Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Finanční a daňový sektor

Odpovědnými orgány státní správy jsou Ministerstvo financí (ministr financí je současně I. místopředsedou vlády) a Státní daňový výbor Republiky Uzbekistán.

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Na zasedání dne 16. listopadu 2012 přijala Legislativní komora Oliy Majlis Uzbekistánu usnesení o státním rozpočtu země pro rok 2013. V rámci rozpočtu se počítá s předpokládaným růstem hrubého domácího produktu (HDP)  8%v roce 2013 , předpokládaným poklesem průmyslové výroby o 8,4%, předpokládaným poklesem zemědělství  o 6% a kapitálových investic o 9,3%. V důsledku realizace  opatření daňově rozpočtové politiky pro rok 2013 bude příjem státního rozpočtu tvořit 21,3% HDP, výdaje - 22,3%  HDP. Deficit státního rozpočtu bude až 1%  HDP.

Daňové a rozpočtové politiky Uzbekistánu jsou zaměřeny na snížení daňové zátěže, zlepšení investičního a podnikatelského prostředí, stimulaci modernizace hospodářství, podporování podnikatelských subjektů, a to zejména malého a soukromého podnikání, zlepšení daňové správy, jakož i zajištění makroekonomické rovnováhy a zlepšení ekonomického postavení obyvatel. Úspěšná realizace opatření daňové politiky umožní snížit daňovou zátěž pro ekonomiku o 0,3% HDP. Jako jedno z opatření na snižování daňové zátěže je nabízeno snížení minimální sazby daně z příjmu pro jednotlivce, v prvním kroku z 9% na 8%, což umožní obyvatelům ušetřit asi 186 miliard soumů. Nehmotný majetek (patenty, licence, software, autorská práva a další) budou vyňaty z daňového základu, který by měl stimulovat k zavádění inovací do podniků.

Oficiální místa vyzdvihují, že státní rozpočet na rok 2013 je sociálně orientovaný a zaměřené na zvýšení příjmů a blahobytu obyvatel, posílení materiálně-technické základny a vybavení vzdělávacích a zdravotních institucí. 59% všech výdajů státního rozpočtu bude směřovat do sociální oblasti. Státní rozpočet vyčlenil finanční prostředky na výstavbu a rekonstrukci tří infekčních nemocnic se 130 lůžky, pět nemocnic se 400 lůžky pro léčbu TBC, stejně jako 54 okresních zdravotnických zařízení pro 5800 návštěvníků a 7.600 pacientů. V rámci projektu Zdraví-3, který je financován díky půjčkám od mezinárodních finančních institucí, se plánuje vybavit 150 okresních nemocnic 96 typy moderní zařízení. Plánuje se také oprava a rekonstrukce 313 obecných škol a 228 akademických lyceí ze zdrojů z mimorozpočtového Fondu na rekonstrukci, opravy a kapitálové vybavení vzdělávacích a zdravotnických zařízení. Přes 1500 vzdělávacích institucí a 700 akademických lycea a vysokch škol bude vybaveno moderními vzdělávacími pomůckami, počítači a vzdělávacími laboratořemi. Je plánováno postavit, opravit a vybavit 54 dětských hudebních a uměleckých škol, stejně jako 137 sportovních hal a 25 dětských sportovních objektů.

Z rozpočetu bude vydáno 2,8 bilionu soumů na finanční podporu ekonomiky, což je o 22% více ve srovnání s schváleným rozpočtem pro rok 2012. Je plánováno přidělit přes 1,4 bilionu soumů k zajištění vody pro zemědělce. Ze státního rozpočtu se zvýší investice o 23% na rekonstrukci zavlažování a zlepšení zásobování vodou do venkovských oblastí a zlepšení vzhledu sídel.

Zdroj: http://www.uzdaily.com/articles-id-20967.htm

Na r. 2012 byl státní rozpočet Uzbekistánu sestaven a zákonodárnou komorou Parlamentu projednán následovně:
HDP                              96653.6 mld UZS
Příjmy                           20393,9 mld UZS, tj. 21,1% HDP
Výdaje                          21360,4 mld UZS  tj. 22,1% HDP
Rozpočtové saldo      -  1,0% HDP.

Do rozpočtu nejsou zahrnuty příjmy plynoucí od Uzbeků pracujících v zahraničí.

 

Státní rozpočet UZ na r. 2006 – 2007

  2006 2007
Příjmy (mld.EUR) 2,759 3,217
Výdaje (mld.EUR) 2,699 3,145
Rozpočtové  saldo (mld.EUR) 0,57 0,72
Příjmy v % HDP 21,6 neuvedeno
Výdaje v % HDP 21,1 neuvedeno
Rozpočtové saldo  % HDP 0,5 1,1

Zdroj:   Ministerstvo financí Uzbekistánu

          

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Údaje o platební bilanci Uzbekistánu jsou tajné. Stejně tak se nezveřejňují údaje o devizových rezervách. Byla však zveřejněna dílčí informace (v projevu prezidenta) o tom, že zlaté a valutové rezervy měly v roce 2007 stoupnout proti roku 2006 o 50%. Reálný odhad zlatých rezerv za rok 2007 se pohyboval okolo 14 měsíčních importů. 

        

        

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Podrobné údaje o stavu zahraniční zadluženosti Uzbekistánu se běžně nezveřejňují.      

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Uzbekistánu se vytvořil klasický dvoustupňový bankovní systém. První stupeň představuje Centrální banka Republiky Uzbekistán. Centrální banka Republiky Uzbekistán působí na základě zákona o Centrální bance Republiky Uzbekistán z 21. prosince 1995 a zákona o Bankách a bankovnictví ze dne 25. dubna 1996. Podle těchto zákonů je odpovědná Senátu Olij Mažlisu. Jejími základními úkoly jsou: provádění peněžně – úvěrové politiky, kontrola emise peněz, organizování jednotného systému plateb, regulace a dozor nad činností komerčních bank, zastupování Uzbekistánu v centrálních bankách jiných států a v mezinárodních finančních a úvěrových institucích. Základní kapitál představuje 2 miliardy UZS. Nejvyšším orgánem Centrální banky je představenstvo, které má 11 členů. Předsedu představenstva, který je zároveň předsedou banky, jmenuje a odvolává na návrh prezidenta Senát Olij Mažlisu, stejně tak jako prvního zástupce a ostatní zástupce. Ostatní členy představenstva jmenuje a odvolává Kengaš Senátu Olij Mažlisu.  Pokud jde o organizační strukturu, tak ta je tvořena ústředním aparátem, který sídlí v Taškentu a oblastními správami, které se nacházejí v sídlech jednotlivých oblastí.

Kursovní politika je prováděna na principu float kursu.

Druhý stupeň tvoří komerční banky. Patří sem ABN AMRO Bank, AK Alokabank, ČOAKB All Žamol Bank, GAKB ASAKA,  RAKB Gallabank, AIKB Ipak Yuli, AKIB Ipotekabank, AKB Kapitalbank, ČOAKB Kredit-Standart, AKB Mikrokreditbank, Narodnyj bank, ČZAKB Parvinabank, AK Pachta Bank, ČOAKB Ravnaq-Bank, Uzbeksko – Germanskij AKB Savdogar, DB Saderat Iran, ČZAKB Samarkand, ČABB Trastbank, ČOAKIB Turkiston, AK Turonbank, ZAO Uzbeksko-Tureckij bank, AKPSB Uzpromstrojbank, ČOAKB Uktambank, ČOAKB Universalbank, AKB Chamkorbank, ČZAKB DAVRBANK, AOZP UzKDB. 

V červenci roku 1995 vznikla Asociace bank Uzbekistánu jako zájmová organizace komerčních bank. Jde o nestátní a nekomerční organizaci. Jejím hlavním cílem je, aby uzbecké komerční banky dosáhly mezinárodních standardů a staly se součástí světového bankovního systému.

Podle usnesení představenstva Centrální banky Republiky Uzbekistán číslo 15/3 ze dne 16.07.2005 a usnesení prezidenta číslo PP 56 ze dne 15.04.2005 minimální základní kapitál nově vytvářených bank od ledna 2007 musí činit nejméně:
-         pro komerční banky ekvivalent nejméně 5 mil USD
-         pro soukromé banky ekvivalent nejméně 2,5 mil USD
Soukromá banka je podle uzbeckých zákonů taková banka, kde nejméně 50% základního kapitálu tvoří vklady fyzických osob. Zbytek mohou být vklady nestátních právnických osob. Taková zatím není.

Vklady v bankách vzhledem k počtu obyvatel nejsou zase tak vysoké. Většina obyvatelstva ukládá svoje úspory doma. To má řadu příčin. Jednou z nich je fakt, že vkladatel, s výjimkou bezhotovostních převodů, nemůže svoje prostředky vybrat v hotovosti, kdy je potřebuje. Proto banky zřídily instituci tzv. "inkasátorů". To jsou osoby, které každý den objíždějí provozovny klientů. které přijímají platby v hotovosti, a inkasují bankou stanovené částky hotovosti. Tyto prostředky pak ukládají na účet klienta v bance, kde má účet. Pokud chce klient vybrat peníze v hotovosti, musí požádat a uvést důvod. Potom po uplynutí několika dnů, případně i týdnů obdrží hotovostní prostředky. V případě neuvedení důvodu mu banka sice peníze také vydá, ale klient se vystavuje nebezpečí sankcí ze strany daňových orgánů. Daňové orgány totiž kontrolují nejen výdajovou ale i příjmovou stránku hospodaření podnikatelského subjektu. Tato skutečnost vyvolala mj. vznik zvláštního odvětví podnikání, tzv. "obnaličivanije", v překladu zhotovostnění. V podstatě jde o proces, prostřednictvím kterého specializované firmy za provizi pomocí různých machinací umožní dotyčnému podnikateli získat v hotovosti prostředky, které má na účtu. Je to sice nebezpečná ale výnosná činnost.


Nedostatek peněžních prostředků na účtech bank vyvolal bezprecedentní krok. Prezident Uzbekistánu I.A.Karimov vydal dne 20.února 2008 výnos "O dodatečných opatřeních k liberalizaci podmínek a zajištění záruk vkladů obyvatelstva v komerčních bankách". Podle tohoto výnosu může kdokoliv (ale jen rezident Uzbekistánu) i anonymně v době od 01.04.2008 do 01.04.2009 otevřít v kterékoliv komerční bance svůj depozitní účet a uložit na něj jakoukoliv sumu v domácí či zahraniční měně bez povinnosti prokazovat původ této částky. Kromě toho jsou tyto prostředky osvobozeny od daní a nejsou zatíženy jinými dávkami či poplatky. Hlavně však nepodléhají kontrole daňových ani jiných orgánů. V této souvislosti položil výnos prezidenta důraz na zachování bankovního tajemství a současně zdůraznil odpovědnost bankovních funkcionářů za porušení tohoto tajemství.

Největší komerční bankou ve Střední Asii a na Kavkaze je Národní banka Uzbekistánu (Nacional´nyj bank vněšněekonomičeskoj dějatel´nosti Respubliku Uzbekistan). Tato banka je známá v bankovním světě a má v něm svou pověst. Byla vytvořena na základě usnesení prezidenta v roce 1991. Jejím prvořadým úkolem jsou služby zahraničnímu obchodu, podpora exportního potenciálu  Uzbekistánu a získávání zahraničních investic. Je na 562. místě mezi 1000 největšími světovými bankami. Její moskevská pobočka Asia Invest Bank patří mezi 200 největších ruských bank.

Uzbekistán zavedl bankovní opatření pro kontrolu případného financování teroristické činnosti a peněz získaných nezákonným způsobem. Od 1. ledna 2006 je  zavedena kontrola všech finančních operací nad 25 tis USD (rozměr 4 tis minimálních výplat). Kontrolují se následující operace: otevření 2 nebo více bankovních účtů, převody prostředků z nich nebo na ně pro platby v hotovosti, převody prostředků na anonymní účty do zahraničí nebo podobné převody do Uzbekistánu, vybírání hotovosti na doručitele platebního příkazu, otevírání účtů na třetí osoby a vklady a výběry v hotovosti na nich, vklady do základních fondů podniků v hotovosti a úvěrové operace. Ovšem v důsledku shora zmíněného výnosu prezidenta ze dne 20. února 2008 se tato opatření stávají více či méně bezzubými.

Specifickým problémem uzbeckého bankovnictví jsou překážky při vydávání hotovosti z účtů v bankách (viz výše) a hlavně převody domácí měny na zahraniční (viz kapitola 1.9)

Spořitelní družstva

V Uzbekistánu působí podle zákona „O spořitelních družstvech“ celkem relativně vysoký počet spořitelních a úvěrových družstev.  Bližší porobnosti na: www.aktiv-invest.uz, www.asr.uz, www.cu-imkon.uz, www.investkredit.uz, www.kua.uz, www.namocu.uz, www. poytacht-invest.uz.

Pojišťovnictví

V Uzbekistánu funguje, oproti standardům v EU, relativně velmi malé množství pojišťovacích organizací. Jedná se o následující: Uzbekinvest, Kafolat, Temir Yullari-Sugurta, ALSKOM, UZAGROSUG´URTA, IShOHCh, Standard Insurance Group, Ark Sug´urta.

Vedle občanského zákoníku Uzbekistánu jsou nejdůležitějšími předpisy upravujícími pojišťování zákon o pojišťovnictví číslo N 358 II z 05.04.2002 a usnesení vlády číslo  N 413 z 27.11.2002.

Vedoucí pojišťovací organizací v Uzbekistánu je Národní exportně-importní pojišťovací společnost Uzbekinvest (vlastníky jsou Ministerstvo financí UZ a Národní banka UZ (ww.tash.uzbekinvest.uz). Část jejího kapitálu je uložena v Londýně, aby byla vytvořena nezávislá garance plnění jejích povinností. Pojišťovny musí vybírat pojistné v místní měně - uzbeckých sumech (UZS) a nesmí se zajišťovat na světovém trhu v jiné měně. Podobně plnění může být placeno pouze v sumech. Výjimku lze získat  jen na základě povolení k podnikání v dolarech formou prezidentského dekretu.

Minimální výše základního kapitálu nově vytvořené pojišťovací společnosti musí být nejméně:

-         250 000 USD v sumovém ekvivalentu pro životní pojištění

-         150 000 USD v sumovém ekvivalentu pro běžné pojištění

-         2 000 000 USD v sumovém ekvivalentu pro připojištění

-         500 000 USD v sumovém ekvivalentu pro zákonná pojištění

Každá pojišťovací společnost musí povinně deponovat 20% průměrného měsíčního zůstatku získaných depozit v Centrální bance (CB) jako rezervu.

Od 1. února 2005 je možno pojišťovat i devizové operace. Pojistný depozit uložený v CB je přitom rovněž devizový ve výši 20%.

Významným počinem uzbeckého vedení bylo zavedení povinného ručení držitelů motorových vozidel zákonem č. ZRU 155 ze dne 21. dubna 2008.

5.5. Daňový systém

 

Dne 25.12.2007 byl přijat zákon číslo ZRU 136, kterým byl zaveden nový daňový kodex. Zákon vstoupil v účinnost dnem 01.01.2008. Nepřinesl sice žádné zásadní změny, ale pokračoval v procesu zjednodušování daňového systému. Zákon je k dispozici na www.lex.uz. Daňové sazby pro rok 2012 jsou upraveny výnosem prezidenta číslo PP 1675 z 30.12.2011.

Daňový systém obsahuje dělení daní na:

-        daně celostátní
-        daně místní

Daně celostátní se dělí na :
a/ jednotnou daň
b/ jednotlivé daně

Platí zásada, že kdo platí jednotnou daň, neplatí žádné další daně, pokud není stanoveno jinak.
Jednotnou daň platí podniky:
- průmyslu lehkého, potravinářského, kovoobráběcího, nástrojařského, dřevoobráběcího, nábytkářského a stavebních materiálů do 100 zaměstnanců,
- průmyslu strojírenského, metalurgického, chemického, zpracovatelského a stavebního do 50  zaměstnanců,
- vědy, dopravy, obchodu, veřejného stravování do 25 zaměstnanců.

Sazba jednotné daně je následující:
- výrobní podniky 8% a podniky veřejného stravování 10%,
- velkoobchodní podniky 5%, maloobchodní 4%
- dodavatelé počítačových programů, pokud 80% jejich obratu tvoří dodávky takových programů, také 5%,
- lékárny 3%
to vše z hrubých příjmů.

Pokud podnik realizuje 15 až 30% své produkce za volně směnitelnou měnu, snižuje se sazba jednotné daně o 30%. V případě, že podnik realizuje více než 30% své produkce za volně směnitelnou měnu, tak se snižuje sazba jednotné daně o 50%.

Jednotlivé celostátní daně jsou následující: daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob, daň ze zisku právnických osob, akcízní daň, daň za využívání přírodních zdrojů a daň za využívání vodních zdrojů, daň z majetku a pozemková daň.

Daň z přidané hodnoty. Tato daň má sazbu 20% z objemu hrubých příjmů. Od DPH jsou osvobozeny např. pojistné operace, peněžní vklady, cenné papíry, valuty, výrobky pro potřebu invalidů, prodej drahých kovů státu, zdravotnické a léčebné služby, dopravní služby pro export, export za zahraniční měnu, převoz cizích nákladů přes území Uzbekistánu, dodávky materiálu a služeb zahraničním firmám provádějícím  průzkumné práce v nalezištích ropy a plynu. Dále jsou na tři roky od zahájení výroby osvobozeny podniky potravinářského průmyslu.

Od DPH je dále osvobozen dovoz prací a služeb, léky a medicínská technika, dovoz technologie pro podniky vyrábějící zboží denní spotřeby, technologie pro podniky ropně plynárenského komplexu.

Daň z příjmů fyzických osob má následující sazby:
- do 6 násobku minimální mzdy ve výši 13%
- od 6 do 10 násobku minimální mzdy ve výši 18%
- více než 10 násobek minimální mzdy ve výši 25%.

Minimální mzda se v průběhu roku 2007 několikrát upravila směrem nahoru. Od 1.04.2008 činí částku 20 865 UZS, což odpovídá hodnotě 10,3 USD. Tato částka ovšem v hospodářském život země nemá žádný význam. Slouží hlavně pro výpočet peněžních sankcí v trestním, správním a daňovém řízení.

Daň ze zisku právnických osob se vztahuje na výrobní podniky a má základní sazbu ve výši 10%. Tato sazba se snižuje u výrobců některých  druhů zboží dle nařízení vlády o 20%, u výrobců dětského zboží má sazbu 7%.  Úlevy pro exportéry platí jako u jednotné daně. Daň z majetku je stanovena na 3,5% účetní hodnoty majetku. Daňové úlevy pro exportéry platí jako u jednotné daně.

Pozemková daň je odstupňována podle různých kritérií. Pokud je na pozemku provozována zemědělská činnost, platí se jednotná zemědělská daň odstupňovaná podle oblastí, velikosti obdělávané půdy a její bonity do 14 zón pevnou částkou.   

Spotřební daň se vztahuje jen na některé, vybrané druhy výrobků. V některých případech plní funkci ochranářského cla, které Uzbekistán nemůže otevřeně zavádět, aby se nedostal do rozporu s politikou WTO. Tak např. dovážená motorová vozidla se zážehovými motory je uvalena akcízní daň ve výši od 2,4 USD do 7,2 USD za jeden kubický centimetr zdvihového objemu. Motorová vozidla se vznětovými motory jsou zatížena akcízem ve výši od 2,5 USD do 3,1 USD za jeden kubický centimetr zdvihového objemu, nákladní automobily potom zatěžuje akcíz ve výši 70% celní hodnoty + 3 USD za jeden kubický centimetr zdvihového objemu. Ochranářský charakter tohoto akcízu vynikne ve srovnání se zdaněním automobilů vyráběných UZDAEWOO. Zde je daňová sazba pouze 29% z ceny. Dovážené pivo je zdaněno sazbou 70% z celní hodnoty, nejméně však 1 USD/1 litr, domácí pivo potom 1 000 až 1 200 UZS/1 dal*, víno dovážené se zdaňuje 6 USD/l litr, zatímco domácí 3 000 UZS/1 dal*, vodka z dovozu je zdaněna 7 USD/l litr, naproti tomu domácí líh 1 410 UZS/1 dal*.

Dále existuje akcízní daň na dovážené zboží, které podléhají luxusní předměty a případ od případu bývá uvalována na zboží ze sousedních zemí s cílem chránit místní výrobce. Její výše se liší podle druhu zboží, blíže viz kapitola 6.4. – celní systém.
Ropa a ropné produkty se zdaňují sazbou od 20 do 30%.

Daň za využívání přírodních zdrojů je odstupňována u jednotlivých nerostných surovin z vytěženého objemu následovně:
-        zemní plyn 20 až 30%
-        drahé kameny 24%
-        wolfram 10,4%
-        měď 8,1%
-        stříbro 8%
-        zlato 5%
-        železo 3,9%
-        uhlí 3,8%
-        stavební písek 3%
-        cement 2%
-        olovo a zinek 1,3%

Daň za využívání vodních zdrojů je stanovena pevnou sumou následovně:
- za jeden kubický metr povrchové vody činí částku 17,30 UZS
- za jeden kubický metr  podzemní vody činí částku 23,0 UZS

Kromě uvedených daní jsou stanoveny odvody. Jednotný sociální odvod představuje 24% z mzdových nákladů. Odvod do penzijního fondu představuje 0,7% z hrubých příjmů. Odvod do silničního fondu činí 1-1,5% z hrubých příjmů. Odvod do fondu školství je 1%  z hrubých příjmů. 

Místní daně a poplatky jsou následující:
daň za poskytování komunálních služeb a na rozvoj infrastruktury,
daň za udělení práva k obchodování s lihem a drahými kovy,
daň za registraci fyzických osob za účelem podnikání.

Zvláštní podmínky platí pro zdaňování bank. Ty neplatí DPH a sazba daně ze zisku činí 15% z daňového základu. Tím je hrubý příjem po odečtení odpočitatelných položek.

 * jeden dal = 10 litrů, uzbecké daňové sazebníky výslovně používají tuto jednotku.

Úlevy pro zahraniční investory

Zahraniční investoři, kteří investují v oborech radioelektronika, lehký průmysl, výroba hedvábí, výroba stavebních materiálů, masný a mlékárenský průmysl, chemie, farmacie, drůbežářství nebo kteří investují v Republice Karakalpakstan, v oblastech Džizakské, Kaškadarynské, Syrdarjanské, Surchandarijské, Chorézmské  nebo vesnických částech Andižanské, Navoiské, Namangamské a Ferganské oblasti požívají významné daňové úlevy.

Pokud zahraniční investice v penězích nebo novém zařízení představují alespoň 50% základního jmění podniku pak jsou osvobozeny od všech daní následovně:
- při investici ve výši od 300 000 USD do 3 milionů USD na dobu 3 let
- při investici ve výši od 3 milionů USD do 10 milionů USD na dobu 5 let
- při investici od 10 milionů USD výše na dobu 7 let

Dále platí úlevy v případě reinvestování zisku.