Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Ekonomická spolupráce mezi Českou republikou a Tádžikistánem probíhá výhradně na úrovni zahraničního obchodu.

 

Obchodní obrat ČR s Tádžikistánem za leden - duben 2014 dosáhl 2,276 mil. USD               
Vývoz z ČR    2,187 mil. USD zařízení pro automatické zpracování dat, plasty, kosmetické přípravky, břitvy a čepelky do holicích strojků, hutní materiál, díly strojů a zařízení, motorová vozidla, aj.
Dovoz z TJ         89 tis. USD bavlněná příze, procesory a řídicí jednotky, zelenina, ovoce, čaj.
Aktivní saldo    2,098 mil. USD  

 

V r. 2013 se podařilo meziročně zvýšit český export do Tádžikistánu o více než 10 %, přičemž import do ČR poklesl o cca 60 %. V českém exportu zůstala zachována prakticky tradiční zbožová skladba a na nárůstu exportu se podílel zejména jednorázový vývoz radarového a navigačního zařízení společnosti pro řízení leteckého provozu od společnosti ERA a vývoz plemenného skotu. Část zboží, dováženého z ČR (např. pomůcky pro holení a kosmetické prostředky) je z Tádžikistánu distribuována dále do sousedních zemí.

 

7.1. Smluvní základna

Smluvní základna ČR – Tádžikistán

            Na základě uskutečněného jednání mezi ČR a Tádžikistánem o otázce právního nástupnictví do mezinárodních smluv sjednaných mezi Československem a Sovětským svazem a v návaznosti na nótu české strany z 6.4.2004 nejsou tyto smlouvy od 30.5.2004 považovány za platné ve vztazích mezi ČR a Tádžikistánem (viz sdělení MZV ČR č. 75/2009 Sb.m.s.).

 Platné mezivládní smlouvy a dohody

            ČR má s Tádžikistánem uzavřenu následující mezivládní smlouvy a dohody:

            Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Tádžikistán o podpoře a vzájemné ochraně investic, opravená nótami ze dne 18.7.1994 a 17.2.1995, Praha, 11.2.1994, č. 48/1996 Sb.

            Smlouva mezi Českou republikou a Tádžickou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, Dušanbe , 7.11.2006, č. 89/2007 Sb.m.s.

 

 Politické deklarace

            ČR nemá s Tádžikistánem podepsánu žádnou politickou deklaraci.

 

Meziresortní dohody

             Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem vnějších ekonomických vztahů Republiky Tádžikistán, Praha, 11.2.1994, č. 83/1994 Sb.

 

Smluvní dokumenty připravené k podpisu          

            V této fázi se momentálně nenachází žádné smluvní dokumenty.

 

Podepsané smluvní dokumenty, které zatím nejsou účinné

            V této fázi se momentálně nenachází žádné smluvní dokumenty.

 

Rozjednané návrhy mezivládních smluv

            Jsou rozjednány tyto 3 návrhy mezivládních smluv:

            Tádžická strana navrhla v říjnu 2009 sjednání bilaterální smlouvy o mezinárodní silniční dopravě. Jednání probíhají korespondenční cestou (jde o prezidentskou smlouvu). Ministerstvo dopravy ČR připravilo návrh smlouvy, který tádžická strana nepřijala a následně v červenci 2011 navrhla české straně svůj návrh smlouvy o mezinárodní přepravě pasažérů a nákladu. Čeká se na stanovisko Ministerstva dopravy ČR.

            Tádžikistán notifikoval dne 5. ledna 2012 návrh na sjednání mezivládní letecké dohody s ČR (prezidentská kategorie). Oblast civilního letectví není zatím smluvně upravená.  Gestorem smlouvy je MD ČR, které dne 2.7.2013 zaslalo tádžické straně svůj návrh. V červnu 2014 obdrželo MZV ČR z Velvyslanectví RT v Berlíně tádžický návrh letecké dohody s tím, že RT má zájem o podepsání dohody v Dušanbe během plánované návštěvy prezidenta ČR v listopadu t.r.

            Renegociace dohody o podpoře a ochraně investic z roku 1994 proběhla v letech 2005 a 2006 korespondenční cestou, ale vyústila v nedorozumění ohledně způsobu finalizace textu. Když se zdálo, že se celá záležitost vyjasnila a tádžická strana v prosinci 2011 sdělila české straně, že je připravena protokol o změně dohody podepsat, česká strana informovala v únoru 2012 tádžickou stranu, že z důvodu chybějícího prováděcího předpisu Evropské unie, která si otázku ochrany přímých investic vzala do své gesce (po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost), momentálně nemůže podepsat.  Přesto tádžická strana zaslala v dubnu 2012 české straně svůj návrh textu protokolu. Čeká se na odpověď MF ČR.

 

Rozjednané návrhy resortních dohod

            Ve 2. pololetí 2012 vyjádřila tádžická strana přání uzavřít memorandum o spolupráci mezi Generální prokuraturou Republiky Tádžikistán a Nejvyšším státním zastupitelstvím ČR. Po dohodě ZÚ Taškent s Miroslavem Antlem, předsedou Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, který Tádžikistán navštívil v září 2012, bylo dohodnuto, že spolupráci předjedná osobně s příslušnými představiteli Nejvyššího státního zastupitelství ČR.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Obchodní výměna ČR - Tádžikistán  (tis. Kč, USD)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

poř.

Index

poř.

Index

poř.

Index

1993

136 366

87.

-

37 961

80.

-

174 327

90.

-

98 405

1994

44 500

98.

32,6

74 648

110.

196,6

119 148

82.

68,3

-30 148

1995

66 781

86.

150,1

142 751

105.

191,2

209 532

74.

175,9

-75 970

1996

53 111

102.

79,5

115 449

107.

80,9

168 560

82.

80,4

-62 338

1997

20 809

105.

39,2

113 967

130.

98,7

134 776

86.

80,0

-93 158

1998

30 306

108.

145,6

118 461

121.

103,9

148 767

86.

110,4

-88 155

1999

48 491

100.

160,0

198 946

107.

167,9

247 437

76.

166,3

-150 455

2000

18 691

84.

38,5

389 505

139.

195,8

408 196

66.

165,0

-370 814

2001

21 630

137.

115,7

408 165

73.

104,8

429 795

88.

105,3

-386 535

2002

28 462

128.

131,6

645 110

61.

158,1

673 572

76.

156,7

-616 648

2003

33 027

119.

116,0

441 062

68.

68,4

474 089

80.

70,4

-408 035

2004

70 731

112.

214,2

497 513

73.

112,8

568 244

83.

119,9

-426 782

2005

83 326

116.

117,8

295 171

82.

59,3

378 497

100.

66,6

-211 845

2006

141 490

106.

169,8

453 890

70.

153,8

595 380

88.

157,3

-312 400

2007

50 075

125.

35,4

1 563 461

55.

344,5

1 613 536

68.

271,0

-1 513 386

2008

45 148

128.

90,2

382 533

75.

24,5

427 681

100.

26,5

-337 385

2009

137 264

113.

304,0

43 672

108.

11,4

180 936

118.

42,3

93 592

2010

152 302

111.

111,0

57 088

107.

130,7

209 390

114.

115,7

95 214

2011

70 552

126.

46,3

80 778

103.

141,5

151 330

120.

72,3

-10 226

2012

100 584

123.

142,6

66 807

110.

82,7

167 391

126.

110,6

33 777

2013

237 267

109.

110,7

1 726

183.

40,5

238 993

121.

109,3

235 541

2013/I-IV

38 062

120.

-

404

185.

-

38 466

133.

-

37 658

2014/I-IV

43 730

125.

114,9

1 770

160.

438,1

45 500

134.

118,3

41 960

                     
                   

v tis.

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

USD

poř.

Index

USD

poř.

Index

USD

poř.

Index

USD

1993

4 678

87.

-

1 302

80.

-

5 980

90.

-

3 376

1994

1 546

98.

33,0

2 594

110.

199,2

4 140

82.

69,2

-1 048

1995

2 517

86.

162,8

5 379

105.

207,4

7 896

74.

190,7

-2 862

1996

1 957

102.

77,8

4 253

107.

79,1

6 210

82.

78,6

-2 296

1997

656

105.

33,5

3 593

130.

84,5

4 249

86.

68,4

-2 937

1998

939

108.

143,1

3 671

121.

102,2

4 610

86.

108,5

-2 732

1999

1 401

100.

149,2

5 750

107.

156,6

7 151

76.

155,1

-4 349

2000

484

84.

34,5

10 093

139.

175,5

10 577

66.

147,9

-9 609

2001

569

137.

117,6

10 730

73.

106,3

11 299

88.

106,8

-10 161

2002

869

128.

152,7

19 706

61.

183,7

20 575

76.

182,1

-18 837

2003

1 170

119.

134,6

15 626

68.

79,3

16 796

80.

81,6

-14 456

2004

2 752

112.

235,2

19 358

73.

123,9

22 110

83.

131,6

-16 606

2005

3 480

116.

126,5

12 326

82.

63,7

15 806

100.

71,5

-8 846

2006

6 258

106.

179,8

20 076

70.

162,9

26 334

88.

166,6

-13 818

2007

2 466

125.

39,4

76 987

55.

383,5

79 453

68.

301,7

-74 521

2008

2 650

128.

107,5

22 456

75.

29,2

25 106

100.

31,6

-19 806

2009

7 203

113.

271,8

2 292

108.

10,2

9 495

118.

37,8

4 911

2010

7 969

111.

110,6

2 987

107.

130,3

10 956

114.

115,4

4 982

2011

3 989

126.

50,1

4 567

103.

152,9

8 556

120.

78,1

- 578

2012

5 136

123.

128,8

3 411

110.

74,7

8 547

126.

99,9

1 725

2013

12 127

109.

110,8

88

183.

40,6

12 215

121.

109,4

12 039

2013/I-IV

1 945

120.

-

21

185.

-

1 966

133.

-

1 924

2014/I-IV

2 187

125.

112,4

89

160.

423,8

2 276

134.

115,8

2 098

 

Obchodní výměna ČR - Tádžikistán  (tis. Kč, USD)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

poř.

Index

poř.

Index

poř.

Index

1993

136 366

87.

-

37 961

80.

-

174 327

90.

-

98 405

1994

44 500

98.

32,6

74 648

110.

196,6

119 148

82.

68,3

-30 148

1995

66 781

86.

150,1

142 751

105.

191,2

209 532

74.

175,9

-75 970

1996

53 111

102.

79,5

115 449

107.

80,9

168 560

82.

80,4

-62 338

1997

20 809

105.

39,2

113 967

130.

98,7

134 776

86.

80,0

-93 158

1998

30 306

108.

145,6

118 461

121.

103,9

148 767

86.

110,4

-88 155

1999

48 491

100.

160,0

198 946

107.

167,9

247 437

76.

166,3

-150 455

2000

18 691

84.

38,5

389 505

139.

195,8

408 196

66.

165,0

-370 814

2001

21 630

137.

115,7

408 165

73.

104,8

429 795

88.

105,3

-386 535

2002

28 462

128.

131,6

645 110

61.

158,1

673 572

76.

156,7

-616 648

2003

33 027

119.

116,0

441 062

68.

68,4

474 089

80.

70,4

-408 035

2004

70 731

112.

214,2

497 513

73.

112,8

568 244

83.

119,9

-426 782

2005

83 326

116.

117,8

295 171

82.

59,3

378 497

100.

66,6

-211 845

2006

141 490

106.

169,8

453 890

70.

153,8

595 380

88.

157,3

-312 400

2007

50 075

125.

35,4

1 563 461

55.

344,5

1 613 536

68.

271,0

-1 513 386

2008

45 148

128.

90,2

382 533

75.

24,5

427 681

100.

26,5

-337 385

2009

137 264

113.

304,0

43 672

108.

11,4

180 936

118.

42,3

93 592

2010

152 302

111.

111,0

57 088

107.

130,7

209 390

114.

115,7

95 214

2011

70 552

126.

46,3

80 778

103.

141,5

151 330

120.

72,3

-10 226

2012

100 584

123.

142,6

66 807

110.

82,7

167 391

126.

110,6

33 777

2013

237 267

109.

110,7

1 726

183.

40,5

238 993

121.

109,3

235 541

2013/I-IV

38 062

120.

-

404

185.

-

38 466

133.

-

37 658

2014/I-IV

43 730

125.

114,9

1 770

160.

438,1

45 500

134.

118,3

41 960

                     
                   

v tis.

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

USD

poř.

Index

USD

poř.

Index

USD

poř.

Index

USD

1993

4 678

87.

-

1 302

80.

-

5 980

90.

-

3 376

1994

1 546

98.

33,0

2 594

110.

199,2

4 140

82.

69,2

-1 048

1995

2 517

86.

162,8

5 379

105.

207,4

7 896

74.

190,7

-2 862

1996

1 957

102.

77,8

4 253

107.

79,1

6 210

82.

78,6

-2 296

1997

656

105.

33,5

3 593

130.

84,5

4 249

86.

68,4

-2 937

1998

939

108.

143,1

3 671

121.

102,2

4 610

86.

108,5

-2 732

1999

1 401

100.

149,2

5 750

107.

156,6

7 151

76.

155,1

-4 349

2000

484

84.

34,5

10 093

139.

175,5

10 577

66.

147,9

-9 609

2001

569

137.

117,6

10 730

73.

106,3

11 299

88.

106,8

-10 161

2002

869

128.

152,7

19 706

61.

183,7

20 575

76.

182,1

-18 837

2003

1 170

119.

134,6

15 626

68.

79,3

16 796

80.

81,6

-14 456

2004

2 752

112.

235,2

19 358

73.

123,9

22 110

83.

131,6

-16 606

2005

3 480

116.

126,5

12 326

82.

63,7

15 806

100.

71,5

-8 846

2006

6 258

106.

179,8

20 076

70.

162,9

26 334

88.

166,6

-13 818

2007

2 466

125.

39,4

76 987

55.

383,5

79 453

68.

301,7

-74 521

2008

2 650

128.

107,5

22 456

75.

29,2

25 106

100.

31,6

-19 806

2009

7 203

113.

271,8

2 292

108.

10,2

9 495

118.

37,8

4 911

2010

7 969

111.

110,6

2 987

107.

130,3

10 956

114.

115,4

4 982

2011

3 989

126.

50,1

4 567

103.

152,9

8 556

120.

78,1

- 578

2012

5 136

123.

128,8

3 411

110.

74,7

8 547

126.

99,9

1 725

2013

12 127

109.

110,8

88

183.

40,6

12 215

121.

109,4

12 039

2013/I-IV

1 945

120.

-

21

185.

-

1 966

133.

-

1 924

2014/I-IV

2 187

125.

112,4

89

160.

423,8

2 276

134.

115,8

2 098

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Zahraniční obchod s Uzbekistánem - statistika podle zboží (v tisících USD)

Rok 2008 2009 2010 2011  2012 2013
Skupina zboží SITC (1) Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz
0 Potraviny a živá zvířata 0 0 5 796 0 4 567 0 0 0 939    171
 
1
2 Suroviny bez paliv a surovin pro potravinářské účely 0 1773 0 648 0 1 170 0 2 910   2 391 15
 
1070
 
5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde nespecifikované 656 0 493 0 914 0 874 22 1156   1150  
6 Tržní výrobky tříděné podle druhu materiálu 30 21 139 65

1 595

605 1 763 926 1 619 1472 1006
 
1552
 
1004
7 Stroje a dopravní prostředky 1894 9 1 198 5 1 955 36 1 982 2 1318
 
7 3 267
 
26
8 Průmyslové spotřební zboží 193 11 21 8 58 20 267 23 204
 
35 481
 
48

Zdroj: ČSÚ, 2014

Obchodní vztahy mezi Českou republikou a Tádžikistánem se teprve rozvíjejí. I v dobách před rozpadem SSSR nebyla výměna zboží velká. V letech vnitřního konfliktu vzájemné vztahy neexistovaly vůbec. Začaly se rozvíjet teprve po akreditaci velvyslance České republiky v Uzbekistánu také pro Tádžikistán v r. 2001. Nicméně Tádžikistán je pro ČR zemí perspektivní a přitažlivou.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

V prvé řadě nutno konstatovat, že Tádžikistán není podle EGAP zemí pojistitelnou. To samozřejmě nevylučuje pojištění jednotlivých akcí. Proto případný exportér zboží nebo služeb musí počítat s komerčním rizikem, které ponese výlučně na svých bedrech.

Vzhledem ke stavu ekonomiky sice není Tádžikistán zemí vhodnou pro klasický model obchodu - (poptávka) - nabídka - kontrakt - dodávka - platba. To však neplatí bezvýjimečně. Velké možnosti jsou v tomto ohledu při výstavbě vodních elektráren (malých, středních i velkých). Zde je však nutná podpora státu. Nejde ani tak o podporu finanční, ale spíše organizační a morální. Velkým přínosem jsou, stejně jako v Uzbekistánu, návštěvy vysokého státní funkcionáře, alespoň na úrovni ministra.

V Tádžikistánu existují téměř neomezené možnost pro přímé podnikání v zemi. Je zde dostatek surovin, nevyužitých výrobních kapacit i velmi levné pracovní síly. Tádžikistán kromě hliníku prakticky nic nevyrábí, vše dováží, nakonec je to patrno i z komoditní strukutury našeho vývozu. V každém zpracovatelském odvětví lze rozvinout podnikatelskou činnost za velmi výhodných podmínek. Legislativa je poměrně jednoduchá a pro zahraničního podnikatele otevřená a jednodušší než v Uzbekistánu. Vláda při každé naší návštěvě v zemi přímo prosí o rozvoj podnikání, které zajistí práci pro obyvatele, zlepší zásobování trhu a bude-li část produkce navíc schopna vývozu, má takový podnik velké vnitřní možnosti a plnou podporu oficiálních míst. Navíc např. na rodíl od Uzbekistánu nevznikají problémy s převodem domácí měny na směnitelnou valutu.

Tádžická vláda má zájem zejména o vytvoření společných podniků na zpracování hliníku, bavlny, výrobu obalů, zpracování ovoce a zeleniny. Dále by chtěla vybudovat společné podniky na těžbu uhlí. Chce také elektrifikovat železnice. nejnověji se také objevily požadavky na dodávky zařízení na zpracování drahých kovů, drahokamů a polodrahokamů.

Tádžikistán je pro určité skupiny obyvatelstva i turisticky zajímavou destinací, zejména potom pro fanoušky myslivosti. Nemá ovšem vybudovánu potřebnou infrastrukturu. A o to jsou zážitky zajímavější.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Pozornost firem se oblasti rozvoje exportu z ČR soustřeďuje zejména na oblast energetiky, ty se ale přitom musí dokázat vypořádat se základním problémem financování vývozu, který představuje zajištění garance za exportní úvěry (viz dále kauza „Tadžikcement).

 

  • PathosEnergy, a.s. – zatím vede úspěšná jednání s tádžickou stranou a na základě ujednání s Ministerstvem energetiky a průmyslu Tádžikistánu ze září 2013 již stačila připravit dva konkrétní projekty na rekonstrukci hydroelektrárny Varzobská a Perepadnaja, tyto projekty bude firma 2. až 8. února 2014 prezentovat v Dušanbe představitelům státní energetické společnosti AOCHK „Barki Točik“.

 

  • VICTORIAPETROL, a.s. – spolu s německou mateřskou společností Victoria Gruppe AG podniká od roku 2013 v obnovení těžby ropy na nalezištích v severní části Tádžikistánu, která byla z podstatné části vytěžena v době SSSR tehdy dostupnými technologiemi. Součástí projektu je i obnova a zprovoznění tamní rafinerie.

Vysoká zadluženost RT je hlavní příčinou dlouhodobě nespláceného dluhu podniku „Tadžikcement“ vůči EGAP, a.s. z pojistné události za dřívější dodávku zařízení pro cementárnu českou společností Inekon Group. Současná výše dluhu s příslušenstvím činí cca 2,5 mil USD + náklady na výlohy z vyhrané arbitráže u soudu v Moskvě. EGAP, a.s. byla nucena přistoupit v r. 2013 k vymáhání dluhu soudní cestou. Za přispění MZV ČR se podařilo v r. 2014 přimět společnost „Tadžikcement“ k obnovení jednání s EGAP, a.s. o dalším postupu vypořádání dluhu, která se uskutečnila za přispění premiéra RT K. Rasulzody.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Kvalita a relativně dostupné ceny českého spotřebního zboží a některých strojírenských výrobků jsou dosud v podvědomí tádžické veřejnosti z dřívější doby. Jejich dodávky na současný tádžický trh však rozhodujícím způsobem limituje nízká koupěschopnost obyvatelstva i organizací. V obchodech převažuje levné asijské spotřební zboží především z Číny. To však nebude trvat věčně. V poslední době lze pozorovat, zejména v Dušanbe a Chudžentu, přítomnost zboží vyšší kvality.

I nadále není Tádžikistán schopen v současné době vlastními silami podstatně pokročit v dokončení již rozestavěných vodních elektráren a tím spíše výstavby nových, což představuje obchodní příležitost pro české dodavatele. Tádžikistán chce dále budovat zařízení na zpracování hliníku, který vyváží v nezpracovaném stavu, dále zařízení pro zpracovatelský průmysl. V nejnovější době poptává zařízení na zpracování drahých kovů, drahokamů a polodrahokamů. Tádžikistán dlouhodobě poptává technologické celky na zpracování bavlny. Pro investory jsou významné perspektivy povrchové i hlubinné těžby uhlí.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce a humanitární pomoc ČR – Tádžikistán

            Z rozpočtových prostředků ČR jsou hrazeny příspěvky na různé formy mezinárodní rozvojové spolupráce a pomoci, ze kterých profituje též Tádžikistán.

            Například v rámci Českého svěřeneckého fondu UNDP byl v 1. pololetí roku 2013 vypsán tender „2013/08/RFP: Přenos české zkušenosti: Přístup do země a rozšíření ekonomických možností, Tádžikistán“ (viz http://europeandcis.undp.org/tenders/540).

            ČR se v Tádžikistánu prezentuje také v rámci programu CADAP a programu EU na podporu hraničního managementu (BOMCA).

            MZV ČR zařadilo Tádžikistán v r. 2013 mezi potenciální příjemce humanitární pomoci ČR. Žádný projekt humanitární pomoci ani MLP ale v r. 2013 nebyl realizován.

            V r. 2014 byla Ministerstvu zdravotnictví RT nabídnuta realizace projektu MLP č. TJ/14/MZV-1, který zahrnuje dodávku zdravotnické techniky v hodnotě 200,- tis. Kč pro ordinaci dětského lékaře v nemocnici města Chudžant v Sogdijské oblasti. Tádžické ministerstvo ale zatím nebylo schopno z důvodu interních tádžických předpisů podepsat smlouvu se ZÚ ČR o realizaci MLP tak, aby jej bylo možné uskutečnit ještě v r. 2014.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

I nadále ČR ani Tádžikistán nevedou statistiku vzájemné výměny služeb.