Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Investiční klima

Z hlediska investičního je Tádžikistán velice zajímavou zemí, jejíž čas teprve přijde.

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Tádžická vláda doslova prosí o zahraniční investice a snaží se nabízet výhodné podmínky všem, kdo jsou ochotni přijmout netradiční formy obchodování a investování, zahrnující určitou dávku rizika. Tomu přizpůsobila i legislativu, která podporuje investice. Drobnou vadou na kráse je však stoupající daňové zatížení. Není to však nic dramatického.

Základním legislativním aktem je „zákon o zahraničních investicích v Tádžikistánu“. Podniky, na jejichž základním jmění se zahraniční investor podílí aspoň 30 %, mohou bez omezení exportovat svoji produkci. Majetek, který je dovážen jako vklad do základního jmění zakládané firmy, je osvobozen od cla. Firmy se zahraničním kapitálem nemohou být znárodněny, jak výslovně stanoví čl. 8 tohoto zákona. Dále se jim v článku 10 tohoto zákona zaručuje možnost vyvézt zisk a konvertovat domácí měnu na zahraniční valutu Při případném zabavení majetku firmy (vyvlastnění) bude vyplacena kompenzace ve volně směnitelné měně, kterou lze vyvézt ze země. Legislativní podmínky platné při zakládání podniku se zahraničním kapitálem platí i po 10 následujících let jeho fungování, i kdyby následně přijatá legislativa podmínky pro fungování firmy se zahraničním kapitálem zhoršovala.

Jak je výše uvedeno, zahraniční investice nepodléhají znárodnění, jak stanoví čl. 8 zákona o zahraničních investicích v Tádžikistánu. Kromě toho podle článku 10 tohoto zákona se zaručuje zahraničním investorům vývoz zisku a konverze národní měny na zahraniční valutu. Daleko podstatnější je ovšem fakt, že právní úprava není, alespoň ne v tomto směru, degenerována různými instrukcemi a pokyny, které by měnily její smysl, jako je tomu v některých sousedních zemích a legislativa je předvídatelná. Zvýšená jistota investora spočívá i v tom, že lze zcizovat i pozemky.

Podíl zahraničního investora na základním kapitálu společného podniku není omezen.

Firmy se zahraničním kapitálem, zabývající se materiální výrobou (ovšem kromě těch, které zpracovávají dovezené zdroje), jsou osvobozeny od placení daně ze zisku na dobu určenou podle výše vloženého zahraničního kapitálu:

  • od 50 tis. do 500 tis. USD na prvé dva roky,
  • od 500 tis. do 2 mil. USD na prvé tři roky,
  • od 2 mil. do 5 mil. USD, na prvé čtyři roky,
  • od 5 mil. USD výše, na prvých pět let.

Na území republiky mohou zahraniční investoři zakládat výrobní podniky se 100% zahraničním podílem, tj. bez účasti tádžické strany. Tádžikistán podepsal Washingtonskou konvenci pro urovnávání investičních sporů, na jejímž základě vzniklo Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů. Pojišťováním investic se zabývá státní společnost „Tadžikinvest“, založená při vládě TJ. Tato organizace je rovněž agenturou zplnomocněnou vládou TJ pro získávání zahraničních investic, vyhledávání úvěrů mezinárodních finančních institucí a spravování trhu cenných papírů.

Hlavním úkolem „Tadžikinvestu“ je realizace vládní politiky pro příliv zahraničních investic do prioritních odvětví ekonomiky země a jejich ochrana pojištěním. V oblasti pojištění spolupracuje tádžická vláda s britskou pojišťovací společností „Aon Group Limited“. 

Tádžikistán  zřídil 4 tzv. svobodné ekonomické zóny (Free economic zones – FEZ). Jedná se o „Soghd“ v Khujandu v regionu Soghd,  „Pyanj“ v oblasti Qumsangir, „Danggara“ v oblasti Danghara  v regionu Khatlon a „Ishkoshim“ in Gorno-Badakhshan autonomní oblasti.

S cílem přilákat domácí i zahraniční investice a vytvářet nové trvalé pracovní příležitosti bylo celkem 18 společnostem uděleno osvědčení o tom, že jsou subjektem volných ekonomických zón, z toho 14 společností je registrovaných ve svbodné ekonomické zóně "Sohgd", 3 jsou společnosti registrované v FEZ Pyanj 'a 1 společnost je zapsána v FEZ "Dangara", Objem vyhlášených kapitálových investic registrovaných firem v investičních projektech činí více než 48 milionů dolarů.

Celkové náklady na portfolio investičních projektů realizovaných na území republiky směřující k přilákání zahraničních investic v první polovině roku 2011 činilo více než $ 1,7 miliardy dolarů. (zdroj: http://medt.tj/public/userfiles/eng.pdf)

Významné pobídky pro zahraniční investory upravuje zákon :o koncesích", který umožňuje přenechat do užívání zahraničnímu investorovi mj. půdu s právem těžit nerosty, vody a jiné přírodní zdroje. Koncese může udělovat vláda, zmocněný orgán státní správy a místní orgány státní správy. Koncese se udělují zpravidla na základě výběrového řízení nebo aukce. Koncese se mohou udělovat na dobu maximálně 50 let, v případě dobývání nerostů na dobu do 99 let.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Koordinace investiční činnosti je prováděna Ministerstvem ekonomiky a obchodu Tádžické republiky. Ministerstvo čtvrtletně vydává Příručku investora, v níž jsou uvedeny aktuální nabídky investičních projektů pro zahraniční investory. Od zahraničního investora se jako možná forma spolupráce očekává zakoupení podílu ve firmách (až 100 %), založení společného podniku, vložení investic, poskytnutí úvěru.
Kromě toho vypracovává ministerstvo seznam projektů, které se mají realizovat v rámci jeho působnosti.

V následujících odvětvích ekonomiky má Tádžikistán eminentní zájem o investice. Jedná se o:

1/ těžba nerostů
a/ těžba zlata v Zaravšánském údolí na severu země, zásoby zlata se zde odhadují na cca 430 tun
b/ těžba stříbra ve Bol´šom Konimansure, v Sogdijské oblasti. Jde o druhé největší naleziště stříbra na světě. Zásoby se odhadují na 7 500 tun.
c/ těžba anitomonu. Tádžikistán má největší zásoby antimonu na světě.
d/ těžba vzácných a barevných kovů v Sogdijské oblasti, kde je více než 214 nalezišť drahých a barevných kovů. Unikátním ložiskem podle poměru obsahu zlata, stříbra, olova, zinku a antimonu je naleziště Učkado. Zde se nacházejí kovy v hodnotě více než 10 miliard USD. Takové ložisko nemá ve světě obdoby.
e/ těžba stavebních materiálů, mramoru, žuly, čediče, vápence atd. na severu Tádžikistánu
f/ těžba uhlí. Dvě ložiska kamenného uhlí Kšut - Zaoránské a Fan-Jagobské obsahují zásoby na zhruba 200 let.
g/ těžba wolframu ve středním Tádžikistánu v nalezišti Majchura, asi 95 km od Dušanbe. Umožňuje zpracování až 150 000 tun rudy za rok.
i/ těžba vzácného kovu stroncia, který se nachází v nalezištích v Chotlanské oblasti ve 4 nalezištích, zde by bylo možno dobývat 180 000 tun rudy za rok.
j/ těžba olova a zinku. Tyto kovy se nacházejí v Baldžvuánském nalezišti, kde se zásoby odhadují na 1,2 milionu tun každého kovu.
k/ těžba zlata, stříbra, mědi, wolframu, slídy a polodrahokamů v Hornobachšánské oblasti.

2/ energetika
Tádžikistán potřebuje investice do elektroenergetiky, zejména hydroenegetiky.

3/ ropně-plynárenský komplex
a/ nejperspektivnějším zdrojem v současné době se jeví naleziště ropy na plošině Východní Supetau v severním Tádžikistánu s předpokládanými zásobami ropy 20,5 milionů tun. Současně se zde nachází ložisko zemního plynu s odhadovanými zásobami 14,3 miliard metrů krychlových.
b/ plošina Rengan v jihozápadním Tádžikistánu s předpokládanými zásobami zemního plynu 50 miliard metrů krychlových
c/ plošina Kašakum v jihozápadním Tádžikistánu s předpokládanými zásobami ropy 4,9 milionů tun
d/ plošina Východní Olimtoj v jihozápadním Tádžikistánu s předpokládanými zásobami ropy 3,9 milionů tun
e/ plošina Jalgiskak v jihozápadním Tádžikistánu s předpokládanými zásobami plynu 20 miliard metrů krychlových
f/ plošina Sargazon v jihozápadním Tádžikistánu se zásobami plynu odhadovanými na 30 miliard metrů krychlových

4/ zemědělství
Tádžikistán klade důraz na následující zemědělská odvětví: bavlnářství, pěstování zeleniny, živočišnou výrobu, včelařství, zpracování zeleniny, ovoce, vlny a surových kůží. Ke všem těmto oborům hledá Tádžikistán investory, včetně investic do obalových technologií.

9.5. Rizika investování v teritoriu

Politická situace v Tádžikistánu je plně stabilizována. Takže žádná politická rizika zahraničním investicím nehrozí. Určitý prvek nejistoty představují neurovnané vztahy s Uzbekistánem.

V současnosti nehrozí Tádžikistánu, alespoň ne bezprostředně přírodní katastrofy jako tajfuny, ničivá zemětřesení, rozsáhlé povodně a sucha. Tádžikistán má ovšem problémy s elektrickou energií, která se vypíná i v hlavním městě Dušanbe a s tím je třeba počítat.

Takže zásadně možno konstatovat, že v Tádžikistánu v současné době hrozí pouze komerční rizika, ale tomu se nevyhnete nikde na světě. Jde pouze o míru takového rizika. Ale i ta sice pomalu ale jistě  v Tádžikistánu klesá.

Kromě toho třeba počítat se slabě rozvinutou infrastrukturou a jazykovou bariérou. Na venkově totiž značná část obyvatelstva neovládá ani ruštinu. Ne že by se odmítali učit, ale prostě nebyl dostatek učitelů, kteří by byli ochotni působit na zaostalém venkově. Výjimkou je oblast Pamíru, kde díky izolaci lze přijímat pouze satelitní televizní vysílání, takže díky ruským programům zde většina osob rusky alespoň rozumí.