Velvyslanectví České republiky v Taškentu

česky  по-русски  o'zbekcha 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Očekávaný vývoj v teritoriu

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Nadále lze očekávat posilování pozic Ruska v uzbecké ekonomice, ale i v jiných sférách společenského života, zejména ve školství, obraně a bezpečnosti, a to jak na dvoustranné, tak i na mnohostranné úrovni ( EurAsEC, ODKB,ŠOS) a ani Čína nebude chtít ztrácet své pozice. Ze zemí EU si významně posiluje své postavení Německo. Ovšem ani Němci nepodléhají euforii, pokud jde o realizaci uzavřených smluv.

Na druhou stranu z hlediska probíhající hospodářské krize MMF konstatuje, že si bankovní sektor v Uzbekistánu vede dobře a úřady vyvíjejí úsilí o další zlepšení bankovního dohledu a posílení spolehlivosti bankovního systému.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

            Probíhají jednání o vstupu Uzbekistánu do WTO, což se mj. promítlo i do přípravy nového uzbeckého celního zákona. Dalším významným krokem z hospodářského hlediska je členství Uzbekistánu v Euroasijském hospodářském společenství (EurAsEC, rusky ЕврAзЭС).

Nadále plnohodnotně fungují rozhodčí soudy. Podrobnosti na www.chamber.uz.

 

Uzbecká ekonomika odolává globální krizi dobře. Po silném výkonu v roce 2010, pokračoval vysoký hospodářský růst i v roce 2011. Růst HDP byl zaznamenán ve výši 8 ½ procenta v roce 2010 a na 8,2 procenta do září 2011. Vysoké ceny komodit zvýšily Uzbekistánu vývoz, zatímco vládní pokračující industrializační program a opatření k posílení spotřeby podporovaly silnou domácí poptávku. Inflace vzrostla na 13,7 procenta v říjnu 2011, a to ze zhruba 12 procent v roce 2010.

Uzbekistán posílil svou zahraniční pozici, a to zejména na základě vyšších exportů, zpomalení dovozů financovaných z přímých zahraničních investic. Přebytek běžného účtu přesáhl 6 ½ procenta HDP v roce 2010.

Fiskální politika v roce 2010 byla obezřetná a fiskální výsledek v prvních devíti měsících roku 2011 byl lepší než předpokládaný rozpočtem. Konsolidovaný fiskální přebytek v roce 2010 (včetně zahraničních aktiv fondu pro obnovu a rozvoj Uzbekistánu (FRD), kde je uložena většina výnosů z přírodních zdrojů) dosáhl 4,9 procenta HDP. Jedná se o skok z 2,8 procenta HDP v roce 2009. Důvodem jsou vysoké ceny komodit. Nižší daňové příjmy, které odrážejí snížení korporátní daně a daně z příjmů a snížení jednotné sazby daně pro malé podniky, byly více než kompenzovány rozsáhlými škrty v neprioritních výdajích.

Předpoklad ohledně růstu je i nadále příznivý. Na druhou stranu nelze opomenout riziko poklesu v důsledku globální nejistoty. Za předpokladu, že se toto riziko nenaplní, MMF v blízkém a střednědobém výhledu očekává silný růst HDP. Ekonomická aktivita bude podporována politikou na podporu domácí spotřeby a investic, stejně jako zvyšenou cenou vyvážených uzbeckých komodit.

Naproti tomu lze očekávat přetrvávání problémů v bankovnictví, zejména s vydáváním hotovosti, převodem místní měny na volně směnitelnou.

Uzbekistán bude trvale vyvíjet snahy o získání zahraničních investic, ovšem vzhledem k některým specifikům uzbecké reality nelze počítat s nějakými převratnými kroky.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

České výrobky mají v Uzbekistánu tradičně dobré jméno (spotřební zboží, stroje a zařízení, dopravní prostředky, sanitární zařízení apod.) a obecně lze konstatovat, že se v Uzbekistánu může prosadit jakýkoliv kvalitní a cenově dostupný výrobek. Je pravdou, že v řadě oborů byly vytlačeny naše výrobky levnějším, ale méně kvalitním zbožím, např. čínskými, indickými, pákistánskými a tureckými a jinými výrobky. Tento trend se však začíná měnit. I v Uzbekistánu určitý segment trhu vyžaduje  kvalitní výrobky a nekvalitní padělky přehlíží. V Uzbekistánu funguje celá řada našich strojů bez větších problémů celá desetiletí, zatímco moderní stroje např. z Číny jsou po několika letech vyřazeny úplně z provozu. Přestože jsme značnou část uzbeckého trhu opustili, návrat na něj je jako všude jinde obtížný, ale zdaleka ne nemožný. Navíc, když jediným reálným konkurentem našich firem zde jsou firmy německé.

Kromě tradičních oborů shora uvedených se rýsují velké možnosti v dodávkách služeb (Uzbekistán má zájem o inženýringové služby), technologií (jako je čištění vody, plynů, potravinářské technologie apod.).

Velice perspektivním se v Uzbekistánu jeví zpracování ovoce a zeleniny. V tom má Uzbekistán obrovské rezervy. Vždyť  zhruba 20% úrody shnije na polích nebo během přepravy. Navíc zpracovanou produkci je možno vyvážet zejména do Kazachstánu a jižních oblastí Sibiře, kde je po takovém zboží značná poptávka. A to je právě to, co se v Uzbekistánu chce: vyrobit a alespoň část vyvézt.

Obdobně se otevírají velké perspektivy na úseku zpracování kůží, rohoviny a karakulu. Dále bavlny a hedvábí.

V Uzbekistánu roste řada léčivých rostlin, které jsou nenahraditelné v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.

Velkou perspektivu má turistika. V Uzbekistánu je celá řada historických sídel s nepřetržitým osídlením trvajícím více než 2000 let a dobovou architekturou (Samarkand, Karši, Taškent, Margilan, Buchara apod.).

Neoraným polem je třídění a zpracovávání komunálního odpadu, kde ve středně až dlouhodobém horizontu bude prostor k podnikání, zejména pokud bude financování zajištěno od mezinárodních organizací.

Ovšem základem jakéhokoliv úspěchu na uzbeckém trhu je trpělivost, systematičnost a osobní kontakty. Bez těchto vlastností se lze jen těžko na uzbeckém trhu uplatnit.