Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Finanční a daňový sektor

Tádžikistán je, pokud jde o informace z finančního sektoru, mnohem otevřenější než Uzbekistán. Přesto nebylo jednoduché většinu údajů získat.

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet 2003 - 2006
 2013
Příjmy (miliardy USD) 2,425
Výdaje (miliardy USD) 2.423
Rozpočtové saldo (miliardy USD) 0,002
Příjmy v % HDP 28.5%

Zdroj: The CIA World Factbook

 

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Tádžikistán je členem MMF od dubna 1993. Dne 9. prosince 2004 přijal závazky podle hlavy VII, článků 2,3 a 4 Smlouvy MMF.

Zlaté rezervy Tádžikistánu představují k 01.01.2007 hodnotu 159,6 milionů EUR, což je ve srovnání s 01.01.2006 pokles o 3,8%. Jednalo se o zanedbatelný pokles svědčící určité stabilizaci tádžického hospodářství. K 31. prosinci 2013 jsou zlaté a devizové rezervy odhadovány na  $1.072 miliardy USD.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zahraniční dluh činí odhadem k 31. prosinci 2013 2,162 miliardy USD, země je 142 ve světovém pořadí dle zadlužení. Nicméně se zdá, že země svůj dluh zvádá snižovat, neboť dle The CIA World Factbook se dluh významně snížil z odhadované 3,439 miliardy k 31. prosinci 2012.

 

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém Tádžikistánu je klasický dvoustupňový. Tvoří jej v prvním stupni Národní banka Tádžikistánu a její regionální oddělení. Druhý stupeň je tvořen komečními bankami a nebankovními finančními organizacemi. Na tádžickém území působí:
- banky,
- dále filiálka zahraniční banky (íránská Tižorat)
- nebankovní finanční organizace,
- úvěrová společenství,
- organizace drobného financování (působí na regionální úrovni),
- drobné spořitelní organizace ( taktéž na regionální úrovni),
- organizace poskytující drobné půjčky (opět regionální úroveň),
- fondy drobných půjček (také regionální úroveň),
- stejně jako v předchozím roce působí organizace CreditInvest, která poskytuje střední a menší úvěry.

Njvýznamnější komerční bankou je Todžiksodirotbank, dále je to Agroinvestbank, za zmínku ještě stojí Orienbank, Sochibkorbank, BankEschata  a Pervyj mikrofinansovyj bank.

Diskontní sazba národní banky činila k 31. prosinci 2012 6,5 % a k 31. prosinci 2013 4,8 %. Bankovní prvoúvěry byly ke konci roku 2012 odhadem úročeny 17,3 % a ke konci roku 2013 22%.

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ti.html

 

5.5. Daňový systém

Od 1. 1. 1999 je v platnosti daňový zákoník Tádžické republiky (Kodex). V r. 2005 byl přepracován a daňový systém byl zjednodušen. V roce 2006 došlo k dalším změnám ve směru ke zjednodušení daňového systému. Ty se však daňových sazeb nedotkly. V Tádžické republice se daně dělí na celostátní a místní.

Celostátní daně:

  • daň z příjmů fyzických osob, při příjmu do 100 somoni činí sazba daně 8 %, u příjmů nad 100 somoni 13 %
  • daň ze zisku právnických osob má sazbu 25 % bez ohledu na to, zda jde o místní či zahraniční právnickou osobu, z této daně jsou potom různé úlevy
  • daň z přidané hodnoty. Všechny společnosti bez ohledu na vlastníka či formu vlastnictví odvádějí daň z přidané hodnoty ve výši 20 % stejně jako v roce 2004
  • spotřební daň
  • sociální odvody (zdravotní a sociální pojištění). 25 % odvádí zaměstnavatel, zaměstnanec nic, individuální podnikatelé - fyzické osoby odvádějí 20 %
  • půdní daň, od 180 do 500 somoni za jeden hektar
  • daň z využívání ložisek nerostného bohatství, u drahých kovů činí 9%
  • daň z nemovitostí od 10 do 20 násobku daně z půdy, na které nemovitost stojí
  • daň z vlastnictví motorových vozidel od 2 % do 11 %
  • silniční daň , 2 % z nákladů na dopravu
  • zjednodušená daň pro drobné podnikatelů 4 %
  • daň z prodeje bavlny a hliníku, 10 % resp.3 %
  • cla a další celní poplatky, ty stanoví vláda
  • státní celní poplatky, ty stanoví vláda

Místní daně:

  • daň z maloobchodního prodeje, 3 %
  • daň z nemovitostí fyzických osob, do 1 %
  • daň k udržování veřejné hromadné dopravy ( platí všichni, kteří platí sociální odvod) do 2 %

Akcíz:

Akcíz je nepřímou daní, o kterou se zvyšuje cena následujících druhů zboží:

  • alkoholické nápoje
  • tabák a tabákové výrobky
  • pohonné a mazací hmoty a analogické materiály
  • automobilové pneumatiky
  • osobní automobily
  • topná nafta
  • výrobky ze zlata

Od placení akcízu jsou osvobozeny:

  • fyzické osoby vyrábějící alkoholické nápoje v rozsahu povoleném vládou TR pro vlastní potřebu
  • dovoz 1 l alkoholických nápojů a 200 ks cigaret fyzickou osobou pro vlastní potřebu, při vjezdu na území TR na automobilu obsah nádrže
  • zboží převážené přes území TR tranzitem
  • dočasný dovoz zboží na území TR
  • zboží na reexport
  • zboží humanitární pomoci mimo alkoholu a cigaret

Pro cizí státy a vlády, mezinárodní organizace, diplomatické a konzulární zastupitelské úřady cizích států a vlád, diplomatické a konzulární pracovníky a pro zastoupení mezinárodních organizací a jejich pracovníky a členy rodin uvedených osob se osvobození od daní, poskytnuté v souladu s Vídeňskou úmluvou nebo stanovené mezinárodními dohodami, uznávanými Tádžickou republikou zajišťuje v souladu s podmínkami a procedurami, stanovenými výnosy vlády Tádžické republiky. Tyto výnosy zajišťují osvobození v rozsahu a za podmínek, předepsaných Vídeňskou úmluvou a zmíněnými mezinárodními smlouvami.