Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Zahraniční obchod země

Zahraniční obchod Tádžikistánu je v podstatě založen na vývozu pracovní síly, hliníku, bavlny, zlata, sušeného ovoce. V dovozu je stát závislý především na energetických surovinách, pohoných hmotách a potravinách.

Obrat zahraničního obchodu v r. 2012 dosáhl 5,138 mld. USD (nárůst o 15,1 %), ale při rekordním negativním saldu ve výši 2,4 mld. USD. Export dosáhl 1,3 mld. USD (růst o 8,1 %) a import 3,7 mld. USD (růst o 17,8 %). Proto také tajemství kladného hospodářského výsledku státu bylo založeno na remitendách přes 3 mld. USD od Tádžiků, pracujících v Rusku.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka


Zahraniční obchod Tádžikistánu (mil. USD)

RokVývozDovozSaldoObrat
2004 915 1191 -276 2106
2005 909 1330 -421 2239
2006 1399 1725 -326 3124
2007 1468 2547 -1079 4105
2008 1468 3273 -1864 4682

Zdroj: Goskomstat Tádžikistánu (Pozn.: Novější data k 1.1:2013 Goskomstat nepublikoval)

Z tabulky je zřejmé, že v poslední době vykazuje zahraniční obchod Tádžikistánu trvale záporné prohlubující se saldo.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Pokud jde o obchodní bilanci Tádžikistánu v roce 2008 se zeměmi SNS, tak ta činila 2 064 milionů USD (Goskomstat TJ, 2008) a došlo tak oproti roku 2007 k nárůstu o 13%. Saldo je ovšem vysoce záporné, činí -1 608 milionů USD.
Co se týče zemí EU, tak zde obrat činil 994 milionů USD, t.j. nárůst ve srovnání s rokem 2007 o 6%. Zde je naopak tádžické saldo vysoce aktivní ve výši 192 milionů USD.

V absolutním měřítku jsou dlohodobě největšími obchodními partnery Nizozemsko, Rusko, Uzebkistán, Čína a Kazachstán. Co se týče zemí EU tak za Nizozemskem s odstupem následuje Itálie, Rumunsko a Lotyšsko.

Největší vývoz zaznamenává Tádžikistán do Nizozemska v hodnotě 530,1 milionů USD (Goskomstat TJ, 2008), což představuje zmezirořní snížení oproti roku 2007 o 7,1%. S odstupem pak vyváží do Litvy, Polska a Velké Británie.

Největší dovoz přichází do Tádžikistánu z Ruska s hodnotou 1 047 milionů USD (Goskomstat TJ, 2008), což představovalo ve srovnání s rokem 2007 nárůst o necelých 29%. Následuje Kazachstán a na třetím místě se dlouhodbě drží dovoz z Uzbekistánu.

Největší vývozní artikl Tádžikistánu představuje hliník, který se podílí na celkovém tádžickém exportu téměř ze 75%.
Druhým největším vývozním artiklem je bavlna. Třetím artiklem je elektrická energie.

Největším dovozním artiklem v Tádžikistánu je bauxit, následuje dovoz zemního plynu a na třetím místě je import ropných produktů.

6.3. Komoditní struktura

Co se týče komoditní struktury zahraničního obchodu, tak 62,9 % exportu představují barevné kovy, především hliník. Druhou největší exportní položkou je bavlna a textilní výrobky s 20,7 % podílu na exportu. V dovozu převládají energetické suroviny - zemní plyn z Uzbekistánu a pohonné hmoty z Ruska, odkud je spolu s Kazachstánem zajištěn i převážný objem dodávek potravin. Převážnou většinu spotřebního zboží a elektroniky tvoří levný sortiment z Číny.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Celní systém

V roce 2002 vstoupil v platnost novelizovaný Celní kodex a zákon O celních tarifech. O sazbách jednotlivých cel však rozhoduje vláda. V rámci stimulace exportu z Tádžikistánu a jeho podpory byla až na výjimky zrušena vývozní cla (výjimky se týkají bavlny a hliníku). Upravená legislativa sleduje zvýšenou ochranu vlastních výrobců proti dovozům cestou sjednocení dovozních cel směrem nahoru, radikální dočasné zvýšení cel se uvažuje v případě akutního ohrožení domácích výrobců (tabákových výrobků, předmětů z drahých kamenů apod.). Cla jsou podobně jako v sousedním Uzbekistánu podle zákona dělena na dovozní, sezónní, speciální, antidumpingová, kompenzační a zvláštní.

Podniky vyvážející produkci do zemí SNS jsou osvobozeny od spotřební daně a DPH (pokud to ovšem není v rozporu s mezinárodními dohodami). Úlevy se nevztahují na exportéry barevných a drahých kovů a bavlny.

Sezónní cla jsou určena pro operativní regulování vývozu a dovozu zboží a jejich platnost nesmí převyšovat 6 měsíců.

Antidumpingová cla se uvalují v případech dovozů za cenu nižší než reálná hodnota tohoto zboží v zemi exportéra v okamžiku dovozu, pokud takový dovoz vede k materiálnímu poškození tádžických výrobců podobného zboží nebo hrozí takové poškození či by takový dovoz bránil zahájení nebo rozšíření výroby podobného zboží v TJ. U vývozu se toto clo uvaluje ve výše uvedených případech a kromě toho tehdy, je-li ohroženo vytváření normálních podmínek konkurence mezi tádžickými výrobci.

Kompenzační cla se uvalují v případě dovozů zboží, jehož výroba nebo vývoz byly přímo či nepřímo subvencovány, pokud takový dovoz poškozuje nebo hrozí poškodit tádžické výrobce podobného zboží nebo vytváří překážky pro zahájení nebo rozšíření výroby podobného zboží v Tádžikistánu. Podobným způsobem může být aplikováno kompenzační clo i na vývozy z Tádžikistánu.

Na zboží jako např. tabák, lihoviny, ropné výrobky a automobily je uplatňována spotřební daň. Na zboží tohoto druhu dovážené do Uzbekistánu z Kazachstánu a Kyrgyzstánu uvalil Uzbekistán, pro ochranu vnitřního trhu ještě značně vyšší spotřební daň. Tádžikistán v takovém případě přijímá reciproční opatření. Podobné postupy, které mají ochraňovat vlastní trhy uplatňují vůči sobě země středoasijského regionu pravidelně.

Pro celní odbavení dováženého zboží je nutno celním orgánům předložit následující dokumenty:

  • Smlouva, kontrakt
  • Certifikát konformity
  • Certifikát původu zboží
  • Nákladní celní deklarace.
  • Přepravní a doprovodné dokumenty (invoice)
  • Fytosanitární nebo veterinární certifikát (pokud je třeba).
  • Licence (pokud je třeba vzhledem k charakteru zboží).
  • Povolení zplnomocněných orgánů (pokud je nutno vzhledem k charakteru zboží).

6.5. Ochrana domácího trhu

Dovoz zboží není množstevně omezován, existuje však seznam zboží, jehož dovoz podléhá prověření Ministerstva ekonomiky a obchodu. Seznam zahrnuje zboží jako nákladní automobily, ropu a ropné produkty, hnojiva, pšenice, mouku, rýži, čaj, cukr a rostlinný olej.

Schválení vládou podléhá rovněž dovoz zemního plynu a elektrické energie. Vládou kontrolován je dovoz uranu a jiných radioaktivních látek, narkotik a psychotropních látek, zbraní a munice.

6.6. Zóny volného obchodu

Podle zákona „O zahraničních investicích v Tádžické republice“ mohou být využívány pro podnikání svobodné ekonomické zóny, avšak zákon "O volných ekonomických zónách" stále nebyl přijat. Zóny volného obchodu v Tádžikistánu nebyly dosud zřízeny.

Vytvoření jednotného ekonomického prostoru do roku 2002 bylo cílem programu Středoasijského ekonomického společenství, jehož členy jsou Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán. Etapami tohoto programu jsou: zóny svobodného obchodu - celní unie - platební a měnová unie - společný trh. Skutečná realizace uvedených záměrů se však stále odsouvá zejména proto, že ve vztazích mezi státy regionu jsou často přijímána jednostranná ochranářská opatření, namířená proti vývozům sousedů. To platilo i v roce 2005.