Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

            Podle publikovaných údajů ČSÚ za 11 měsíců 2012 se v porovnání se stejným obdobím r. 2011 podařilo zvýšit export z ČR o 28 % a import se snížil o 24 %. V českém exportu zůstala zachována tradiční zbožová skladba s tím, že např. část pomůcek pro holení je z Tádžikistánu „distribuována“ i do sousedních zemí.

            Stále platí, že hlavním problémem dalšího rozvoje českého exportu je nesplácený dluh za dříve dodané zařízení pro cementárnu v Dušanbe v hodnotě cca 2 mil. USD. ZÚ Taškent na základě žádosti EGAP cestou tádžické ambasády v Uzbekistánu opakovaně intervenoval svojí nótou ze dne 4. dubna 2012 ve věci zahájení splátek dluhu (kopie v příloze). Nóta však, stejně jako předchozí žádosti české strany o řešení problému, zůstala zatím bez odezvy. EGAP tak nemá možnost pojišťovat nové exportní úvěry, což brzdí jednání o možnosti dodávek zařízení z ČR pro investiční výstavbu a rozvoj hospodářství Tádžikistánu. V současné době proto probíhá vymáhání pohledávky od podniku „Tadžikcement“ soudní cestou, které zahájil EGAP v r. 2012 v souladu s podmínkami obchodního kontraktu. Pozn. Tádžikistán přistoupil dne 14. srpna 2012 k Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (NYC). Úmluva se stala účinná pro Tádžikistán dne 12. listopadu 2012.

 

Obchodní   výměna ČR - Tádžikistán  (tis. Kč, USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

v   tis.

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

poř.

Index

poř.

Index

poř.

Index

1993

136 366

87.

-

37 961

80.

-

174 327

90.

-

98 405

1994

44 500

98.

32,6

74 648

110.

196,6

119 148

82.

68,3

-30 148

1995

66 781

86.

150,1

142 751

105.

191,2

209 532

74.

175,9

-75 970

1996

53 111

102.

79,5

115 449

107.

80,9

168 560

82.

80,4

-62 338

1997

20 809

105.

39,2

113 967

130.

98,7

134 776

86.

80,0

-93 158

1998

30 306

108.

145,6

118 461

121.

103,9

148 767

86.

110,4

-88 155

1999

48 491

100.

160,0

198 946

107.

167,9

247 437

76.

166,3

-150 455

2000

18 691

84.

38,5

389 505

139.

195,8

408 196

66.

165,0

-370 814

2001

21 630

137.

115,7

408 165

73.

104,8

429 795

88.

105,3

-386 535

2002

28 462

128.

131,6

645 110

61.

158,1

673 572

76.

156,7

-616 648

2003

33 027

119.

116,0

441 062

68.

68,4

474 089

80.

70,4

-408 035

2004

70 731

112.

214,2

497 513

73.

112,8

568 244

83.

119,9

-426 782

2005

83 326

116.

117,8

295 171

82.

59,3

378 497

100.

66,6

-211 845

2006

141 490

106.

169,8

453 890

70.

153,8

595 380

88.

157,3

-312 400

2007

50 075

125.

35,4

1 563 461

55.

344,5

1 613 536

68.

271,0

-1 513 386

2008

45 148

128.

90,2

382 533

75.

24,5

427 681

100.

26,5

-337 385

2009

137 264

113.

304,0

43 672

108.

11,4

180 936

118.

42,3

93 592

2010

152 302

111.

111,0

57 088

107.

130,7

209 390

114.

115,7

95 214

2011

70 552

126.

46,3

80 778

103.

141,5

151 330

120.

72,3

-10 226

2012/I-XI

97 705

-

146,5

62 356

-

84,4

160 062

-

113,9

35 349

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

v   tis.

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

USD

poř.

Index

USD

poř.

Index

USD

poř.

Index

USD

1993

4 678

87.

-

1 302

80.

-

5 980

90.

-

3 376

1994

1 546

98.

33,0

2 594

110.

199,2

4 140

82.

69,2

-1 048

1995

2 517

86.

162,8

5 379

105.

207,4

7 896

74.

190,7

-2 862

1996

1 957

102.

77,8

4 253

107.

79,1

6 210

82.

78,6

-2 296

1997

656

105.

33,5

3 593

130.

84,5

4 249

86.

68,4

-2 937

1998

939

108.

143,1

3 671

121.

102,2

4 610

86.

108,5

-2 732

1999

1 401

100.

149,2

5 750

107.

156,6

7 151

76.

155,1

-4 349

2000

484

84.

34,5

10 093

139.

175,5

10 577

66.

147,9

-9 609

2001

569

137.

117,6

10 730

73.

106,3

11 299

88.

106,8

-10 161

2002

869

128.

152,7

19 706

61.

183,7

20 575

76.

182,1

-18 837

2003

1 170

119.

134,6

15 626

68.

79,3

16 796

80.

81,6

-14 456

2004

2 752

112.

235,2

19 358

73.

123,9

22 110

83.

131,6

-16 606

2005

3 480

116.

126,5

12 326

82.

63,7

15 806

100.

71,5

-8 846

2006

6 258

106.

179,8

20 076

70.

162,9

26 334

88.

166,6

-13 818

2007

2 466

125.

39,4

76 987

55.

383,5

79 453

68.

301,7

-74 521

2008

2 650

128.

107,5

22 456

75.

29,2

25 106

100.

31,6

-19 806

2009

7 203

113.

271,8

2 292

108.

10,2

9 495

118.

37,8

4 911

2010

7 969

111.

110,6

2 987

107.

130,3

10 956

114.

115,4

4 982

2011

3 989

126.

50,1

4 567

103.

152,9

8 556

120.

78,1

-578

2012/I-XI

4 939

-

128,3

3 209

-

76,1

8 148

-

101,0

1 730

 

 

7.1. Smluvní základna

Ve vztahu k Tádžikistánu neproběhla sukcese do žádné smlouvy po bývalém SSSR. V současné době jsou mezi ČR a Tádžikistánem platné tyto dohody:

1)  Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Tádžikistán o podpoře a vzájemné ochraně investic, opravená nótami ze dne 18.7.1994 a 17.2.1995, Praha , 11.2.1994, č. 48/1996 Sb.

2)  Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem vnějších ekonomických vztahů Republiky Tádžikistán, Praha , 11.2.1994, č. 83/1994 Sb.

3)  Smlouva mezi Českou republikou a Tádžickou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, Dušanbe , 7.11.2006, č. 89/2007 Sb.m.s.

 

V jednání jsou tyto smluvní dokumenty:

4) Renegociace dohody o podpoře a ochraně investic z roku 1994 proběhla v letech 2005 a 2006 korespondenční cestou, ale vyústila v nedorozumění ohledně způsobu finalizace textu. Když se zdálo, že se celá záležitost vyjasnila a tádžická strana v prosinci 2011 sdělila české straně, že je připravena protokol o změně dohody podepsat, česká strana informovala v únoru 2012 tádžickou stranu, že  z důvodu chybějícího prováděcího předpisu Evropské unie, která si otázku ochrany přímých investic vzala do své gesce (po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost), momentálně nemůže podepsat.  Přesto tádžická strana zaslala v dubnu 2012 české straně svůj návrh textu protokolu, takže se nyní čeká na stanovisko české strany.

5) ČR notifikovala v listopadu 2009 tádžické straně svůj zájem sjednat smlouvu v oblasti sociálního zabezpečení. Gesčním ministerstvem na české straně je MPSV ČR. MPSV ČR v dubnu 2011 sdělilo, že není třeba tádžickou stranu urgovat, neboť momentálně upřednostňuje jiná expertní jednání. Čeká se na stanovisko tádžické strany.

6) Tádžická strana v říjnu 2009 projevila zájem o sjednání bilaterální smlouvy o mezinárodní silniční dopravě. Ministerstvo dopravy ČR však připravilo text smlouvy, ke kterému měla tádžická strana mnoho výhrad s odkazem na to, že neodpovídá požadavkům tádžické legislativy a široce používá netechnické termíny. Tádžická strana proto v červenci 2011 jako alternativu navrhla české straně uzavřít smlouvu o mezinárodní přepravě pasažérů a nákladu. Jedná se o prezidentskou smlouvu, jednání zatím probíhají korespondenční cestou. Čeká se na stanovisko české strany, gestorem je Ministerstvo dopravy ČR.

7) Tádžikistán nótou Ministerstva zahraničních věcí ze dne 5. ledna 2012 navrhl ČR sjednání mezivládní letecké dohody. Oblast civilního letectví není v současné době smluvně upravená. Bude se jednat o smlouvu prezidentské kategorie. Gestorem smlouvy je MD ČR. Česká strana se k návrhu vyjádřila kladně a zaslala tádžické straně svůj protinávrh v dubnu 2012. Čeká se na stanovisko tádžické strany.

8) Ve 2. pololetí 2012 vyjádřila tádžická strana přání uzavřít memorandum o spolupráci mezi Generální prokuraturou Republiky Tádžikistán a Nejvyšším státním zastupitelstvím ČR. Po dohodě ZÚ Taškent s Miroslavem Antlem, předsedou Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, který Tádžikistán navštívil v září 2012, bylo dohodnuto, že spolupráci předjedná osobně s příslušnými představiteli Nejvyššího státního zastupitelství ČR.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Vývoj vzájemné obchodní bilance (v milionech USD)

Rok 2008 2009 2010 2011 2011* 2012**
Vývoz do TJ 2,650 7,203 7,969 3,989 1,065 1,058
Dovoz  z TJ 22,456 2,292 2,987 4,567 1,687 1,181
Obrat 25,106 9,495 10,956 8,556 2,752 2,239
Saldo -19,806 4,911 4,982 -578 -622 -123

*/ Data za I.-III. kvartál roku 2011; **/ data za I.-III. kvartál roku 2012; zdroj: ČSÚ, 2013.

Z uvedených tabulek jsou zřejmé diametrální rozdíly. Ty jsou mj. způsobeny tím, že Tádžikistán nevykazuje, a ani nemůže, vývoz do ČR přes třetí země. Typickým příkladem je hliník. Na druhé straně ČR, vycházejíc ze zásady země původu a tak statistika vykazuje dovozy ve vysokých objemech. Z pohledu časové řady za období poslední dekády došlo statisticky v roce 2007 k mimořádnému oživení, kdy obrat dosáhl více než trojnásobku ve srovnání s minulým rokem. To bylo způsobeno mimořádným růstem dovozu, který dosáhl hodnoty 76,987 milionů USD. Český export dlouhodobě stagnuje a je silně ovlivněn jednotlivými obchodními případy. Za celou minulou dekádu se obchodní saldo s Turkmenistánem přehouplo ve prospěch českého exportu pouze v letech 2009 a 2010.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

 

Aktuální údaje Českého statistického úřadu za  období: leden - listopad 2012            

 

Vývoz   z ČR

4,939     mil. USD

   

Cukr, holicí čepelky a břitvy, zařízení   pro automatické zpracování dat, zařízení pro textilní průmysl, plasty, integrované   obvody, sportovní a lovecké zbraně, aj.

Dovoz   z TM

3,209     mil. USD

Bavlna, pánská a dámská konfekce, součásti zařízení pro přenos zvuku, aj.

     

Aktivní   saldo

1,730   mil. USD

 

 

Zahraniční obchod s Uzbekistánem - statistika podle zboží (v tisících USD)

(údaje za rok 2012 budou doplněny po zveřejnění statistiky ČSÚ za 12 měsíců roku)

Rok 2008 2009 2010 2011 
Skupina zboží SITC (1) Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz
0 Potraviny a živá zvířata 0 0 5 796 0 4 567 0 0 0
2 Suroviny bez paliv a surovin pro potravinářské účely 0 1773 0 648 0 1 170 0 2 910
5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde nespecifikované 656 0 493 0 914 0 874 22
6 Tržní výrobky tříděné podle druhu materiálu 30 21 139 65

1 595

605 1 763 926 1 619
7 Stroje a dopravní prostředky 1894 9 1 198 5 1 955 36 1 982 2
8 Průmyslové spotřební zboží 193 11 21 8 58 20 267 23

Zdroj: ČSÚ

 

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Tádžikistán není podle EGAP v současnosti zemí pojistitelnou. Proto případný exportér zboží nebo služeb musí počítat s komerčním rizikem, které ponese výlučně na svých bedrech.

Vzhledem ke stavu ekonomiky sice není Tádžikistán zemí vhodnou pro klasický model obchodu - (poptávka) - nabídka - kontrakt - dodávka - platba. To však neplatí bezvýjimečně. Velké možnosti jsou v tomto ohledu při výstavbě vodních elektráren (malých, středních i velkých). Zde je však nutná podpora státu. Nejde ani tak o podporu finanční, ale spíše organizační a morální. Velkým přínosem jsou, stejně jako v Uzbekistánu, návštěvy vysokého státní funkcionáře, alespoň na úrovni ministra.

V Tádžikistánu existují téměř neomezené možnost pro přímé podnikání v zemi. Je zde dostatek surovin, nevyužitých výrobních kapacit i velmi levné pracovní síly. Tádžikistán kromě hliníku prakticky nic nevyrábí, vše dováží, nakonec je to patrno i z komoditní strukutury našeho vývozu. V každém zpracovatelském odvětví lze rozvinout podnikatelskou činnost za velmi výhodných podmínek. Legislativa je poměrně jednoduchá a pro zahraničního podnikatele otevřená a jednodušší než v Uzbekistánu. Vláda při každé naší návštěvě v zemi přímo prosí o rozvoj podnikání, které zajistí práci pro obyvatele, zlepší zásobování trhu a bude-li část produkce navíc schopna vývozu, má takový podnik velké vnitřní možnosti a plnou podporu oficiálních míst. Navíc např. na rodíl od Uzbekistánu nevznikají problémy s převodem domácí měny na směnitelnou valutu.

Tádžická vláda má zájem zejména o vytvoření společných podniků na zpracování hliníku, bavlny, výrobu obalů, zpracování ovoce a zeleniny. Dále by chtěla vybudovat společné podniky na těžbu uhlí. Chce také elektrifikovat železnice. nejnověji se také objevily požadavky na dodávky zařízení na zpracování drahých kovů, drahokamů a polodrahokamů.

Tádžikistán je pro určité skupiny obyvatelstva i turisticky zajímavou destinací, zejména potom pro fanoušky myslivosti. Nemá ovšem vybudovánu potřebnou infrastrukturu. A o to jsou zážitky zajímavější.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Nejvýznamnější českou aktivitou v Tádžikistánu blya doposud rekonstrukce cementárny v Dušanbe, kterou realizovala česká firma INEKON GROUP a.s. Jde o o akci sledovanou přímo vládou Tádžikistánu, která prozatím vyzněla v neprospěch české strany. Kromě toho dílčí aktivity v Tádžikistánu vyvýjejí firmy ČKD Nové Energo a.s., PROTE s.r.o. a AQUA-Z s.r.o. O jiných aktivitách českých firem nám není nic známo.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Kvalita a relativně dostupné ceny českého spotřebního zboží a některých strojírenských výrobků jsou dosud v podvědomí tádžické veřejnosti z dřívější doby. Jejich dodávky na současný tádžický trh však rozhodujícím způsobem limituje nízká koupěschopnost obyvatelstva i organizací. V obchodech převažuje levné asijské spotřební zboží především z Číny. To však nebude trvat věčně. V poslední době lze pozorovat, zejména v Dušanbe a Chudžentu, přítomnost zboží vyšší kvality.

I nadále není Tádžikistán schopen v současné době vlastními silami podstatně pokročit v dokončení již rozestavěných vodních elektráren a tím spíše výstavby nových, což představuje obchodní příležitost pro české dodavatele. Tádžikistán chce dále budovat zařízení na zpracování hliníku, který vyváží v nezpracovaném stavu, dále zařízení pro zpracovatelský průmysl. V nejnovější době poptává zařízení na zpracování drahých kovů, drahokamů a polodrahokamů. Tádžikistán dlouhodobě poptává technologické celky na zpracování bavlny. Pro investory jsou významné perspektivy povrchové i hlubinné těžby uhlí.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR poskytla v roce 2006 Tádžikistánu rozvojovou pomoc v podobě realizace projektu "Technologické zařízení na číření pitné vody v Dušanbe". Hodnota tohoto projektu byla sice nepatrná (cca 35 tis USD), nicméně význam tohoto zařízení je značný. A to z několika hledisek. Česká strana (dodavatel firmy PROTE s.r.o. a AQUA - Z s.r.o.) předvedla mimořádně jednoduché a levné, ale také účinné čistící zařízení pro pitnou vodu, pro Tádžikistán mimořádně vhodné. V obdobném směru se snažili působit německé firmy, ale nebyly schopné dodat zařízení, které by bylo konkurenceschopné českému. Zařízení spravuje podnik Dušanbevodokanál. Jednalo by se o projekt finančně nenáročný, ale pro propagaci českého zboží a služeb příkladný.

ČR v roce 2012 nabídla Tádžikistánu jedno vládní stipendium k jednoročnímu kurzu češtiny a pětiletému studiu na vysoké škole v ČR v rozsahu 9.000- Kč měsíčně, tato nabídka ale nemohla být využita, protože vybraná studentka jej nakonec odmítla a vybraného náhradníka se ani po několika měsících nepodařilo vypátrat. Z důvodů stanovených pravidel nebylo možné nabídnout Tádžikistánu toto stipendium dalšímu studentovi.

V návaznosti na memorandum podepsané mezi ZÚ ČR v Taškentu a Sogdijskou oblastí  Republiky Tádžikistán došlo k realizaci malého lokálního projektu ČR. Česká republika v rámci rozvojové spolupráce ČR vybavila pediatrické pracoviště v Chudžantu moderním diagnostickým vybavením. Vybavení dodala a personál odborně zaškolila česká firma BTL zdravotnická technika a.s., která tak díky tomuto malému lokálnímu projektu získá přístup na tádžický trh. Slavnostní předání vybavení tádžické strany se uskutečnilo v září 2012 za účasti české parlamentní delegace vedené senátorem Miroslavem Antlem.

Česká strana v rámci EU financuje projekty BOMCA a BOMNAF na podporu hraničního managementu ve Střední Asii, včetně hranic tádžických.

Další způsob rozvojové pomoci je v implementaci programu boje proti drogám CADAP, ve kterém jeho komponentu DAMOS věnovanou monitorování a výskytu případů vede MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D., vedoucí pro vědu a výzkum Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze. Dalším českým odborníkem zapojeným do této komponenty je vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti při Úřadu vlády ČR MUDr. Viktor Mravčík.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

I nadále ČR ani Tádžikistán nevedou statistiku vzájemné výměny služeb.