Australský potravinářský průmysl a zahraniční obchod
06.06.2013 / 01:58 | Aktualizováno: 13.06.2013 / 02:36
(Archivní článek, platnost skončena 12.06.2016 / 01:58.)
Potravinářský sektor je nejdůležitější součástí nejen zpracovatelského průmyslu v Austrálii, ale i celé její ekonomiky. Hodnota roční produkce za rok 2011-12 dosáhla 42,6 mld. AUD, což představuje asi 3,3% růst. V současnosti pracuje v potravinářském průmyslu okolo 300 000 lidí.
Australská vláda 25.5.2013 publikovala dokument Národní potravinový plán (National Food Plan White Paper), na kterém pracovala tři roky, v němž představuje čtyři témata a 16 cílů, které se mají naplnit do roku 2025. Hlavními tematickými okruhy jsou růst vývozu, prosperující průmysl, lidé (spotřebitelé) a udržitelnost. Vláda se chce soustředit na podporu exportu do Asie, přes 30 mil. AUD hodlá věnovat na průzkumy tamějšího trhu a na marketingovou podporu australské produkce. Produktivita australského zemědělství by se měla zvýšit o 30%. Vláda bude investovat do dalšího vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací. Spotřebitelé by se měli dočkat přehledných etiket s jasnými informacemi. Produkce bezpečných potravin by měla být dosažena udržitelným způsobem.
Posilující pozice australského dolaru v loňském roce zvýhodňovala dovoz zboží do Austrálie před australským vývozem. I přesto však vzrostla hodnota exportu australských potravin meziročně o 12,3% na 30,5 mld. AUD, což je nejlepší výsledek od roku 2001-2002. Nejčastější destinací australského exportu je Asie (zejména Japonsko, Jižní Korea, Indonésie a Čína) a USA. Výsledná hodnota importu v roce 2011-12 činila 11,3 mld. AUD, což představuje meziroční nárůst o 0,9 mld. AUD (8,6%). Hlavním zdrojem australského importu zůstává i nadále Nový Zéland, následován USA, Čínou a Singapurem.
Celosvětově si Austrálie v roce 2011 udržela 16. pozici mezi exportéry potravin. Mezi importéry se posunula z 32. na 25. pozici.
EXPORT | IMPORT | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Pořadí | Země | Podíl % | Pořadí | Země | Podíl% | |
1. | Spojené státy Americké | 10,2 | 1. | Spojené státy Americké | 8,9 | |
2. | Holandsko | 6,2 | 2. | Německo | 7,1 | |
3. | Brazílie | 5,8 | 3. | Čína | 5,9 | |
4. | Německo | 5,8 | 4. | Japonsko | 5,8 | |
5. | Francie | 5,7 | 5. | Británie | 4,7 | |
16. | Austrálie | 2,2 | 25. | Austrálie | 1,0 |
Zdroj: United Nations Statistics Division (2012)
Z hlediska potravin je Evropská unie významným obchodním partnerem Austrálie. Svědčí o tom hodnota vývozu (2,4 mld. EUR, 7,1% celkového vývozu EU) a dovozu (2,4 mld. EU, 16,6% celkového dovozu EU) za rok 2012. Vývoz nezpracovaných potravin z EU do Austrálie klesl mezi roky 2010 a 2011 o 3,4%, zatímco vývoz zpracovaných potravin klesl dokonce o 8%.
Nezpracované potraviny (mil. AUD) | 2009 | 2010 | 2011 |
Rozdíl 2010-2011 |
5-ti letý vývoj |
---|---|---|---|---|---|
Živá zvířata | 22 | 22 | 15 | - 31,8 % | -14,0 % |
Mořské plody | 22 | 17 | 24 | 41,2 % | - 2,4 % |
Zelenina, ovoce a ořechy | 25 | 19 | 23 | 21,1 % | 0,2 % |
Ostatní | 36 | 29 | 23 | - 20,7 % | - 5,9 % |
Zdroj: DFA
Zpracované potraviny (mil. AUD) | 2009 | 2010 | 2011 |
Rozdíl 2010-2011 |
5-ti letý vývoj |
---|---|---|---|---|---|
Maso a masové přípravky | 220 | 201 | 174 | - 13,4 % | 6,4 % |
Mořské plody | 27 | 27 | 26 | - 3,7 % | 0,8 % |
Mléčné výrobky | 152 | 139 | 157 | 12,9 % | 9,0 % |
Zelenina, ovoce a ořechy (přípravky) | 252 | 236 | 254 | 7,6 % | 6,4 % |
Cereálie | 17 | 9 | 10 | 11,1 % | 7,1 % |
Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky | 184 | 169 | 128 | - 24,3 % | - 9,8 % |
Cukr, med, kakao, sladkosti | 265 | 222 | 244 | 9,9 % | 6,9 % |
Ostatní potraviny, nápoje a tabákové výrobky | 1 857 | 1 707 | 1 501 | - 12,1 % | 0,6 % |
Zdroj: DFAT
Vývoj australského zahraničního potravinového obchodu vybraných komodit:
Maso
- export masa se od roku 2001-02 pohybuje v rozmezí 7 – 8 mld. AUD a představuje 24% celkového vývozu potravin (na prvním místě je obilí s 28% podílem).
- import nepatrně roste, poslední výsledek je přibližně 500 mld. AUD
- dovoz hovězího masa je zanedbatelný, v řádech 12-20 mil. AUD za rok
- oproti tomu dovoz vepřového se pohybuje kolem 280 mil. AUD ročně, největšími vývozci vepřového do Austrálie jsou USA, Kanada, Dánsko a Nizozemí
Hovězí a telecí | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Produkce (kt) | 2 109 | 2 133 | 2 115 |
Spotřeba (kt) | 771 | 758 | 790 |
Export (kt) | 1 326 | 1 379 | 1 397 |
Import (kt) | - | - | - |
Drůbeží | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Produkce (kt) | 874 | 1 056 | 1 078 |
Spotřeba (kt) | 846 | 1 025 | 1 040 |
Export (kt) | 34 | 39 | 49 |
Import (kt) | - | - | - |
Jehněčí | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Produkce (kt) | 413 | 391 | 419 |
Spotřeba (kt) | 223 | 209 | 212 |
Export (kt) | 190 | 188 | 207 |
Import (kt) | - | - | - |
Vepřové | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Produkce (kt) | 331 | 342 | 351 |
Spotřeba (kt) | na | na | na |
Export (kt) | 47 | 50 | 50 |
Import (kt) | 288 | 265 | 283 |
Skopové | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Produkce (kt) | 162 | 123 | 120 |
Spotřeba (kt) | 19 | 20 | 3 |
Export (kt) | 143 | 111 | 117 |
Import (kt) | - | - | - |
Pozn. všechny hodnoty jsou v porážkové hmotnosti. Zkratka na – not available, údaje nebyly k dispozici
Mléčné produkty
- export mléčných produktů v posledním desetiletí klesl na polovinu, tj. přibližně 2 mld. AUD
- import vzrostl dvojnásobně, z 0,4 mld. AUD na 0,8 mld. AUD. V obchodech je k dostání nejen novozélandské, ale i francouzské, holandské či dánské máslo a sýry. Italové a Řekové zatím neúspěšně bojují s australskými výrobky, které nesou označení mozzarela nebo feta.
2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 | |
---|---|---|---|
Produkce (ML) | 9 023 | 9 101 | 9 480 |
Spotřeba (ML) | 2 269 | 2 316 | 2 334 |
Máslo1 | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Produkce (kt) | 128 | 122 | 120 |
Spotřeba (kt) | 84 | 87 | 88 |
Export (kt) | 74 | 56 | 49 |
Import (kt) | 71 | 83 | 93 |
1 Zahrnuje ekvivalent másla jako máslový tuk, přepuštěné máslo apod.
Sýry | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Produkce (kt) | 349 | 339 | 340 |
Spotřeba (kt) | 290 | 304 | 263 |
Export (kt) | 168 | 163 | 161 |
Import (kt) | 72 | 73 | 76 |
Mléko v prášku | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Produkce (kt) | 126 | 151 | 140 |
Spotřeba (kt) | na | na | 26 |
Export (kt) | 91 | 108 | 102 |
Import (kt) | - | - | - |
Mléko v prášku - odstředěné | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Produkce (kt) | 190 | 222 | 230 |
Spotřeba (kt) | na | na | 44 |
Export (kt) | 126 | 155 | 141 |
Import (kt) | - | - | - |
Víno
- hodnota exportu od roku 2005-06 klesá ze skoro 3,5 mld. AUD na 2 mld. AUD za rok 2011-12
- import se stabilně drží hodnot okolo 0,5 mld. AUD za posledních 5 let; od roku 2001-02 se však zdvojnásobil
- v roce 2011-12 kvůli vlivu silného australského dolaru se dovezlo i více vína, zejména z Nového Zélandu.
- 40% prodaného bílého vína je Sauvignon Blanc, 20% Chardonnay, u červených dominuje s 30% odrůda Shiraz. Nejvíce meziročně vzrostl podíl prodeje Pinot Noir o 20% a z celkového trhu červeného vína tvoří 7%.
Stolové víno | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Domácí prodeje celkem (ML) | 396 | 393 | 388 |
Domácí prodeje červeného vína (ML) | 176 | 173 | 174 |
Domácí prodeje bílého vína (ML) | 219 | 219 | 214 |
Export celkem (ML) | 751 | 702 | 690 |
Export červeného vína (ML) | 463 | 441 | 429 |
Export bílého vína (ML) | 288 | 261 | 261 |
Import celkem (ML) | 41 | 44 | 53 |
Šumivé víno | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Domácí prodeje (ML) | 40 | 35 | 36 |
Export (ML) | 16 | 15 | 13 |
Import (ML) | 8 | 9 | 10 |
Víno se zvýšeným obsahem alkoholu | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Domácí prodeje (ML) | 16 | 18 | 16 |
Export (ML) | 1 | 1 | 1 |
Import (ML) | 0 | 0 | 0 |
Ostatní víno | 2009-2010 | 2010-2011 | 2011-2012 |
---|---|---|---|
Domácí prodeje (ML) | 18 | 19 | 17 |
Export (ML) | 0 | 0 | 0 |
Import (ML) | 15 | 13 | 19 |
Pivo, slad a lihoviny
- export tohoto zboží kolísá mezi hodnotami 400 – 600 mil. AUD
- import se v posledních pěti letech pohybuje těsně pod hodnotou 800 mil. AUD
Český vývoz do Austrálie
Vývoz potravin a živých zvířat z České republiky zaznamenal téměř 250% meziroční nárůst, z 81,5 mil. CZK za rok 2011 na 199,5 mil. CZK v roce 2012. Export nápojů naopak meziročně poklesl o 5,6%. S největší pravděpodobností za tak velkým nárůstem stojí začátek dovozu sušenek Belvita, vyráběné v ČR mezinárodní firmou Kraft Foods a distribuované v největších řetězcích (v ČR známé jako BeBe Dobré ráno). Hodnota vývozu sladkých sušenek v roce 2011 byla 22 mil.Kč a v roce 2012 téměř 90 mil. Kč. Hodnota položky vývozu potravin pro kočky a psy se meziročně zvýšila dvojnásobně.
Bylo by dobré, kdyby se ČR zúčastnila nějakých příštích Fine Food veletrhů ať už samostatně nebo v rámci EU.
Komoditní struktura vývozu potravin a nápojů z ČR do Austrálie za rok 2012
Potraviny (v tis. CZK) | ||
---|---|---|
1. | Sladké sušenky, oplatky, vafle, perník | 89 931 |
2. | Různé jedlé výrobky a přípravky | 31 933 |
3. | Ostatní vyrobené pokrmy | 30 669 |
4. | Pekařské výrobky ostatní | 18 565 |
5. | Cukrovinky ostatní | 15 383 |
6. | Chmelové šišky a lupulín | 6 565 |
7. | Homogenizované přípravky ovocné, vařené | 2 001 |
8. | Potravy pro psy a kočky v balení pro maloobchod | 1 823 |
Nápoje(v tis. CZK) | ||
1. | Pivo vyrobené ze sladu | 24 679 |
2. | Lihoviny a destilované alkoholické nápoje | 5 234 |
3. | Vody s přísadou cukru nebo jiného sladidla anebo příchuti | 689 |
4. | Gin a jalovcová | 6 |
Zdroj: Český statistický úřad
Dovozní formality
Kvůli obavám ze zanesení nebezpečných škůdců a chorob, což by mohlo vést k narušení zemědělské produkce a životního prostředí, má Austrálie striktní pravidla pro dovoz potravin. Dovoz potravin do Austrálie pro komerční účely musí být v souladu s dvěma nařízeními vydaných Ministerstvem pro zemědělství, rybolov a lesnictví (Department of Agriculture, Fisheries and Forestry; dále jen „DAFF“):
1. Nařízení o karanténě z roku 1908 (QuarantineAct 1908)
2. Nařízení o kontrole importovaných potravin z roku 1992 (Imported Food ControlAct 1992).
Pro potraviny jako je čerstvé ovoce a zelenina nebo pro potraviny obsahující mléko, vejce, maso nebo jiné živočišné produkty je třeba před dovozem zažádat o dovozní povolení. DAFF vede internetovou databázi ICON, kde je možno získat konkrétní informace o dovozních požadavcích pro jednotlivé potraviny. Před podáním žádosti o dovozní povolení lze v databázi zjistit, zda-li je pro daný produkt dovozní povolení vůbec nutné nebo je-li třeba v jeho žádosti uvádět speciální informace.S podáním žádosti je také spojeno zaplacení poplatku za její podání a prověření produktu. Poplatky za dovozní povolení se pohybují přibližně v rozmezí 125 - 400 AUD.