česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Podmínky pro vyslané pracovníky

(Archivní článek, platnost skončena 31.12.2012.)

Požadavky národní legislativy na pracovníky vyslané do daného státu zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě EU

Požadavky národní legislativy na pracovníky vyslané do daného státu zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě EU

1. Pracovněprávní podmínky:

Pro pracovněprávní podmínky vyslaných pracovníků platí, že by měly odpovídat požadavkům švédského právního systému. Ten klade důraz na ochranu práv zaměstnanců, velkou váhu přikládá sociálním právům a ochraně před jakoukoli diskriminací (věk, pohlaví, národnost, sexuální orientace apod.) a významnou roli v prosazování zaměstnaneckých práv svěřuje odborovým svazům, které také sjednávají se zaměstnavatelskými svazy ve (vyšších) kolektivních smlouvách řadu podstatných závazných ustanovení, která v jiných právních systémech mohou být přímo vtělena do paragrafů příslušných zákonů (délka dovolené, výše minimální mzda ad.).

Maximální délka pracovní doby: 40 hod. týdně; běžná je flexibilní úprava pracovní doby; rodiče s dětmi do 8 let věku mají nárok na zkrácení pracovní doby až o 25 %. Přesčasová práce je omezena limitem 48 hod. za období 4 týdnů resp. 50 hod. za kalendářní měsíc a 200 hod. za rok.

Minimální doba odpočinku: Pracovníci mají nárok na noční odpočinek (tj. mezi 00:00 a 05:00 hod.), pokud není noční práce dle charakteru pracovní funkce či mimořádných okolností nezbytná. Zvláštní úprava noční práce platí pro zaměstnance mladší 18 let. Práce o sobotách, nedělích a svátcích je obvykle upravena kolektivními smlouvami.

Minimální délka dovolené za kalendářní rok: Všichni pracovníci mají nárok na 25 dnů (5 týdnů) placené dovolené za rok. Některé kolektivní smlouvy zajišťují i delší placenou dovolenou. Pokud kolektivní smlouvy nestanoví jinak, mají zaměstnanci nárok na 4 souvislé týdny dovolené v období od června do srpna. Určitou část dovolené mohou pracovníci ušetřit pro pozdější čerpání (po dobu 5 let i více). Nárok na dovolenou vzniká i při čerpání nemocenské či mateřské dovolené.

V souvislosti s porodem mají matky nárok na mateřskou dovolenou (od 7 týdnů před porodem do 7 týdnů po narození dítěte), otcové na 10 dnů volna. Z celkové rodičovské dovolené v rozsahu 480 dnů využitelných kdykoli do 8 let věku dítěte se 60 dny musí na čerpání dovolené podílet každý z rodičů, jinak nárok na tuto část volna zaniká. Až do 8 let věku dítěte či dokončení 1. ročníku školní docházky si mohou rodiče zkrátit pracovní dobu o 25 %, do 12 let věku dítěte mohou čerpat placené volno při péči o nemocného potomka. Kolektivní smlouvy mohou také poskytovat zaměstnancům další čerpání volna, např. v souvislosti se studiem či rodinnými záležitostmi (úmrtí v rodině, stěhování apod.).

Minimální mzda: Minimální mzda není ve Švédsku centrálně stanovena a její sjednání je záležitostí kolektivního vyjednávání odborů na jedné straně a zaměstnavatelských svazů na straně druhé. V roce 2003 byla na úrovni cca 70 % průměrné mzdy.

2. Notifikační povinnost:

Pracovníci vyslaní k dočasnému výkonu práce do Švédska nepotřebují pracovní povolení, pokud doba jejich pobytu v zemi nepřekročí celkem 12 měsíců. Při pracovním pobytu delším než 3 měsíce nemusí občané zemí EU/EEA, kteří mají automaticky právo pobytu, o povolení k pobytu žádat, ale v této lhůtě musí svůj pobyt oznámit Migračnímu úřadu (Migration Board). Registrační formulář č. 141011 musí být doplněn kopií osobního dokladu a dokladem o zaměstnání potvrzeným zaměstnavatelem a obsahujícím kromě údajů o zaměstnavateli vč. jména kontaktní osoby také informace o době pracovního vyslání a charakteru vykonávané práce. Podrobnější údaje k registraci pobytu a žádostem o pracovní povolení a elektronické verze formulářů lze najít na www.migrationsverket.se.

Dle dostupných informací žádné další oznámení ani registrace ze strany vysílajícího subjektu švédské úřady nevyžadují, což dává odpověď na všechny další otázky v bodu 2.

Pokud jde o zdanění příjmů vyslaného pracovníka, stanoví platná smlouva o zamezení dvojímu zdanění mezi ČR a Švédskem, že se daň z příjmu uplatňuje v místě jeho bydliště, pokud pobyt ve druhém státě v kalendářním roce nepřekročí 183 dnů. Jinak může být zdanění provedeno v místě výkonu práce, ale vzhledem k rozdílu výše daní v obou státech by varianta zdanění ve Švédsku byla pro české pracovníky nevýhodná.

3. Předkládání a uchovávání dokladů

Vzhledem k absenci notifikační povinnosti nejsou ve Švédsku stanoveny ani zvláštní požadavky na vybavení vysílaných pracovníků doklady nad rámec obvyklých cestovních dokladů vyjma dokladů potřebných k registraci pobytu zmíněných v bodě 2.

4. Ustanovení zástupce

S vysíláním pracovníků k výkonu práce ve Švédsku není spojena povinnost vysílajícího subjektu ustanovit v zemi odpovědného zástupce.