců, králíků a medu. Dietní výrobky   a dětská výživa podléhají povolovacímu řízení italského ministerstva zdravotnictví. Další předpisy se týkají masových konzerv, mléka, kůží, krmiv, rostlin a ovoce. Zvláštní kontrolní předpisy platí pro dovoz léků.

            Etiketování potravin a nápojů musí odpovídat italskému zákonu číslo 109 ze 27.1.1992, další předpisy platí pro jednotlivé konkrétní druhy výrobků. Obecně se aplikuje potravinářské právo EU.

            U textilních výrobků se vyžaduje speciální označování. Etiketa musí být v italštině a musí obsahovat firmu nebo značku výrobce či dovozce a obchodníka, dále přesné složení použitého materiálu v procentech.

            Vzorky bez ceny nepodléhají clu ani dani z přidané hodnoty (tj. buď zásilky nepatrné hodnoty nebo výrobky, které byly znehodnoceny, takže jsou nepoužitelné, ale přesto plní úlohu vzorků). Výrobky státního monopolu a zboží podléhající zvláštní kontrole, jako jsou např. léky, nelze jako vzorky bez ceny zasílat.

            Pro dočasný dovoz vzorků obchodní hodnoty lze použít karnety ATA, které vystavují pověřené obchodní a průmyslové komory, popř. využít celního režimu dočasného dovozu.            V tomto případě musí dovozce podat žádost a složit kauci ve výši cla, event. daně z přidané hodnoty.

            Dárkové zásilky bez obchodní ceny mohou soukromé osoby zasílat do Itálie do hodnoty 50 euro, žádné dávky se neplatí. Existují však určitá omezení u zásilek tabákových výrobků, alkoholických nápojů, kosmetiky apod.

            Poštovní zásilky s propagačním materiálem (kalendáře, prospekty apod.) označené jako zásilky bez obchodní hodnoty a dodávané přímo italskému příjemci nebývají obvykle procleny, zatímco z týchž zásilek dodávaných drahou nebo letecky se clo vyměřuje.

            Při dovozu se platí daň z přidané hodnoty. Sazba se pohybuje v rozmezí 5%-20%.             U domácího skla, textilních vláken apod. se aplikuje sazba 9%, u luxusního zboží včetně některých osobních automobilů 38%.

            Základem pro výpočet DPH je fakturovaná cena zboží zvýšená o clo, případné spotřební daně a dopravní náklady na italskou hranici. Spotřební daně se týkají alkoholických nápojů, cukru, banánů, piva, tabákových výrobků, zápalek, zapalovačů, minerálních olejů, kávy, atd.

            Na písemné kontrakty se vztahuje tzv. registrační daň. Všeobecná sazba je 3% hodnoty transakce movitých věcí, další sazby jsou 1%, 4% a 8%. Důležité je kolkovné, které se platí podle odstupňovaných sazeb z různých právních dokumentů. Pokud bylo uloženo DPH, kolkovné se neplatí.

            Doložka o výhradě vlastnictví se podle italského občanského zákoníku vztahuje jen na splátkové obchody, lze ji však použít i při všech obchodech s pozdější splatností - musí být sjednána písemně. V případě strojů má být doložka zanesena u okresního soudu do příslušného rejstříku, čímž se dociluje její platnost i vůči třetím osobám. Export je liberalizován. Pro některé výrobky je však předepsána vývozní licence. Vývozci jsou povinni provádět zahraničně obchodní operace cestou pověřených bank. Pokud hodnota vývozu přesahuje 5.000 euro, je předepsáno vyplnění vývozního formuláře, při hodnotě vyšší než 10.000 euro musí být k formuláři přiloženy také vývozní dokumenty.

Doklady vyžadované při dovozu

Běžně se požadují tyto průvodní doklady:

-        obchodní faktura (třikrát), musí být podepsána a musí obsahovat zemi původu, přesné označení zboží, váhu btto i netto a doložku používanou v zemích Evropské Unie svědčící  o původu zboží

-        průvodní osvědčení EUR 1, pro zásilky do hodnoty 5.110 euro se používá formuláře    EUR 2 či příslušné prohlášení na faktuře

-        dopravní doklad podle způsobu přepravy

-        eventuální další osvědčení podle povahy zboží a italských předpisů

Pro dovoz a tuzemský prodej platí v Itálii řada předpisů:

-        speciální předpisy platí pro dovoz potravin, kde je právním základem zákon o potravinách a návazné předpisy, jež se stále mění a doplňují

-        předpisy o barvivech pro potraviny

-        předpisy na obaly potravin a předměty určené pro domácnosti

-        předpisy na dovoz masa a masných výrobků, u kterých se vyžaduje kombinované zdravotní osvědčení a osvědčení o původu zboží

-        na dovoz uzenin, včetně drůbežích produktů musí být osvědčení o vhodnosti ke spotřebě

-        u másla je nutné respektovat předpisy o správném postupu při jeho výrobě

-        speciální předpisy jsou na dovoz telat, zajíců, králíků, ale i medu

-        dietní výrobky a dětská výživa podléhají povolovacímu řízení italského Ministerstva    zdravotnictví

-        další předpisy se týkají masových konzerv, mléka, kůží, krmiv, rostlin a ovoce

-        zvláštní kontrolní předpisy platí pro dovoz léků

6.5. Ochrana domácího trhu

            Obecně se dá konstatovat, že problémy, které by mohly ovlivnit rozvoj bilaterálních obchodních vztahů mezi Českou republikou a Itálií, jsou zanedbatelné. Limity platí pro citlivé položky v obchodní výměně - konkrétně se jedná o produkty ocelářského průmyslu, surového železa, textilní průmysl a zemědělské výrobky.

6.6. Zóny volného obchodu - bezcelní zóny/přístavy

            V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu - v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování na export. Výhody zón volného obchodu jsou:

-        180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do země EU

-        zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo placení cla

-        zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě  firmy.

 

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

 

7.1. Smluvní základna

Základním smluvním dokumentem upravujícím, kromě jiného, podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů, je Smlouva o přistoupení ČR k EU, jejíž ratifikační listiny ze strany ČR byly uloženy u vlády Italské republiky dne 3. listopadu 2003. 

Základní smlouvy a dohody v hospodářské oblasti:

- Dohoda mezi vládou ČR a vládou IR o rozvoji hospodářské spolupráce ze dne 4.11.1997, která po proběhnutí ratifikace z italské strany vstoupila v platnost k 8.2.2001.           

- Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zabránění daňovému úniku              z 5.května 1981.

- Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci ze dne 23. ledna 1996, v platnost vstoupila dne 21.3.1998

-  k 31.12.2008 byla ukončena platnost Dohody o podpoře a ochraně investic mezi ČR a IR ze dne 22.1.1996, která platila od 1.11.1997

            Dále platí tyto dohody:

- Dohoda o mezinárodní silniční dopravě z 26.5.1966

- Dohoda o vypořádání otevřených finančních a majetkových otázek z 27.7.1966

- Dohoda o spolupráci na veterinárním úseku z 3.9.1970

- Dohoda o ustavení kanceláře Italského národního úřadu pro zahraniční obchod ze 6.9.1972

- Dohoda o letecké dopravě z 2.10.1975

- Finanční dohoda ze dne 8.1.1987

- Dohoda o prohloubení průmyslové spolupráce na třetích trzích  ze dne 9.1.1987

- Dohoda o spolupráci v oblasti vědy a techniky z 30.11.1990

- Dohoda o letecké dopravě z roku 1999

- Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti malých a středních podniků z 28.4.2003

- Memorandum o porozumění a spolupráci mezi Ministerstvem dopravy ČR a Ministerstvem infrastruktur a dopravy Italské republiky ze dne 9.12. 2004.

 

Smlouvy, které dosud nevstoupily v platnost:

- Dohoda o letecké dopravě ze 4.2.1999

 

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny

Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, obchodní výměna mezi Itálií a Českou republikou se v posledních 5 letech vyznačovala dynamickým růstem. Vzájemná obchodní česko – italská relace měla v roce 2008 dynamický vývoj. Itálie je 6. největším vývozcem do ČR. Z hlediska českých vývozů je Itálie na 7. místě. Příznivým rysem českého exportu je skutečnost, že české podniky se prosazují na italském trhu i ve vývozu finálních strojírenských výrobků, včetně přesného strojírenství.

Vývoj vzájemného zahraničního obchodu mezi ČR a Itálií (2003 – 2008) (údaje v mil. euro)

	2003	2004	2005	2006	2007	2008
Obrat	4.578,93	5.472,64	5.573,92	6.932,29	8.353,03	8.911,94
Vývoz	2.027,53	2.443,70	2.657,99	3.492,85	4.291,28	4.603,49
Dovoz	2 551,40	3 028,97	2.915,93	3.439,44	4.061,75	4.308,45
Saldo	- 523,87	-585,30	-257,94	53,41	229,53	295,04

 

 

 

7.3. Komoditní struktura vývozu a dovozu

Hlavními vývozními komoditami ČR do Itálie jsou stroje a přepravní zařízení, průmyslové výrobky, chemikálie a příbuzné výrobky, osobní automobily, autobusy, kovozpracující stroje, papír, chemikálie, zemědělské produkty (živý hovězí dobytek pro výkrm, zootechnické nepotravinové vedlejší produkty a tvrdé sýry).

Dovoz z Itálie do ČR je mnohem diverzifikovanější než vývoz a jedná se převážně             o výrobky s vysokým stupněm zpracování. Jedná se vesměs o tradiční výrobky "Made in Italy". 

Vyjádření podílu česko – italské obchodní výměny na celkovém objemu zahraničního obchodu ČR za rok 2008:

- v obratu představuje 5. místo s 4,6 % podílem na českém zahraničním obchodě (Itálie těsně    předstihla Francii)

- v českém vývozu zaujímá 7. místo s 4,7 % podílem

- v českém dovozu zaujímá 6. místo s 4,5 % podílem

Ačkoli v roce 2008 došlo k růstu vývozu a dovozu (v eurovém vyjádření), podíl Itálie na českém zahraničním obchodu se snížil, což souvisí s posílením pozic Číny a Ruska. V korunovém vyjádření naopak došlo k poklesu obratu (na úroveň 94,2 % roku 2007), vývozu (94,5 %) a dovozu (94 %), avšak ke zvýšení kladného salda obchodní bilance.  

7.4. Perspektivní odvětví pro české exportéry

            V návaznosti na informace z předešlé kapitoly, v níž jsou specifikovány obory, u nichž si české podniky ve vývozu do Itálie vedou nejlépe, lze doplnit informací o struktuře celkových italských dovozů, ze které vyplývá, že naději na uplatnění se na velmi náročném italském trhu mají i nadále z českých produktů především ty, které lze označit za výrobky s nižším stupněm zpracování (suroviny, polotovary), dále potom výrobky strojírenského charakteru, neelektrická zařízení, jednoduché výrobky ze dřeva, plastu, papíru, skla, keramiky a kovu, produkty živočišné výroby (hovězí skot, vepři, surové kůže) atd.

Zájem italských firem v oblasti spolupráce se soustřeďuje na následující vybrané obory:

-        strojírenský průmysl

-        elektrotechnický průmysl

-        dřevozpracující průmysl

-        automobilový průmysl (komponenty)

V tomto rámci mají italské firmy zájem o využití výrobních kapacit v zahraničí s následným exportem do třetích zemí. Často jde o subdodávky komponentů.

 

7.5. Nejdůležitější firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu

České firmy, zastoupení českých firem, dceřinné společnosti českých firem působící v Itálii:

Bijoux de Boheme Italia  - bižuterie (Jablonex)

Bohemia Rappresentanze s.r.l. - sklo (Skloexport)

Moravia Steel Italia s.r.l.

Karborundum Ed Electrit  S.p.a.

Aliachem Italia s.r.l.

Inspekta

Mez Italiana

Autogerma (dovozce vozů Škoda)

ČSA

Mezi největší vývozce do Itálie patří tyto organizace:

Škoda automobilová a.s., Matsushita Communications, Robert Bosch, spol. s r.o., Foxxcon CZ , Bosch Diesel s.r.o., Moravia Steel a.s., Barum Continental, spol. s r.o., Matsushita  Tel. Company, Biocel a.s., Francpak Paper Holdings, First International Com., Kaučuk a.s., Ametak Elektromotory s.r.o., Saint-Gobain Vertex a.s., Splintex Czech a.s., Spolana Neratovice a.s., Osinek a.s., Siemens Elektromotory s.r.o., Kimberly-Clark Inova a.s., Tajmac-ZPS a.s., Gambro-Meopta  s.r.o., Invensys Appliance Cont., První brněnská strojírna, Bohemia Crystalex Trading, Mitas a.s., Spolek pro chemickou a hutní výrobu a.s., Olšanské papírny a.s., TRW-DAS a.s., Glaverbel Czech a.s., Agrofert Holding a.s., Precolor a.s., Automotive Lighting s.r.o., Deza a.s., Kostal ČR, spol. s. r.o., Vítkovice a.s., Celestica Ráječko s.r.o., SI-MEK, spol. s. r.o., Eastman Sokolov a.s. , Chemopetrol a.s., Incos s.r.o., Juta a.s., Shell Czech Republic a.s., Nová Huť a.s., Perla, bavlnářské závody, Logit s.r.o., Conta s.r.o., Ostacolor a.s., K.T.-Kalttech s.r.o., Federal Mogul Fiction, Karosa a.s.

Nejdůležitější italské společnosti zastoupené v ČR:

Agip Praha, Alitalia, Associazione Industriali delle Provicie di Trento e Bolzano, BCI-Intesa, Banco Popolare, Bank Austria - Cariplo ČR, Benetton, BNL, Conta Candy Group, EBS, ENICHEM, Ferrero ČR, Fiat Auto, Generali, Illy-Arka, Impregilo, KMV, Marzotto-Nova Mosilana, Monteferro, Olivetti, Italgas, Fiamm-Akuma, Radici Group, Savino Consulting, UniCredito.

 

7.6. Vyhodnocení poptávek na ZÚ po českém zboží a nabídek na výrobní kooperaci

 

Žádosti o zprostředkování

           ZÚ Římobdržel v období leden - prosinec 2008 celkem 103  žádostí o zprostředkování kontaktů. Většina poptávek přišla od italských firem (55), kde kromě žádostí informačního charakteru o možnostech podnikání v České republice byl projeven zájem o navázání obchodních vztahů v těchto komoditách:

 

 

České podniky projevily zájem o spolupráci v těchto oborech:(48)

- strojírenský průmysl                          (9)

- chemický průmysl a farmaceutika                  (4)

- potravinářský průmysl                                   (3)

- cestovní ruch                                                (3)

- stavební průmysl                                           (2)

- stavební průmysl                                           (2)

- zábavní průmysl                                            (2)

- automobilový průmysl                                   (2)

- sklářský a keramický průmysl                       (1)

- papírenský průmysl                                       (1)

- elektrotechnický průmysl                               (1)

- dřevozpracující průmysl                                (1)

- doprava                                                        (1)

- různé                                                            (18)

Italské podniky projevily zájem o spolupráci v těchto oborech:(55)

 

-potravinářský průmysl                                   (7)

- sklářský a keramický průmysl                       (5)

- grafický průmysl                                           (4)

- strojírenský průmysl                          (4)

- textilní průmysl                                              (3)

- elektrotechnický průmysl                               (2)

- chemický průmysl                                         (2)

- stavební průmysl                                           (2)

- zbrojní průmysl                                             (2)

- automobilový průmysl                                   (1)

- dřevozpracující průmysl                                (1)

- ekologie                                                       (1)

- energetika                                                     (1)

- papírenský průmysl                                       (1)

- tabákový průmysl                                         (1)

- zdravotnictví                                     (1)

- železné a neželezné kovy                               (1)

- různé                                                            (16)

 

7.7. Rozvojová pomoc poskytovaná a přijímaná ČR

V roce 2008 nebyl zaznamenán žádný případ poskytnutí rozvojové pomoci mezi oběma zeměmi.

 

7.8. Vzájemná výměna služeb

Dopravní služby (v mil. CZK)

Rok 2008	Příjmy	Výdaje	Celkem	Saldo
Doprava celkem	4 864,0	4 260,4	9 124,4	603,6
Námořní doprava	11,2	10,0	21,2	1,2
Letecká doprava	103,9	435,8	539,7	- 331,9
Železniční doprava	615,3	92,6	707,9	522,7
Silniční doprava	4 090,2	3 683,3	7 773,5	406,9
Ostatní dopr. služby	36,3	38,7	75,0	- 2,4

 

Ostatní služby (v mil. CZK)

Rok 2007	Příjmy	Výdaje	Celkem	Saldo
Cestovní ruch	4 477,3	3 426,7	7 904,0	1 050,6
Spoje	215,6	120,0	335,6	95,6
Stavebnictví	65,1	114,7	179,8	- 49,6
Pojišťovací služby	36,1	15,6	51,7	20,5
Finanční služby	5,1	231,3	236,4	- 226,2
Služby informatiky	93,3	44,6	137,9	48,7
Autorská práva a licence	7,5	77,9	85,4	- 70,4
Obchodní služby	850,3	1 588,3	2 438,6	- 738,0
Nezařazeno	5 022,0	1 936,8	6 958,8	3 085,2

Jak vyplývá z výše uvedených tabulek, nejvýznamnějšími obory česko – italské obchodní výměny v oblasti služeb je doprava a cestovní ruch. Významnými českými společnostmi, podnikajícími v oblasti služeb, které mají v Itálii přímé zastoupení jsou například Inspekta (nyní součástí Bureau Veritas) a České aerolinie – ČSA. Kromě uvedených hlavních oborů služeb OEÚ Řím zaznamenal zájem českých podnikatelů i o poskytování dalších druhů služeb v Itálii, například v oblasti stavebnictví a různých druhů drobných provozoven. Dalšímu průniku českých podnikatelů na italský trh v této oblasti by mohla napomoci například pokračující liberalizace současné italské legislativy, která dosud dává nadměrnou pravomoc profesním svazům, zvýhodňujícím své členy na úkor dalších zájemců a dále větší liberalizace poskytování licencí na provozování služeb.

 

8. ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PŘÍSTUPU ČESKÉHO ZBOŽÍ A SLUŽEB NA TRH

8.1. Distribuční a prodejní kanály

Analýza italských prodejních sítí a řetězců

            Hlavní italské prodejní řetězce provozují v současné době následující společnosti: Auchan, Billa, Carrefour, Colmark, Conad, Coop, Crai, Despar, Esselunga, Gigante, Iper, Pam          a Rinascente. Za nejaktivnější v oblasti reklamy, marketingových a promočních akcí jsou označovány společnosti Coop, Esselunga a Conad. V oblasti potravinářského („food“)                   i nepotravinářského („non food“) zboží však v Itálii, oproti většině dalších zemí EU, mají dosud významný podíl na trhu malé, nezávislé obchody. Relativně nedávného data je rovněž implantace zahraničních obchodních řetězců v Itálii. Například významná francouzská společnost Carrefour, v současnosti jeden z leaderů na italském trhu, zahájila svou činnost v Itálii v roce 1993, její francouzská kolegyně, společnost Auchan působí na italském území od roku 1989.

Největším italským distribučním řetězcem je Coop, který v roce 2006 kontroloval 17% italského trhu a celosvětově se v kategorii distribučních řetězců umístnil na 51. místě. Za ním následuje italská divize společnostiCarrefour, kontrolující v roce 2006 10,4% italského trhu, (celosvětově se Carrefour umístil na 2. místě). Na 3. místě se umístily italské divize společností Conad a Auchan, kontrolující každá 9,6% italského trhu  (Auchan se celosvětově umístil na 15. místě). Na 4. místě se umístil prodejní řetězec společnosti Esselunga, kontrolující 8,3% italského trhu. Celkově kontrolovalo v roce 2006 v Itálii 5 nejvýznamnějších obchodních řetězců 55% italského trhu, což je nižší podíl, než v dalších západoevropských členských zemích EU. Například ve Francii představoval podíl 5 největších tamějších distributorů v loňském roce 90% národního trhu, v Německu 76%, ve velké Británii 70%, a ve Španělsku 57%. Údaje za rok 2007 dosud nejsou k dispozici.  

            V roce 2006 dosáhl v Itálii celkový obrat prodeje potravinářského zboží (food) výše 105,7 miliard euro. Na této částce se moderní velkoplošné prodejny podílely 67,7% (na supermarkety připadalo 40,4%, na hypermarkety 12,7%, na diskontní prodejny 5,7% a na další formy velkokapacitních prodejen připadalo 8,9%). Tradiční menší prodejny se na celkovém obratu potravinářského zboží podílely 22,1% a stánkový prodej a další formy prodeje celkem 10,2%. V oblasti nepotravinářského (non food) zboží dosáhl celkový objem prodeje v Itálii za rok 2005 výše 106,7 miliard euro, z toho na moderní velkoplošné prodejny připadalo 33,1% (na supermarkety a hypermarkety dohromady celkem 7,6%, na velkoplošné specializované prodejny 23,4% a na další formy velkokapacitního prodeje 2,3%).

         V posledních letech posilují svou přítomnost na italském trhu i diskontní prodejny. Loňský výzkum společnosti pro průzkum trhu Iha Italia (německá skupina GfK) potvrzuje, že 40% italských rodin nakupuje nejméně jednou za čtrnáct dní v obchodech, které nabízejí většinou neznačkové výrobky, ale výrazně zlevněné. Hlavními hráči na trhu jsou řetězce EuroSpin, Lidl Italia, LD market, Penny market, In´s mercato a Dico.

Průměrná cena nákupu v diskontech činí 23,6 euro, což je o 20% méně vzhledem k průměrné ceně nákupu v hypermarketu. Nicméně i velké společnosti vyrábějící značkové zboží již projevují zájem o umístění svých výrobků v těchto obchodech; je zde tedy možné najít rovněž výrobky značek Ferrero, Unilever, Perfetti, Plada, Nestlé, Barilla, Procter&Gamble, Coca Cola      a Masterfood.

V posledních letech se i v Itálii prosazuje systém prodejen „cash and carry“ – „zaplať         a odvez“, které jsou založeny na prodeji ve velkém na živnostenský list. Dále se výrazně prosazují rovněž diskontní prodejny, které na rozdíl od ostatních prodejen nabízejí limitovaný sortiment, ale za výrazně výhodnější ceny. Podle údajů AC Nielsen vzrostl počet diskontních prodejen z 2334 v roce 1999 na 2748 v roce 2006. Mezi hlavní hráče italského trhu patří řetězec EuroSpin, který má v Itálii 500 prodejních míst a podíl na trhu v tomto distribučním kanále 14,7%. Následuje Lidl Italia, který má v Itálii čtyři distribuční sklady a podíl na trhu 12,4%. Na třetím místě je LD market s více než 200 prodejními místy soustředěnými na severu Itálie a na Sardinii, s celkovou prodejní plochou 96 tisíc m², 1300 zaměstnanců, obratem 455 mil. euro a podílem na italském trhu 9,1%. Dalšími jsou Penny market (německá skupina Rewe) se 7,5%, In´s mercato (italská skupina Pam) se 7,3% a Dico s 5,9% podílem na italském trhu. Podle AC Nielsen lze charakterizovat situaci v distribuci jako atypickou s nízkou koncentrací a četnými překážkami pro vznik nových prodejních míst.

 

8.2. Využívání místních zástupců, zaměstnávání cizinců a místních sil

VSTUP NA  ITALSKÝ TRH

            České firmy, které mají zájem o prosazení svých nabídek na italském trhu, by měly nejdříve provést kvalitní marketingový průzkum, zahrnující především vyhodnocení velikosti trhu a analýzu limitujících podmínek uplatnění výrobků na trhu. Za tímto účelem se mohou obrátit např.na agenturu na podporu obchodu CzechTrade při Ministerstvu průmyslu a obchodu, která nabízí vypracování marketingových analýz a průběžně zpracovává aktuální informace získané prostřednictvím obchodně-ekonomických úseků českých zastupitelských úřadů a sítí vlastních zahraničních kanceláří (v Itálii sídlí kancelář CzechTrade v Miláně – informace v kapitole 1.16.).

            Vývozní firmy by měly provést předběžné cenové kalkulace a objektivní porovnání             s nabídkou konkurence. Pro Itálii je typický výskyt průmyslových zón, v rámci kterých se koncentrují jednotlivá odvětví. Italský trh je v řadě oborů zcela zaplněn a nové produkty mají šanci na uplatnění zpravidla tehdy, je-li při jejich prodeji nabízena nižší než obvyklá cena, nebo má-li takový produkt výjimečné technické parametry. Rychlost a přesnost dodávky dle sjednaných podmínek se předem předpokládá. Obvyklé ceny na italském trhu v řadě komodit si lze ověřit        - např. milánská obchodní komora pravidelně vydává souhrnný materiál, který obsahuje velkoobchodní cenové indikace pro vybrané druhy zboží.

            Pro prosazení výrobků je vhodné využít několika cest současně :

1.         kontaktovat potenciální partnery - odběratele či zástupce přímou cestou

            (výhodný je telefonický kontakt doplněný současně o písemnou nabídku)

2.         sledovat veletržní akce

(jako návštěvník nebo vystavovatel. České firmy coby vystavovatelé často podceňují význam předchozí přípravy, neoslovují potenciální partnery, nebo zasílají příliš                                                                          malý počet pozvánek)

3.         využít několika forem propagace např. prostřednictvím obchodních komor či   odborného tisku            

4.         využít  kontaktů s institucemi podporujícími průmyslové obory (profesní asociace)       nebo správní celky (provincie, regiony) - průmyslové svazy, asociace malého průmyslu ap.

5.         využít informačních zdrojů o poptávkách (milánská obchodní komora - Piazza Affari, aj.)

            Pokud jde o uzavírání obchodních kontraktů, z hlediska prevence případných budoucích sporů je v zájmu obou partnerů uzavírat veškeré zakázky písemnou formou v originále (není vhodné používat faxových kopií. Pro daný kontrakt jsou určující tzv. Všeobecné podmínky, na nichž se obchodní partneři vzájemně dohodnou. Je vhodné je sepsat písemně (tato praxe je obvyklá zejména u standardních komodit či služeb - podmínky se uvádí drobným písmem na zadní stranu kontraktu). Na takto specifikované podmínky se lze v případě sporu odvolat.

            Na písemnou objednávku klienta, ve které se kromě předmětu plnění uvádí dodací podmínka, dodací lhůta a jednotková cena (euro) je vhodné reagovat potvrzením (konfirmací) ze strany dodavatele. Zahraniční odběratel následně svým podpisem a razítkem potvrdí souhlas          s navrhovanými podmínkami dodavatele. Uzavření kontraktu v duchu předem vzájemně odsouhlasených všeobecných podmínek zlepšuje ovzduší důvěry mezi obchodními partnery          a vytváří prostor pro pružné řešení případných sporů.

            Častou formou spolupráce zahraničních a italských podniků jsou výrobní kooperace             a zakládání společných podniků a spolupráce na třetích trzích.

            Pro Itálii je charakteristické velké množství malých a středních průmyslových podniků, ve vnitřním obchodě pak množství drobných, většinou rodinných podniků. Doporučuje se proto organizovat prodej cestou výhradního generálního dovozce či generálního zástupce (distributora), popřípadě založit vlastní prodejní organizaci. Pro hlubší pronikání na trh je účelné organizovat prodej regionálně. Pro velké rozdíly ekonomického charakteru mezi úrovní severní a jižní části země je taktické navazovat první obchodní kontakty, provádět průzkum trhu (zejména na veletrzích) a vyhledávat regionální zástupce především na severu Itálie. Pro jih je žádoucí jiný zástupce, a to z příslušné teritoriální části.

            Pro prodej se doporučuje založit vlastní obchodní podnik nebo využít výhradního dovozce či výhradního zástupce. Volba však závisí zejména na povaze výrobků či služeb. Doporučuje se navazovat obchodní kontakty, provádět průzkum trhu (zejména na veletrzích a výstavách)              a vyhledávat zástupce nejprve na severu země. Silné regionální cítění přitom znamená mít místní regionální zástupce pro jednotlivé regiony.

            Pokud se zastupitelská smlouva uzavírá na dobu určitou, musí být písemná. Musí být také zanesena do rejstříku obchodních zástupců u místně příslušné obchodní komory. Obchodní zástupce může smlouvy jen zprostředkovat, takže zastoupený je potvrzuje. V tomto případě se zástupce označuje jako hlavní "agent". Pokud má zástupce právo smlouvy přímo uzavírat, pak je to "rappresentante" - v praxi se tak mohou označovat i zástupci, kteří nemají zmocnění uzavírat smlouvy.

            Pokud není smlouva o zastoupení registrována, je neplatná a nezakládá povinnost platit provizi. Zastupitelský vztah je regulován italským občanským zákoníkem, ale je také ovlivňován ustanoveními vyplývajícími z kolektivních smluv mezi ústředními svazy obchodu a průmyslu       a svazem italských obchodních zástupců. Zastoupený se vystavuje také ustanovením italského zákoníku práce a event. i placení italské daně z příjmů za prodeje, které provedl zástupce.

            Je-li v zastupitelské smlouvě sjednáno použití cizího práva nebo byla-li smlouva uzavřena v zahraničí, pak neplatí italské materiální právo. Kolektivní smlouvy platí v případě zahraničních firem zpravidla pouze tehdy, jestliže jejich respektování bylo výslovně sjednáno (nebo se mlčky toleruje).

            Pro registraci zástupce do rejstříku jsou nezbytné pevně stanovené předpoklady, kromě jiného průkaz občanské bezúhonnosti, osvědčení, že zástupce nebyl souzen pro činy proti veřejné moci a veřejnému hospodářství, dále složení maturity, absolvování odborného kurzu či dvouletá činnost jako obchodní cestující, pětiletá praxe v prodejním oddělení nebo ukončení studia právnických či hospodářských věd na univerzitě. Tyto předpoklady platí i tehdy, kdy se zastupitelskou činností zabývá právnická osoba. Do zastupitelských vztahů se postupně zavádějí směrnice Evropského společenství (86/653 DHS). Pro výhradní dovozce neplatí speciální předpisy, vztah je založen obsahem sjednané smlouvy.

 

8.3. Podmínky zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Společné podniky (joint ventures) nejsou v italském právním řádu ("Codice delle societá") upraveny, závisí na individuální dohodě mezi obchodními partnery.

Platnými hlavními právními formami italských společností jsou:

Akciová společnost(S.p.A.)

- stanovy musí mít formu veřejného dokumentu a obsahovat předmět podnikání, výši upsaného     a zaplaceného základního jmění, jména a pravomoci statutárního, vrcholného a dozorčího orgánu, atd.

- minimální základní jmění je 100.000 euro

- při založení musí být alespoň dva společníci

Společnost s ručením omezeným (s.r.l.)

- minimální základní jmění je 10.000 euro

- podmínky pro založení jsou obdobné jako u akciové společnosti, při založení musí být alespoň dva společníci. Zvláštní formu s.r.l. tvoří společnosti s pouze jedním společníkem – Società Unipersonale a Responsabilità Limitata, pro které platí některá odlišná ustanovení, například na rozdíl od běžné s.r.l. musí být základní mění uhrazeno v plné výši již v okamžiku založení.  

Veřejná obchodní společnost (s.n.c.)

- tvoří je většinou dva nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým jměním

Komanditní společnost(S.a.s.)

- komplementáři ručí společně a nerozdílně, řídí a zastupují společnost, komanditisté  ručí jen do výše svého splaceného podílu

Komanditní společnost na akcie (S.a.p.A.)

- je kombinací komanditní a akciové společnosti

Podnik individuální, jednotlivce

- je velmi běžnou formou podnikání, jejíž náležitostí je zápis do obchodního rejstříku u obchodní komory v místě působení.

            Filiálky mohou v Itálii existovat, aniž by bylo nutné zakládat samostatné právní jednotky. Lze je financovat prostřednictvím běžného účtu mateřského podniku, který také jmenuje ředitele a právního představitele filiálky.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu

Prodej výrobků či služeb formou inzerce v denním, týdenním nebo měsíčním tisku, specializovaných obchodních nebo technických časopisech je běžný. Inzerce zboží se provádí i rozesíláním prospektů nebo vývěsem letáků ve veřejných dopravních prostředcích. Využít se dají také některá veřejná prostranství pro billboardy nebo reklamní vysílání v rozhlase a televizi.

            Oblast sdělovacích prostředků je v Itálii velmi rozsáhlá a pestrá. Vedle mnoha periodik s distribucí po celé zemi (např. ekonomický deník Il Sole 24 Ore, dále pak Corriere della Sera, Messaggero, La Stampa, La Repubblica) existují v Itálii stovky větších či menších lokálních tiskovin a audiovizuálních stanic. V průměru si Italové kupují jeden celonárodní a jeden místní deník denně. Sdělovací prostředky jsou v Itálii důležitým tvůrcem veřejného mínění. Na druhou stranu je nezbytné upozornit na finanční tíži této formy reklamy, která není zanedbatelná.

            Velmi účinná je prezentace vlastní nabídky na veletrzích a výstavách, které jsou pořádány v Itálii pravidelně a dá se zkonstatovat jejich vysoká návštěvnost.

            Nejběžnější a nejrychlejší způsob kontaktu se zákazníkem je bezprostřední spojení            e-mailem, telefonem nebo faxem. Doporučuje se provádět veškerou propagaci přímo v italském jazyce, neboť ve středních a jižních regionech země jinak tak rozšířená angličtina není úplně pravidelnou záležitostí.

 

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

            Veškeré kupní smlouvy mezi českými a italskými podnikatelskými subjekty se doporučuje uzavírat písemně pro co největší minimalizaci případných sporů. Jakékoliv závady zboží nebo reklamace je odběratel povinen ohlásit prodejci do osmi dnů po jejich zjištění, a to písemně. Reklamace se má uznat rovněž písemně. Nárok se promlčuje po uplynutí jednoho roku od předání zboží.

            Náležitostí smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem by mělo být určení příslušného soudu  nebo arbitráže, který by řešil případné neshody mezi partnery. Veškeré spory při neurčení této podmínky se řeší podle normativ Evropského společenství. Z důvodu obtížné vymahatelnosti práva, způsobené dlouhými lhůtami soudních řízení v Itálii, doporučujeme řešení obchodních sporů formou arbitráže.

 

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

            Italský veřejný sektor se řídí předpisy o tendrech podle směrnic platných v Evropské Unii. Italská pravidla týkající se nákupů vládních úřadů všeobecně souhlasí s pravidly GATT z roku 1981. Jsou však omezeny na projekty, v nichž má vláda hlavní zodpovědnost, jako např. doprava, veřejně prospěšné podniky, stavby, spoje a obrana. Veřejné nákupy se pohybují na vládní i na regionální úrovni, které mnohdy převyšují částku vládních nákupů. Tendry podle volné úvahy jsou častější než veřejné. Rozhodujícími parametry pro účast na tendrech jsou: kvalita, technická dokumentace, rozpočet a stanovení přesných termínů dodávek.

            Vyhlášení soutěže je veřejné. Všichni dodavatelé, kteří se přihlásili včas a byli shledáni kompetentními, výkonnými a spolehlivými, mají možnost účastnit se omezeného nebo dohovorového jednání. Úspěšní dodavatelé se zapisují do rejstříku. V každém případě musí účastník tendru předložit potvrzení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým dokumentuje svoji způsobilost a zároveň dokládá, že neexistuje překážka k práci v zahraničí.

            Zadavatel může požadovat o předložení dokladů o tom, že dodavatel:

- je registrován v úředním rejstříku

- má potřebné finanční prostředky a ekonomickou kapacitu

- má potřebnou technickou kapacitu

            Dále mohou zadavatelé žádat o bankovní vyjádření, nebo o předložení obchodní bilance nebo výkaz celkového obratu za poslední tři roky. Nabídky dodavatelů, kteří nejsou způsobilí či kompetentní, jsou vyloučeny.

            Veřejné tendry jsou publikovány v úředních listech, novinách nebo technických časopisech. Pozvání k tendrům se děje zasláním dopisů vybraným dodavatelům s podrobnostmi soutěže. Nabídky do veřejných soutěží musí být podány v italském jazyce, jde-li o německý nebo francouzský region, lze je podat i v těchto dvou dalších jazycích. Cena by měla být uvedena v USD nebo EURO.

            Začátkem každého roku je publikováno nezávazné oznámení podle sektorů udávající všechny kontrakty převyšující 750.000 ECU, v případě stavebních kontraktů plánované objemy nad 5 milionů ECU. Každý tendr musí být publikován minimálně ve dvou denících, v italském oficiálním věstníku Gazzetta Ufficiale a pokud výše jednotlivé investice překročí hodnotu 4 mil.euro, tak je publikována v Oficiálním věstníku EU. Počet zahraničních firem, které se               s úspěchem zúčastnily v Itálii veřejné soutěže, nedosahuje obvykle ani 1% z celkového počtu účastníků.

            Největší firmou, která se zabývá sledováním vyhlašovaných tendrů v celostátním měřítku, je TELEMAT Bassano, která vede aktualizované databáze nově vyhlašovaných tendrů a výsledků výběrových řízení. Výrobci jednotlivých komponentů se tak mohou obrátit např. na vítěze tendru na stavbu nemocnice, kterému mohou nabídnout své výrobky jako subdodavatelé. Webová stránka Telemat: www.telemat.it

 

8.7. Problémy a rizika místního trhu

            Obecně se dá konstatovat, že žádné výrazné problémy a rizika místního trhu neexistují, určité problémy technického rázu jsou zaznamenány v kapitole 11.4. Při dojednávání obchodních kontraktů s italskými partnery se doporučuje zvláště dobře ošetřit platební podmínky a zvláště u nových partnerů žádat záruky.

            U obchodních komor je možné získat výpis z rejstříku firem, který nabízí 2 druhy výpisů:

- visura camerale  (základní informace o firmě, podobně jako náš obchodní rejstřík)

- servizio bilanci    (obsahuje informace finančního rázu).

Velké rozdíly v obchodní etice jsou i mezi severem a jihem země.

            Věrohodné informace o italských obchodních partnerech lze nalézt například na internetové adrese: www.cerved.it a prostřednictvím obchodně-ekonomického úseku ZÚ Řím. 

8.7.1. Problematika ochrany duševního vlastnictví

           Lze konstatovat, že v oblasti ochrany duševního vlastnictví situace v Itálii odpovídá běžným standardům zemí Evropské unie.

 

8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

            Nabídky se běžně uvádí v ceně ex-works, lze dohodnout i cenu fco italská hranice. Ceny jsou uváděny převážně v EURO nebo v USD.

-        platba předem (většinou u prvních dodávek, před získáním důvěry k                                             obchodnímu partnerovi)

-        platba proti dodání (u nahodilých transakcí, s nižší hodnotou)

-        dokumentární akreditiv (u větších zakázek - finančně náročné)

-        dodávka na fakturu - splatnost 60, 90, 120 dní (nejpoužívanější v národním měřítku, často krytá směnkami se směnečným ručitelem)

 

8.9. Významné veletrhy a výstavy v zemi

Seznam výstav a veletrhů v Itálii lze nalézt např. na následujících webových stránkách:

www.aefi.it                            - webové stránky  Asociace italských výstav a veletrhů

                      (Associazione Esposizioni e Fiere Italiane)

                         - přehled výstav a veletrhů v Itálii (7 jazykových mutací)

www.fieramilano.com           - webové stránky milánského výstaviště (Fiera Milano)

-   přehled výstav a veletrhů v Miláně v angličtině a italštině

www.fieramilano.it/czech      - přehled výstav a veletrhů v Miláně v češtině 

Podle statistiky publikované Asociací italských výstav a veletrhů (Associazione Esposizioni e Fiere Italiane - AEFI) jsou největšími mezinárodně uznávanými veletrhy v jednotlivých oborech (členění dle AEFI):

Obor:                         Oblečení a kožešiny

Název výstavy:             Pitti Immagine Uomo

Místo konání:               Florencie

Měsíc konání:              leden

Kontakt:                     www.pittimmagine.com

Obor:                         Zemědělství, zootechnika, rybolov a související stroje

Název výstavy:             EIMA – Esposizione internazionale delle industrie di macchine per l´agricoltura

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              listopad

Kontakt:                     www.eima.it

Obor:                         Potraviny, nápoje a související technologie

Název výstavy:             VINITALY – Salone internazionale del vino e dei distillati

Místo konání:               Verona

Měsíc konání:              duben

Kontakt:                     www.vinitaly.com

Obor:                         Životní prostředí, civilní ochrana a bezpečnost

Název výstavy:             Urbania Asphaltica

Místo konání:               Padova

Měsíc konání:              prosinec

Kontakt:                     www.asphaltica.it, www.padovafiere.it

Obor:                         Umění, starožitnosti, filatelie a numismatika

Název výstavy:             MERCANTEINFIERA – Mostra internazionale del modernariato, antichità e collezionismo

Místo konání:               Parma

Měsíc konání:              březen, září/říjen (koná se 2 x ročně)

Kontakt:                     www.fiere.parma.it/MercantePri/imain.htm

Obor:                         Dárkové předměty, potřeby pro domácnost, galanterie, bižuterie

Název výstavy:             MACEF – Mostra internazionale articoli per la tavola, casalinghi e da regalo – argenteria – oreficeria - orologeria

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              leden/únor, září (koná se 2 x ročně)

Kontakt:                     www.fmi.it/macef

Obor:                         Řemeslná výroba, subdodávky

Název výstavy:             AF – L´Artigiano in Fiera – Mostra mercato internazionale dell´artigianato

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              listopad/prosinec

Kontakt:                     www.fiera-artigianato.com

Obor:                         Lékařské a nemocniční vybavení a výrobky

Název výstavy:             COSMOFARMA EXHIBITION – Prodotti e servizi per la salute, il benessere e la bellezza in farmacia

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              duben/květen

Kontakt:                     www.cosmofarma.com

Obor:                         Obchodní, společenské a hotelové vybavení

Název výstavy:             HOST – Salone internazionale dell´ospitalità professionale

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              listopad (koná se jednou za dva roky v lichých letech)

Kontakt:                     host.expocts.it

Obor:                         Obuv, kožené zboží, kůže

Název výstavy:             LINEAPELLE – Preselezione italiana moda

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              květen, říjen (koná se 2 x ročně)

Kontakt:                     www.lineapelle-fair.it

Obor:                         Kinematografie, fotografie, optika

Název výstavy:             MIDO – Mostra internazionale di ottica, optometria e oftalmologia

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              květen

Kontakt:                     www.mido.it

Obor:                         Kosmetika, parfémy, výrobky z bylin

Název výstavy:             COSMOPROF – Salone internazionale della profumeria e della cosmesi

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              březen

Kontakt:                     www.cosmoprof.it

Obor:                         Stavebnictví a stavební plochy

Název výstavy: SAIE – Salone Internazionale dell´Industrializzazione Edilizia   

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              říjen

Kontakt:                     www.saie.bolognafiere.it

Název výstavy:             CERSAIE – Salone Internazionale della Ceramica per l´Architettura e dell´Arredobagno

Místo konání:                Boloňa

Měsíc konání:               září/říjen

Kontakt:                      www.cersaie.it

Obor:                         Vydavatelství, tisk a grafika

Název výstavy:             Fiera internazionale del libro per ragazzi, Mostra internazionale degli illustratori

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              duben

Kontakt:                     www.bookfair.bolognafiere.it

Obor:                         Elektronika, elektrotechnika, informatika a kancelářské vybavení

Název výstavy:             INTEL – Mostra internazionale elettrotecnica ed elettronica

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              květen

Kontakt:                     www.intelshow.com

Obor:                         Pěstování květin a školek

Název výstavy:             MIFLOR – FLORMART – Salone internazionale florovivaismo

Místo konání:               Padova

Měsíc konání:              únor, září (koná se 2 x ročně)

Kontakt:                     www.flormart.it

Obor:                         Obráběcí stroje, strojní zařízení a technologie

Název výstavy:             EMO MILANO

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              říjen

Kontakt:                     www.emo-milan.com

Obor:                         Minerály, uhlovodíky, chemie a související zařízení a nástroje

Název výstavy:             CARRARA MARMOTEC

Místo konání:               Marina di Carrara

Měsíc konání:              červen

Kontakt:                     www.carraramarmotec.com

Obor:                         Nábytek a vybavení domácností a kanceláří

Název výstavy:             SIM - Salone internazionale del mobile

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              duben

Kontakt:                     www.cosmit.it

Obor:                         Námořnictví a loďařství

Název výstavy:             SALONE NAUTICO INTERNAZIONALE

Místo konání:               Janov

Měsíc konání:              říjen

Kontakt:                     www.fiera.ge.it/salone_nautico

Obor:                          Zlatnictví, hodinářství, klenotnictví, gemologie

Název výstavy:             VICENZAORO – Mostra internazionale della oreficeria, gioielleria, argenteria ed orologeria

Místo konání:               Vicenza

Měsíc konání:              leden, červen (koná se 2 x ročně)

Kontakt:                     www.vicenzaoro1.it, www.vicenzaoro2.it

Obor:                         Sport, volný čas a hry

Název výstavy:             EXPOLEVANTE – Fiera internazionale per il tempo libero, sport, turismo e vacanze

Místo konání:               Bari

Měsíc konání:              březen

Kontakt:                     www.fieradellevante.it

Obor:                         Látky pro oděvnictví a dekorace, přediva, galantérie

Název výstavy:             Pitti Immagine Filati

Místo konání:               Florencie

Měsíc konání:              červenec

Kontakt:                     www.pittimmagine.com

Obor:                         Turistika a kempování

Název výstavy:             BIT – Borsa internazionale del turismo

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              únor

Kontakt:                     www.expocts.it/bit

Obor:                         Vozidla, doprava a související vybavení

Název výstavy:             ESPOSIZIONE INTERNAZIONALE DEL CICLO E MOTOCICLO

Místo konání:               Milán

Měsíc konání:              září

Kontakt:                     www.eicma.it

Název výstavy: Motor Show

Místo konání:               Boloňa

Měsíc konání:              prosinec

Kontakt:                     www.motorshow.it

Internetové adresy některých italských výstavišť:

Milán:                         www.fieramilano.it

Boloňa:                       www.bolognafiere.it

Torino:                        www.lingottofiere.it

Verona:                      www.veronafiere.it

Florencie:                    www.firenze-expo.it

Rimini:              www.fierarimini.it

Parma:                        www.fiere.parma.it

Padova:                      www.padovafiere.it

Janov:                         www.fiera.ge.it

Vicenza:                      www.vicenzafiera.it

Bari:                           www.fieradellevante.it

Přehled veletržních správ v Itálii lze nalézt na http://www.fiereitalia.com

 

Milánskou veletržní správu pro ČR zastupuje:

Sisters Italia srl

Via Ruggero di Lauria 12B

20149 Milano

Tel.: +39 02 341248

Fax: +39 02 315677

e-mail: sistersitalia@iol.it

http://users.iol.it/sistersitalia

 

Riminskou veletržní správu v ČR zastupuje:

ICS

Wolkerova 9

160 00  Praha 6

tel.: 224 312 163

fax: 224 312 164

e-mail: info@ics-prague.cz

http://www.ics-prague.cz

 

Veronská ani Boloňská veletržní správa v současné době nemají žádné zastoupení v ČR.

BVV a.s. v Itálii zastupuje:

Honegger Gaspare srl

Via F. Carlini 1

20146 Milano

tel. +39 02 4779141

fax +39 02 48953748

e-mail: honegger@tradefair.it

 

Oficiální účasti ČR na veletrzích v Itálii v roce 2008 (Ministerstvo průmyslu a obchodu)

- aktuální informace o oficiálních účastech ČR na výstavách a veletrzích v zahraničí lze nalézt nahttp://www.mpo.cz (sekce Veletrhy a výstavy 2009 – http://www.mpo.cz/dokument49783.html

Čeští exportéři  se pod patronací MPO zúčastnili formou oficiální společné expozice Mezinárodního veletrhu nábytku a designu - SIM, konaného ve dnech 16.-21.4.2008 v Miláně a Mezinárodního veletrhu dřevoobráběcích strojů – XYLEXPO, konaného ve dnech 27.-31.5. 2008 v Miláně. Zahraniční kancelář CzechTrade se sídlem v Milanu realizovala ve dnech 23.-26.února 2008 společnou expozici českých pivovarů na mezinárodním veletrhu Pianeta Birra, konaném v Rimini.

 

9.   INVESTIČNÍ KLIMA

9.1. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu

            Italská vládní politika je v otázce zahraničních investic otevřená a vstřícná, ve většině případů se zahraniční investor nesetká se závažnými překážkami při investování v zemi, i když se musí často potýkat s mnoha byrokratickými průtahy a požadavky. Stoprocentní kontrola společnosti zahraničním kapitálem je v Itálii povolena.

            Některé restrikce přesto existují. Antitrustový zákon z roku 1990 např. dává vládě právo revidovat fúze a nákupy akcií překračující hodnotu 30 mil.USD při přímém nákupu a 300 mil.USD převedených v rámci fúzujících subjektů. Vláda má právo zablokovat fúze se zahraničními společnostmi z důvodu "výsostného zájmu národního hospodářství" nebo v případě, že v zemi investora jsou uplatňovány diskriminační kritéria vůči italským firmám.

            Existuje několik průmyslových sektorů, které jsou buď velmi přísně regulovány, nebo přímo uzavřeny zahraničním investorům.

            Patří sem : domácí letecká přeprava, letecký průmysl, železnice, produkce tabákových výrobků.

            Mimo tyto obory neexistuje zvláštní kontrola nebo zákazy uplatňované výhradně na zahraniční investice. Zvláštní přístup je uplatňován u státem podporovaného filmového průmyslu, dále u společností provádějících finanční servis (např. pojišťovny) a u bank, speciálně potom z nečlenských zemí EU.

            Italská vláda kontroluje několik dříve monopolních odvětví - paliva, železnice a tabákový průmysl - její vliv v těchto odvětvích však s pokračováním privatizačního procesu postupně opadá. Kromě již zmíněných bank a pojišťoven je ze strany italského státu limitován vstup zahraničního kapitálu také v oboru lodní dopravy.

            Průmyslové projekty podléhají složitému procesu schvalování, vydávání povolení je komplikováno italským mnohovrstevným byrokratickým systémem. Zahraniční investoři jsou podrobeni detailním a dlouhým procedurám přezkoumání, které samy o sobě mohou být chápány jako určitá překážka pro vstup zahraničních investic.

            Státní podpora zahraničním investicím, např. formou daňových úlev, je směrována nikoliv na podporu určitých prioritních odvětví, ale především na podporu rozvoje ekonomicky zaostalých regionů. Ve většině případů se jedná o oblasti italského Jihu.

Vyvlastnění majetku a vyrovnání

            Podle článku 42 italské ústavy může být soukromý majetek vyvlastněn ve "veřejném zájmu" s tím, že je garantováno vyrovnání. Podle vyjádření italského Ústavního soudu takovéto vyrovnání nesmí být "pouze symbolické", ale musí adekvátně kompenzovat legitimnímu vlastníkovi veškeré škody. Tato ústavní garance se už nevztahuje na eventuální nájemce nemovitostí v okamžiku vyvlastnění. Ústava dále připouští znárodnění podniků působících výhradně v oblasti veřejných služeb, energetice a ostatních monopolních odvětvích, na kterých je bezprostředně závislé národní hospodářství.

 

Italský systém státní podpory zahraničních investic včetně investičních pobídek

 

InvestInItaly

InvestInItaly je státní organizací pro podporu  zahraničních investic v Itálii, která vznikla na základě dohody mezi organizacemi Sviluppo Italia, Státníagenturou pro rozvoj  podniků         a prezentaci  investičních pobídek, a ICE – Státní italský úřad pro zahraniční obchod, vládní agenturou, která podporuje internacionalizaci italských podniků.

InvestInItaly je jediným referentem na italském území nejen pro nové investory, ale i pro ty stávající, jejímž účelem je napomoci v každé fázi investičního procesu: od zjištění vhodného umístění až po účinnou pomoc při zahájení činnosti; od pomoci při jednáních s představiteli veřejné správy až po obdržení příslušných výhod a po dodávku služeb after care.

InvestInItaly sídlí v Římě a působí prostřednictvím sítě zahraničních a regionálních zastoupení, která investorovi může nabídnout kompletní servis poradenských služeb dle jeho požadavků, včetně:

• 9 informačních přepážek agentury ICE v zahraničí
• 17 regionálních společností Sviluppo Italia
• Investor Scouting Network (síťvybraných partnerů, jejichž úkolem je poskytovat bezprostřední pomoc investorům a podpořit možnosti nového businessu).     

InvestInItaly prezentuje na svých internetových stránkách (www.investinitaly.com) následující prioritní obory pro příliv zahraničních investic do Itálie:

-         letecká doprava

-         výroba komponent pro automobilový průmysl

-         chemický průmysl

-         potravinářský průmysl

-         výpočetní technika

-         zdravotnictví a biotechnologie

-         logistika

-         nanotechnologie

-         turistický ruch 

S ohledem na limity, stanovené EU, InvestInItaly poskytuje  investorům nenávratné příspěvky (až do 40%), zvýhodněné půjčky (až do 30%) a  zakupuje podíly rizikového kapitálu (až do 49%) společností se sídlem v určitých průmyslových oblastech země,  určených vládou.

Státní zákony na podporu investic  předpokládají odlišné typologie podpor, určených k podpoře přílivu investic do země:

• vytváření nových výrobních jednotek a posílení stávajících  (Zákon 488/1992);
• investice k oživení průmyslových  oblastí (Zákon 181/89);
• místní rozvoj (Smlouva o umístění);
• podpora využití vlastního zapojení a podnikání (Dekret 185/00);
• podnikatelská činnost žen (Zákon 215/92);
• technologický výzkum a inovace (Zákon 140/1997 a PIA Inovace);
• rozvoj zemědělského a potravinářského průmyslu (Zákon 266/97);
• nové investice a nová pracovní místa (Zákon 388/00, čl. 7,8).

 

Ostatní možnosti financování nabízejí národní programy v rámci EU; regionální operační programy (POR) a  Jednotný dokument plánování (DOCUP). Jedná se o programy, které upřesňují přednosti investic v oblasti technologického výzkumu  a inovací, vzdělávání a rozvoje místní podnikatelské činnosti a ekonomických aktivit.

 

9.2. Přímé zahraniční investice

 

9.2.1. Zahraniční investice v Itálii

            Itálie se již řadu let potýká s relativně nízkým objemem přílivu přímých zahraničních investic. Celkově se zahraniční investice podílely v roce 2007 na tvorbě italského HDP 0,9%, jejich příliv do země je však z regionálního hlediska rozdělen krajně nerovnoměrně. Největšímu zájmu zahraničních investorů se těší průmyslový Sever země, především region Lombardie. Zahraniční investoři mají daleko menší zájem o jižní regiony země, které jsou ve srovnání se Severem ekonomicky méně rozvinuté a je zde i vysoká nezaměstnanost. Dalším problémem italského Jihu je i vyšší zločinnost a korupce, což přispívá ke zhoršení investičního klimatu. V některých případech lze však zaznamenat i významnější zahraniční investice proudící do jižních italských regionů, kde investoři využívají vyšších investičních pobídek ze strany italských státních institucí (preferenční program s cílem zvýšit zájem zahraničních investorů o podnikání na italském Jihu a v ostrovních oblastech země). Zahraniční investoři mají na italském Jihu zájem především o oblasti v okolí větších měst s univerzitami, kde lze nalézt potřebné infrastruktury a kde je, díky vysoké nezaměstnanosti, dostatečná nabídka jinak poměrně nemobilních pracovních sil s potřebnou kvalifikací.         

           

           Největšími zahraničními investory v Itálii byly v posledních letech podnikatelé z následujících zemí (pořadí podle velikosti objemu investic): Švýcarsko, Rakousko, Francie, USA, Velká Británie, Nizozemí a SRN.

Objem přílivu přímých zahraničních investic (FDI) do Itálie (mil. USD)

Rok	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007
Objem přílivu FDI	14 873	14 558	16 430	16 824	20 000	16 600	16 990

 

            Ačkoliv dle statistik OECD byly průměrné roční toky přímých zahraničních investic do Itálie v posledních letech vyšší, než například v řadě dalších členských zemí Evropské unie včetně Spolkové republiky Německo, při podrobnější analýze zjistíme, že Itálie ve skutečnosti v poslední době významným způsobem ztrácí svou atraktivitu pro zahraniční investory. Při posuzování přílivu zahraničních investic do Itálie je navíc potřebné vzít do úvahy i skutečnost, že italská ekonomika je založena především na malých a středních podnicích a v Itálii se vyskytuje, ve srovnání s ostatními průmyslově rozvinutými zeměmi, jen omezené množství velkých průmyslových společností (například Finmeccanica a Fiat S.p.A.). Novými zahraničními investory v Itálii se v poslední době stávají společnosti z Ruska (firma Severstal) z Čínské lidové republiky (firma Qianjiang) a z Indie (firma Videcon).

            Na italském území v současné době podniká přibližně 1 000 velkých nadnárodních společností. Řada z nich však v nedávné době z důvodu nedostatečné atraktivnosti podnikatelského prostředí v zemi zanechala svých podnikatelských aktivit v Itálii. Jedná se například o společnosti činné v oblasti elektroniky – Ericsson, Siemens a Flextronics, o společnost Getronics, podnikající v oblasti výpočetní techniky, o společnost Ferrania, podnikající v oblasti fotografického průmyslu a dále Itálii opustila i francouzská společnost Alsthom a americké společnosti Exide (výroba komponent pro automobilový průmysl) a 3M. Zatím jako poslední Itálii opouští americká společnost Dow Chemical, jejíž vedení nedávno oznámilo rozhodnutí  uzavřít závod v Porto Maghera. O zastavení podnikatelských aktivit v Itálii vážně uvažovalo například i vedení společností Thyssen Group (závod v Terni) a Embracol (brazilská nadnárodní firma, provozující závod v Turíně). Italským úřadům se jednáním na státní i regionální úrovni podařilo změnit rozhodnutí vedení uvedených dvou společností o přemístění výroby mimo italské území. Místním orgánům regionu Friuli Venezia Giulia se rovněž podařilo změnit rozhodnutí společnosti Electrolux o přemístění výroby nového typu pračky do některého ze států východní Evropy.   

  Nedostatečný příliv zahraničních investic do Itálie má řadu příčin:

1) Vysoké zdanění podnikatelských aktivit v Itálii na celostátní i regionální úrovni

            Ačkoliv předchozí středopravicová italská vláda premiéra Berlusconiho uskutečnila řadu reforem s cílem snížit daňové zatížení domácích i zahraničních podnikatelů v Itálii, stávající italský daňový systém představuje stále do značné míry brzdu rozvoje ekonomické výkonnosti země a přílivu zahraničních investic. Italské daňové zatížení výrazně překračuje průměr v zemích EU jako celku i ve státech eurozóny. Vzhledem k často nedostatečné transparentnosti a účinnosti výběru daní v Itálii, umožňující ve velké míře daňové úniky a dále i k relativně vysokému podílu práce načerno jsou v Itálii podnikatelé, platící řádně daně, ekonomicky znevýhodněni ve srovnání s některými konkurenty, praktikujícími různé formy daňových úniků, či nelegálního zaměstnávání.

 

2) Nedostatečné investice do vědy a výzkumu          

            Itálie se již dlouhou dobu potýká s nedostatečnou úrovní vědy a výzkumu na svém území. Ačkoliv italští vědci v minulosti učinili řadu významným objevů a stali se i laureáty Nobelovy ceny v řadě oborů, Itálie již delší dobu investuje, ve srovnání s dalšími členskými státy EU, výrazně nižší objemy investic do základního i aplikovaného výzkumu (přibližně polovinu ve srovnání s průměrem EU). K současné obecně nedostatečné úrovni italské vědy přispívá i malý počet velkých průmyslových společností, protože malé a střední podniky si nemohou dovolit investovat větší částky do aplikovaného výzkumu.  

 

3) Nedostatečná úroveň italského školství

            Italské školství se potýká s řadou problémů a Itálie se obecně vyznačuje, ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU obecně nižší úrovní vzdělanosti. Nedostatky přetrvávají i v italském odborném a učňovském školství. I zde však nelze opomíjet často propastné rozdíly mezi Severem a Jihem země. Ačkoliv na italském území existuje řada špičkových vysokých škol a univerzit (univerzita v Bologni je dokonce považována za vůbec nejstarší univerzitu západního typu), na kterých studuje i velké množství zahraničních studentů a i na italském Jihu existuje řada více či méně kvalitních univerzit, Italové mají obecně, ve srovnání se zbytkem EU, nižší kvalifikaci. Neuspokojivé je i složení studijních oborů, které nedostatečně reaguje na potřeby italského pracovního trhu.

 

4) Nadměrná rigidita italského pracovního trhu

            Itálie se sice v celostátním měřítku vyznačuje relativně příznivou výší nezaměstnanosti, odpovídající průměru zemí EU, i zde však existují rozdíly mezi Severem a Jihem země. Kromě již zmíněné nedostatečné kvalifikace Italů mají na příliv zahraničních investic do země negativní vliv i stávající pracovněprávní předpisy, poskytující italským zaměstnancům nadměrnou ochranu a neumožňující jejich dostatečnou mobilitu. Tím je bržděno vytváření nových stálých pracovních míst a italští zaměstnavatelé (domácí i zahraniční) mají obavy z přijímání nových zaměstnanců do stálého pracovního poměru. Itálie se dále vyznačuje v evropském kontextu zcela mimořádným podílem zaměstnanců státního sektoru – v současné době 20%. Za dlouhodobě neudržitelný je označován i současný nadměrně štědrý italský důchodový systém.

 

5) Nedostatečná výkonnost pracovních sil a vysoké mzdové náklady

            S již zmíněnými problémy rigidity trhu práce a nedostatečné kvalifikace italských zaměstnanců souvisí i problém obecně nedostatečné výkonnosti italských podniků a relativně vysoké mzdové náklady (v porovnání s produktivitou práce).

 

6) Vysoké ceny energií

            Itálie se v evropském kontextu vyznačuje vysokými cenami energií. K nim kromě přírodních podmínek země přispívá i skutečnost, že Itálie se koncem 80. let na základě referenda vzdala provozování jaderných elektráren na svém území.

7) Dopravní infrastruktury

            Na Itálii jsou z důvodu profilu jejího území kladeny značné nároky na rozvoj dopravních komunikací a dalších infrastruktur, souvisejících s provozováním všech druhů dopravy. Ačkoliv italské společnosti, podnikající v této oblasti disponují v řadě případů vysokou úrovní know how, která jim umožňuje i účast na významných zahraničních projektech, stav italských dopravních sítí nemá vždy potřebnou úroveň a v některých oblastech se vyznačuje zastaralostí a nedostatečnou výkonností.

8) Nadměrná státní regulace italské ekonomiky

            Ačkoliv současná i předchozí italská vláda provedly některá opatření s cílem liberalizovat italskou ekonomiku a snížit vliv profesních svazů, které si v některých odvětvích udržovaly monopolní postavení, Itálie se ve srovnání s dalšími zeměmi EU stále vyznačuje nadměrnými zásahy státu do ekonomiky. Další liberalizaci by byla nutná například v energetice, v distribuci vody a rozvodu elektrické energie aj.

 

9) Velká administrativní zátěž italských podnikatelů

            I přes některé poklusy o zlepšení se Itálie dosud vyznačuje, ve srovnání s dalšími zeměmi EU, vyšší úrovní administrativní zátěže podnikatelů. Tato situace je spojenou nádobou již zmíněné přezaměstnanosti italského státního sektoru.

            K výše uvedeným údajům o nízkém přílivu zahraničních investic do Itálie je nutné přistupovat s vědomím vysoké heterogenity úrovně podnikatelského prostředí, kvalifikace pracovních sil a kvality infrastruktur v jednotlivých italských regionech. Zatímco již zmíněný celostátní podíl zahraničních investic na HDP Itálie činí 0,9%, v ekonomicky nejúspěšnější Lombardii se přímé zahraniční investice v letech 2000-2004 podílely na tvorbě regionálního HDP 3,32% a v Piemontu 1,63%. Obecné příčiny nedostatečného přílivu zahraničních investic do Itálie svědčí o dlouholetých chronických problémech země v ekonomické oblasti, které zatím nedokázala účinně vyřešit žádná z dosavadních italských vlád.

 

9.2.2. Italské investice v zahraničí

Hlavním sektorem, do kterého směřují italské investice do zahraniční je průmysl, následuje skupina energetika, plynárenství, distribuce vody a stavebnictví. Italské zahraniční PZI jsou motivovány především levnějšími mzdovými náklady v zahraničí. V roce 2006 jevili italští investoři prioritní zájem o investice na Slovensku, na Ukrajině a v zemích JV Evropy. Z mimoevropských teritorií se prioritnímu zájmu italských investorů těšila Čína a Indie. Celkový objem italských investic (FDI) do zahraničí činil za rok 2006 42,1 mld. USD a za rok 2007 90,78 mld. USD. Údaje za rok 2008 dosud nejsou k dispozici. 

 

9.3. Investice ČR - Itálie

 

9.3.1. České investice v Itálii

Přímé české investice v Itálii dosahovaly k 31.12.2007 dle statistických údajů ČNB, hodnoty 18,7 mil. USD (18,6 mil.euro), z toho 3,8 mil. USD činil objem nových českých investic v Itálii za rok 2007. Převážná část investic je umístěna v oblasti služeb, zejména obchodu a oborech  souvisejících s cestovním ruchem.

9.3.2. Italské investice v ČR

K 31.12.2007 činil objem přímých italských investic v ČR 783,8 mil.USD, což představuje 0,84% podíl na celkové výši přímých zahraničních investic. Itálie se nachází na 10. místě mezi zahraničními investory v ČR.

V roce 2007 přišly z Itálie do ČR PZI ve výši 96 mil. USD, což představuje 1% celkového přílivu PZI do ČR za rok 2007. V roce 2006 naopak ČR zaznamenala odliv italských investic z ČR ve výši -176.529,9 tis. USD.

Dosavadní umístění italských investic v ČR stále ještě neodpovídá významu                       a ekonomickému potenciálu země jako je Itálie a tradiční úrovni vzájemné hospodářské spolupráce.

Příčinou nízkých italských investic v ČR může být i struktura italské ekonomiky  s převažujícím počtem menších a středních podniků, které jsou schopny pouze rozsahem menších investic, a proto nemohou ani využít české investiční pobídky. V Itálii existuje na cca 4.000.000 firem, přičemž takřka polovina z nich zaměstnává 1 – 9 pracovníků. Další příčinou je i to, že řada italských firem uskutečňuje své investice prostřednictvím svých zahraničních poboček, což do jisté míry zkresluje výslednou výši investic. Italská strana kritizuje i údajnou menší průhlednost výběrových řízení (například společnost Autostrade, která v roce 2005 neuspěla ve výběrovém řízení na dodávku systému na výběr elektronického mýtného). Nejvyšší podíl italských investic     v ČR připadá na bankovní sektor, petrochemický sektor, telekomunikace a výrobu automobilových dílů.

 

Významní italští investoři v České republice:

 

            UniCredit (bankovní dům), který v závěru roku 2002 koupil od německé Bankgesellschaft Berlín za 174 mil. euro 85% podíl v tehdejší Živnostenské bance – dnes Unicredit Bank Czech Republic.

           STET International (telekomunikační společnost, společně s Deutsche Telekom Mobil, celková   investice 183 mil. USD do telekomunikací - Radiomobil - mobilní telefony - 12% podíl v rámci   konsorcia T-Mobil).

AGIP – dceřiná společnost holdingu ENI (společně s firmami Royal Dutch Shell  a Conoco jako International Oil Consorcium,  celková investice 629 mil. USD) do petrochemického průmyslu (rafinérie). V České republice  AGIP provozuje 122 čerpacích stanic pohonných hmot (stav v roce 2007).

SIADv České republice provozuje od roku 1993 závody na výrobu stlačených plynů a příslušenství (sídla v Braňanech, Rajhradicích a v Praze).  

 

Další investice v ČR

AVIRUNION                                    (75 % italský AVIR)                            - obalové sklo

TCC Marconi Ltd.                              (40 % Marconi SpA, 60 % Tesla)     - telekomunikace

Karlovarské Minerální Vody a.s.          (95 % REC Holding)              - min.vody Mattoni 

Železárny Hrádek a.s.                         (60 % Monte Ferro, SpA)                   - výtahové konstrukce

Nová Mosilana a.s.                              (90 % Marzotto)                                  - vlna

Karosa a.s.                                          (90% IVECO-IRISBUS)                   - autobusy

Candy ČR s.r.o.                                  (100% Candy Elettrodomestici)           - pračky

TCC Marconi Ltd.                              (Marconi, S.p.A.)                                - telekomunikace

Šroubárna Turnov, a.s.             (Velm S.p.A.)                                      - železářství

Colbachini                                           (IVG Colbachini Krnov)                      - strojírenství

Beghelli                                               (Elplast)                                               - osvětlení       

K nejnovějším investicím patří investice italské firmy Candy v Podbořanech na Žatecku do výroby elektrotechniky, společnosti Hayes Lemmerz do výroby automobilových dílů v Ostravě, společnosti Radici do textilní výroby v Lounech a ITS Ceramiche do výroby stavebních hmot v Ústí nad Labem. V roce 2007 významně posílil pojišťovací holding Generali svou přítomnost na českém trhu kapitálovým vstupem do společností PPF a Česká pojišťovna. Společnost ENI posílila svůj podíl v akciové společnosti Česká rafinérská.

Seznam italských firem, kterým byly v ČR přiznány investiční pobídky

Společnost	Okres	Výše investice (mil. USD)	Počet nových prac. Míst
Hayes Lemmerz Alukola s.r.o.	Ostrava	26, 00	227
BSK Přestanou	Ústí n.L.	15,50	100
Conta s.r.o.	Louny	38,618	197
Nová Mosilana a.s.	Brno	10,132	273
Vitrablok a.s.	Teplice	4,737	11
Meyster CZ,s.r.o.	Strakonice	9,609	80
Trafil Czech s.r.o.	Louny	6,070	60
IVG Colbachini CZ s.r.o.	Bruntál	10,081	69

 

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové programy

            Investice do infrastruktury jsou jednou z priorit současné italské vlády. Ta počítá s realizací desetiletého plánu obnovy infrastruktury a investicemi ve výši 132 mld. euro. Tato částka bude rozdělena mezi stavbu železnic, silnic a dálnic, městské dopravy, přístavů a letišť. Investice do infrastruktury byly v posledních 10 letech poddimenzované, což se negativním způsobem projevuje na snižování konkurenční schopnosti italského zboží na mezinárodních trzích. 

Pokud jde o další postup privatizace, v současné době probíhá privatizace státního podílu v letecké letecké společnosti Alitalia a do budoucna je možné očekávat privatizaci veřejnoprávní televize RAI.

 

9.5. Rizika investování v teritoriu

            Rizika investování v Itálii odpovídají běžným standardům v členských zemích EU.

 

10. Očekávaný vývoj – rekapitulace

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země.

Italská ekonomika je citelně postižena globální ekonomickou krizí, předpovědi naznačují, že první známky oživení lze čekat koncem roku 2009.

V rámci italského území rovněž již tradičně existují významné regionální rozdíly                v ekonomické úrovni, především mezi průmyslovým Severem na jedné straně a Středem + Jihem na straně druhé. V této souvislosti přetrvává profesní migrace Italů z jižních regionů na Sever, která sice může do jisté míry zmírnit problém nezaměstnanosti na Jihu, na druhé straně však může jižní italské regiony dlouhodobě oslabit odlivem části nejlépe kvalifikovaných skupin obyvatel. Ekonomické rozdíly mezi Severem a Jihem se následně významně odrážejí i na italské politické scéně. Ozdravení veřejných rozpočtů by mělo ve střednědobém horizontu garantovat mimo jiné přijetí penzijní reformy.

10.2. Trendy, přijetí nových zákonů, daňových systémů.

Pro období 2009 – 2010 předpokládají prognózy (bankovních ústavů, výzkumných institucí a mezinárodních organizací, březen 2009) následující změny italského HDP: 2009 (od – 3,5 % až po – 4,5 %), 2010: (od – 0,1 % do 0,8%).

Pro toto období předpokládá výzkumné středisko italského Svazu průmyslníků - Confindustria následující hodnoty (údaje v %) ekonomického vývoje Itálie:

	2009	2010
HDP	- 3,5	- 0,8
Spotřeba domácností	- 1,4	0,9
Hrubé fixní investice	- 9,1	1,6
Vývoz zboží a služeb	- 9,3	2,8
Dovoz zboží a služeb	- 7,0	3,2
Saldo zahraničního obchodu	0,9	0,6
Zaměstnanost	- 2,4	- 0,4
Míra nezaměstnanosti	8,6	9,0
Inflace	0,8	1,5
Růst mezd	1,8	2,2
Veřejný deficit (poměr schodku veřejných financí k HDP)	4,6	4,3
Státní dluh	112,5	114,7

10.3. Předpoklady, resp. nové možnosti pro český vývoz nebo jinou ekonomickou spolupráci

V dubnu roku 2006 zahájila svou činnost Smíšená česko – italská komise v oblasti dopravy, jejíž úkolem je konkrétní příprava společných projektů bilaterální spolupráce. Tato komise vznikla na základě Memoranda o porozumění a spolupráci, podepsaného v roce 2004 náměstky ministrů dopravy obou zemí. V oblasti dopravy úspěšné pokračují společné česko-italské projekty, například realizace pilotních italských projektů v ČR společností Grandi Stazioni (Hlavní nádraží v Praze a nádražní budovy v Karlových Varech a Mariánských Lázních). Italskou stranou bylo v rámci Memoranda přislíbeno vytvoření podmínek pro větší zapojení českých subjektů jako subdodavatelů pro projekty, realizované v ČR, v Itálii a na třetích trzích.

Hlavní oblasti společných projektů v rámci česko-italského Memoranda o porozumění             a spolupráci v dopravě:

1)     Získávání a plánování maxima investic do železničního sektoru.

2)     Dosažení interoperability (GSM-R) co nejdříve.

3)     Zlepšování technických a technologických podmínek v železniční infrastruktuře.

4)     Vysokorychlostní tratě.

5)     Zapojení do zahraničních sítí a koridorů.

6)     Public Private Partnership

7)     Visuté lanové dráhy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

III. PŘÍLOHY

 

1. Adresy významných obchodních a hospodářských komor a podnikatelských svazů

V Itálii existuje 5 základních typů institucí, jejichž posláním je sdružovat výrobní či obchodní firmy mající společné oborové zaměření či teritorium působnosti.

1. obchodní komory

2. průmyslové unie

3. asociace malého průmyslu

4. profesní svazy

5. smíšené bilaterální komory

ad 1.    obchodní komory (C.C.I.A.A.)

            Nejvýznamnějším institucionálním článkem v rámci italské ekonomické mikrosféry je síť provinčních obchodních komor (přesný název Camera di Commercio, Industria, Artigianato e Agricoltura - v překladu Obchodní, průmyslová, řemeslná a zemědělská komora, zkratka C.C.I.A.A.), s povinným členstvím pro všechny firmy. C.C.I.A.A. se staly univerzálními "obchodními úřady", v jejichž rámci si podnikatelé "pod jednou střechou" vyřizují veškeré záležitosti spojené např. se změnou firmy, vydáváním průvodní dokumentace k exportním zásilkám, vyhledávání obchodních partnerů, účast na misích, seminářích atd.. Jejich kompletní, průběžně doplňovaný a aktualizovaný adresář je možno nalézt na internetu na www.camcom.it.

ad 2.    průmyslové unie

            Průmyslové unie jsou asociace s dobrovolným členstvím, zahrnující různé průmyslové obory, a to vždy v rámci teritoriální provinční kompetence (např. Unione Industriali della Provincia di Udine). Všechny průmyslové unie mají stejné logo (orlice na ozubeném kole) a jsou členem Konfederace průmyslových svazů v Římě (Confindustria). Tato instituce se z hlediska její role v ekonomice dala přirovnat ke Svazu průmyslu a dopravy ČR. Kompletní adresář je možno nalézt na internetu na www. confindustria.it

ad 3.    asociace malého průmyslu (API)

            Asociace malého průmyslu (Associazione delle Piccole Industrie - zkratka A.P.I.) jsou dobrovolné instituce vždy v rámci provincie sdružující tzv. malé průmyslové podniky (obvykle do 10-15 zaměstnanců). Jejich oborové zaměření není limitováno. Jsou členem Italské konfederace malého a středního průmyslu v Římě (CONFAPI - Confederazione della Piccola e Media Industria). Jejich seznam je možno nalézt na internetu na www.confapi.it

ad 4.    profesní svazy (Associazione di categoria)

Profesní svazy jsou oborově přesně vymezené dobrovolné instituce, jejichž posláním je posilovat rozvoj daného odvětví bez omezení teritoriální příslušnosti - jsou zpravidla ustavovány na celonárodní úrovni.

ad 5.    smíšené bilaterální komory

            Smíšené bilaterální komory jsou ustavovány běžně jako dobrovolná sdružení průmyslových, výrobních nebo obchodních firem mezi 2 zeměmi - např. Italsko-česká obchodní a průmyslová komora.

Nejdůležitější adresy :

CONFINDUSTRIA (Sdružení průmyslníků)

Viale dell´Astronomia, 30

00 144  Roma

CONFCOMMERCIO (Sdružení obchodu a turistiky)

Piazza G.G. Belli, 2

00 153  Roma

ABI - ASSOCIAZIONE BANCARIA ITALIANA (Asociace italských bank)

Piazza del Gesu, 49

00 186  Roma

ASSOCIAZIONE NAZIONALE FRA LE IMPRESE ASSICURATRICI

(Asociace obchodních pojišťoven)

Via della Frezza, 70

00 186  Roma

CONFEDERAZIONE GENERALE DELL´AGRICOLTURA ITALIANA

(Sdružení italských zemědělců)

Corso Vittorio Emanuele, II/101

00 186  Roma

UNIONE ITALIANA DELLE CAMERE DI COMMERCIO, INDUSTRIA, ARTIGIANATO ED AGRICOLTURA (Svaz italských obchodních průmyslových komor)

Piazza Sallustio, 21

00 187  Roma

DIPARTIMENTO DELLA DOGANA (Celnice - oddělení zákazníků)

Viale delle Province, 103

00 162  Roma

Italsko-česká obchodní a průmyslová komora (CAMIC)

Čermákova 7

120 00  Praha 2

www.camic.cz

Italsko-česká obchodní a průmyslová komora, pobočka Terst (Dříve: Italská obchodní komora pro ČR s SR

Camera di commercio e dell´industria Italo-Ceca

Via S.Nicoló, 7

34121 TRIESTE

Adresy některých redakcí novin:

LA REPUBBLICA

Piazza Indipendenza, 11/B

00 185  Roma

IL SOLE-24 ORE

Via Lomazzo, 52

20 154 Roma

LA STAMPA

Via Marenco, 32

10 126  Torino

CORRIERE DELLA SERA

RCS Editori S.p.A. - Settore Quotidiani

Via Solferino, 28

20 121  Milano

Adresy vybraných ministerstev:

MINISTERSTVO EKONOMIKY A FINANCÍ

Viale XX Settembre, 97

Roma

MINISTERSTVO EKONOMICKÉHO ROZVOJE

Via Molise, 2

00187 Roma

MINISTERSTVO DOPRAVY A INFRASTRUKTUR

Piazza della Croce Rossa, 1

Roma

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSKÝCH, LESNÍCH A POTRAVINOVÝCH POLITIK

Viale XX Settembre, 20

Roma

 

 

 

Kontakty na české firmy, italské zástupce a distributory českých firem, afilace, společné podniky v zemi

Jablonex Italia s.r.l- (dříve: BIJOUX DE BOHEME ITALIA) 

Via Padova, 330

20 132  Milano

tel: 02 27201301, fax: 02 2564604

e-mail: bijouxde@bdbitalia.191.it

(bižuterie, vánoční ozdoby, strassové doplňky, atd.)

BORLA BOHEMIA s.r.l. (dříve: BOHEMIA RAPPRESENTANZE s.r.l.)

Viale Cirene, 4

20 135  Milano

tel: 02 54 00 10 10, fax: 02 54 00 10 20, 02 54 00 10 60

e-mail: info@bohemia.it, info@borla.net

www.bohemia.it, www.borla.net 

(sklo a skleněné výrobky)

UNIPETROL ITALIA s.r.l. ( do roku 2005:  ALIACHEM  ITALIA s.r.l.)

Via Locatell, 6

20 124  Milano

tel 02/66987232, fax 66985423

e-mail: aliachem.italia@aliachem.it

(chemické výrobky)

Bureau Veritas Czech Republic, spol s r.o.(dříve INSPEKTA)

Zastoupení v Itálii:

a)

Inspekta s.r.l.

Viale Monza, 1

20 125  Milano

tel: 02 2893724, fax: 02 2896921

e-mail: inspekta@tin.it

b)

Sedi Bureau Veritas Italia SpA

Viale Monza, 261

20 126  Milano

tel: 02 270911, fax: 02 2552980

e-mail: info.bv.italia@bureauveritas.com , sara.garavaglia@it.bureauveritas.com

http:://www.bureauveritas.it

(kontrola kvality zboží v zahraničním obchodě)

ITALSUG TRADE S.r.l.

Via Gran Sasso 1

20 131  Milano

tel: 02/29531112, fax: 29531328

e-mail: gabor@italsug.com

www.italsug.com

(potravinářské výrobky)

MEZ ITALIANA  S.p.a.

Via Padova 282

20 132  Milano

tel: 02/27207701, fax: 26300272

e-mail: fiser@mezitaliana.it

(dovozce a distributor elektromotorů a elektroventilátorů)

AUTOGERMA

Viale G.R. Gumbert, 1

37 137  Verona

tel: 045 8091478, fax :045 8091447

e-mail: jaroslav.simek@autogerma.it

www.autogerma.it

(automobily Škoda)

 

ČSA

Dott.Eugenio Ragusa

Torre Uffici

Aeroporto Leonardo da Vinci

00050 Fiumicino (Roma)

tel: 06 659 55 125,  fax 06 659 546 74

e-mail: rom@czechairlines.com

(letecká přeprava)

EMME EMME S.r.l.

Via Luigi Einaudi

22 077 Olgiate Comasco (CO)

tel: 031 990442, fax:  031 990442

e-mail: emme.srl@tin.it

www.emmeemmesrl.it

(obchodní zástupce - zemědělská technika, Zetor)

 

FONDERIA TIPOGRAFICA PAVESE - FTP S.r.l.

Via Montanari 5

27028 San Martino Siccomario (PV)

tel: 0382 498114, fax: 0382 498111

e-mail: info@f-t-p.it

www.f-t-p.it

(zástupce českých firem v oblasti polygrafické techniky)

 

 

 

 

 

KOH-I-NOOR ITALIA S.p.a.

Via dell´Artigianato

20 082 Binasco (Mi)

tel: 02 900 1151, fax: 02 900 115 45

e-mail: info@k-i-n.it

www.kin.it

(dovozce a distributor kancelářských potřeb)

PRAGOTECNA S.p.a.

Via XXX Ottobre 19

34 122 Trieste (TS)

tel: 040 363344, fax:040 364880

www.pragotecna.it

e-mail: info@pragotecna.it

(zástupce pro dovoz keramiky z ČR)

 

STIM TOOLS S.r.l.

Via A. Grandi 3 A/B

20 097 San Donato Milanese (MI)

tel: 02 5275551, fax: 02 5275881

e-mail: stimtools@libero.it

(dovozce a distributor průmyslového nářadí)

TAJMAC - MTM S.p.A.

Via Gran Sasso 15

20092 Cinisello Balsamo (MI)

tel: 02 66017878, fax: 02 66011457

e-mail: tajmac@tajmac-mtm.it

www.tajmac-mtm.it 

(zástupce v oblasti kovoobráběcích strojů)

 

VELVETA ITALIA S.p.A.

Via E. Barsanti 3

37 139 Verona (VR)

tel: 045 8510899, fax:  045 8510918

e-mail: info@velveta.it

www.velveta.it

(dovoz a distribuce metrového textilu)

TESCOMA S.p.A
Via Traversa Caduti del Lavoro 3
250 46 Cazzago San Martino (BS)
Italia
tel.: 030 7751394
fax: 030 7756693
e-mail: info@tescoma.ithttp://www.tescoma.com

(Italské zastoupení českého výrobce kuchyňského nádobí – společnost Tescoma a.s.)

K. KIEMSrl
Italia - 39011 Lana (BZ)
Via S. Margherita 2
tel. :  0473 561 354
fax :  0473 563 915
e-mail: info@birrekiem.com

www.birrekiem.com

(Společnost zastupující v Itálii zahraniční producenty piva, včetně českého Budvaru.) 

 

BirraCeca

Di Dagmar Poddana

Via Dei Caduti, 29

100 40 Givoletto (To)

Tel/fax: 011 994 7733

e-mail: info@birraceca.it

www.birraceca.it

(Dovozce českého piva – Bohemia regent a Becherovky, působnost v severní Itálii)

 

2. Nejdůležitější internetové adresy s informacemi o zemi

Úřad vlády:                                                     www.governo.it

MZV:                                                             www.esteri.it

PS:                                                                 www.camera.it

Senát:                                                             www.senato.it

Úřad pro ochranu hosp. soutěže :                    www.agcm.it

Italský statistický úřad (ISTAT) :                     www.istat.it

Ministerstvo financí :                                        www.finance.it, www.tesoro.it

Ministerstvo vnitra :                                         www.mininterno.it

Ministerstvo zdravotnictví :                              www.sanita.it

Ministerstvo ekonomického rozvoje:                www.minindustria.it, www.mincomes.it

Institut pro zahraniční obchod (ICE):                www.ice.it

Italské pošty :                                                  www.nettuno.it/fiera/posteitaliane/

Internetové adresy italských regionů :

Valle d'Aosta :                                                www.regione.vda.it

Veneto :                                                          www.regione.veneto.it

Emilia Romagna :                                             www.regione.emilia-romagna.it

Friuli-Venezia-Giulia :                          www.friuliveneziagiulia.com

                                                                       www.regione.fvg.it

                                                                       www.madeinfriuli.com

                                                                       www.friulionline.com

Liguria :                                                           www.regione.liguria.it

Lombardia :                                                    www.regione.lombardia.it

Piemonte :                                                       www.regione.piemonte.it

Toscana :                                                        www.regione.toscana.it

Trentino-Alto Adige :                           www.crtrentino-a-suedtirol.net

                                                                      www.provinz.bz.it

Abruzzo :                                                        www.regione.abruzzo.it

Basilicata :                                                       www.regione.basilicata.it

Calabria :                                                        www.regione.calabria.it

Campania :                                                      www.regione.campania.it

Lazio :                                                 www.regione.lazio.it

Marche :                                                         www.regione.marche.it

Molise :                                                           www.regione.molise.it

Puglia :                                                            www.regione.puglia.it

Sardegna :                                                       www.regione.sardegna.it

Sicilia :                                                            www.sicily.infcom.it

Umbria :                                                          www.regione.umbria.it