Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ekonomická charakteristika země

Ekonomika země je zatížena extrémně vysokým zahraničním dluhem, který k 31. prosinci 2011 přesáhl 2 miliardy USD. Data za rok 2012 nebyla zatím publikována. Pro Tádžikistán nadále platí, že se jedná o nejchudší ze všech zemí SNS se slabou ekonomikou. Přesto ale např. podle hodnocení Asijské rozvojové banky, která v zemi aktivně působí při financování investičních projektů, lze Tádžikistán považovat za budoucího perspektivního obchodního partnera.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Podle oficiální statistiky Tádžikistánu lze výsledky hospodaření za rok 2012 hodnotit pozitivně. Meziročně došlo údajně ke zvýšení HDP o 7,5 % */. Míra inflace dosáhla 6,4 % a plán příjmů státního rozpočtu byl splněn na 101,49 %. Na tvorbě HDP ve výši přibližně 7,5 mld. USD se výší 46,1 % podílela výroba, 42,3 % připadlo na služby a 11,6 % na daně. Obrat zahraničního obchodu dosáhl 5,138 mld. USD (nárůst o 15,1 %), ale při rekordním negativním saldu ve výši 2,4 mld. USD. Export dosáhl 1,3 mld. USD (růst o 8,1 %) a import 3,7 mld. USD (růst o 17,8 %). Tajemství kladného hospodářského výsledku státu bylo založeno na remitendách přes 3 mld. USD od Tádžiků, pracujících v Rusku.

Z pohledu předchozích let zdroje CIA uvádí, že v roce 2011 došlo k nárůstu o 6,0 % (16,1 miliard USD)**. V letech 2010 a 2009 rostl HDP tempy 6,5 % a 3,9 %. Na struktuře domácího produktu se v roce 2011 podílelo zemědělství ze 21,4 %, průmysl z 21,7 %  a podíl služeb se odhaduje na 58,8 %. Nejvíce populace i nadále zůstává zaměstnána v neefektivním zemědělství (49,8 %). Reálná nezaměstnanost přesahuje několikanásobně oficiálně vykazovaných 2,2 %.

Pro rok 2013 nejsou očekávány žádné radikální změny v oblasti ekonomické výkonnosti země a oficiálně zveřejněná statistická data v Tádžikistánu je třeba vnímat s jistou dávkou rezervovanosti.

*/ Zdroj: Vládní prohlášení - http://www.asia-plus.tj/en/news/2012-was-successful-and-beneficial-tajikistan-says-president

** / Zdroj: CIA, World Factbook - https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ti.html

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní makroekonomické ukazatele 2007 – 2011

  2007 2008 2009 2010 2011

Hrubý domácí produkt v miliardách USD (v bežných cenách) /

Odhad podle CIA World Factbook - v mld. USD (v cenách 2011)

1 612,5

-

1 789,8

-

1 974,2

34.58

2 106,5

37.74

2 254,0

41,51

Meziroční růst HDP v % k předchozímu roku     106,1 109,2 109,9
HDP na obyvatele tis. USD (v běžných cenách) 250,3 272,3 294,5 307,5 322,3
růst HDP  na 1 obyvatele v % předchozího roku 110,8 111,0 110,3 106,7 107,0
Míra inflace (%) 10,2 17,1 6,8 7,8 11,9
Registrovaní nezaměstnaní v % z práceschopného obyvatelstva 2,5 2,4 2,0 2,0 2,2*
refinanční sazba ke konci příslušného roku 20 7,48 11,40 10,0 10,0
diskontní sazba za období 20 17,66 10,79 9,12 9,01
průměrný měsíční plat v EUR 7,8 10,8 14,9 20,2 28,0
podíl výroby zboží na tvorbě HDP v % HDP 57,4 57,3 50,7 48,9 50,0
podíl služeb na tvorbě HDP v % HDP 32,7 32,0 38,3 39,6 39,0
podíl daňového zatížení na tvrbě HDP v % HDP 9,9 10,7 11,0 11,5 11,0
index - deflátor HDP v % předchozího roku 118,8 127,1 117,4 109,5 121,1

Zdroj: Goskomstat Tádžické republiky, 2012


* údaj je zjevně podhodnocen

Statistika ovšem nezachycuje peněžní převody od Tádžiků pracujících v Rusku. Ty odpovídají v dlouhodobém průměru hodnotě zhruba 20% statisticky vykázaného HDP Tádžikistánu. Data za rok 2012 budou zveřejněna v první polovině roku 2013.

 

Struktura tvorby HDP ( v milionech EUR).

 
 2008200920102011
HDP 1 377,5 1 668,8 1 852,9 2 238,7
výroba zboží 694,3 792,7 824,5 1 014,2
v tom: průmysl 290,7 342,1 342,8 411,9
stavebnictví 53,7 80,1 81,5 116,4
zemědělství 343,1 367,2 396,5 481,3
ostatní výroba 6,9 3,3 3,7 4,5
služby 533,1 697,6 811,6 976,1
z toho: tržní 410,5 595,8 683,7 819,4
netržní 122,6 101,8 127,8 156,7
daně 150,2 178,6 216,8 248,5

Data za rok 2012 budou zveřejněna v první polovině roku 2013.

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Hlavním průmyslovým podnikem Tádžikistánu je závod na výrobu hliníku v Tursunzade, v Gissarském údolí nedaleko uzbecké hranice. Surovinu pro zpracování - bauxit - Tádžikistán importuje, především z Kazachstánu a také z Ukrajiny. Výroba hliníku velmi vážně zatěžuje živostní prostředí přilehlých okresů Surchardaryjské oblasti Uzbekistánu, což poškozuje již i tak narušené vztahy s Uzbekistánem. Navíc se plánuje rozšíření výroby tohoto závodu. Údaje o výrobě hliníku a jeho exportu Tádžikistán nezveřejňuje. 

Těží se zde a obohacují rudy barevných a vzácných kovů - olova, zinku, vizmutu, antimonu, rtuti, wolframu, molybdenu a zlata ovšem v malých objemch. V Šurabu v Sogdijské oblasti se dobývá hnědé uhlí povrchovým způsobem. V severních a jižních oblastech Tádžikistánu se v malém množství těží ropa a zemní plyn (v Gissaru a Vachšské kotlině). Těžba ropy a plynu je však malá, proto jsou asi 3/4 spotřeby ropných produktů kryty dovozem z Ruska. Tádžikistán má bohaté zdroje černého uhlí i hnědého. Zásoby představují minimálně 180 mil. tun, z toho povrchovým způsobem se dá těžit cca 70 miliónů tun. Osvojení těžby ale představuje velkou investiční náročnost a Tádžikistán přitom spolupracuje s Čínou.

Závody lehkého a potravinářského průmyslu jsou rozptýleny v Sogdijské oblasti a okolí Dušanbe, tedy na území téměř nedotčeném občanskou válkou. Jsou to většinou menší a technicky zastaralé provozy. Volná ekonomická zóna SUGHD nabízí příležitosti pro zahraniční investice (zpracování bavlny, hedvábí, kůží, potravinářský a farmaceutický průmysl).

v Sogdijské oblasti se také těží zlato a stříbro, zejména v Džilau . Roční těžba zlata se pohybuje do 10 tun. V těžbě zlata se angažují britské Nelson Gold a Gold and Mineral Excavation a kanadská Gulf International Minerals ve společných podnicích Zarafšan, Darvaz a Aprelevka. Ložiska stříbra jsou málo těžena pro nepřístupný terén, ačkoliv zásoby rudy v některých z nich dosahují 60 tis.tun. V Tádžikistánu je i naleziště jiných strategických kovů - wolframu, kobaltu, mědi, a dále drahých kamenů.

 

4.4. Stavebnictví

V resortu Ministerstva energetiky a průmyslu Tádžikistánu existuje 8 velkých cementáren, 83 cihelen, 62 podniků produkujících písek a štěrk a 6 menších podniků na výrobu vápna a sádry. Podle předběžných údajů bylo v r. 2012 vyrobeno 230 tis. tun cementu, 115 mil. cihel, 400 tis. m3 písku a štěrku, aj. Celkový počet zaměstnanců odvětví činil 5.680,- osob.

V roce 2012 pokračovala v Javanském okrese Tádžikistánu výstavba čínsko-tádžického projektu nové cementárny, která má po dokončení vyrábět ročně 1 mil. tun cementu, určeného na export.

Největšími projekty v investiční výstavbě představuje 5 projektů výstavby přehrad s vodními elektrárnami, které realizují zahraniční firmy z Ruska apod. Dále jsou to dálková vedení pro export elektrické energie, která staví např. čínské společnosti (podrobně viz na http://minenergoprom.tj/invgesi.php).

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

V zemědělství a lesním hospodářství bylo v roce 2006 zaměstnáno 516 tis osob, což je více než 24,1 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Tádžikistánu. Absolutní hodnota zemědělské produkce představuje 2 646,9 milionů somoni ( 639,1 milionů EUR), tj. nárůst o 5,6% více než v roce 2006. Přitom se zvýšila rostlinná výroba o 6,5 ve srovnání s rokem 2005 a živočišná výroba stoupla o 3,4% oproti roku 2006. ( Uvedené údaje jsou podle cen roku 2003).

Podíl zemědělské produkce na tvorbě HDP Tádžikistánu v roce 2006 představoval 21,5%, t.j. nárůst o 29,4% ve srovnání s rokem 2005.

Statistika neuvádí podíl jednotlivých typů hospodářství (státní, družstevní, dechkánské* apod.) na celkové zemědělské produkci.

 

Přehled produkce některých komodit rostlinné výroby
 2003 (v tis tun)2004 (v tis tun)2005 (v tis tun)2006 (v tis tun)
Obiloviny celkem (v hmotnosti do dosušení) 884,4 891,6 934,9 912,3
Surová bavlna 537 556,8 447,9 437,9
Brambory 473,3 527,2 555,1 573,7
Zelenina 583 681,5 718,5 759,7
tykvovité plody 138,5 150,4  170,2 218,2
Víno ( hrozny) 28,4 93,2 90,7 107,2
ostatní ovoce 88,9 144,4 148,3 208,8

Zdroj: Goskomstat Tádžické republiky

Bavlna se pěstuje v zavlažovaných údolích povodí řek Amudarji a Syrdarji. Úroveň sklizně bavlny, které se v nejlepších letech vypěstovalo až 1 mil.tun, klesala v posledních letech nejen kvůli nepříznivému počasí, ale i pro nedostatek náhradních dílů a údržby potřebné techniky, pro nedostatek hnojiv, pesticidů a herbicidů.. Státní kontrola obchodu s bavlnou se v posledních letech uvolnila, což umožnilo aktivizovat svou činnost mezinárodním firmám obchodujícím s bavlnou jako Donovan nebo Paul Reinhard, které jsou kromě toho i investory do tohoto odvětví tádžického zemědělství. Od r. 2003 začaly do pěstování bavlny vkládat prostředky i jihokorejské firmy (např. Kabool Textile), které dlouhodobě pronajímají vhodné lokality a samy pěstují, sklízí, prvotně zpracovávají a prodávají bavlnu. Jak je zřejmé, produkce tádžické bavlny je v poslední době konstatní. Nutno podotknout, že tádžická bavlna, ovšem tenkovláknová, je kvalitnější kvalitnější než uzbecká. Její produkce stoupá a dosáhla hodnoty 37,1 tis tun, což je oproti roku 2005 nárůst o 30,2%. Tádžikistán je největším jejím výrobcem v SNS, neboť produkuje okolo 43% celkové výroby v SNS.

Největší nárůst produkce zaznamenávají tykvovité plodiny (melouny, dýně a tykve) a citrusové plody, neboť se zvyšuje vývoz do Kazachstánu a Ruska.

Hektarové výnosy některých plodin v roce 2006:

- obilniny - celkový průměr - 20,6 q/ha, ve srovnání s rokem 2005 přírůstek o 5,6%
- bavlna (surová) 17,0 q/ha, ve srovnání s rokem 2005 zvýšení o 8,9%
- tenkovláknová bavlna 14,6 q/ha, ve srovnání s rokem 2005 pokles o 1,1%
- brambory 198,5 q/ha, ve srovnání s rokem 2005 zvýšení o 1,2%
- zelenina 186,9 q/ha, ve srovnání s rokem 2005 zvýšení o 0,05%
- tykvovité plody 185,7 q/ha, ve srovnání s rokem 2005 zvýšení o 27,4%

přehled chovaných domácích zvířat

 20022003200420052006
Hovězí dobytek 1 135,8 1 219,0 1303,3 1371,9 1 422,6
Z toho dojnic 586,7 636,3 679,7 719,8 756,6
Počet vepřů 0,5 0,6 0,8 0,6 0,7
Počet ovcí v tis ks 1591,1 1672,5 1776,4 1893,4 1955,2
Počet koz v tis ks 841,9 919,8 1040,1 1160,2 1209,9
Drůbež celkem v tis ks 1541,5 1887,8 2296,2 2451,1 2579,8
Koně v tis ks 72,6 73,7 74,6 75,4 76,1

 

přehled výroby některých druhů živočišné produkce

 20022003200420052006
Mléko v tis tun 431 459,2 490,2 533 544,7
Vejce mil ks 46 57,4 77,7 98,7 105,3
Maso tis jatečních tun, z toho: 35,7 44,7 48,4 53,8 56,1
hovězí a telecí 19,9 25,0 27,1 26,7 28,9
skopové 15,7 19,6 21,1 26,9 27,%
drubeží 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2
vlna tun 2914 3597 3942 4353 4 754

Zdroj: Goskomstat Tádžické republiky

Tádžická živočišná výroba je téměř výlučně extenzivní a není v dohledné době předpoklad změn v tomto ohledu. Tádžikistán, přestože je muslimskou zemí, nezakazuje výrobu vepřového masa, ale ta slouží téměř výhradně pro osobní potřebu nemuslimů (Rusů, Korejců apod.).

* hospodářství indiviuálně hospodařících rolníků

4.6. Služby

Absolutní hodnota placených služeb obyvatelstvu v r. 2006 dosáhla objemu objemu 1 865,3 milonů somoni ( 450,4 milionů EUR), což je zvýšení propti roku 2005 o 7,7%. Počet obyvatel zaměstnaných v sektoru služeb tádžické statistiky neuvádějí.

Podíl služeb na na tvorbě HDP dosáhl v roce 2006 výše 39%.

 

Růst placených služeb v % předchozího roku
20022003200420052006
115,6 103,8 129 116,5 117,7

 

Jiné podstatné údaje o službách tádžická statistika neuvádí.

 

Zdroj: Goskomstat Tádžické republiky

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Vzhledem k převážně hornatému až vysokohorskému charakteru Tádžikistánu a nedostatečným finančním zdrojům je tádžická doprava obecně nerovnoměrná a hlavně nedostatečná. To platí v prvé řadě o silniční síti. V některých oblastech dokonce nejsou ani silnice v našem slova smyslu. Nicméně silniční doprava je v Tádžikistánu nejrozvinutější druhem dopravy.

Vcelku dobré silniční spojení je v jihozápadní části země mezi městy Dušanbe, Kuljab, Kurgan-Tjube a Tursunzade, kde je také silniční hraniční přechod do sousedního Uzbekistánu. Rovněž v severní Sogdijské oblasti je silniční spojení dostatečné. Obě průmyslová a zemědělská centra země však mají přímé silniční spojení pouze v létě přes průsmyky Anzob a Šachristán ve výšce přes 3 300 m. Proto je dokončení celoročně sjízdné silnice Dušanbe-Chudžand otázkou strategického významu. Zatím dokončena nebyla. Byl pouze však dokončen tunel a zbývá k němu napojit silnici.

Silniční spojení centra se severní a jihovýchodní částí země je nedostatečné, zajištěné vždy pouze jednou silnicí. Z Dušanbe vede severozápadním směrem silnice do Kyrgyzstánu, z potom odbočuje další cesta údolím ředky Pjandž do Chorogu a odtud přes teritorium Hornobadachšánské oblasti do Kyrgyzstánu. Prodloužení do Číny přes Murgab a průsmyk Kulma bylo dokončeno a spojuje Tádžikistán s čínským centrem Kašgarem. Ze stejné větve bylo v r. 2003 zajištěno přímé spojení mezi tádžickým Kuljabem a afghánským Kunduzem přes nově postavený most, vybudovaný s pomocí ruských vojenských jednotek přes Pjandž a dalších pět mostů je ve výstavbě. Z nich byl dokončen most v Nižní Pjandži, který spojuje Tádžikistán s Afghánistánem a Pákistánem. Jižním směrem vede silnice do uzbeckého Termezu a západním přes Tursunzade do uzbeckého Denau, kde se potom napojují na uzbeckou silniční síť.

Vzhledem k hornatému charakteru země je letecká doprava státní společností Todžikiston často jedinou možností, jak se v zimním období dostat z jednoho města do druhého, popř. do zahraničí. V Tádžikistánu jsou dvě letiště mezinárodního významu a to v Dušanbe a Chudžendu. Další letiště jsou v ........

Byl vypracován projekt na rekonstrukci vzletové dráhy letiště v Chudžandu, který byl financován z kreditu EBRD a grantu japonského Fund for Post Conflict Support. Rekonstrukce je v podstatě dokončena. Strategickým vládním úkolem je vybudování letiště v Dangaru.Letecký park tvoří asi 40 letadel ruské výroby různého typu (TU-154, Jak-40, AN-24) pro osobní a nákladní dopravu, létajících do zemí SNS, do Moskvy (4 krát do týdne), do Almaty (3x), do Biškeku, Novosibirsku, Samary a Ašchabadu. Mimo země SNS jsou organizovány charterové lety do Sjednocených arabských emirátů (Šardža, Dubaj), Káráčí a od 2002 také na lince Dušanbe-Kábul-Dušanbe. Letecké spojení Dušanbe - Uzbekistán bylo po vzniku vnitřního tádžického konfliktu ze strany Uzbekistánu přerušeno a dosud nebylo obnoveno. Přímé letecké spojení mezi ČR a Tádžikistánem není.

Vzhledem k obtížnému horskému terénu činí celková délka tádžických železnic pouhých 480 km. V severní části země spojuje uzbecký Bekabad s tádžickými Chudžandem a Isfarou a dále s Kokandem ve Ferganské dolině. V jižní části spojuje železnice Turkmenistán přes Uzbekistán s městy Tursunzade, Dušanbe, Kurgan - Tjube a Kuljabem. Železniční síť je přitom omezena na západní část země a zajišťuje především kontakt se zahraničím. Neexistuje přímé železniční spojení mezi severem a jihem země. Na jihovýchodě země se plánuje výstavba 130 km úseku železnice vedoucí do Číny. Zatím také hudba budoucnosti.

Říční doprava neexistuje

Všemi druhy nákladní dopravy bylo v r. 2006 převezeno celkem 39,5 mil tun nákladu, což představuje oproti roku 2005 nárůst o pouhých 2,5 %. Bohužel z tádžické statistiky není zřejmé, jakým podílem se účastnily jednotlivé druhy dopravy, tj. silniční, železniční a letecká.
Obrat nákladní přepravy činil v roce 2006 hodnotu 3 034 milionů tunokilometrům, t.j. nárůst o 4,5% ve srovnání s rokem 2005. Opět tádžická statistika neuvádí podíly jednotlivých druhů dopravy.

Všemi druhy osobní dopravy bylo v r. 2006 převezeno 415,4 milionů cestujících. To je nárůst proti roku 2005 o 4,3 %. Opět není uveden podíl jednotlivých druhů dopravy. Obrat osobní přepravy činil v roce 2006 hodnotu 6 526 milionů osobokilometrů. Není uveden podíl jednotlivých druhů dopravy.

Počet osobních automobilů v roce 2006 činil 24 na 1000 obyvatel, t.j. nárůst o 14,1% oproti roku 2005. Ve srovnání s rokem 2005 klesla nehodovost. Počet dopravních nehod dosáhl počtu 1 495, t.j. poklest oproti roku 2005 o 13,5%, z toho smrtelných 435, t.j. pokles o 9,9%

Telekomunikace

V průběhu roku 2006 pokračovalo zlepšení stavu telefonického spojení. Bez problémů lze telefonovat i mimo Dušanbe.

V roce 2006 bylo registrováno 279,1 tis kusů pevných telefonních stanic, což představuje nárůst oproti roku 2005 o 3,1 %, z toho ve městech 251,9 tis ks a na venkově 27,2 tis kusů.

V roce 2006 bylo registrováno celkem 992 340 mobilních telefonů, tr.j. nárůst oproti roku 2005 dvojnásobný.

Uživatelů Internetu bylo zaznamenáno v roce 2006 celkem 35 991, t.j. nárůst oproti roku 2005 téměř 9,5 násobný.

Počet uživatelů elektronické pošty činil 2 438. Srovnání s loňským rokem chybí.

Služby mobilních operátorů poskytuje celkem 19 firem.

Energetika

Největším bohatstvím Tádžikistánu jsou prakticky nevyčerpatelné zdroje vody, a to jak užitkové tak i pitné, které jsou zásobovány z ledovců v Pamíru. Tádžikistán disponuje druhým největším hydronergetickým potenciálem v SNS a osmým na světě v absolutních hodnotách. 53% vodních zdrojů Střední Asie se nachází v Tádžikistánu. Význam tádžických vodních zdrojů vynikde ještě více v realtivních hodnotách. Tádžikistán zaujímá první místo na světě pokud jde zdroje vody na jednoho obyvatele a také na jednotku plochy.
Odhadovaný hydroenergetický potenciál činí 527 bilionů kWh ročně. Zatím je ovšem využíván pouze v rozmezí od 5 do 6,5% ( údaje se různí). To znamená, že Tádžikistán produkuje v dlouhodobém průměru něco mezi 16 až 17 miliony kWh ročně. Přitom jeho dlouhodobá průměrná spotřeba činí 22 až 24 milionů kWh.Ta je ovšem nerovnoměrně rozložena. V zimě chybí Tádžikistánu okolo 5 milionů kWh, zatímco v létním období mu přebývá okolo 2 milionů kWh.
Tádžikistán se proto usilovně snaží jednak pokrýt svou potřebu elektrické energie a navíc ji vyvážet. Navíc musí zajistit dodávky elektrické energie do odlehlých oblastí své země. Hlavní úloha v tom má být svěřena vodním elektrárnám. Tádžikistán buduje hlavní kaskádu vodních elektráren na své vnitrozemské řece Vachš, která je přítokem Amu-Darji. zatím zde fungují následující vodní elektrárny:*
- Nurek s výkonem 3 000 MW (jde o největší středoasjskou elektrárnu vůbec)
- Bajpazin s výkonem 600 MW
- Golovnaja s výkonem 240 MW
- Pjerednaja s výkonem 29,9 MW
- Central´naja s výkonem 15,1 MW
Dále je v provozu 15 menších vodních elektráren.
Tádžikistán zahájil výstavbu dalších vodních elektráren na řece Pjandž, největší z nich je Rogunská s plánovaným výkonem 3 600 MW, dále je to Šurobská, jejíž plánovaný výkon představuje 750 MW, dále Sanktudinská I s plánovaným výkonem 670 MW, Sanktudinská II s plánovaným výkonem 220 MW. V současné době je nejaktuálnější spuštění Rogunské, která by měla být koncem prosince 2007 napuštěna a měl by začít pracovat první agregát. K jejímu úplnému dokončení však Tádžikistánu chybí cca 2,2 mld USD. Kromě toho je v plánu výstavba vodních elektráren na pohraniční řece Pjandž. Jsou to:
- Baršor s výkonem 300 MW
- Anderob s výkonem 650 MW
- Piš s výkonem 320 MW
- Chorog s výkonem 250 MW
- Rušon s výkonem 3000 MW
- Jazgulom s výkonem 850 MW
- Granit Gate s výkonem 2 100 MW
- Širovat s výkonem 1 900 MW
- Chostav s výkonem 1 200 MW
- Daštyžum s výkonem 4 000 MW
- Džumar s výkonem 2 000 MW
- Moskva s výkonem 800 MW
- Kokčinskaja s výkonem 350 MW
Na řece Amudarja se má budovat vodní elektrárna v výkonu 1 000 MW.
Je však otázkou nakolik budou dotčené státy, zejména Uzbekistán a Turkmenistán svolné s provozem těchto elektráren, které mohou ovlivnit významným způsobem zavlažování v obou zemích.Kromě toho plánuje Tádžikistán výstavbu vodní kaskády a vnitrozemské řece Zaravšán. Dále plánuje výstavbu malých a středních elektráren a rekonstrukce stávajících. To je významná příležitost pro české firmy.

Kromě toho disponuje Tádžikistán významným zdroji pitné vody. Jednou z největších zásobaren pitné vody je Sazerské jezero na rozhraní Murabského a Rušanského okresu Horno-Bachšanské automní oblasti, které představuje malý Bajkal. Je umístěno ve výšce 3 300 m.n.m. a obsahuje 17 miliard krychlových metrů pramenité vody. Může zásobovat až polovinu obyvatelstva Střední Asie pitnou vodou. Bohužel se nachází v oblasti, která je bez jakékoliv infrastruktury. K nejbližší hranici s Uzbekistanánem je to od tohoto jezera 600 km.

Tádžikistán má i zdroje organických paliv - uhlí, ropy a plynu. Nejvýznamnějším ložiskem uhlí je Šurabadský hnědouhelný revír, kde se skutečně těí. V Horním Badachšánu existují velké ložiska černého uhlí, ale Tádžikistán nemá vybudovánu dostatečnou infrastrukturu k jejich efektivnímu využití, přestože jde o povrchový zdroj. v roce 2006 bylo vytěženo 102,7 tis tun, což je zvýšení o 4,3% ve srovnání s rokem 2005.

Ropné zdroje nevysoké kvality jsou v údolí Vachše a Gissarském údolí. Ropy, včetně plynového kondenzátu, bylo získáno 22,4 tis tun, což je zvýšení oproti roku 2005 o 3,2%. 

Zemní plyn zaznamenal pokles. Bylo získáno 20,0 milionů metrů krychlových, což je snížení o 32% ve sropvnání s rokem 2005.

Energeticky je tedy Tádžická republika odkázána většinou na dovozy a na výrobu elektrické energie z vodních zdrojů. Dovoz zemního plynu v roce 2005 činil 604 miliónů m3. Údaje o dovozu ropy nebyly za rok 2005 zveřejněny, resp. jsou zahrnuty do jiných položek.h.

Celkový výkon elektráren v zemi činí 4 389 tis kW, tj. snížení o 0,3% oproti roku 2005.

Celkem bylo v roce 2006 vyrobeno 16 935 milionů kWh, t.j. snížení o 0,9% ve srovnání s rokem 2005. Z toho vodní elektrárny vyrobily 16 701 milionů kWh, t.j. 98,6% celkové produkce, při výkonu 4 065 tis kW, t.j. 92,6% celkového výkonu.

Energetická síť Tádžikistánu je jednak poškozená a dále oddělená na severní a jižní, které jsou napojeny na uzbecké energetické sítě. Je ztrátová, ztráty činí 16,2% a jsou téměř identické s rokem 2005.

Tádžikistán přijal ze zahraniční 5 022 milionů kWh elektrické energie, t.j. o 8,3% více než v roce 2005 a naopak vyvezl 4 429 milionů kWh, t.j. o 0,6% více než v roce 2005..

Z celkového množství spotřebované elektrické energie (17 528 milionů kWh, t.j. zvýšení o 1,2% oproti roku 2005) činil v roce 2006 podíl průmyslu a stavebnictví 46,2 % (z toho téměř polovinu Tursunzadská hliníkárna), zemědělství 22,3 %, doprava 0,3%, ostatní odvětví 15,6 %.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Tádžikistán jako jedna z nejchudších zemí světa rozvojovou ani humanitární pomoc neposkytuje. Je příjemcem humanitární pomoci.

Tádžikistán obdržel v roce 2006 celkovou bezplatnou pomoc ve výši 24,2 milionů USD. Za 1-9/2007 činila výše bezplatné rozvojové pomoci Tádžikistánu celkem 33,9 milionů USD.

Jiné údaje o rozvojové pomoci Tádžikistán nepublikoval a nepodařilo se zjistit ani z jiných zdrojů.