Velvyslanectví České republiky ve Stockholmu

english  česky 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Kde jsme v minulosti sídlili

Zastupitelské úřady se během celé doby diplomatických vztahů se Švédskem nacházely v hlavním městě Stockholmu, v místní části zvané Östermalm.

Östermalm je nejvýstavnější částí města, kterou reprezentuje především přístavní ulice Strandvägen s luxusními domy, institucemi a obchody, ale i s dalšími historicky zajímavými objekty s krásnou architekturou, restauracemi a parky. Reprezentativní dojem umocňuje i mořský záliv s přístavem, který dodává této části města obzvláště velké kouzlo. Na Östermalmu má svá sídla většina zahraničních ambasád a významných firem a institucí.

Prozkoumáním archívů a dalších dokumentů bylo zjištěno, že Zastupitelský úřad Československa ve Stockholmu, a po rozdělení země Zastupitelský úřad České republiky, byly postupně během let umístěny na těchto adresách:

flora

1972 – 1998 Floragatan 13

Floragatan 13 - moderní dědictví (1972-1998)

Nová budova velvyslanectví byla otevřena v roce 1972. Dům byl navržen podle projektu architekta Jana Bočana z Ateliéru Beta v Praze (Ateliér Beta vyhrál také v soutěži o nové české velvyslanectví v Londýně, které v roce 1971 obdrželo nejprestižnější britskou architektonickou cenu udělovanou organizací Royal Institute of British Architects). Jan Bočan (1937 – 2010) se stavbě ve stockholmské čtvrti Östermalm věnoval v letech 1968 – 1972 a zastupitelský úřad bývalého Československa zde sídlil v letech 1972-1998. Jan Bočan se podílel také na dalších budovách českých velvyslanectví např. v Londýně, kde mu byla za stavbu v roce 1971 udělena nejprestižnější architektonická cena udělovaná organizací Royal Institute of British Architects. K dalším stavbám patří také budova českého velvyslanectví ve Tbilisi.

Budova na Floragatan 13 nese označení "nový brutalismus" a "modernismus východních zemí". Když byla v roce 1972 dokončena, vzbudila silné emoce. Mnozí chápali budovu v prostředí Östermalmu jako extrémní a rušící. Po rozdělení Československa (1993) se Slovenská republika přestěhovala do vlastních nových prostor. Dům se postupně stal pro českou ambasádu příliš velkým, proto se hledalo náhradní řešení v podobě menšího objektu (nynejší budova ZÚ Stockholm na ulici Villagatan 21) a původní objekt ZÚ byl v roce 1998 opuštěn. Nemovitost získala firma Wihlborgs, jenž v letech 1999-2001 objekt přestavěla a zrenovovala. Dnes zde sídlí firma Kreab.

Plocha budovy činila 7000 m2 a byla rozložena do 10 pater, z toho dvě a půl patra se nachází pod zemí. Stavebním materiálem byly hnědé, speciálně pálené cihly a litý beton, který byl na místě ručně zformován. Interiér tvořil palisandr, podlahy z břidlice, vápence a tmavé parkety.

V domě se kromě reprezentačních prostor, kanceláří a služebních bytů nacházelo i kino, prádelna, garáže a zcela nahoře bylo celé patro vyhrazeno jako apartmá pro velvyslance. Vysoký telekomunikační stožár dosvědčoval, že československá ambasáda hrála důležitou roli ve zpravodajských službách v době studené války.

Veškeré zařízení, včetně nábytku a armatur, bylo speciálně navrženo architektem Janem Bočanem. Rekonstrukci budovy (v letech 1999-2001) prováděl architekt prof. Magnus Tengblad, který je profesorem na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

tysta

1950 – 1972 Tystagatan 10

nybro

1945 – 1950 Nybrokajen 15

strand.

1922 – 1939 Strandvägen 63 (zároveň ještě úřední byt na Linnégatan 5)