1. Vaše Excelence, Vaše země – Česká republika má nového prezidenta státu. Je to bývalý sociálně demokratický premiér Miloš Zeman, který zvítězil nad současným šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem. Jak hodnotíte volby a jejich výsledky a co můžete očekávat od nového prezidenta České republiky?

Ano, prezidentské volby v České republice byly bezesporu velmi významnou událostí. Byly to historicky první přímé volby prezidenta, ať beru v úvahu bývalé Československo i historii novodobé České republiky. Oba předchozí prezidenti České republiky Václav Havel i Václav Klaus byli zvoleni Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Nyní se objevil nový prvek v našem politickém systému, na který občané reagovali poměrně vysokou účastí v obou kolech. K volbám přišlo téměř 60 procent oprávněných voličů, volby proběhly bez jakýchkoli problémů s výsledkem, který byl potvrzen. Podle odhadů našich agentur o výsledku voleb nejspíš rozhodly ekonomické podmínky voličů a vztah k vládě. Ze dvou kandidátů druhého kola nakonec Miloš Zeman zvítězil s rozdílem zhruba 10 procent hlasů, což představovalo necelých půl milionu voličů a to jsou fakta, která je třeba respektovat. Rozhodující náskok získal Miloš Zeman zejména v ekonomicky slabších regionech a místech s vyšší nezaměstnaností. První kroky nově zvolené hlavy státu jsou celkem jasné: Inaugurace před poslanci obou komor Parlamentu 8. března 2013, setkání s předsedy politických stran a avizovaná návštěva našich sousedních států.

2. Volbami z 26.ledna skončilo období desetiletého vládnutí Václava Klause v čelem České republiky. Zůstane v paměti jako euroskeptik. Jak hodnotíte jeho vládnutí, resp. čeho Česko dosáhlo za dobu, kdy byl vaším prezidentem?

Václav Klaus je samozřejmě v historii České republiky nepřehlédnutelná postava. Po Václavu Havlovi byl druhým prezidentem ČR, který svou roli zastával také po dvě funkční období, tedy od roku 2003. Byla to doba příprav ke vstupu do EU, překonávání ekonomické krize a mnoha dalších problémů. Přes všechnu kritičnost česká ekonomika za posledních deset let vzrostla o 35 procent, tedy zhruba o třetinu více než je dlouhodobý historický průměr. Česká republika vstoupila do EU a úspěšně se zařadila se mezi 27 zemí tohoto uskupení. Máme vynikající vztahy nejen se sousedy, ale i s ostatními státy Evropy. Je pravdou, že postoje prezidenta Klause k některým opatřením EU jsou považovány za kontroverzní, na druhou stranu je třeba si uvědomit, že se za jeho éry odehrálo vše podstatné, co se našeho působení v EU dotýká.

3. Podle Vás, kterým směrem se bude Vaše země ubírat v příštím období, resp. v době Miloše Zemana jako prezidenta státu.

Miloš Zeman, i když posledních deset let nebyl v politice aktivní, je politik známý a velmi zkušený. Oficiálně se ujme svého úřadu po inauguraci 8. března 2013 a jak slíbil, vystoupí s inauguračním projevem před poslanci obou komor Parlamentu, kde určitě naznačí více ze svých představ. V zahraničně politické orientaci očekávám, že neopomine zdůraznit, to, o čem hovořil i v dobách, kdy byl předsedou vlády a parlamentu, tedy, že je silným eurofederalistou.

4. 1. ledna před 20 lety se váš stát Česká republika po rozpadu Československa stal nezávislým a suverénním. Jak hodnotíte dvě desetiletí vývoje Česka jako nezávislého a suverénního státu?

Určitě by nebylo správné při takovém hodnocení vynechat počáteční hospodářské problémy, kterým se samostatné státy Česká republika a Slovensko nemohly vyhnout. Jak jsem ale uvedl, vstoupili jsme do EU a do struktur NATO, naše země jsou členy mnoha světových i evropských organizací, a i když jsou svojí rozlohou a počtem obyvatel malé, jsou aktivní, prosperující a vykazují relativně rychlý ekonomický růst. Mé hodnocení je tedy jednoznačně pozitivní.

5. Řekli jsme, že uplynulo dvacet let od rozpadu Československa. Jak hodnotíte vztahy a spolupráci se Slovenskem, se kterým jste byli do roku 1993 jeden stát?

Velmi dobře si období rozpadu Československa pamatuji. Mnoho z nás si v té době neumělo vysvětlit smysl, ale ani důsledky rozdělení a ještě dnes jsou na obou stranách odpůrci tohoto řešení. S podobnou nedůvěrou, obavami a rozpaky byl rozpad Československa sledován i státy Evropského společenství, neboť šlo paradoxně o období, kdy převládala atmosféra sjednocování. Doba ale přešla, problémy dělení jsme vyřešili, vztahy se vyjasnily, oba státy jsou členy EU a NATO. Slovensko navíc ušlo další krok svého integračního vývoje a od ledna 2009 je na rozdíl od České republiky členem eurozóny. Nemáme žádné otevřené otázky a problémy a naše spolupráce pokračuje na všech úrovních. Vhodně se doplňujeme v seskupení Visegrádské čtyřky, kde je například naší společnou snahou vytvoření společného fondu  mezi zeměmi balkánského regionu po vzoru Mezinárodního visegrádského fondu. Myslím, že dnes jsou vztahy a spolupráce České republiky se Slovenskem nejlepší v naší novodobé historii. Není také náhodou, že právě první zahraniční cesty našich prezidentů vedly vždy na Slovensko, což bude i v případě Miloše Zemana.

6. Česká republika je od 1 května 2004 členem Evropské Unie. Jak hodnotíte postavení Vaší země v Unii a co přineslo dosavadní členství, resp. jaký je její vliv v EU ?

Vstup do EU v roce 2004 byl jednoznačně cílem našeho předchozího snažení z mnoha důvodů a výhody jsou zcela evidentní. Asi nejčastěji používaným argumentem je možnost čerpání grantů z Evropských strukturálních fondů. Například v právě končícím programovacím období 2007 - 2013 má ČR možnost vyčerpat 27 miliard eur pro realizaci projektů v investiční i neinvestiční oblasti. Porovnáme-li kolik Česká republika do společné evropské pokladny zaplatí a kolik naopak získává, vychází jasně příznivá bilance. Velkým přínosem je samozřejmě bezbariérový přístup na vnitřní trh EU. Významná je ale skutečnost, že jsme v EU členem aktivním, v EP máme velmi zkušené poslance, kteří umějí prosazovat své názory prostřednictvím svých frakcí a výborů, v Bruselu máme adekvátní diplomatické zastoupení a aktivní roli a hodnocení našeho eurokomisaře pro rozšiřování Štefana Fuleho určitě nemusím vyzdvihovat.

7. Vaše země se v roce 1999 stala členkou NATO, jaký je přínos a místo v této alianci?

Členství České republiky v NATO je obdobně jako členství v EU jedním z rozhodujících a zásadních momentů v naší novodobé historii. NATO bylo založeno v roce 1949 a my jsme do tohoto paktu byli přijati po padesáti letech od jeho založení. Dnes v sobě zahrnuje 29 členských států a hovořit o jeho významu by bylo na širší diskusi. Členství v alianci neznamená jen samotný bezpečnostní aspekt a pasivní místo, ale vyžaduje od nás i mimořádnou zodpovědnost, aktivní účast v misích, vysokou odbornost specialistů. V současné době naši vojáci slouží ve třech operacích, ISAF v Afghánistánu, Air Policing v Litvě a KFOR v Kosovu. Máme vynikající chemickou jednotku, účastníme se společných cvičení, a naše účinkování v alianci je hodnoceno velmi vysoko. Mohu také potvrdit, že máme velmi dobrou spolupráci i s makedonskou armádou, o níž se mezi našimi vojenskými představiteli hovoří s vysokým uznáním. Nejnovějším důkazem byla účast makedonských specialistů ve společné evropské Battlegorup ve 2. pololetí 2012.

8. Evropská unie a zvláště země eurozóny se v posledních letech potýkají s těžkou finanční a ekonomickou krizí. I když Vaše země není členem eurozóny, přece i ona cítí důsledky krize. Jak se s nimi vypořádává?

Samozřejmě, že i Česká republika byla krizí postižena, protože naše ekonomika je otevřená a provázaná s ekonomikou zemí eurozóny. Současná vláda České republiky se často označuje za vládu rozpočtové odpovědnosti a reformní kroky, které si předsevzala, se jí daří postupně realizovat. Mám na mysli například stabilizační balíček fiskálních opatření k rozpočtu, důchodovou reformu a další. Nejde o kroky populární, ale je třeba vyzdvihnout skutečnost, že ze zemí EU jsme na špici těch, které mají transparentní veřejné rozpočty, omezujeme další zadlužování a Česko má důvěru na světových trzích.

9. Vztahy mezi Makedonskou republikou a Českou republikou charakterizuje vysoká úroveň přátelství a spolupráce, bez jediné otevřené otázky, ale existuje prostor pro další rozvoj? Jak Vy hodnotíte vztahy mezi oběma zeměmi?

Správně jste uvedl, že vztahy našich zemí nejsou zatížené žádnými zásadními problémy. To v principu potvrzuje i čestnost a úroveň návštěv našich představitelů. Máme mezi sebou uzavřenou solidní smluvní základu, která upravuje a dává možnosti pro spolupráci v mnoha oblastech. Věřím, že se v krátké době podaří přivítat v České republice předsedu vašeho parlamentu pana Veljanoského a že dojde i k jednání Společného výboru zástupců ministerstev průmyslu a obchodu ČR a hospodářství a energetiky MK, které by mohlo dát impuls pro rozšíření obchodně-ekonomické spolupráce. Nové kontakty a jednání samozřejmě přispívají k vzájemnému posilování důvěry a vytvářejí i podmínky pro rozvoj podnikání. Věřím, že impulzem pro rozvoj vztahů mezi našimi zeměmi se stane i jmenování nového velvyslance Makedonské republiky v Praze, p. Paskala Stojčevského, který nedávno předal pověřovací listiny do rukou prezidenta Klause.

10. Jak hodnotíte ekonomickou spolupráci mezi oběma zeměmi a kde vidíte možnosti jejího rozvoje?

Naše vzájemná obchodní výměna má vzestupnou tendenci, ale určitě existuje mnoho nových možností. Směřování Makedonie k EU nám otevírá cestu k využití nových forem spolupráce, například v oblasti twinningů a IPA fondů, perspektivou může být oblast celní správy, biozemědělství, zdravotnictví. Nalezli jsme prostor pro spolupráci v tzv. malých lokálních projektech, které se týkají dětí a škol a některé jsme již úspěšně realizovali. Nabízíme zkušenosti v oblastech energetiky, dopravní infrastruktury, geodetickém průzkumu a v celém spektru projektů ochrany životního prostředí a ekologie jako jsou čističky, úpravny vod, likvidace odpadů. Znamená to, že možností, kde lze zvýšit obchodní výměnu a navázat nové formy spolupráce je určitě dost.

11. Jaký je a vůbec jestli je zájem u českých podnikatelů pro investice v Makedonii, resp. nakolik je Makedonie zajímavá jako obchodní destinace?

Makedonie je krásná země nejen z pohledu turistiky, milovníků vína a tradiční kuchyně, kultury a historie. Přitahuje zcela oprávněně i pozornost našich podnikatelů a je našim společným zájmem abychom oblast obchodu a investic posílili, protože region západního Balkánu považujeme za tradiční prostor pro české podniky. Na druhé straně ale musí podnikatelé cítit oporu v právním systému při ochraně svých investic, transparentním prostředí a v legislativě, pomoc a standardní podmínky při odstraňování systémových a byrokratických překážek, protože negativní zkušenosti pak podnikatele zbytečně omezují a pro vstup na trh odrazují. Věřím, že i tyto otázky budou předmětem diskuse zástupců našich resortů na avizovaném jednání v Praze. Určitě ale náš zájem o spolupráci trvá a pokud to bude vzájemně výhodné budeme posuzovat a účastnit se všech tendrů, které vaše vláda vyhlásí.

12. Jak hodnotíte roli českého velvyslanectví ve Skopji v rozvoji vztahů a spolupráce mezi oběma zeměmi?

České velvyslanectví bylo ve Skopje otevřeno v roce 2006 a pro naše vzájemné vztahy vykonalo velmi mnoho a to jak v oblasti konzulární, ekonomické, politické i kulturní a mojí úlohou je na tuto práci navázat a rozvíjet ji. Naší zahraničně politickou prioritou je rozšíření EU o západní Balkán a mohu ujistit, že tak jako doposud budeme plně aspirace Makedonie na její členství jak v EU tak ve strukturách NATO plně podporovat.

Chtěl bych této příležitosti využít a popřát vašim posluchačům zdraví a štěstí a Vaší zemi klid a prosperitu.

Redaktor Sveto Stamenov