Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Ekonomická spolupráce ČR a Uzbekistánu se odvíjí především v obchodní oblasti, a to obousměrně dodávkami z větší části ustáleného sortimentu zboží. Ze strany ČR jsou to na prvním místě pneumatiky pro uzbecký automobilový průmysl, dále léky, chmel, zdravotnické zařízení aj. Z Uzbekistánu jsou to potom zejména bavlna, příze a barevné kovy. S přihlédnutím ke skutečnosti, že ČR disponuje přímými kontakty mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem vnějších ekonomických vztahů, investic a obchodu Republiky Uzbekistán na úrovni náměstků ministrů (spolupředsedů česko - uzbecké Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci (zasedání se konají zpravidla jedenkrát ročně), je možné konstatovat, že pro české dodavatela a investory existují příznivé podmínky pro vyjednávání o přístupu na uzbecký trh.

Zvyšování obchodního obratu se ale děje jen velmi pomalu. To má řadu příčin zejména na uzbecké straně. Hlavním problémem zůstává omezená možnost směnitelností uzbeckých sumů  (UZS) na volně směnitelnou měnu (existuje obdoba přídělového systému deviz jako v bývalé ČSSR). Obchodní společnosti i subjekty státního a municipálního sektoru jsou odkázany proto na získání souhlasu státních a bankovních činitelů.  Další překážky, které i přes nespornou liberalizaci uzbecké ekonomiky, vč. sféry zahraničního obchodu, vyplývají z celkového direktivního systém plánování a řízení ekonomiky. To mj. znamená, že o povolení k uzavírání významných kontraktů  a jejich financování ze státních rozpočtových prostředků na nákupy a investice pro municipální a státní potřebu se rozhoduje na úrovni nejvyšších vládních představitelů. Významnou roli zde proto hrají osobní vazby na vysoké představitele státu nebo jim blízké osoby. Při výběru zahraničního dodavatele se přihlíží nejen k podmínkám financování, ale také ke stavu bilaterálních politických kontaktů na nejvyšší, tzn. prezidentské úrovni. To se potvrdilo po návštěvě prezidenta V. Klause v Uzbekistánu v roce 2004, která prokazatelně přispěla k oživení obchodních vztahů. Uzbecká strana v nedávné minulosti projevila zájem o reciproční návštěvu v ČR. Pro takové návštěvy ale uzbecká strana musí, na základě prezidentem I. Karimovem vydaného adresného opatření k zahraniční návštěvě, s několikaměsíčním předstihem připravit a nechat projednat ve vládě (Kabinet ministrů Republiky Uzbekistán) postup pro jednání s uvedením konkrítních, předem k podpisu připravených obchodních případů, memorand a dohod, které jsou uzavírány při příležitosti prezidentské návštěvy.

Uzbecká strana upřednostňuje obchodní případy spojené s přímou zahraniční investicí do nové výroby, která přinese nová pracovní místa a jejím výstupem je spolu s využitím domácích surovin výrobek s vyšší přidanou hodnotou, který zvýší exportní schopnost Uzbekistánu. Jako příklad lze uvést velkopřádelny a chemické provozy, kde základní surovina vychází ze zpracování zemního plynu nebo snižuje závislost na dovozu. Konkrétně je např. s využitím čínské investice připraven a schválen projekt výstavby velkozávodu na výrobu pneumatik, které jsou pro místní automobilový průmysl prozatím dováženy z České republiky a tvoří rozhodující podíl na českém exportu do Uzbekistánu.

7.1. Smluvní základna

Zde jsou  pro úplnost a přehled uvedeny všechny  platné smluvní a jiné dvoustranné dokumenty mezi oběma zeměmi na různých úrovních:          

1.   Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o ekonomické, průmyslové a vědecko-technické spolupráci. Byla podepsána v Taškentu 28. 6. 2004, je platná ode dne podpisu. Je v ní zakotveno i založení společné Mezivládní komise pro ekonomickou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci. Vyhotovena v jazycích českém, uzbeckém a ruském. Rozhodující je ruské znění. Český text publikován pod 133/2004 Sb. m. s.

2.    Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o vzájemné podpoře a ochraně investic byla podepsána v Praze 15. 1. 1997). Vstoupila v platnost dne 6. 4. 1998. Změny některých článků v souvislosti s členstvím ČR v EU byly předloženy uzbecké straně k projednání. V roce 2006 probíhala renegociace této dohody. Vyhotovena v jazycích českém, uzbeckém a ruském, rozhodující je znění ruské. Český text publikován pod číslem 202/1998 Sb.

3.    Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o mezinárodní osobní a nákladní silniční přepravě byla podepsána v Taškentu dne  20.4.1999. Dohoda vstoupila v platnost 23.9.1999. Je vyhotovena v jazycích českém, uzbeckém a ruském, rozhodující znění je ruské. Český text byl publikován pod číslem 215/1999 Sb.

4.    Smlouva mezi vládou České republiky a Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku  byla podepsána v Praze 2. 3. 2000. Vstoupila v platnost 15. 1. 2001. Je vyhotovena v jazyce českém, uzbeckém a anglickém, přičemž rozhodující je znění anglické. Český text publikován pod číslem 28/2001 Sb.m.s.

5.    Dohoda mezi vládou České republiky a Uzbecké republiky o vzájemné spolupráci v celních otázkách byla podepsána 15. 4. 2003 a vstoupila v platnost 12. listopadu 2003. Je vyhotovena v jazyce českém, uzbeckém a anglickém. Rozhodující znění je anglické. Český text publikován pod číslem 25/2007 Sb.m.s.

6. Smlouva mezi Uzbeckou republikou a Českou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských a trestních byla podepsána 18.1.2002. Platí od 1.12.2003. Je vyhotovena v jazyce českém, uzbeckém a ruském. Rozhodující je znění ruské. V českém a ruském jazyce publikována pod číslem 133/2003 Sb.m.s.

7. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o spolupráci v boji s trestnou činností byla podepsána 17. června 1998. Platí od  20.11.1998. Je vyhotovena v jazyce českém, uzbeckém a ruském. Rozhodující je znění ruské. Nebyla zatím publikována.

8. Společné prohlášení o dalším rozvoji vzájemně výhodné spolupráce, podepsané I. Karimovem a premiérem Zemanem během jeho oficiální návštěvy v Uzbekistánu 20. 4. 1999.

9. Společné prohlášení prezidenta ČR V. Klause a prezidenta Uzbecké republiky I.Karimova podepsané při  návštěvě prezidenta České republiky V. Klause v Uzbecké republice  13. 9. 2004 .

10. Při 1. zasedání Mezivládní komise byla v Taškentu 28. 6. 2004 podepsána Dohoda o spolupráci mezi Komorou výrobců a podnikatelů Uzbekistánu (nyní Obchodní a průmyslová komora Uzbekistánu) a Komorou pro hospodářské styky se zeměmi SNS České republiky.

11. Ministr financí Miroslav Kalousek podepsal 8.12.2011 s předsedou Státního daňového výboru, panem Botirem Rachmatovičem Parpievem, Protokol mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. Uvedený protokol vstoupil v platnost dne 15.6.2012.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Vývoj vzájemné obchodní bilance (v milionech USD)

Rok   2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Vývoz do UZ   36,502 36,334 52,489 43,093 57,536 78,9 84,5
Dovoz z UZ   9,519 20,839 9,636 11,011 10,184 7 955 5,9
Obrat   46,021 57,173 62,122 54,104 67,720 86,9 90,4
Saldo   26,983 15,495 42,856 32,082 47,352 70,9 78,6

Zdroj: MPO ČR, ČSÚ, 2014

Hodnota obratu ZO s Uzbekistánem je tradičně poměrně nízká. Proto každý exportní kontrakt navíc v hodnotě 5 či 10 mil. USD "dělá počasí" ve vzájemné obchodní bilanci. Pokud jde o dovozy z Uzbekistánu do ČR, kde na prvním místě figuruje bavlna, objemy jejího dovozu do ČR se meziročně mění v závoslosti na kolísání cen bavlny na světových trzích.

Nejvýznamnější položky českého vývozu v roce 2013: pneumatiky, zejména pro osobní auta (24,5 mil. USD), léčiva (10,5 mil. USD), průmyslové stroje a zařízení (8,5 mil. USD), vozidla, zejména tramvaje (6,8 mil. USD), elektrické obvody (5,8 mil. USD), plastové předměty (5,3 mil. USD), plemenný skot (3,9 mil. USD), strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu (2,9 mil. USD), umělá střeva (1,9 mil. USD), železné a ocelové pružiny (1,6 mil. USD), zařízení k automatickému zpracování dat (1,5 mil. USD), skleněné zboží (1,3 mil. USD), různé druhy cukru (1,2 mil. USD), chemické prostředky skleněné zboží (1 mil. USD), stroje a zařízení k výrobě energie (1 mil. USD) atd.

Nejvýznamnější položky českého dovozu v roce 2013: bavlněné tkaniny (2,8 mil. USD), bavlna (1,1 mil. USD), textilní příze (1,1 mil. USD), koření (0,1 mil. USD), lidské vlasy (0,1 mil. USD), vnitřnosti zvířat (0,1 mil. USD), sírany (0,1 mil. USD), umělá hnojiva (0,1 mil. USD) atd.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Zahraniční obchod s Uzbekistánem - statistika podle zboží (v tisících USD)

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Skupina zboží SITC (1) Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz   Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz
0 Potraviny a živá zvířata 752 270 3 341 87 537 62 3 386   177 1 886 177 5 669 231
1 Nápoje a tabák 1 0 1 0 2 0 2   0 4 0 2 0
2 Suroviny bez paliv a surovin pro potravinářské účely 105 6 989 137 5 087 163 5 402 117   3 771 297 2 590 309 1 344
3 Minerální paliva, maziva apod. 432 882 5 351 0 58 0 91   0 104 470 0  
5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde nespecifikované 7 099 191 9 693 24 7 639 162 10 241   428 12 530 4 485 14 949 231
6 Tržní výrobky tříděné podle druhu materiálu 19 305 12 559 19 272 4 396 20 222 5 174 24 430   5 732 25 582 120 30 196 3 986
7 Stroje a dopravní prostředky 8 193 45 14 646 3 7 612 5 17603   13 34 198 114 26 784 1
8 Průmyslové spotřební zboží 476 461 390 125 273 264 1 552   81 4 295 0 6 558 107

Zdroj: ČSÚ, 2014

 

 

           

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Uzbekistán zůstává i přes trvalý nedostatek deviz a tím omezené možnosti konvertace místní měny UZS na volně směnitelnou měnu (ta se dostane se jen na „některé“ klienty bank) perspektivním trhem o čemž svědčí meziroční nárůsty českého exportu v posledních letech.

Při uvedeném počtu obyvatel i přes jinak poměrně nízkou kupní sílu většiny uzbeckých obyvatel (v porovnání s kupní sílou v Evropě a jinde), vykazuje uzbecký trh velkou schopnost ve vybraných komoditách. Uzbecký trh je zajímavý pro dodavatele léků, potravin (z ČR se např. ve velkých objemech do Uzbekistánu vyváží a na uzbeckém trhu je oblíbené české máslo), paradoxně se z ČR dováží např. i čaj. Většinu čokolády a balených cukrovinek na uzbeckém trhu tvoří dovozové zboží (v daném případě zejména z Ukrajiny, Ruska a v poslední době také z Polska). Nahradily i mezeru po tureckých cukrovinkách poté, co uzbecký trh byly nuceny opustit prodejní řetězce, vlastněné tureckým kapitálem.

Poptávka po spotřebním zboží je v rozhodující míře pokryta levným zbožím z Číny, Koreje, Indie apod. Tuzemské výrobě levného textilu konkuruje na uzbeckém trhu zase jen levný, nepříliš kvalitní textil z Číny a Indie. Vývozci z takových zemí jsou ve výhodě, protože vedle láce výrobků dokáží v obchodě utrženou místní měnu UZS použít např. pro nákup surovin, exportovaných z Uzbekistánu do svých zemí nebo na třetí trhy (např. Rusko, Kazachstán). Konkrétně např. v Číně vyrobené nákladní automobily a stavební stroje jejich dealeři prodávají v Uzbekistánu za UZS a je potom na čínském velkopodnikateli, jakou cestou (samozřejmě legální) je dokáže zkonvertovat na volnou měnu nebo utratit za jiné zboží v Uzbekistánu.

Největší zakázky na průmyslová zařízení se realizují v energetice a v odvětví těžby zemního plynu a jiných surovin. Perspektivní jsou dodávky zboží pro postupně se v soukromé sféře  rozvíjející potravinářský průmysl. Na uzbeckém trhu v této oblasti úspěšně působí např. pražská pobočka švédské firmy Revent dodávkami zařízení pro pekárny.

Přísnými ochranářskými opatřeními je postižen dovoz motorových vozidel, u kterých dovozní clo společně s akcízní daní přesahuje 100% kupní ceny vozidla. Přesto lze na ulicích Uzbekistánu potkat mnoho drahých automobilů značky Lexus nebo Toyota aj. s uzbeckými poznávacími značkami. To potvrzuje, že v Uzbekistánu je v omezené míře prostor i pro luxusní výrobky z dovozu. Zákazníky pro luxusní zboží lze ale nalézat především v Taškentské oblasti, v Samarkandu nebo Buchaře kam plynou značné příjmy z turistického ruchu.

Nejvíce perspektivní jsou dodávky zařízení pro municipální sféru a podniky vlastněné či spoluvlastněné státem. Jejich rozvoj je řízen uzbeckou vládou a zakázky pro prioritní odvětví průmyslu (energetický, uhelný, chemický a petrochemický průmysl, farmaceutický, textilní, průmysl stavebních hmot, zpracovatelský a potravinářských průmysl) nebo dopravy jsou financovány z fondu rozvoje, obhospodařovaného kabinetem ministrů (vládou). V případě, že jsou takové dodávky financovány z úvěrů, v poslední době hodně z úvěrů Asijské rozvojové banky, má podstatný vliv na výsledek výběrového řízení na dodavatele právě financující banka.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Úspěšné firmy na uzbeckém trhu:

 ERIELL CORPORATION – její dceřiná společnost zaměstnává v Uzbekistánu asi 2000 lidí, poskytuje služby a zařízení pro provádění hlubinných vrtů pro ropné a plynárenské těžební společnosti působící v Uzbekistánu.

 PRAGOIMEX – v letech 2012 – 2013 dodala 20 nových tramvají pro taškentský dopravní podnik za cca 18 mil. USD a jedná o pokračování dodávek pro obnovu tramvajového parku v hlavním městě

ŠKODA ELECTRIC – v roce 2013 dodala 9 nových trolejbusů pro město Urgenč, které je provozuje na meziměstské trolejbusové trase do Chivy.

SYNECTA od roku 2012 staví nový paroplynový blok tepelné elektrárny pro Taškent, firma také získala kontrakty na modernizaci a výměnu zařízení pro snižování obsahu emisí CO2 v dalších uzbeckých tepelných elektrárnách

AEROTRADE - dodává náhradní díly pro kdysi dodanou českou leteckou techniku pro výcvik pilotů,  jedná o dodávkách dalších komponent a zařízení pro kompletaci a modernizaci techniky Ministerstva obrany Uzbekistánu

REVENT – dodávárotační pece a zařízení pro malé a střední pekárny na výrobu chleba a pečiva

Barum Continental – dodává pneumatiky pro uzbecko-americkou automobilku GM Uzbekistan, které dlouhodobě představují největší položku českého exportu

PRO.MED.CS farmaceutická firma dodává úspěšně léčiva a  potravinové doplňky

SEVAPHARMA – v uzbecké státní zkušebně dokončuje testy očkovacích vakcín pro dodávky do Uzbekistánu, paralelně vede jednání se státní farmaceutickou společností Uzfarmsaonat o obnově výroby infuzních roztoků a výrobě vakcín v licenci

ZVU POTEZ a CHEMOPROJEKT – dodávky zařízení pro modernizaci podniků v chemickém průmyslu, v r. 2013 proběhla jednání o projektu výstavby závodu na výrobu čpavku a močoviny a následně výstavby výroby kyseliny dusičné pro státní společnost Navoj Azot (oba projekty za cca 850 mil. EUR). Po zrušení plánované návštěvy prezidenta I. Karimova v ČR došlo k zastavení jednání z uzbecké strany. České firmy se ale snaží jednání obnovit.

BTL Zdravotnická technika – v posledních letech se výrazně etablovala na místním trhu a dodává různé diagnostické a léčebné přístroje a vybavení lékařských ordinací

EKOL – v roce 2013 získala 2 menší kontrakty na dodávky zařízení pro energetiku

IVAX Pharmaceuticals – farmaceutické výrobky

THOMAS Praha – strojírenské výrobky a dopravní prostředky

MARC CZ – firma vytvořila společný podnik KENAF, který vyrábí technické tkaniny z bavlny - majoritním vlastníkem je ale uzbecký stát.

Společné česko-uzbecké investice

Paper Mill Holding – největší český investor v Uzbekistánu, firma investovala zhruba 2 mil. USD do nákupu majoritního podílu akcií továrny ANGRENPACK na výrobu kartonu, obalů a toaletního papíru ve městě Angren.

Samarkand–Praga–Pivo – nejúspěšnější česko-uzbecký podnik založený už v roce 1992, pivovar v Samarkandu vyrábí pivo značky Pulsar a nealkoholické nápoje, v květnu 2012 otevřela firma v Samarkandu velkou českou restauraci „Zlata Praha“ a na podzim 2013 jako první v Uzbekistánu zahájila výrobu nealkoholického piva v pivovaru ve městě Buchara.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

České zboží má dosud na místním trhu dobré jméno pro svou kvalitu a relativně nižší cenu. Na tom se nic nezměnilo ani v roce 2007. Zejména strojírenské výrobky, sklo, obuv pneumatiky jsou ale nadále předmětem zájmu. V poslední době se objevují i zájemci o podnikání v ČR a o výrobní kooperaci s českými firmami v oblasti automobilového průmyslu. Jsou žádány kontakty na dovoz malých zpracovatelských technologií k výrobě nápojů, potravin, zpracování zemědělských plodin, různých druhů obalů a drobnou textilní výrobu. Nejnovější jsou poptávky dovozu dlaždic, obkladů a podobných výrobků, sanitární techniky apod. Dále Uzbekistán projevil vážný zájem na vytvoření alespoň jedné společné inženýringové firmy.

Jako vždy a všude i v Uzbekistánu platí pravidlo, že je lehké trh ztratit, ale obtížné a někdy nemožné se na něj po letech vracet. Tato poslední varianta naštěstí zatím nenastala. Ovšem je třeba podtrhnout, že v Uzbekistánu je vždy nutná politická podpora. To si uvědomují např. Němci, kteří pravidelně pořádají uzbecko - německé business fórum vždy za účasti některého ministra a představitelů zájmových podnikatelských svazů. Obdobně postupují Rusové, Korejci, Japonci a další. Čínská obchodní fóra sledují poněkud jiné cíle. Kromě politické podpory je důležitá i podpora českých bank, resp. bank působících v ČR. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že čeští podnikatelé mají omezené možnosti v tenderech, které jsou financovány Asijskou rozvojovou bankou, protože Česká republika není jejím členem. Přitom právě v těchto tenderech by měly české podniky velké šance.

K zakládání společných podniků v Uzbekistánu je třeba přistupovat vždy až po dostatečném ověření trhu, partnera a celních a daňových podmínek. Při založení společného podniku je vhodné, aby v něm byl trvale český představitel. Někteří čeští podnikatelé si najímají manažéry korejské národnosti. Podle dosavadních zkušeností českých podnikatelů se nedoporučuje vytváření společných podniků s účastí uzbeckého státu (státních podniků).

Českým firmám, které mají zájem o vstup na uzbecký trh, se  doporučuje konzultace s  firmami, které již mají znalosti uzbecké reality. Odborná konzultace na ZÚ ČR v by měla být samozřejmostí.

Další možnosti směřování spolupráce:

             České firmy z ČR na výstavách i při jiných příležitostech nabízejí dodávky pro:

 energetický sektor (modernizace a výstavba tepelných a vodních elektráren, jiné obnovitelné zdroje, zařízení pro dobývání a úpravu energetického uhlí, výstavba elektrických rozvodů)

  • chemický průmysl (dodávky pro rekonstrukci provozů a investičních celků)
  • zemědělství a potravinářství  (balicí stroje a plnicí linky, zařízení pro pekárny, masný a mlékárenský průmysl, tukový průmysl)
  • lehký průmysl (šicí stroje, dodávky a generální opravy tkacích stavů, zařízení pro obuvnický průmysl)
  • stavebnictví (zařízení pro vytápění a větrání)
  • železniční dopravu (zabezpečovací a signalizační zařízení, opravy lokomotiv)

Představa o českých dodávkách ale někdy naráží na snahu uzbecké strany přeměnit exportní dodávky v investice, které vzhledem k výše uvedeným problémům můžou být značně rizikové.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Uzbekistán, i když nepatří mezi tzv. priorotní země, je  tradičním příjemcem české rozvojové pomoci. V letech 1996 až 2000 bylo poskytnuto na několik programů rozvojové pomoci celkem 16 mil Kč, z nichž bylo čerpáno asi 10 mil  (1 projekt nebyl dokončen – zavedení výroby automobilů TATRA). MZV ČR poskytlo v letech 2001 a 2002 humanitární pomoc pro suchem postiženou autonomní Republiku Karakalpakstánu. V r. 2003 však nebyla poskytnuta žádná humanitární pomoc, což bylo přijato se zklamáním. Rovněž žádosti ZÚ o zařazení vhodného projektu do programu rozvojové pomoci zůstaly bez výsledku. V r. 2004 byl zahájen nový dvoustranný projekt ZRS: č. 81/04-MZe/B – Zlepšení kvality pitné a závlahové vody v oblasti Aralského moře. Česká vláda poskytuje uzbeckým zájemcům o studium v ČR každoročně stipendijní místa pro studium na vysokých školách v ČR pro bakalářské, magisterské a doktorandské studium. Kromě toho ČR umožňuje bezplatné studium těm občanům Uzbekistánu, kteří se rozhodnou studovat v českém jazyce.

V roce 2012 česká agentura AECOM v rámci UNDP poskytla expertní pomoc při zpracování  projektu zaměřeného na úspory v energetickém sektoru a v oblasti zavlažování. V listopadu 2012 opakovaně navštívil Uzbekistán Ing. Milan Oleríny, vyslaný agenturou AECOM CZ k předání zkušeností z české praxe v oblasti využívání vody v energetickém sektoru a v oblasti zavlažování. V Uzbekistánu působil v rámci projektu UNDP „Plán integrovaného řízení vodních zdrojů a hospodaření s vodou v povodí řeky Zarafšan". ČR financovala účast českého experta prostřednictvím Českého svěřeneckého fondu UNDP v součinnosti s reprezentací UNDP v Uzbekistánu. Partnerem UNDP pro realizaci tohoto projektu bylo uzbecké Ministerstvo zemědělství a vodního hospodářství. Během pobytu Ing. Milan Oleríny uspořádal několik přednášek a prezentací pro uzbecké odborníky v Samarkandu, Navoi a v hlavním městě Taškentu.

V Uzbekistánu působil od 13. února 2012 po dobu jednoho roku  český dobrovolník Vojtěch Hledík na základě kontraktu při zastoupení UNAIDS v Taškentu (United Nations Volunteers).

V roce 2014 realizuje ZÚ ČR projekt MLP UZ/14/MZV-1 na základě smlouvy ze 7. dubna 2014 v hodnotě 200,- tis. Kč. Realizátorem je NGO „Aral genefund“, který v souladu s místním zákonodárstvím obdržel souhlas MZV UZ a Ministerstva zdravotnictví UZ k realizaci MLP a pořízení zdravotnické techniky od společnosti BTL – zdravotnická technika pro nemocnici v Nukusu na základě výše zmíněné smlouvy se ZÚ Taškent. 

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Uzbecká statistika žádné údaje týkající se vzájemné výměny služeb neposkytla. Pokud jde o ČR, tak Česká národní banka ani Eurostat statistiku vzájemné výměny služeb nesledovaly. Ze zemí Středni Asie je zatím sledován pouze Kazachstán. Proto lze vycházet jen z údajů poskynutých dodvateli služeb.