Velvyslanectví České republiky ve Stockholmu

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Přehled držitelů ceny Gratias agit ve Švédsku

Cena ministra zahraničních věcí Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí byla zřízena v roce 1997 jako ocenění předních osobností a organizací za příkladné aktivity v nevládní sféře.

Cenou Gratias agit, udělovanou ministrem zahraničních věcí ČR za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí, mohou být oceněny osoby bez rozdílu národnosti a státní příslušnosti, nezávisle na zemi jejich původu a současného pobytu, které svojí dlouhodobou činností nad rámec svých profesionálních povinností nebo významným činem cílevědomě přispěly nebo přispívají k šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Podrobné informace o ceně Gratias agit naleznete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/verejna_diplomacie/ceny_gratias_agit/index.html

Přehled držitelů:

makes

FRANTIŠEK MAKEŠ

František Makeš se narodil v roce 1931. Při studiu na pražské Akademii výtvarných umění se dostal do laboratoří Lékařské fakulty UK, kde poznával různé chemické postupy, které by mohly být využity v restaurátorské práci. Setkal se zde i s profesorem Heyrovským a polarografií a rozhodl se pro další studia, která by mu umožnila širší využití vědy v restaurátorské činnosti. V první polovině šedesátých let se podílel na restaurování souboru obrazů Obrazárny Pražského hradu. Výsledky této práce získaly pro pražskou restaurátorskou školu mezinárodní uznání. V roce 1968 odjel dr. František Makeš pracovat do Švédska. Po okupaci v srpnu 1968 se rozhodl pro emigraci. Dále studoval na Göteborské univerzitě a jeho disertace o enzymatických reakcích na uměleckých dílech vzbudila mezinárodní ohlas. Současně dr. Makeš pracoval jako hlavní konzervátor švédských královských sbírek na zámku Skokloster. Jeho nejznámější restaurátorskou prací je známý Arcimboldův portrét císaře Rudolfa II. Mimořádné jsou zásluhy dr. Makeše o využití nových metod při odhalování falzifikátů. Získal dva biochemické patenty - odstraňování plísní a enzymatické reakce, jejichž pomocí se mu podařilo odhalit mnoho padělků významných světových malířů. Od roku 1989 se dr. Makeš vrací pravidelně do České republiky, přednáší o svých výzkumech, přibližuje unikátní restaurátorské techniky a vystavuje vlastní obrazy. V poslední době přednáší o své nové moderní konzervátorské metodě, tzv. „enzymatické konsolidaci", na kterou získal patent, jenž věnoval České republice. V roce 2005 mu byla udělena cena Gratias agit.

Polasek

 JAN POLÁŠEK

Jan Polášek se narodil v roce 1937 v Praze. Studoval architekturu na ČVUT v Praze. V roce 1969 emigroval do Švédska a zde dokončil vysokoškolská studia. Profesně se orientoval na scénografii a výstavní architekturu. Byl jedním z pěti zakladatelů Sdružení svobodných Čechů a Slováků ve Švédsku. Tento krajanský spolek vznikl v roce 1980 na politické platformě jako protest Čechů a Slováků žijících ve Švédsku proti politické situaci v tehdejším Československu. Od roku 1979 pracoval J. Polášek jako výstavní architekt ve Státním historickém muzeu ve Stockholmu. V roce 1991 zde realizoval historickou výstavu Jiřího Koláře, kterou zahájil prezident republiky Václav Havel. Jako součást Českých kulturních  týdnů ve Stockholmu v roce 1996 vytvořil originální design výstavy KULT - SÍLA - VESMÍR, symboly doby bronzové ve Střední Evropě a Skandinávii. Výstava byla výsledkem spolupráce Státního historického muzea v Brně a Velvyslanectví ČR ve Stockholmu. V tomtéž roce realizoval výstavu moderního českého umění s názvem Bronzová ratolest. Na její přípravě spolupracoval s Ministerstvem kultury ČR. V roce 1997 byl J. Polášek jedním z organizátorů přednáškového cyklu o české a švédské muzejní archeologii v Praze. Ve vstupní hale Stockholmské univerzitní knihovny instaloval výstavu k 650. výročí založení Karlovy univerzity. V letech 1998-99 uspořádal ve Státním historickém muzeu jednu ze svých největších výstav - monumentální projekt Setkání Prahy se Stockholmem - dílo Františka Bílka a Alfonse Muchy, který se stal součástí programu Stockholm - evropské město kultury. V lednu 2000 se stal hlavním architektem výstavy Document Holocaust, kterou připravilo 10 zemí včetně ČR. V letech 2000-2001 realizoval architektonická řešení a design řady výstav, z toho dvou v Praze: Závěr tisíciletí, zrcadlo vzpomínek a Život v barokní Praze. V roce 2003 zvítězil v konkurzu na Museion, výtvarnou realizaci stálé národopisné expozice Národního muzea v Praze. V roce 2000 mu byla udělena cena Gratias agit.

Sonsky

JAROSLAV ŠONSKÝ

Jaroslav Šonský se narodil v roce 1947 v Jičíně. Je absolventem Pražské konzervatoře a AMU. Jako houslista působil v Pražské filharmonii a v Symfonickém orchestru českého rozhlasu. V roce 1975 se odstěhoval do Švédska, kde získal angažmá v Norrköpinském symfonickém orchestru. V letech 1987-88 působil jako hostující profesor houslové a komorní hry na Hudební univerzitě v Brandonu v Kanadě. V 90. letech působil v Epos Trio Berlin. Nahrával pro četné rozhlasové stanice, vyučoval v USA, Brazílii, Kanadě, Německu a Keni. Jako člen Norrköpinského symfonického orchestru zorganizoval v roce 1999 Český festival k 10. výročí sametové revoluce. Festival prezentoval především českou klasickou hudební tvorbu, grafiku, fotografii, film a pantomimu. V říjnu 2001 uspořádal s předsedou Mojžíšovy náboženské obce v Norrköpingu P. Freudenthalem švédsko-česko-izraelský projekt Dny židovské kultury. V rámci tohoto projektu se spolu s Českým centrem Stockholm podílel na realizaci výstavy kreseb terezínských dětí nazvané Motýla jsem tady neviděl, literární fotografické výstavy Franz Kafka a Praha a fotografické výstavy Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě. V roce 2003 mu byla udělena cena Gratias agit.