Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Ekonomická spolupráce ČR a Uzbekistánu se odvíjí především v obchodní oblasti, a to obousměrně dodávkami z větší části ustáleného sortimentu zboží. Ze strany ČR jsou to na prvním místě pneumatiky pro uzbecký automobilový průmysl, dále léky, chmel, zdravotnické zařízení aj. Z Uzbekistánu jsou to potom zejména bavlna, příze a barevné kovy. S přihlédnutím ke skutečnosti, že ČR disponuje přímými kontakty mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem vnějších ekonomických vztahů, investic a obchodu Republiky Uzbekistán na úrovni náměstků ministrů (spolupředsedů česko - uzbecké Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci (zasedání se konají zpravidla jedenkrát ročně), je možné konstatovat, že pro české dodavatela a investory existují příznivé podmínky pro vyjednávání o přístupu na uzbecký trh.

Zvyšování obchodního obratu se ale děje jen velmi pomalu. To má řadu příčin zejména na uzbecké straně. Hlavním problémem zůstává omezená možnost směnitelností uzbeckých sumů  (UZS) na volně směnitelnou měnu (existuje obdoba přídělového systému deviz jako v bývalé ČSSR). Obchodní společnosti i subjekty státního a municipálního sektoru jsou odkázany proto na získání souhlasu státních a bankovních činitelů.  Další překážky, které i přes nespornou liberalizaci uzbecké ekonomiky, vč. sféry zahraničního obchodu, vyplývají z celkového direktivního systém plánování a řízení ekonomiky. To mj. znamená, že o povolení k uzavírání významných kontraktů  a jejich financování ze státních rozpočtových prostředků na nákupy a investice pro municipální a státní potřebu se rozhoduje na úrovni nejvyšších vládních představitelů. Významnou roli zde proto hrají osobní vazby na vysoké představitele státu nebo jim blízké osoby. Při výběru zahraničního dodavatele se přihlíží nejen k podmínkám financování, ale také ke stavu bilaterálních politických kontaktů na nejvyšší, tzn. prezidentské úrovni. To se potvrdilo po návštěvě prezidenta V. Klause v Uzbekistánu v roce 2004, která prokazatelně přispěla k oživení obchodních vztahů. Uzbecká strana v nedávné minulosti projevila zájem o reciproční návštěvu v ČR. Pro takové návštěvy ale uzbecká strana musí, na základě prezidentem I. Karimovem vydaného adresného opatření k zahraniční návštěvě, s několikaměsíčním předstihem připravit a nechat projednat ve vládě (Kabinet ministrů Republiky Uzbekistán) postup pro jednání s uvedením konkrítních, předem k podpisu připravených obchodních případů, memorand a dohod, které jsou uzavírány při příležitosti prezidentské návštěvy.

Uzbecká strana upřednostňuje obchodní případy spojené s přímou zahraniční investicí do nové výroby, která přinese nová pracovní místa a jejím výstupem je spolu s využitím domácích surovin výrobek s vyšší přidanou hodnotou, který zvýší exportní schopnost Uzbekistánu. Jako příklad lze uvést velkopřádelny a chemické provozy, kde základní surovina vychází ze zpracování zemního plynu nebo snižuje závislost na dovozu. Konkrétně je např. s využitím čínské investice připraven a schválen projekt výstavby velkozávodu na výrobu pneumatik, které jsou pro místní automobilový průmysl prozatím dováženy z České republiky a tvoří rozhodující podíl na českém exportu do Uzbekistánu.

7.1. Smluvní základna

Zde jsou  pro úplnost a přehled uvedeny všechny  platné smluvní a jiné dvoustranné dokumenty mezi oběma zeměmi na různých úrovních:          

1.   Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o ekonomické, průmyslové a vědecko-technické spolupráci. Byla podepsána v Taškentu 28. 6. 2004, je platná ode dne podpisu. Je v ní zakotveno i založení společné Mezivládní komise pro ekonomickou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci. Vyhotovena v jazycích českém, uzbeckém a ruském. Rozhodující je ruské znění. Český text publikován pod 133/2004 Sb. m. s.

2.    Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o vzájemné podpoře a ochraně investic byla podepsána v Praze 15. 1. 1997). Vstoupila v platnost dne 6. 4. 1998. Změny některých článků v souvislosti s členstvím ČR v EU byly předloženy uzbecké straně k projednání. V roce 2006 probíhala renegociace této dohody. Vyhotovena v jazycích českém, uzbeckém a ruském, rozhodující je znění ruské. Český text publikován pod číslem 202/1998 Sb.

3.    Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o mezinárodní osobní a nákladní silniční přepravě byla podepsána v Taškentu dne  20.4.1999. Dohoda vstoupila v platnost 23.9.1999. Je vyhotovena v jazycích českém, uzbeckém a ruském, rozhodující znění je ruské. Český text byl publikován pod číslem 215/1999 Sb.

4.    Smlouva mezi vládou České republiky a Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku  byla podepsána v Praze 2. 3. 2000. Vstoupila v platnost 15. 1. 2001. Je vyhotovena v jazyce českém, uzbeckém a anglickém, přičemž rozhodující je znění anglické. Český text publikován pod číslem 28/2001 Sb.m.s.

5.    Dohoda mezi vládou České republiky a Uzbecké republiky o vzájemné spolupráci v celních otázkách byla podepsána 15. 4. 2003 a vstoupila v platnost 12. listopadu 2003. Je vyhotovena v jazyce českém, uzbeckém a anglickém. Rozhodující znění je anglické. Český text publikován pod číslem 25/2007 Sb.m.s.

6. Smlouva mezi Uzbeckou republikou a Českou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských a trestních byla podepsána 18.1.2002. Platí od 1.12.2003. Je vyhotovena v jazyce českém, uzbeckém a ruském. Rozhodující je znění ruské. V českém a ruském jazyce publikována pod číslem 133/2003 Sb.m.s.

7. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o spolupráci v boji s trestnou činností byla podepsána 17. června 1998. Platí od  20.11.1998. Je vyhotovena v jazyce českém, uzbeckém a ruském. Rozhodující je znění ruské. Nebyla zatím publikována.

8. Společné prohlášení o dalším rozvoji vzájemně výhodné spolupráce, podepsané I. Karimovem a premiérem Zemanem během jeho oficiální návštěvy v Uzbekistánu 20. 4. 1999.

9. Společné prohlášení prezidenta ČR V. Klause a prezidenta Uzbecké republiky I.Karimova podepsané při  návštěvě prezidenta České republiky V. Klause v Uzbecké republice  13. 9. 2004 .

10. Při 1. zasedání Mezivládní komise byla v Taškentu 28. 6. 2004 podepsána Dohoda o spolupráci mezi Komorou výrobců a podnikatelů Uzbekistánu (nyní Obchodní a průmyslová komora Uzbekistánu) a Komorou pro hospodářské styky se zeměmi SNS České republiky.

11. Ministr financí Miroslav Kalousek podepsal 8.12.2011 s předsedou Státního daňového výboru, panem Botirem Rachmatovičem Parpievem, Protokol mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. Uvedený protokol vstoupil v platnost dne 15.6.2012.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Vývoj vzájemné obchodní bilance (v milionech USD)

Rok   2007 2008 2009 2010 2011
Vývoz do UZ   36,502 36,334 52,489 43,093 57,536
Dovoz z UZ   9,519 20,839 9,636 11,011 10,184
Obrat   46,021 57,173 62,122 54,104 67,720
Saldo   26,983 15,495 42,856 32,082 47,352

Zdroj: MPO ČR, ČSÚ, 2012

Hodnota obratu ZO s Uzbekistánem je tradičně poměrně nízká. Proto každý exportní kontrakt navíc v hodnotě 5 či 10 mil. USD "dělá počasí" ve vzájemné obchodní bilanci. Pokud jde o dovozy z Uzbekistánu do ČR, kde na prvním místě figuruje bavlna, objemy jejího dovozu do ČR se meziročně mění v závoslosti na kolísání cen bavlny na světových trzích.

Uzbekistán se v roce 2011 umístil mezi českými obchodním partnery co do výše obchodního obratu na 79. místě stejně jako v roce 2010, co do výše českého eportu na 72. místě.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Zahraniční obchod s Uzbekistánem - statistika podle zboží (v tisících USD)

Rok 2008 2009 2010 2011 
Skupina zboží SITC (1) Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz
0 Potraviny a živá zvířata 752 270 3 341 87 537 62 3 386 177
1 Nápoje a tabák 1 0 1 0 2 0 2 0
2 Suroviny bez paliv a surovin pro potravinářské účely 105 6 989 137 5 087 163 5 402 117 3 771
3 Minerální paliva, maziva apod. 432 882 5 351 0 58 0 91 0
5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde nespecifikované 7 099 191 9 693 24 7 639 162 10 241 428
6 Tržní výrobky tříděné podle druhu materiálu 19 305 12 559 19 272 4 396 20 222 5 174 24 430 5 732
7 Stroje a dopravní prostředky 8 193 45 14 646 3 7 612 5 17603 13
8 Průmyslové spotřební zboží 476 461 390 125 273 264 1 552 81

Zdroj: ČSÚ, 2012

Vývoz z ČR zahrnujepodle nomenklatury SITC zejména položky 62 - pneumatiky (v r. 2010 za 17 889 tis USD), 54 - léčiva a  farmaceutické výrobky (5 248 tis USD), položky 71, 72 a 73 - strojní zařízení (za 3 638 tis USD), položka 811 - budovy prefabriované (2 364 tis USD) aj. Dovoz z Uzbekistánu zahranuje podle nomenklatury SITC především položku 263 - bavlna (v r. 2010 to bylo přibližně 48 % z celkového objemu dovozu z Uzbekistánu do ČR).

 

 

           

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Uzbekistán zůstává i přes trvalý nedostatek deviz a tím omezené možnosti konvertace místní měny UZS na volně směnitelnou měnu (ta se dostane se jen na „některé“ klienty bank) perspektivním trhem o čemž svědčí meziroční nárůsty českého exportu v posledních letech. Stále platí, že je to největší trh ve Střední Asii, kde se očekává, že počet obyvatel koncem r. 2012 překročí hranici 30 mil. osob.

Při uvedeném počtu obyvatel i přes jinak poměrně nízkou kupní sílu většiny uzbeckých obyvatel (v porovnání s kupní sílou v Evropě a jinde), vykazuje uzbecký trh velkou schopnost ve vybraných komoditách. Uzbecký trh je zajímavý pro dodavatele léků, potravin (z ČR se např. ve velkých objemech do Uzbekistánu vyváží a na uzbeckém trhu je oblíbené české máslo), paradoxně se z ČR dováží např. i čaj. Většinu čokolády a balených cukrovinek na uzbeckém trhu tvoří dovozové zboží (v daném případě zejména z Ukrajiny, Ruska a v poslední době také z Polska). Nahradily i mezeru po tureckých cukrovinkách poté, co uzbecký trh byly nuceny opustit prodejní řetězce, vlastněné tureckým kapitálem.

Poptávka po spotřebním zboží je v rozhodující míře pokryta levným zbožím z Číny, Koreje, Indie apod. Tuzemské výrobě levného textilu konkuruje na uzbeckém trhu zase jen levný, nepříliš kvalitní textil z Číny a Indie. Vývozci z takových zemí jsou ve výhodě, protože vedle láce výrobků dokáží v obchodě utrženou místní měnu UZS použít např. pro nákup surovin, exportovaných z Uzbekistánu do svých zemí nebo na třetí trhy (např. Rusko, Kazachstán). Konkrétně např. v Číně vyrobené nákladní automobily a stavební stroje jejich dealeři prodávají v Uzbekistánu za UZS a je potom na čínském velkopodnikateli, jakou cestou (samozřejmě legální) je dokáže zkonvertovat na volnou měnu nebo utratit za jiné zboží v Uzbekistánu.

Největší zakázky na průmyslová zařízení se realizují v energetice a v odvětví těžby zemního plynu a jiných surovin. Perspektivní jsou dodávky zboží pro postupně se v soukromé sféře  rozvíjející potravinářský průmysl. Na uzbeckém trhu v této oblasti úspěšně působí např. pražská pobočka švédské firmy Revent dodávkami zařízení pro pekárny.

Přísnými ochranářskými opatřeními je postižen dovoz motorových vozidel, u kterých dovozní clo společně s akcízní daní přesahuje 100% kupní ceny vozidla. Přesto lze na ulicích Uzbekistánu potkat mnoho drahých automobilů značky Lexus nebo Toyota aj. s uzbeckými poznávacími značkami. To potvrzuje, že v Uzbekistánu je v omezené míře prostor i pro luxusní výrobky z dovozu. Zákazníky pro luxusní zboží lze ale nalézat především v Taškentské oblasti, v Samarkandu nebo Buchaře kam plynou značné příjmy z turistického ruchu.

Nejvíce perspektivní jsou dodávky zařízení pro municipální sféru a podniky vlastněné či spoluvlastněné státem. Jejich rozvoj je řízen uzbeckou vládou a zakázky pro prioritní odvětví průmyslu (energetický, uhelný, chemický a petrochemický průmysl, farmaceutický, textilní, průmysl stavebních hmot, zpracovatelský a potravinářských průmysl) nebo dopravy jsou financovány z fondu rozvoje, obhospodařovaného kabinetem ministrů (vládou). V případě, že jsou takové dodávky financovány z úvěrů, v poslední době hodně z úvěrů Asijské rozvojové banky, má podstatný vliv na výsledek výběrového řízení na dodavatele právě financující banka.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

V roce 2010 se uskutečnil kapitálový vstup české společnosti Paper Mill Holding s.r.o., která v r. 2011 získala 53,05 % akcií podniku Promkartontorg na výrobu kartonu a obalů ve městě Angren. Podle údajů z uzbeckého tisku činila tato česká investice cca 2 mil. USD.    

Na uzbeckém trhu nejvýznamnější, v ČR registrovanou firmou, zůstáva ale společnost Eriell Corporation s.r.o., která má v Uzbekistánu přibližně 2 tis. zaměstnanců a zabývá se prováděním zemních vrtů a dodávkami servisních prací a služeb pro plynařské a ropné společnosti. 

Dalšími, v Uzbekistánu úspěšně podnikajícími společnostmi, realizující dodávky zboží z ČR do Uzbeksitánu jsou společnosti Barum Intercontinental s.r.o. (stabilní dodávky pneumatik), IVAX Pharmaceuticala s.r.o., Opava (léčiva a farmaceutické výrobky), PRAGOIMEX (v r. 2011 podepsán kontrakt na dodávku 20 ks tramvajových vozů.  

Dlouhodobě mají  Uzbekistánu zastoupení společnosti: ČKD NOVÉ ENERGO, a.s. (dodávky pro energetiku);  MARC CZ s.r.o. (textilní průmysl); THOMAS Praha, a.s. (zprostředkování obchodu strojírenským zbožím); CZECH BULGAR COMPANY s.r.o. (zařízení pro pivovary, minipivovary a pivovarské technologie). ČKD NOVÉ ENERGO a.s. je dodavatelem vyrobků těžkého strojírenství (elektromotory, kompresory apod.). V roce 2010 se podařilo navázat spolupráci se společností Uzbekenergo českým společnostem Inekon Group, a.s. a Sytronics CS.

V rámci realizace projektu rozvojové pomoci se v Uzbekistánu zapojily společnosti PROTE s.r.o. a AQUA - Z s.r.o., které podnikají v oblasti vodního hospodářství.    

Ze společných podniků lze jmenovat na prvním místě pivovarský Obchodně výrobní koncern Pulsar se sídlem v Samarkandu, který je jedním  z největších výrobců piva v Uzbekistánu. Dalším společným podnikem je společnost KENAF na výrobu technické tkaniny z bavlny (plachtoviny). Z české strany je  jedním z podílníků společnost MARC CZ s.r.o. 

 

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

České zboží má dosud na místním trhu dobré jméno pro svou kvalitu a relativně nižší cenu. Na tom se nic nezměnilo ani v roce 2007. Zejména strojírenské výrobky, sklo, obuv pneumatiky jsou ale nadále předmětem zájmu. V poslední době se objevují i zájemci o podnikání v ČR a o výrobní kooperaci s českými firmami v oblasti automobilového průmyslu. Jsou žádány kontakty na dovoz malých zpracovatelských technologií k výrobě nápojů, potravin, zpracování zemědělských plodin, různých druhů obalů a drobnou textilní výrobu. Nejnovější jsou poptávky dovozu dlaždic, obkladů a podobných výrobků, sanitární techniky apod. Dále Uzbekistán projevil vážný zájem na vytvoření alespoň jedné společné inženýringové firmy.

Jako vždy a všude i v Uzbekistánu platí pravidlo, že je lehké trh ztratit, ale obtížné a někdy nemožné se na něj po letech vracet. Tato poslední varianta naštěstí zatím nenastala. Ovšem je třeba podtrhnout, že v Uzbekistánu je vždy nutná politická podpora. To si uvědomují např. Němci, kteří pravidelně pořádají uzbecko - německé business fórum vždy za účasti některého ministra a představitelů zájmových podnikatelských svazů. Obdobně postupují Rusové, Korejci, Japonci a další. Čínská obchodní fóra sledují poněkud jiné cíle.      Kromě politické podpory je důležitá i podpora českých bank, resp. bank působících v ČR. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že čeští podnikatelé mají omezené možnosti v tenderech, které jsou financovány Asijskou rozvojovou bankou, protože Česká republika není jejím členem. Přitom právě v těchto tenderech by měly české podniky velké šance.

K zakládání společných podniků v Uzbekistánu je třeba přistupovat vždy až po dostatečném ověření trhu, partnera a celních a daňových podmínek. Při založení společného podniku je vhodné, aby v něm byl trvale český představitel. Někteří čeští podnikatelé si najímají manažéry korejské národnosti. Podle dosavadních zkušeností českých podnikatelů se nedoporučuje vytváření společných podniků s účastí uzbeckého státu (státních podniků).

Českým firmám, které mají zájem o vstup na uzbecký trh, se  doporučuje konzultace s  firmami, které již mají znalosti uzbecké reality. Odborná konzultace na ZÚ ČR v by měla být samozřejmostí.

 

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Uzbekistán, i když nepatří mezi tzv. priorotní země, je  tradičním příjemcem české rozvojové pomoci. V r letech 1996 až 2000 bylo poskytnuto na několik programů rozvojové pomoci celkem 16 mil Kč, z nichž bylo čerpáno asi 10 mil  (1 projekt nebyl dokončen – zavedení výroby automobilů TATRA). MZV ČR poskytlo v letech 2001 a 2002 humanitární pomoc pro suchem postiženou autonomní Republiku Karakalpakstánu. V r. 2003 však nebyla poskytnuta žádná humanitární pomoc, což bylo přijato se zklamáním. Rovněž žádosti ZÚ o zařazení vhodného projektu do programu rozvojové pomoci zůstaly bez výsledku. V r. 2004 byl zahájen nový dvoustranný projekt ZRS: č. 81/04-MZe/B – Zlepšení kvality pitné a závlahové vody v oblasti Aralského moře. Česká vláda poskytuje uzbeckým zájemcům o studium v ČR každoročně stipendijní místa pro studium na vysokých školách v ČR pro bakalářské, magisterské a doktorandské studium. Kromě toho ČR umožňuje bezplatné studium těm občanům Uzbekistánu, kteří se rozhodnou studovat v českém jazyce.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Uzbecká statistika žádné údaje týkající se vzájemné výměny služeb neposkytla. Pokud jde o ČR, tak Česká národní banka ani Eurostat statistiku vzájemné výměny služeb nesledovaly v roce 2012 ani v letech minulých. Ze zemí Středni Asie je zatím sledován pouze Kazachstán. Proto lze vycházet jen z údajů poskynutých dodvateli služeb.