Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Zahraničně-politická orientace

Zahraniční politika Tádžikistánu je formována tradičními vztahy se zeměmi bývalého Sovětského svazu, zvláště se pak dotýká Íránu a Afghanistánu. Koncem dvacátého století se prohloubila spolupráce se Spojenými státy, Tureckem a Pákistánem. První ambasádu otevřela země v roce 1995 právě v Turecku. Strategické zájmy světových hráčů a čerpání zahraniční ekonomické pomoci do značné míry formují Tádžickou zahraniční politiku.

Vztahy se sousedními státy

Tádžikistán – Uzbekistán

Vztahy jsou nadále velmi špatné. Mezi oběma sousedními státy zůstává přísný vízový režim, neexistuje žádné přímé letecké, železniční ani autobusové spojení. Uzbecko-tádžická hranice na některých místech zůstává zaminovaná. Přestože délka státní hranice činí 1161 kilometrů, zredukoval Uzbekistán počet legálních hraničních přechodů na 3 (tj. každých 400 kilometrů). I tak hranice zejí prázdnotou. Pokud se nepočítají dodávky uzbeckého plynu do Tádžikistánu, snížil se vzájemný obchodní obrat na historické minimum. Pokračuje verbální konflikt kvůli výstavbě vodní elektrárny Rogun, která by mohla zajistit Tádžikistánu dostatek elektrické energie pro průmysl, obyvatelstvo a export.

Poté, co Tádžikistán v 1. polovině roku 2012 otevřeně nazval přístup Uzbekistánu ekonomickou blokádou, snažil se být ve vztahu k Uzbekistánu vstřícný. V případě výstavby přehrady Rogun čeká na výsledky studií Světové banky. Uzbekistán si je ale vědom své geopolitické síly a svůj dlouhodobý přístup k Tádžikistánu ani ve 2. pololetí roku 2012 nezměnil. 19. října se v Tádžikistánu konalo jubilejní 10. zasedání Rady šéfů obchodně-průmyslových komor zemí SNS. Uzbekistán jej ale ignoroval. Tádžikistán nebyl schopen se s Uzbekistánem domluvit na nové smlouvě o dodávkách zemního plynu v roce 2013. V roce 2012 platil Tádžikistán za plyn historicky nejvyšší cenu 300,- USD za tisíc metrů kubických. Dodávky plynu skončily 31.12.2012 v 18.00 hodin a zatím nebyly obnoveny. V roce 2012 odebral Tádžikistán od Uzbekistánu 132,4 milionu metrů krychlových plynu, nasmlouváno však bylo 145 mil. metrů krychlových.

Na jihu Uzbekistánu Surchandarjinský oblastní soud počátkem listopadu 2012 odsoudil 3 uzbecké ženy na 14 let vězení za spolupráci s tajnými službami Tádžikistánu. Podle soudního spisu dostávaly materiální vybavení za to, že Tádžikistánu předávaly svědectví o vojenských částech, objektech orgánů bezpečnosti a právo hájících struktur Uzbekistánu.

Tádžikistán – Afghánistán

Tádžikistán má dobré politické vztahy s Afghánistánem. Z regionu je jeho nejaktivnějším zastáncem. Přestože sám má nedostatek elektrické energie, buduje v rámci projektu CASA-1000 vysokonapěťové vedení do Afghánistánu. Věří, že v budoucnu bude moci Afghánistán obsluhovat. I ve 2. pololetí pokračovala rekonstrukce infrastruktury na hraničních přechodech a byly otevřeny dva nové.

Tádžikistán – Čína

Po červnové návštěvě prezidenta Rachmona v Číně vzájemné vztahy rostou. Obě země se domluvily na výstavbě cementárny v Tádžikistánu v provincii Chatlon v hodnotě přes 600 milionů USD. Předpokládá se, že cementárna bude uvedena do provozu koncem roku 2013. Zpočátku bude produkovat milion tun cementu ročně a postupně její kapacita vzroste až na tři miliony tun. Cementárna bude zaměstnávat 5 tisíc lidí.

Čína v Tádžikistánu buduje silnice, tunely a další infrastrukturu. Tádžikistán je čím dál víc zaplaven levným čínským zbožím.

Ministr vnitra Tádžikistánu Ramadan Rachimov se 25. listopadu 2012 vydal na pracovní návštěvu Číny. Spolu s ním do Číny cestovali mj. šéf dopravní policie Mahmadsaid Saidov a šéf tádžické národní centrály interpolu Džamšed Mašrabov.

Tádžikistán – Kyrgyzstán

Vztahy mezi oběma zeměmi jsou relativně dobré, přesto jsou zatíženy nejasností ve vymezení státních hranic mezi nimi.

Dne 26. listopadu 2012 se uskutečnila návštěva tádžického ministra zahraničních věcí Hamrokhona Zarifiho v Kyrgyzstánu. Hlavním cílem bylo pokročit v diskusích kolem sporné 430 kilometrů dlouhé tádžicko-kyrgyzské státní hranice, zejména mezi tádžickým okresem Isfara a kyrgyzskou oblastí Batken. Se svým kyrgyzským partnerem diskutoval ale také Afghánistán, spolupráci v energetice, dopravě a kultuře. Jednání pokračovalo ve dnech 11. a 12. prosince 2012 v Tádžikistánu, kdy se společná kyrgyzsko-tádžická skupina sestávající z 35 expertů snažila shodnout na přesném vymezení některých sporných částí státní hranice a také na společné spolupráci v oblasti hranic. Setkání bylo financováno z prostředků EU a UNDP v rámci programu BOMCA.

Vztahy s mocnostmi

Tádžikistán – Rusko

Vzájemné kontakty jsou velmi intenzivní, i když ne příliš dobré. Obě strany jsou si vědomy, že mají na území druhé země své zájmy, které se snaží maximálně hájit.

Rusko nadále operuje v Tádžikistánu tři vojenské základny, na kterých je celkem 7,5 tisíc vojáků, což je druhá největší vojenská přítomnost Ruska v zahraničí (největší je černomořská flotila v ukrajinském Sevastopolu s 13 tisíci vojáky). Rusko uzavřelo smlouva s Tádžikistánem o bezplatném nájmu 3 vojenských základen na 10 let v roce 2004, a proto ve 2. pololetí probíhala intenzivní jednání o prodloužení této smlouvy. Rusko tlačilo na Tádžikistán, aby smlouvu prodloužilo na dalších 49 let, a to bezplatně. Tádžikistán naopak nastoloval řadu podmínek, včetně nájemného 250 milionů USD ročně.

Ministři obrany Tádžikistánu a Ruska 5. října 2012 podepsali dohodu o podmínkách zachování ruské vojenské přítomnosti na základnách v Tádžikistánu. Smlouva se uzavírá na 30 let, nepůjde o pronájem ale o přenechání bezplatného užívání s tím, že ruské síly mají podobný statut jako diplomatické mise cizích států, to znamená, že například veškeré dodávky zboží nutného pro základnu, včetně benzínu a jiného paliva, budou osvobozeny od dovozního cla a DPH. Ruská divize nacházející se v Tádžikistánu je ještě z dob Sovětského svazu nazývána 201. motorizovanou divizí.

Mezi Tádžikistánem a Ruskem byla také podepsána dohoda o společném boji proti drogám, podle které Rusko vyčlení pro Tádžikistán 5 milionů USD. Další podepsané dohody zaručují Tádžikistánu dodávky moderní ruské vojenské techniky a školení a také dodávky paliv (do 1 milionu tun ročně bez cla). Dále byla dohodnuta výstavba řady malých a středních vodních elektráren. Obě země se také domluvily na zjednodušení podmínek registrace pobytu tádžických migrantů v Rusku, od nynějška budou mít Tádžici na registrace ne 3 ale 15 dnů a pracovní povolení jim bude vydáváno ne na jeden ale na tři roky. Rusko se snaží neztratit v Tádžikistánu vliv.

Jen o několik dnů později 9. října, Rusko (je členem WTO teprve od 22.8.2012) zablokovalo v Ženevě, údajně z procedurálních důvodů, přístup Tádžikistánu do této organizace. Můžeme jen spekulovat, co bylo skutečným důvodem, v každém případě dokázalo, že má na Tádžikistán značnou páku.

Chudoba a nedostatek pracovních příležitostí v Tádžikistánu mají za následek skutečnost, že každý třetí dospělý Tádžik dnes pracuje v Rusku. Tito pracovní migranti se nyní obávají o další osud. Mnozí Tádžici pracující v Rusku tvrdí, že Rusko se jim začíná za politiku prezidenta Rachmona „mstít“. Nedávno například ruští poslanci schválili zákon o povinnosti pracovních migrantů znát ruský jazyk v případě, že pracují v oblasti obchodu nebo bytových nebo komunálních služeb. Znalost musí být přitom dokázána buď vysvědčením z ruštiny z minimálně posledního ročníku základní školy v Tádžikistánu (či jiného státu bývalého Sovětského svazu) vydaného do 1. září 1991 anebo příslušným dokladem o znalosti ruštiny vydaného v Rusku. Problém tak mají prakticky všichni Tádžici mladší 35 let, přičemž mnozí rusky mluví jen velmi špatně nebo vůbec. Přitom počet Tádžiků pracujících v Rusku se odhaduje na cca 1,5 milionu (z toho minimálně polovina je mladších 35 let).

Rusko také oznámilo, že od roku 2015 již nebude pouštět na své území cizince na občanský průkaz, ale pouze na cestovní pas. Také tento nový požadavek vyvolává u mnohých Tádžiků, kteří v Rusku pobývají na občanský průkaz, nevoli, neboť obstarání si dokladu si mnozí spojují s byrokratickými obstrukcemi, finančními náklady a (v minulosti obvyklým) nedostatkem pasů (což vedlo ke korupci úředníků vydávajících pasy).

Koncem roku ruský Gazprom oznámil, že pokračuje ve vrtání vrtu v tádžické lokalitě Sarikamiš a že již dosáhl hloubky 5.360 metrů. Gazprom předpokládá, že o kilometr hlouběji se nachází cca 18 miliard metrů krychlových zemního plynu a 17 milionů tun ropy. Až dosud musí Tádžikistán ropu a zemní plyn dovážet, pokud by se podařilo najít je v Tádžikistánu, znamenalo by to významnou změnu pro tádžickou ekonomiku i politiku.

Tádžikistán – USA

Svůj vliv v Tádžikistánu se nadále snaží posilovat i USA.

5. července 2012 přijal prezident Emomali Rachmon delegaci amerického Kongresu vedenou Denem Burtonem. Po přijetí bylo zveřejněno, že USA budou pokračovat v poskytování technické pomoci obranným a bezpečnostním strukturám Tádžikistánu, zejména pohraničníkům a orgánům věnujícím se boji proti drogám. Po odchodu koaličních vojsk z Afghánistánu bude tato pomoc ještě dále navýšena. USA také potvrdily, že podporují vstup Tádžikistánu do WTO. Po návratu do USA se D. Burton nechal slyšet, že USA uvažují, že po uzavření vojenské základny Manas v Kyrgyzstánu a odchodu jednotek USA z Afghánistánu, by mohla být zřízena americká vojenská základna právě v Tádžikistánu.

V září 2012 v Tádžikistánu nastoupila nová velvyslankyně USA Susan Elliott, která se nechala slyšet, že dohoda mezi Tádžikistánem a Ruskem o prodloužení ruské vojenské přítomnosti v Tádžikistánu do roku 2042 Washingtonu nevadí a že USA neuvažují o Tádžikistánu jako o náhradě za základnu Manás v Kyrgyzstánu. USA budou nadále různými projekty podporovat Tádžikistán. Od roku 1992 jen ZÚ USA v Dušanbe vyplatil tádžické straně přes 984 milionů USD. Velvyslankyně zároveň oznámila, že s protidrogovým centrem Tádžikistánu podepsala dohodu, podle které USA vloží do boje proti drogám v Tádžikistánu dalších 9,5 milionu USD, další milion půjde na protidrogovou iniciativu CACI (Central Asia Counternarcotics Initiative).

Dne 21. října 2012 již potřetí přicestoval do Tádžikistánu šéf amerického vojenského dopravního velitelství (US TRANSCOM) generál William M. Fraser III. Jednání byla zaměřena na rozšíření vojenské a technické spolupráce a trénink personálu pro ostrahu tádžických hranic. Diskutována byla situace v Afghánistánu a zajištění afghánsko-tádžické hranice.

8. listopadu byly slavnostně otevřeny dva nové hraniční přechody Okmazar a Sayod mezi Tádžikistánem a Afghánistánem v tádžickém okrese Hamadoni. Na jejich výstavbu vyčlenily USA 4,1 milionu USD. Výstavba trvala dva roky a zahrnovala nejen samotný hraniční post, ale také jídelnu, ředitelství, obydlí pro rodiny pohraničníků, technické zařízení a zařízení pro ubytování a cvičení psů.

Dne 14. listopadu 2012 navštívil Tádžikistán velitel centrálního velitelství pro speciální operace (SOCCENT) generálmajor Ken Tovo. Cílem návštěvy bylo projednání spolupráce s tádžickými speciálními silami.

12. prosince 2012 navštívila Tádžikistán americká delegace vedená koordinátorem pro pomoc USA Evropě a Eurasii Danem Rosenblumem. Hlavním tématem jednání byla spolupráce v oblasti proti drogám.

Tádžikistán – Čína

viz kapitola Vztahy se sousedy

Vztahy s Evropou

Evropa má nadále o Tádžikistán zájem. Je si vědoma jeho zranitelnosti a významu po odchodu koaličních vojsk z Afghánistánu. Ve 2. pololetí se do Tádžikistánu vydaly z Evropy  delegace z různých evropských zemí, včetně ČR.

Ve dnech 15.-19. července 2012 navštívila Tádžikistán delegace Evropského parlamentu v čele s Struanem Stevensonem. Byla přijata prezidentem Rachmonem, řadou ministrů a představitelů dalších státních orgánů a také elektrárnu Nurek a staveniště elektrárny Rogun. Skotského europoslance S. Stevense považuje Tádžikistán za významnou osobnost v Evropě, která pomáhá v šíření dobrého jména Tádžikistánu v Evropě. Tádžikistán již navštívil několikrát.

18. července uskutečnil jednodenní návštěvu Tádžikistánu francouzský ministr obrany Jean-Yves le Drian. Francie má od roku 2001 malou vojenskou základnu přímo na letišti v Dušanbe. Do Tádžikistánu přicestoval ministr Drian z Uzbekistánu, kde byl přijat prezidentem Karimovem, v Tádžikistánu jej ale prezident nepřijal a jednal s ministrem obrany Šerali Hayrulloevem.

Ve dnech 21.-23. července 2012 pobývala na své první návštěvě Patricia Flor, zvláštní představitelka EU pro Střední Asii, která byla do této funkce jmenovaná k 1. červenci 2012. Přijal ji prezident Rachmon a další vysocí představitelé státu.

Koncem srpna přicestoval do Tádžikistánu německý ministr pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Dirk Niebel. Diskutována byla spolupráce v oblasti energetiky, dopravy a komunikací a také Afghánistán. Tádžikistán má eminentní zájem o německé technologie v oblasti důlního průmyslu, lehkého průmyslu, potravinářství, zdravotnictví, vzdělávání a také o německé turisty.

Na konci září delegace EU v Tádžikistánu oznámila, že EU poskytne do státního rozpočtu Tádžikistánu částku 6,3 milionu eur v rámci tzv. Human Development Support Program. Částka bude čerpána v období 3 let a bude použita na reformy v oblasti dodávek služeb, financování zdravotnictví, zlepšení penzijního systému a podpory PPP za aktivní účasti organizací občanské společnosti při poskytování sociální péče.

Koncem září se v Rakousku uskutečnilo 4. zasedání tádžicko-rakouské komise pro ekonomickou spolupráci. Tádžickou delegaci vedl náměstek ministra pro ekonomický rozvoj a obchod Saidrahmon Nazriyev. Diskutována byla spolupráce v oblasti energetiky, průmyslu, zemědělství a cestovního ruchu. Podle tádžického statistického úřadu dosáhnul vzájemný obchodní obrat mezi Tádžikistánem a Rakouskem za období leden až srpen 2012 2,7 milionu USD, prakticky se jedná o export z Rakouska do Tádžikistánu.

V Tádžikistánu se dlouhodobě realizuje řada evropských projektů, a to zejména v rámci programu předcházení katastrof (DEPECHO).

23. října se tádžický prezident Emomali Rachmon vypravil na oficiální návštěvu Finska. 24. října 2012 navštívila Tádžikistán delegace švédské armády vedená Carlem Paranaquem. Kromě jednání s tádžickými představiteli navštívila také ruskou vojenskou základnu.

Ve dnech 15.-16. listopadu pobývala v Tádžikistánu mise 18 rakouských podnikatelů zastupujících například firmy Andritz Hydro, Engel Austria, Kapsch TrafficCom, Schrack Secone, AVK a další. O 10 dnů později naopak tádžický ministr energetiky a průmyslu Gul Šerali jednal ve Vídni. Mimo jiné se setkal s generálním ředitelem UNIDO, které přislíbilo Tádžikistánu 1 milion USD na rozvoj produkce suchých plodů.

Dne 27. listopadu 2012 se v hlavním městě Kyrgyzstánu uskutečnila ministeriáda 28. listopadu pobývala v Tádžikistánu německá delegace vedená vrchním ředitelem německého federálního ministerstva pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Andreasem Gisem. Německo přislíbilo Tádžikistánu pokračovat v podpoře sektorů zdravotnictví, mikrofinancování a energetice a také ve vzdělávání, ekologii a inovačním rozvoji. Německá technická a finanční pomoc Tádžikistánu do roku 2011 dosáhla již výše 170 milionů eur.

29. listopadu 2012 přicestovala na svou historicky první návštěvu Tádžikistánu vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashton. S prezidentem Rachmonem strávila hodně času a diskutovala řadu otázek. Podepsala s ním také dohodu o rozvojové pomoci EU v oblasti zemědělství (ECTAP) v hodnotě 16 milionů eur.

20. prosince 2012 bylo oznámeno, že EU začíná v Tádžikistánu nový projekt na podporu zdravotnického informačního systému v hodnotě 3,4 milionu eur, který bude po dobu následujících 42 měsíců realizovat firmy experti z Německa, Norska a Tádžikistánu.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Tádžikistán je členem následujcích mezinárodních organizací:

- Organizace spojených národů (OSN)
- Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)
- Mezinárodní veterinářská asociace
- Organizace islámské konference (OIK)
- Organizace OSN pro vzdělávání vědu a kulturu (UNESCO)
- Islámská organizace pro vzdělávání, vědu a kuturu (ICECKO)
- Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD)
- Mezinárodní měnový fond (MMF)
- Mezinárodní finanční korporace
- Mezinárodní asociace rozvoje
- Mezinárodní asociace pro záruky investic
- Světový meteorologická organizace
- Mezinárodní organizace pro civilní letectví
- Mezinárodní organizace práce (MOP)
- Světový zdravotnická organizace (WHO)
- Organizace OSN pro průmysl a rozvoj (UNIDO)
- Mezinárodní fond zemědělského rozvoje (IFAD)
- Světová organizace duševního vlastnictví (WOIC)
- Mezinárodní svaz elektrospojení
- Světový svaz archívů
- Světová poštovní unie
- Intersputnik
- Mezinárodní organizace pro migraci
- Ekonomická komise Evropy
- Mezinárodní organizace pro silniční dopravu
- Organizace OSN pro zemědělství a výživu (FAO)
- Islámská rozvojová banka
- Mezinárodní obchodní komora
- Světová federace obchodních komor
- islámská obchodní a průmyslová komora
- Společenství nezávislých států (SNS)
- Šanghajská organizace spolupráce (ŠOS)
- Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB)
- Euroasijské hospodářské společenství
- Středoasijské ekonomické společenství (SES)

Tádžikistán v r. 2012 úspěšně dokončil jednání, vedená od r. 2001, o vstupu do WTO. 

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Tádžikistán uznalo celkem 120 zemí. S 93 státy navázal Tádžikistán diplomatické styky, s 80 obchodní vztahy.

Tádžikistán spolupracuje s Evropskou komisí EU. Cílem spolupráce je přejít od dřívějšího poskytování humanitární pomoci na ekonomickou spolupráci. Nejbližším úkolem je obnovit program technické pomoci TACIS.

Největší význam pro mezinárodní společenství má účast Tádžikistánu jako státu hraničícímu s Afghánistánem, kde navíc žije silná tádžická menšina, na úseku boje proti pašování narkotik. Spolupracuje s EU a UNODC. Tádžikistán se dále účastní jednotlivých mezinárodních programů v boji proti pašování drog, zejména BOMCA/CADAP, CARICC, DDD a dalších. Spolupracuje i s jednotlivými zeměmi Francie, Írán, Itálie, Německo, Pákistán, Turecko, USA, Rusko.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Ve vztahu k Tádžikistánu neproběhla sukcese do žádné smlouvy po bývalém SSSR. V současné době jsou mezi ČR a Tádžikistánem platné tyto dohody:

1)  Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Tádžikistán o podpoře a vzájemné ochraně investic, opravená nótami ze dne 18.7.1994 a 17.2.1995, Praha , 11.2.1994, č. 48/1996 Sb.

2)  Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem vnějších ekonomických vztahů Republiky Tádžikistán, Praha , 11.2.1994, č. 83/1994 Sb.

3)  Smlouva mezi Českou republikou a Tádžickou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, Dušanbe , 7.11.2006, č. 89/2007 Sb.m.s.