Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Zahraniční obchod země

Zahraniční obchod Tádžikistánu je v podstatě založen na vývozu hliníku a bavlny. Ostatní komodity jsou nevýznamné. Dováží se naopak téměř všechno.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka


Zahraniční obchod Tádžikistánu (mil. USD)

rokVývozDovozSaldoobrat
2002 736,9 720,5 +16,4 1 457,4
2003 797,2 880,8 - 83,6 1 678,0
2004 914,9 1191,3 -276,4 2 106,2
2005 908,7 1330, 1 -421,4 2 238,8
2006 1 399,0 1 725,4 - 326,4 3 124,4
2012** 826,6 3 778 -2951,4 4604,6
2013** 1 163 4 121 -2958 5284

Zdroj: Goskomstat Tádžikistán, ** The CIA World Factbook

 

Z tabulky je zřejmé, že v poslední době vykazuje zahraniční obchod Tádžikistánu trvale záporné saldo.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Exportními partnery jsou dle posledního známého odhadu z roku 2012 Turecko 40,7%, Rusko 10,6%, Írán 9,9%, Afghanistán 8,7%, Čína 7,4%, Kazachstán 7,4%, Švýcarsko 6,6%.

Importními partnery potom jsou Rusko 22%, Kazachstán 15,2%, Čína 14,5%, Litva 4,7%, Kyrgystán 4,4%, Turecko 4,4%, Írán 4.3%, opět  dle posledního známého odhadu z roku 2012.

6.3. Komoditní struktura

Exportními komoditami jsou hliník, elektrická energie, bavlna, ovoce, rostliný ruk a textil. Importními komoditami jsou ropné výrobky, oxidy hliníku, stroje a potraviny.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Celní systém

V roce 2002 vstoupil v platnost novelizovaný Celní kodex a zákon O celních tarifech. O sazbách jednotlivých cel však rozhoduje vláda. V rámci stimulace exportu z Tádžikistánu a jeho podpory byla až na výjimky zrušena vývozní cla (výjimky se týkají bavlny a hliníku). Upravená legislativa sleduje zvýšenou ochranu vlastních výrobců proti dovozům cestou sjednocení dovozních cel směrem nahoru, radikální dočasné zvýšení cel se uvažuje v případě akutního ohrožení domácích výrobců (tabákových výrobků, předmětů z drahých kamenů apod.). Cla jsou podobně jako v sousedním Uzbekistánu podle zákona dělena na dovozní, sezónní, speciální, antidumpingová, kompenzační a zvláštní.

Podniky vyvážející produkci do zemí SNS jsou osvobozeny od spotřební daně a DPH (pokud to ovšem není v rozporu s mezinárodními dohodami). Úlevy se nevztahují na exportéry barevných a drahých kovů a bavlny.

Sezónní cla jsou určena pro operativní regulování vývozu a dovozu zboží a jejich platnost nesmí převyšovat 6 měsíců.

Antidumpingová cla se uvalují v případech dovozů za cenu nižší než reálná hodnota tohoto zboží v zemi exportéra v okamžiku dovozu, pokud takový dovoz vede k materiálnímu poškození tádžických výrobců podobného zboží nebo hrozí takové poškození či by takový dovoz bránil zahájení nebo rozšíření výroby podobného zboží v TJ. U vývozu se toto clo uvaluje ve výše uvedených případech a kromě toho tehdy, je-li ohroženo vytváření normálních podmínek konkurence mezi tádžickými výrobci.

Kompenzační cla se uvalují v případě dovozů zboží, jehož výroba nebo vývoz byly přímo či nepřímo subvencovány, pokud takový dovoz poškozuje nebo hrozí poškodit tádžické výrobce podobného zboží nebo vytváří překážky pro zahájení nebo rozšíření výroby podobného zboží v Tádžikistánu. Podobným způsobem může být aplikováno kompenzační clo i na vývozy z Tádžikistánu.

Na zboží jako např. tabák, lihoviny, ropné výrobky a automobily je uplatňována spotřební daň. Na zboží tohoto druhu dovážené do Uzbekistánu z Kazachstánu a Kyrgyzstánu uvalil Uzbekistán, pro ochranu vnitřního trhu ještě značně vyšší spotřební daň. Tádžikistán v takovém případě přijímá reciproční opatření. Podobné postupy, které mají ochraňovat vlastní trhy uplatňují vůči sobě země středoasijského regionu pravidelně.

Pro celní odbavení dováženého zboží je nutno celním orgánům předložit následující dokumenty:

  • Smlouva, kontrakt
  • Certifikát konformity
  • Certifikát původu zboží
  • Nákladní celní deklarace.
  • Přepravní a doprovodné dokumenty (invoice)
  • Fytosanitární nebo veterinární certifikát (pokud je třeba).
  • Licence (pokud je třeba vzhledem k charakteru zboží).
  • Povolení zplnomocněných orgánů (pokud je nutno vzhledem k charakteru zboží).

6.5. Ochrana domácího trhu

Dovoz zboží není množstevně omezován, existuje však seznam zboží, jehož dovoz podléhá prověření Ministerstva ekonomiky a obchodu. Seznam zahrnuje zboží jako nákladní automobily, ropu a ropné produkty, hnojiva, pšenice, mouku, rýži, čaj, cukr a rostlinný olej.

Schválení vládou podléhá rovněž dovoz zemního plynu a elektrické energie. Vládou kontrolován je dovoz uranu a jiných radioaktivních látek, narkotik a psychotropních látek, zbraní a munice.

6.6. Zóny volného obchodu

Podle zákona „O zahraničních investicích v Tádžické republice“ mohou být využívány pro podnikání svobodné ekonomické zóny, avšak zákon "O volných ekonomických zónách" stále nebyl přijat. Zóny volného obchodu v Tádžikistánu nebyly dosud zřízeny.

Vytvoření jednotného ekonomického prostoru do roku 2002 bylo cílem programu Středoasijského ekonomického společenství, jehož členy jsou Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán. Etapami tohoto programu jsou: zóny svobodného obchodu - celní unie - platební a měnová unie - společný trh. Skutečná realizace uvedených záměrů se však stále odsouvá zejména proto, že ve vztazích mezi státy regionu jsou často přijímána jednostranná ochranářská opatření, namířená proti vývozům sousedů.