Velvyslanectví České republiky v Taškentu

česky  по-русски  o'zbekcha 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Investiční klima

V obecné poloze lze konstatovat, že investiční klima v Uzbekistánu, zejména pro zahraniční investory, je značně složité zejména z pohledu možnosti směnitelnosti zisku v domácí měně - t.j. UZS, na volně směnitelné cizí měny. Z toho pohledu je zásadním problémem vyřešení otázky, jak docílený zisk z prodeje na vnitřním trhu vyvézt do zahraničí. Tento problém je běžně řešitelný pouze v případě, že podnik vyrábí konkurenceschopnou produkci, kterou z podstatné části také vyváží na zahraniční trhy. Např. v případě výroby osobních automobilů na trh Ruska a ostatních států SNS.

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Uzbekistán podporuje i smlouvami na mezivládní úrovni získávání zahraničních investic, zejména pokud jde o preferovaná odvětví, jako je energetika, ropný a plynárenský komplex, informační technologie, potravinářský a zpracovatelský průmysl, čištění vody, odpadové hospodářství, chemie, farmacie, těžební průmysl atd. 

Problematiku zahraničních investic upravuje několik právních předpisů. Na prvním místě třeba jmenovat zákony číslo N 609 – I ze dne 30.04.1998 ve znění zákona číslo N 823-I ze dne 20.08.1999. Jde o rámcový předpis upravující problematiku zahraničních investic na území Uzbekistánu. Podle tohoto zákona, čl.6 odst.2 je podnikem se zahraniční investicí podnik splňující dvě podmínky. Za prvé, zahraniční investice v něm představují nejméně 30% základního jmění bez ohledu na právní formu tohoto podniku. Za druhé,  společníkem takového podniku podle tohoto zákona musí být zahraniční investor, tj. cizí stát nebo jeho správní nebo územní jednotky, mezinárodní organizace vytvořené na základě mezinárodního práva veřejného, právnické osoby vytvořené podle práva jiných států, cizinci, osoby bez státní příslušnosti, případně občané Uzbekistánu trvale žijící v zahraničí.  Podnik je považován za podnik se zahraniční investicí od okamžiku jeho registrace státem. Aby byl podnik při splnění shora uvedených podmínek považován za podnik se zahraniční investicí, musí jeho základní kapitál dosáhnout výše nejméně 150 000 USD. Dále podle tohoto zákona právní režim zahraničních investic nemůže být horší než vnitrostátních. Ve skutečnosti je zpravidla lepší než režim vnitrostátních investic. Podle toho zákona mohou být zahraniční investice v některých odvětvích omezeny nebo zakázány.

Podnik se zahraniční investicí může zaměstnávat občany jiných států a osoby bez státní příslušnosti bez omezení, přičemž tyto osoby mají nárok na vydání dlouhodobých pobytových víz. Podnik se zahraniční investicí ovšem podléhá stejně jako čistě vnitrostátní firmy kontrolním mechanismům uzbecké státní správy, přesněji řečeno nachází se pod mnohonásobným dohledem různých kontrolních orgánů.           

Ochranu zahraničním investicím poskytuje zákon N 611-I ze dne 30.04.1998 ve znění zákonů N 568-II ze dne 12.12.2003 a N ZRU – 6 ze dne 16.09.2005. Na jakých zásadách je postaven tento zákon. Především stanoví zákaz retroaktivity právních předpisů pro případ, že by tyto způsobily škodu zahraničnímu investorovi nebo zahraniční investici. Dále stanoví, že v případě legislativních změn způsobujících zhoršení postavení investora, má zahraniční investor právo po dobu deseti let od okamžiku investování využívat pro něho výhodnější původní předpisy. Nicméně má právo z nové právní úpravy vybrat ta ustanovení, která jsou pro něho výhodnější. Zákon zakotvuje všeobecný zákaz znárodnění zahraničních investic. Dále stanoví zákaz vyvlastnění s výjimkou živelných pohrom, havárií, epidemií a nákaz. Zahraniční investor má právo případné vyvlastnění napadnout u soudu nebo u arbitráže. Zahraniční investor má právo volného převodu zahraničních deviz do a z Uzbekistánu. Praxe je ale poněkud odlišná. Podle zkušeností zahraničních podnikatelů může převod zisku v domácí měně na směnitelnou měnu trvat i desítky měsíců nebo dokonce roky. 

Podle zákona spory přímo nebo nepřímo spojené se zahraniční investicí se v prvé řadě řeší dohodou stran. Pokud k dohodě nedojde, jsou k řešení sporu zásadně příslušné hospodářské soudy. Příslušnost jiného orgánu může být dána jen na základě vzájemného souhlasu obou sporných stran. To výslovně judikoval i Ústavní soud (viz kapitola 8.5.).

Výnos prezidenta číslo UP 3594 ze dne 11.04.2005 upravuje úlevy zahraničním investorům. Podle tohoto výnosu se poskytují daňové úlevy, úlevy v odvodech do Republikového dopravního fondu, úlevy při výpočtu daňového základu apod. K tomu však musí být splněny následující podmínky. V prvé řadě investice musí směřovat do vybraných oblastí Uzbekistánu, jejich výčet je uveden v kapitole 5.5. Dále se musí jednat o soukromé přímé investice bez garancí poskytnutých vládou Uzbekistánu. Podíl zahraničních společníků na základním kapitálu podniku nesmí být nižší než 50 %. Investice musí být realizována po registraci podniku státem. Investice se musí uskutečnit formou kapitálového vkladu ve volně směnitelné měně nebo formou dodání nového moderního technologického zařízení. Další podmínkou je reinvestice zisku do rozvoje podniku. Úlevy jsou ovšem časově ohraničené, blíže viz kapitola 5.5.

Uzbekistán ve snaze ulehčit zahraničním investorům jejich podnikání vytvořil při Ministerstvu vnějších ekonomických vztahů, investic a obchodu zvláštní orgán - agenturu Uzinfoinvest (www.uzifoinvest.uz). Jejím úkolem je poskytování souborných informací, týkajících se zahraničních investic. Agentura je připravena poskytovat zahraničním zájemcům potřebné informace vč. informací o vládních investičních programech.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Celková výše osvojených inestic v Uzbekistánu v r. 2010 dosáhla 9,7 mld. USD, z toho 2,4 mld. USD představovaly zahraniční investice. Vedle zahraničních investic v oblasti energetiky, tj. především při osvojování nových nalezišť plynu a ropy, byly realizovány 4 projekty v automobilovém průmyslu a podstatná část investic šla také na rozvoj textilního průmyslu. Pro rok 2011 byly plánovány přímé zahraniční investice ve výši cca 2,913 mld. USD. Z toho podle státního Investičního programu pro rok 2011 mělo být investováno 1,845 mld. USD zahraničními společnostmi do celkem 30 projektů v oblasti energetiky. Skutečná výše zahraničních investic za rok 2011 ale zatím nebyla publikována (předpokládá se zveřejnění statistických dat v dubnu 2012).

9.3. České investice v teritoriu

Formálně je mezi subjekty, registrovanými v ČR nejvýznamnějším investorem v Uzbekistánu společnost se zahraničním kapitálem "ERIELL Corporation s.r.o.", která podniká ve službách pro ropné a plynárenské těžařské společnosti v Uzbekistánu a dalších státech. Výše jejích investic v Uzbekistánu je ale předmětem obchodního tajemství.

Za ní následuje společný česko - uzbecký výrobně obchodní koncern Pulsar ( Pulsar Uzbek-Czech LLC Branch) s účastí soukromého českého kapitálu. Jde o jednoho z největších výrobců piva v Uzbekistánu. Ani zde nebyla výše celkové české investice publikována. 

Novým, v pořadí 3. významným investorem z ČR se  stala společnost Paper Mill Holding s.r.o., která v r. získala 53,05 % akcií podniku Promkartontorg na výrobu kartonu a obalů ve městě Angren. Podle údajů z uzbeckého tisku činila tato česká investice cca 2 mil. USD.     

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

V Uzbekistánu je značný potenciál nevyužité pracovní síly, a proto prezident I. Karimov a uzbecká vláda dává přednost investičním projektům, které umožní zvýšit efektivní zaměstnanost. V případě, že cílem investičního záměru je produkce finálního výrobku, je požadavkem vlády dosáhnout co největší lokalizace výroby, tj. stavu, kdy je většina komponentů výrobku vyráběna místními firmami v Uzbekistánu. 

Z výše uvedeného hlediska jsou s přihlédnutím k místním zdrojům surovin sjednávány za přímé účasti prezidenta I. Karimova a jeho zahraničních protějšků velké projekty v oblasti chemického průmyslu (např. projekt na výrobu etylenu a polypropylenu v Republice Karakalpakstán za účasti jihokorejského investora), v textilním průmyslu (modernizace a výstavba nových přádelen za účasti indických a jiných investorů), v automobilovém průmyslu (např. obrovský projekt na výstavbu závodu na výrobu pneumatik pro potřeby automobilového průmyslu Uzbekistánu, ale také na export za účasti čínského kapitálu), v lehkém průmyslu (např. rozvoj výroby domácích elektrospotřebičů za účasti jihokorejského kaptálu). Všechny tyto zahraniční investice jsou od samého počátku projektovány jako investice na výrobu zboží pro export s tím, že devizové prostředky na repatriaci vložených prostředků a vývoz zisku zahraničního investora budou generovány vývozem produkce.

Za spolupráci se zahraničními investory při jejich kapitálové účasti v privatizačních projektech odpovídá Státní výbor Republiky Uzbekistán pro správu státního majetku. Vstup zahraničního investora do privatizačního projektu upravují "zákon o odstátnění a privatizaci", "zákon o zahraničních investicích", "zákon o zárukách a opatřeních k ochraně práv zahraničního investora". Většina státního majetku, určeného pro privatizaci, byla již realizována v letech 1992 - 2005. V poslední době se nabízejí k prodeji v podstatě jen nefunkční výrobní provozy a nedostavěné objekty na základě usnesení Kabinetu ministrů ze dne 8.7.2010 č. 141 "o opatřeních k organizaci výroby zboží na bázi nefunkčních, nevyužitých a stavebně nedokončených objektech ve vlastnictví státu.

9.5. Rizika investování v teritoriu

Rizika podnikání v Uzbekistánu rozhodně nelze podceňovat. Politická rizika lze v případě zahraničních investorů z ČR minimalizovat. Nepolitická rizika jsou ovšem značná. Specifické pro podnikání v Uzbekistánu je trvalé zasahování státních kontrolních orgánů do hospodářské činnosti podniků. Patří sem i zmíněné problémy se směnitelností UZS a omezením možnosti disponovat peněžní hotovostí. V Uzbekistánu není možné disponovat volně se svými finančními prostředky na běžném účtu firmy s výjimkou některých operací (především jde o bezhotovostní převody jiným státním nebo hospodářským subjektům).           

Zcela zásadním momentem, který je třeba vzít při investování v Uzbekistánu v úvahu, je skutečnost, že s koupí výrobního podniku se investor stává vlastníkem budov a zařízení podniku, ale ne pozemků, na kterých jsou budovy a zařízení postaveny.

Dále třeba zmínit nestabilní právní prostředí. To spočívá jednak v náchylnosti státu direktivně a často měnit podmínky hospodářské činnosti, byť je to formou zákonů a jiných právních předpisů. Uzbecké předpisy nezřídka zcela konjunkturálně upravují určitou právní materii. Dále sem patří i určitá nepředvídatelnost rozhodování uzbeckých soudů. To lze do jisté míry korigovat přechodem na rozhodčí soudnictví. Pozitivním zjištěním je posilování advokacie jako součásti justičního systému a i relativní zvýraznění její samostatnosti.

Společné podniky se registrují u Ministerstva spravedlnosti, pokud jejich základní kapitál dosahuje hodnoty nejméně 150 000 USD. Společné podniky s nižším základním kapitálem se registrují u hokimiátu (místní orgán státní správy) podle sídla firmy. Zahraniční firmy registrují svoji působnost v Uzbekistánu na MVESIT. Od roku 2007 funguje jednotný státní registr podniků a organizací všech forem vlastnictví a hospodaření. Vede jej Státní výbor pro statistiku - Goskomstat. Údaje je možno vyžádat na adresách elektronické pošty: zakaz@stat.uz  a order@stat.uz.