Konzulát České republiky v Sydney

česky  english 

rozšířené vyhledávání

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Na mimořádný rozvoj nanotechnologií v České republice upozorňuje populární americký deník The New York Times

Nátěr na stěny, který umí čistit vzduch. Vlákno, jež může nahradit lékařskou kapačku. Zázraky moderní vědy dokážou vyrobit i české firmy. A to díky nanotechnologiím - modernímu oboru, který využívá fyzikálních vlastností mikroskopických částeček asi 800krát tenčích než lidský vlas.

"Ačkoli je Česká republika malá země, má velkou prestiž v technicky náročných oborech," uvádí NYT. List v článku pod titulkem "To Czech Industry, Everything Is Nano" připomíná, že novému oboru se v Česku daří díky podpoře vlády a spolupráci firem s univerzitami.

Když se v únoru v Tokiu konal mezinárodní veletrh Nanotech 2012, účastnilo se jej deset tuzemských firem.

Jednou z nich byla Advanced Materials-JTJ. Firma sídlící nedaleko Kladna vyrábí fotokatalytické nátěry s nanočástečkami kysličníku titania. Tento téměř průhledný nátěr bez zápachu má mimořádnou vlastnost - čistí vzduch ve svém okolí a dokáže jej zbavit virů, bakterií, toxinů či cigaretového kouře. Aby fungoval, potřebuje pouze sluneční světlo.

"Do Japonska jsme jeli, protože tam začali fotokatalýzu komerčně využívat už před dvaceti lety. Ještě jsme vylepšili vlastnosti výrobku a chtěli jsme to tam ukázat," řekl NYT ředitel firmy Jan Procházka.

"Získali jsme řadu kontaktů, mluvili s investory a firmami, které používají výrobek první generace a chtěly by modernější."

"Jeden metr čtvereční nátěru na fasádě dokáže za rok dekontaminovat tři miliony kubických metrů vzduchu a odstranit tak několik kilogramů znečistění. Kromě toho nátěr chrání povrch před plísněmi, houbami a ukládáním špíny, jež působí erozi a ztrátu barvy," vysvětluje Procházka.

Pokračování průmyslové tradice

Základním výzkumem různých oblastí nanotechnologií se nyní v České republice zabývá 26 institutů Akademie věd, 37 univerzitních fakult a 9 státem financovaných výzkumných organizací, píše NYT s odkazem na údaje CzechInvest.

Aplikovat nanotechnologie se v praxi snaží nejméně 15 soukromých společností zaměřených na výzkum a 69 výrobců. Zároveň se rodí jakási centra, kde se soustředí firmy a výzkumníci.

Některým se již daří prosazovat ve světě. Nanovlákna od české firmy Kertak Nanotechnology již testují firmy jako Avon nebo General Motors.

"Nanotechnologie jsou pokračováním české průmyslové tradice," myslí si šéf firmy Elmarco Peter Hawlan. Jeho firma ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci vyvinula v roce 2004 první průmyslově využitelné nanovlákno. Kombinací organických a anorganických složek vznikají materiály využitelné v medicíně, textilním průmyslu, při čistění vody i vzduchu a výrobě elektrických baterií.

Spolupráci s univerzitami si pochvaluje například Liliana Berezkinová, manažerka firmy Nanoprogres. Ta se zaměřuje na využití nových technologií v medicíně. Jejich hlavním výrobkem je koaxiální nanovlákno, které dokáže přenášet drobné částečky, což tradiční vlákna neumí. Může být proto vhodné třeba pro kontrolované dávkování léků.

V medicíně mají nanotechnologie podle Berezkinové velmi slibnou budoucnost, i když přiznává, že uvedení nových produktů na trh dost dlouho trvá.

"Průmyslové využití je rychlejší, protože nepotřebujete tolik testování, jako když pracujete s lidským tělem," vysvětluje.

"Snažíme se najít cestu, jak léčit nemoci citlivěji a přitom účinněji. To je vzrušující," říká Berezkinová.

Poláci nám závidí

Dostat se s výrobky na trh ale podle ní nebude tak lehké. Nanotechnologie dnes nejvíce podporují vlády USA, Japonska i Číny.

"Penězi jim konkurovat nedokážeme. Potřebujeme velmi dobré výrobky i marketing," dodává Berezkinová.

Právě v Číně se to ale již daří.

"Česko je řazeno ke špičce technologického světa. Z těch nových věcí sem z Česka přicházejí zejména nanotechnologie a biotechnologie – to jsou obory, které tu nikdo nedělá. Měl jsem o tom nedávno debatu s polským velvyslancem. Oni nám doslova závidí, že něco takového máme, sami tuto budoucnost nemají,“ řekl v březnu pro IHNED.cz velvyslanec ČR v Pekingu Libor Sečka.

"V prosazení oborů typu nanotechnologií a biotechnologií v Číně pomáhá vytváření různých sdružení. Ta se tu – zejména na veletrzích - lépe prosadí a snadno ukážou, že máme kvalitní produkt," doplňuje Sečku Petr Vávra, ekonomický rada na velvyslanectví ČR v Číně.

Zdroj: ihned.cz