Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Vnitropolitická charakteristika

Politická scéna se jeví navenek jako stabilní, parlament a silové složky státu má pod trvalou kontrolou mocenské uskupení, vedené prezidentem Emomali Rachmonem. Problémy mu způsobuje pouze Strana islámského obrození. 

Prezident Rachmon se navenek snaží o postupnou demokratizaci. Není ale tajemstvím, že s ohledem na nízkou životní úroveň v odlehlých horských oblastech existuje značný počet jeho odpůrců. Problémem do budoucna zůstává infiltrace do společnosti narkomafie, která může z Afghánistánu vedle drog pašovat i zbraně a ozbrojence pro případnou destabilizaci situace. 

Konkrétně Autonomní oblast Horní Badachšán (tzv. GBAO) je horská oblast s cca 250 tisíci obyvateli, kteří nejsou příliš solidární s režimem prezidenta Rachmona. V této oblasti dochází ke konfliktům s pohraničníky a příslušníky armády. V červenci 2012 povstalci v GBAO zabili generála tádžické armády, následně bylo při speciální akci armády bylo zabito 30 mužů. Dne 22. srpna 2012 byl zavražděn neformální lídr Pamířanů, bývalý vojenský velitel Imomnazar Imomnazarov, došlo ve hlavním městě GBAO k masovým demonstracím. Tádžická vláda v oblasti vyhlásila výjimečný stav a celý region obsadila armáda. Po několika dnech vyjednávání byla dosažena dohoda o příměří a situace se vrátila „do normálu“.

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Tádžická republika je unitární mnohonárodnostní stát. Podle ústavy je suverénním, demokratickým, právním, světským a unitárním státem s prezidentskou formou řízení. De facto jde o autoritatvní prezidentský režim, obdobný jako v sousedních postsovětských státech. Prezidentem je Emomali (Šaripovič) Rachmon, dříve Rachomov. Jméno po otci je sice rusismus, ale při oslovení se používá ze zdvořilostních důvodů, obdobně jako v sousedních postsovětských státech. Nikdo se proti tomu neohrazuje.

Nejvyšším zastupitelským a zákonodárným orgánem je Parlament - Mažlisi Oli. Jeho volební období je pět let. Skládá se dvou komor, horní - Mažlisi Milli - Národní shromáždění a dolní - Mažlisi Namojandagon - Shromáždění zástupců. Mažlisi Oli funguje trvale, na profesionálním základě. Mažlisi namojandagon má 63 poslanců, kteří se volí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Volba probíhá dvojím způsobem. 41 poslanců se volí v jednomandátových obvodech, v podstatě jde o většinový systém. 22 poslanců se volí podle kandidátek politických stran. Opakovaně se prosazující strany jsou: lidově-demokratická strana, strana komunistická a strana islámské obrody. Část poslanců pak je bezpartijních. Pro vytvoření frakce v rámci komory je třeba nejméně 5 poslanců.

Funkcionáři Mažlisi Namojandogan jsou:

  1. předseda: Zuhurov Shukurjon
  2. náměstci předsedy: Miraliev Amirsho, Gafforova Nazira, Shabozov Mirgand

Aktuální informace publikovány na stránkách http://parlament.tj/ru/.

25 poslanců horní komory - Mažlisi milli je voleno nepřímo, tajným hlasováním na společných zasedáních poslanců Horno-Badachšánské autonomní oblasti, zbývajících dvou oblastí, hlavního města Dušanbe, měst a okresů republikového podřízení. Zbývajících 8 senátorů jmenuje prezident. Doživotním členem horní komory parlamentu se může stát každý bývalý prezident Tádžikistánu, pokud to neodmítne. Funkcionáři Mažlisi Mili jsou uveřejněni na webové stránce http://www.majlisimilli.tj/ru/index/index/pageId/196/.

Hlavní politické strany:

  • Lidově demokratická strana Tádžikistánu, nejvlivnější politická síla v zemi, cca 50 tis členů, jejím předsedou je prezident E. Rachmon.
  • Komunistická strana Tádžikistánu, asi 70 tis členů, nejstarší politická síla v zemi.
  • Strana islámské obrody Tádžikistánu, nefundamentalistická, asi 50 tis členů, aktivní protiprezidentská
  • Demokratická strana Tádžikistánu, nově vzniklá, velmi aktivní.
  • Socialistická strana Tádžikistánu, asi 25 tis členů. Je rozštěpena na pro- a protiprezidentskou frakci
  • Sociálně demokratická strana, méně významná.

Politické strany jsou členy tzv. „Kongresu národní jednoty“ (obdoba naší dřívější Národní fronty).

Kromě politických stran je v TJ řada společenských či profesních hnutí, z nichž nejdůležitější jsou Odborová federace Tádžikistánu, Svaz tádžické mládeže, Svaz žen a svazy veteránů, spisovatelů, umělců, skladatelů atd. V zemi je rovněž přes 20 náboženských spolků a občin.

Parlamentní volby 2010

Volby do dolní komory (Mažlisi namojandagon) tádžického parlamentu se uskutečnily 28.2.2010. Volební účast podle státních statistik byla 90,84% oprávněných voličů. Zvítězila s výrazným náskokem prezidentská Lidově demokratická strana Tádžikistánu, která získala celkem 55 poslanců.

OBSE konstatovala přílišnou angažovanost státní moci ve volbách, řadu nejasností ve volbách, např. představitel rodiny vezme všem doklady totožnosti a jde sám hlasovat za všechny členy domácnosti.

Volby do senátu (Mažlisi Milli) proběhly v roce 2010. 25 členů bylo zvoleno, 8 jmenoval prezident. Jedná se o známé osobnosti, společensky známé a respektované nebo naopak oddané prezidentovi.

V listopadu 2006 se konaly prezidentské volby. Opětovně byl zvolen Emomali Rachmon. Část politického spektra je označila za demokratické, mj. komunisté, část za nedemokratické, mj. Strana islámské obrody. Mise OBSE volby kritizovala ve všech ohledech, pozorovací mise států SNS byla mnohem shovívavější.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Prezidentem Tádžické republiky je Emomali Šaripovič RACHMON, Tádžik. Na jaře 1990 byl zvolen poslancem Nejvyššího Sovětu Tádžické SSR a patřil k ortodoxní komunistické většině, která podporovala stranické vedení republiky. V dubnu 1992 spoluorganizoval komunistické protiakce vůči protestním mítinkům islamisticko-demokratické opozice. Po ústupcích vedení republiky opozici na jaře 1992 se vrátil do Kuljabské oblasti, kde se účastnil formování tzv. Národní fronty. V průběhu občanské války byl jedním z polních velitelů kuljabské strany. V listopadu 1992 byl zvolen předsedou Kuljabského oblastního sovětu a po odstoupení předsednictva Nejvyššího sovětu a vlády republiky byl spojenými silami kuljabského a chudžandského klanu zvolen 20. 11. 1992 předsedou Nejvyššího sovětu, který 27. 11. 1992 zrušil funkci prezidenta republiky.

Jako hlava parlamentu a státu dokončil v prosinci 1992 vytlačení opozičních oddílů z Dušanbe a v červnu 1993 zakázal většinu politických stran.

V r. 1994 předložil návrh nové Ústavy, který předpokládal obnovení funkce prezidenta. Dne 6. 11. 1994 v průběhu ústavního referenda a prezidentských voleb porazil jediného protikandidáta - představitele chudžandského klanu A. Abdulladžanova. Do nového parlamentu byla 28. 2. 1995 zvolena převážná většina prorachmonovských sil.

Dne 27. 6. 1997 v Moskvě podepsal s vůdcem Sjednocené tádžické opozice S. A. Nurim Všeobecnou dohodu o nastolení míru a národní shody v Tádžikistánu.

Ústavní referendum 26. 9. 1999 ustanovilo sedmileté prezidentské období a dvoukomorový parlament.

V listopadu1999 byl opětovně zvolen prezidentem Tádžické republiky. V listopadu 2006 byl zvolen znovu.

Podle Ústavy Tádžikistánu vykovává prezident následující pravomoci (viz čl. 64, 69 - 71 Ústavy):

  1. je hlavou státu a výkonné moci (vlády)
  2. je garantem Ústavy a zákonů, práv a svobod člověka a občana, národní nezávislosti, jednoty a územní celistvosti státu, koordinace činnosti státních orgánů a plnění mezinárodních smluv
  3. určuje hlavní směry vnitřní a zahraniční politiky země
  4. zastupuje Tádžikistán uvnitř i naveanek
  5. vytváří a ruší ministerstva a státní výbory
  6. jmenuje a osvobozuje (rozuměj odvolává) předsedu vlády ostatní členy vlády
  7. jmenuje a osvobozuje předsedy Hornobadachšánské autonomní oblasti, oblastí, města Dušanbe, měst a okresů
  8. mění nebo pozastavuje platnost aktů orgánů výkonné moci v případě jejich rozporu s Ústavou nebo zákony
  9. jmenuje a osvobozuje předsedu Národní banky, jeho zástupce
  10. navrhuje Mažlisu Milli návrhy na volbu o odvolání předsedy, místopředsedy a soudců Ústavního soudu, Nejvyšího soudu, Nejvyššího hospodářského soudu
  11. se souhlasem Mažlisi Milli jmenuje a osvobozuje Generálního prokurátora a jeho zástupce
  12. vytváří výkonný aparát prezidenta
  13. vytváří Radu bezpečnosti a předsedá jí
  14. vytváří Radu spravedlnosti
  15. na návrh Rady spravedlnosti jmenuje a osvobozuje soudce vojenského soudu, soudů Hornobadachšánské autonomní oblasti, oblastí, města Dušanbe, měst a okresů, hospodářských soudů Hornobadachšánské oblasti, oblastí, města Dušanbe
  16. vyhlašuje referendum, volby do Mažlisi Milli a Mažlisi Namojandagon, v místí zastupitelské orgány
  17. podepisuje zákony
  18. vytváří měnovou soustavu a informuje o tom Mažlisi Milli a Mažlisi Namojandagon
  19. disponuje rezervním fondem
  20. řídí realizaci zahraniční politiky, podepisuje mezinárodní smlouvy a předkládá je k schválení Mažlisi Namojandagon
  21. jmenuje a osvobozuje hlavy diplomatických misí v zahraničí a zástupce republiky v mezinárodních organizacích
  22. přijímá pověřovací listiny hlav diplomatických misí druhých států
  23. je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a osvobozuje velitele druhů vojsk
  24. vyhlašuje válečný stav a předkládá ke schválení společnému zasedání Mažlisi Milli a Mažlisi Namojandagon
  25. používá ozbrojené síly Tádžikistánu v zahraničí
  26. vyhlašuje vyjímečný stav na celém území republiky nebo v jednotlivých částech země a neprodleně předkládá ke schválení společnému zasedání Mažlisi Milli a Mažlisi Namojandagon a oznamuje tuto skutečnost v OSN
  27. řeší otázky občanství
  28. poskytuje politický azyl
  29. uděluje milost
  30. jmenuje do vyšších vojenských hodností, diplomatickcýh hodností, zvláštních fukcí a hodností
  31. vyznamenává občany státními vyznamenáními, uděluje státní ceny a čestné hodnosti Tádžikistánu
  32. vykonává další pravomoci podle přiznané mu Ústavou nebo zákony.

    V případech uvedených v bodech 6., 7., schválení Mažlisi Milli a Mažlisi Namojandagon, v případech uvedených v bodech 9., 20. potřebuje schválení Mažlisu Namajodagon.Vzorem zde byly nepochybně pravomoci uzbeckého prezidenta.


2.3. Složení vlády

Výkonnou moc v zemi vykonává vláda jmenovaná prezidentem.

Složení vlády v září 2012 bylo následující:

  1. OQILOV Oqil - předseda vlády
  2. DAVLATOV Matlubkhon - vedoucí sekretariátu předsedy vlády
  3. ALIMARDON Murodali - první místopředseda vlády
  4. QURBANOVA Ruqiya - místopředsedklyně vlády
  5. KHAYRULLOEV Sherali , Col. Gen. - ministr obrany
  6. RAHIMOV Ramazon - ministr vnitra
  7. BOBOJEV Gulomdzon - ministr pro státní příjmy a poplatky
  8. SALIMOV Nusratullo - ministr zdravotnictví
  9. ZARIFI Chamrochon - ministr zahraničních věcí
  10. ASROROFO Mirzošochruch - ministr kultury
  11. YOQUBZOD Saidi - ministr vodního hospodářství a meliorací
  12. SAIDOV Nuriddin - ministr školství
  13. GULOV Sherali - ministr energetiky a průmyslu
  14. ZUHUROV Beg - ministr spojů
  15. QOSIMOV Qosim - ministr zemědělství a ochrany přírody
  16. HAKIMOV Nizom - ministr dopravy
  17. MAHMADAMINOV Mahmadamin- ministr práce a sociální ochrany obyvatelstva
  18. NAJMUDDINOV Safarali - ministr financí
  19. RAHIMZODA Sharif - ministr ekonomického rozvoje a obchodu
  20. MENGLIEV Rustam - ministr spravedlnosti