Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Základní informace o teritoriu

Republika Uzbekistán (prezidentská republika) je postsovětský, vnitrozemský stát s bohatým kulturním dědictvím a historií, jejíž počátky jsou spjaty s Perskou říší. Po rozpadu bývalého SSSR v roce 1991 vyhlásil Uzbekistán samostatnost. Po Rusku, Ukrajině a Kazachstánu se řadí mezi ekonomicky nejvýznamnější státy na postsovětském území.

1.1. Oficiální název státu

  • Republika Uzbekistán  (O´zbekiston Respublikasi)

1.2. Rozloha

Uzbekistán se rozkládá uprostřed Střední Asie na rozloze 447 400 km2 mezi řekami Amudarja a Syrdarja. Sousedí s Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Afghánistánem a přes jeho území procházejí důležité silniční a železniční dopravní tahy.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

Stálá populace Uzbekistánu ke dni 1. ledna 2014 je odhadována na zhruba 30.488.600 obyvatel, což představuje nárůst za rok 2013 celkem o 495100 osob, nebo-li 1,7% (http://utro.uz/uzbekistan-news/93-naselenie-uzbekistana-uvelichilos-pochti-na-polmilliona.html). Poslední plné sčítání lidu Uzbekistánu bylo provedeno v roce 1989.

Je třeba konstatovat, že jsou k dispozici i jiné odhady obyvatelstva Uzbekistánu, a to zejména z CIA World Factbook. Odhaduje se, že k červenci 2014 by měl Uzbekistán mít 28.929.716 obyvatel - jedná se o výrazně nižší číslo než činí oficiální vládní odhad (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/uz.html).

Průměrná hustota osídlení je 63,1 osob na 1 km2. Přičemž osídlení je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel žije ve Ferganské dolině, v hlavním městě Taškentu a v Taškentské oblasti, zatímco rozsáhlá území ve středu a na západě země jsou osídlena jen řídce.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Bez ohledu na to, který z výše uvedených zdrojů preferujete, co se týče počtu obyvatel Uzbekistánu, jednoznačně se jedná o poměrně rychle rostoucí země. Populace se zvětšovala poměrně stabilně během posledních 60 let, od cca 6 milionů v roce 1950 na téměř 30 milionů obyvatel dnes.

Tempo růstu se mírně zpomalilo v průběhu času - z cca 3,5% ročně v roce 1960 na přibližně 1,7% za rok 2013 (popř. alternativní odhad 0.93% za rok 2014 CIA World Factbook) - ale pokud současný růst bude pokračovat i nadále, bude v Uzbekistánu žít v roce 2020 podle oficiálních statistik okolo 33 milionů obyvatel.

Demografické složení obyvatelstva - odhad dat pro rok 2014:

0 - 14 let: 24,9% (muži 3.693.838 / ženy 3.514.734),

15 - 24 let: 20,5 % ( muži 3.008.779 / ženy 2.934.534),

25 - 54 let: 43% (muži 6.178.921 / ženy 6.255.715),

54 - 64 let:  4.8% (muži 926.129 / ženy 1.036.576),

65 let a více: 4.7% (muži 588.881 / ženy 791.609).

Městské obyvatelstvo 36,0 %, venkovské 64,0 %. Muži 49,8 %, ženy 52,2 % - odhad k roku 2010 - novější data nejsou k dispozici.

Zdroj: http://worldpopulationreview.com/population-of-uzbekistan/, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/uz.html

1.5. Národnostní složení

Uzbekistán je multinacionální země s více než 100 národy a národnostmi. Národnostní složení v Uzbekistánu k datu 01.11.2011 (novější data nejsou k dispozici):

Uzbeci 84,0 %, Tádžici 4,7 %, Rusové 2,8 %, Kazaši 2,0 %, Karakalpakové 1,9 %, Korejci 0,8 %, Kyrgyzové 0,8 %, Tataři 0,5 %, Turkmeni 0,5 %, ostatní národnosti 1,9 %.

1.6. Náboženské složení

Uzbekistán je nábožensky v zásadě velmi tolerantní zemí, přičemž v náboženské orientaci obyvatel převažuje umírněný sunnitský islám s cca 88%, dále cca 9% pravoslaví a existují zde též ostatní náboženství jako katolíci,židé, budhisté, šíité, aj. Celkem je v zemi oficiálně registrováno 16 náboženských vyznání.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Státním jazykem je uzbečtina, kterou ovládá okolo 75 % obyvatelstva. Druhým nejrozšířenějším jazykem je ruština. Značná část starší populace je dvojjazyčná: rusko - uzbecká, ale podstatná část nastupující mladší generace, zejména z venkova již komunikuje v ruštině jen s obtížemi nebo se nedorozumí vůbec. Zákonné normy a právní předpisy se publikují v uzbečtině i v ruštině. Uzbečtina používá dvojí písmo - kyrilici a latinku. Některé texty, např. zákony publikované v uzbecké redakci, používají výlučně kyrilici. V soudnictví lze podle ústavy používat pouze jazyk uzbecký nebo karakalpacký, nicméně v praxi, zejména v Taškentu a v Taškenstké oblasti, se používá i ruština. Např. lékařské zprávy, znalecké posudky se píší téměř výlučně v ruštině. Oficiální tisk vychází v uzbečtině, dále v ruštině, tádžičtině, karakalpakčtině, částečně i v angličtině. Národní televizní zpravodajství je vysíláno především v uzbečtině. Zpravodajské pořady s celostátní působností jsou vysílány také v ruštině.
Ruština a postupně nově i angličtina se používají jako jednací jazyky při oficiálních akcích s mezinárodní účastí. Výběrová řízení na dodávky jsou vypisovány vedle uzbečtiny také v ruštině. V ruštině se také mohou předkládat obchodní nabídky, pokud není v tendrové dokumentaci výslovně určeno jinak.
Na základních školách se povinně vyučuje uzbečtina, jako druhý jazyk jsou vyučovány jazyky národnostních menšin, tj. ruština, karakalpakčtina, tádžičtina, kazaština, kyrgyzština nebo turkmenština.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Uzbekistán je administrativně členěn na 12 oblastí: Andižanská, Bucharská, Džizacká, Ferganská, Chorézmská,Kaškadarjinská, Navojská, Namanganská, Samarkandská, Surchardarjinská, Syrdarjinská, Taškentská, hlavní město Taškent a autonomní Republika
Karakalpakstan s vlastní vládou a parlamentem a hlavním městem Nukus.

V Uzbekistánu je registrováno celkem 120 měst a 115 sídlišť městského typu. Ostatní obyvatelstvo žije v tzv. kyšlacích a aulech (venkovská bydliště).
Největší města (v tisících obyvatel) uvádí tabulka (poslední oficiální ůdaj existuje k datu 1.1.2009).
Největší města, počet obyvatel /v tis./

Taškent 2 220,7
Namangan 441,3
Samarkand 399,6
Andižan 373,8
Nukus 271,4
Buchara 266,3
Karši 234,2
Fergana 234,7
Kokand 220,0
Margilan 199,5
Angren 165,3

Uvedená čísla jsou oficiální údaje zahrnující pouze registrované obyvatele. Ve skutečnosti se ve městech zdržuje vyššší počet obyvatel z důvodu hledání pracovních příležitostí.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

 

Peněžní jednotkou je sum (UZS, kód 860), který se dále dělí, ale pouze účetně, na 100 tijinů.
V Uzbekistánu se přes nízkou nominální hodnotu UZS používají jen následující bankovky: 1 000 UZS, 500 UZS, 200 UZS, 100 UZS a teoreticky i mince v hodnotách 500 UZS, 100 UZS, 50, UZS, 25 UZS a 10 UZS. Formálně v Uzbekistánu existuje na základě dohody s MMF směnitelnost UZS na volně směnitelnou měnu (tzv. конвертация), ale ve skutečnosti není směntelnost zaručena, resp. přidělování kvót deviz na konvertaci pro komerční banky je „regulováno" Centrální bankou a pro termín provedení konverze prostředků v UZS, „zmražených" na účtu v komerční bance pro zahraniční platbu, nejsou stanoveny žádné zákonné lhůty a proto ani odpovědnost za její provedení. Převod domácí měny na zahraniční devizy proto může trvat v lepším případě týdny, ale také měsíce až roky, což při zvyšující se místní inflaci znamená značné problémy a ztráty pro
podnikatelské subjekty, jejichž výroba je závislá na dovozech komponent za volnou měnu.
V Uzbekistánu existují v podstatě čtyři kurzy pro směnu UZS na volnoměnové prostředky:
1. oficiální, který určuje Centrální banka Uzbekistánu,
2. komerční, ten také určuje Centrální banka Uzbekistánu,
3. burzovní,
4. kurz na nelegálním (černém) trhu.

Vývoj oficiálního kurzu za poslední období:

Datum - měna: UZS/ 1 USD UZS/ 1 EUR UZS/ 1 RUR
02.01.2008 1291,23 1866,21 52,27
06.01.2009 1394,90 2003,22 47,46
05.01.2010 1513,60 2188,36 50,14
06.01.2011 1640,55 2167,07 54,05
21.11.2011 1772,98 2429,08 58,08
28.08.12 - 03.09.12 1921,74 1921.74 60,41
22.01.13 1993.53 2 660.84 66.00

Zdroj: http://goldenpages.uz/en/kurs/, http://www.cbu.uz/

Kromě oficiálního kurzu udává centrální banka ještě tzv. "komerční" kurs, který ovšem slouží pouze pro některé neobchodní platby jako např. pro směnárny a hlavně ke konverzi domácí měny na zahraniční valutu. Pro ilustraci komerční kurs 21.11.2011:

nákup 2430,00 UZS / 1 EUR 1784,00 UZS / 1 USD
prodej 2466,00 UZS / 1 EUR 1789,00 UZS / 1 USD

Ve směnárnách lze v Uzbekistánu směňovat běžně pouze USD, EUR, GBP a JPY, a to za "komerční kurz".
Ostatní platidla v zahraniční měně nelze ve směnárně běžně směňovat, ačkoliv pro obchodní platby je denně stanovován směnný kurs Centrální banky Uzbekistánu pro 24 zahraničních měn. Směňovat ve směnárnách nelze běžně ani platidla sousedních středoasijských států ani RUR, tato platidla se ale obchodují na nelegálním (černém) trhu, především pak v pohraničních oblastech.

Burzovní kurz se pohybuje mezi kurzem komerčním (prodej) a kurzem nelegálního (černého) trhu. Cizí měny se v běžném platebním styku neužívají a nelze jimi, až na výjimky, provádět ani hotovostní platby v bankách. Ceny v kontraktech se zahraničím byly obvykle uváděny v USD, ale v poslední době se stále více využívá EUR, hlavně ze strany neuzbeckých subjektů.
V některých obdobích roku, např. prázdniny nebo konec kalendářního roku případně konec hadže, kurz zahraničních měn na černém trhu klesá vzhledem k nedostatku oběživa.
V souvislosti s uzbeckou měnou nutno upozornit na problémy spojené s převodem domácí měny na zahraniční. Jak bylo výše zmíněno, v Uzbekistánu existuje konverze, která je ovšem omezena, takže zahraniční podnikatelé, včetně českých, mají problémy s realizací zisku vytvořeného v Uzbekistánu. Na to reagovala uzbecká černá ekonomika vytvořením zvláštního podnikatelského oboru, kterým je provádění nelegální směny uzbeckých sumů za zahraniční směnitelnou valutu, zpravidla za dolary, ale i např. rubly, samozřejmě za odměnu. V současné době ale uzbecké nejvyšší vedení věnuje boji proti černému trhu s valutami vysokou pozornost a byla přijata opatření jak v bankách (výměny všech osob ve směnárnách), tak i mimo ně (zátahy na známých místech černého trhu atd.).

Cizí měny se v běžném platebním styku oficiálně nesmí používat, ani jimi provádět hotovostní platby až na výjimky v bankách. Ceny v kontraktech se zahraničím jsou obvykle uváděny v USD, ale  ze strany subjektů z EU se stále více využívá EUR.

POZOR - od července 2011 ale musí cizinci oficiálně platit za letenky u prodejců v Uzbekistánu v USD nebo v EUR !!!

 

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky:
1. ledna Nový rok
14. ledna Den vojáků a obránců vlasti
8. března Mezinárodní den žen
21. března Navruz - islámský Nový rok
9. května Den památky a úcty
1. září Den nezávislosti (1991)
1. října Den učitelů a vychovatelů
8. prosince Den ústavy (1992)

Pohyblivé církevní svátky, ve kteréžto dny se poskytuje pracovní volno:
- Ruza Chajít, který připadá na konec ramadánu - v Uzbekistánu nazývaného "uraza". V Uzbekistánu lze vést
ale obchodní jednání i během ramadánu (postní měsíc).
- Kurban Chajít je o 70 dní později po skončení „urazy".

Obvyklá pracovní doba na úřadech a v organizacích, které poskytují služby, je od 9 do 18 hodin (s hodinovou
polední přestávkou od 13 do 14 nebo někdy od 14 do 15 hodin). Ačkoliv pracovní týden je pětidení, někde se
pracuje se od pondělí do pátku a někdy i v sobotu (úřady, vojsko, policie, některé výrobní podniky atd.). Tržnice
a obchody s potravinami jsou obvykle otevřeny od 8 do 20 hodin celý týden. Malé potravinářské obchdky a jiní
obchodníci pracují denně, často i včetně státních svátků.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Uzbeci jsou obvykle při organizaci jednání velmi zdvořilí a pohostinní. To ale neznamená, že by se nesnažili získat za každou cenu od obchodního partnera ústupky nebo výhodu - prvek smlouvání je zdejším obchodním i jiným partnerům vlastní. Součástí pracovního oběda či večeře s cizincem bývá často konzumace alkoholu.
Někteří muslimové se ale pití alkoholu při těchto příležitostech vyhýbají, a to i mimo období „urazy".
Uzbeci obvykle poskytují o své firmě a podnikání jen nezbytně nutné informace (nutí je k tomu mj. zdejší ekonomické prostředí poznamenané existující korupcí a šedou ekonomikou). Své představy a požadavky na spolupráci formulují uzbečtí partneři někdy jen v obecné poloze, od vás ale očekávají iniciativu a komplexní nabídku. Na jim předané nabídky ne vždy odpoví včas, případně vůbec. Proto je třeba zůstat s partnerem po předání nabídky v trvalém kontaktu a odpověď podle potřeby slušnou formou, nejlépe písemně urgovat.
V případě, že zdejší, ať již soukromé či státní společnosti nabídku nemohou nebo nechtějí přijmout, odpoví vám např. jen sdělením, že „získali lepší nabídku". Vedle spolehlivých obchodních partnerů, zpravidla v podobě velkých, či státních firem se zahraniční kapitálovou účastí nebo osvědčených soukromých firem, se zde lze setkat také se spekulanty, kteří potřebují získat pouze vaši konkurenční nabídku pro jednání s jiným obchodním partnerem, bankou nebo zákazníky na vnitřním trhu.
Jako jednací jazyk se při obchodním jednání používá zpravidla ruština nebo v poslední době i angličtina, případně lze k jednání přizvat tlumočníka. Ja zcela běžné, že účastníci jednání z Uzbekistánu mezi sebou komunikují během jednání v rodném jazyce, což pochopitelně znevýhodňuje protistranu.
S ohledem na zdejší přísnou subordinaci je třeba si závazný termín jednání dohodnout předem. Pokud na jednání cestujete ze zahraničí, tak se vyplatí požadovat písemné potvrzení termínu a mista jednání.
Uzbecký partner musí většinou nejprve získat k jednání se zahraničním partnerem souhlas nebo dizpozice od svého nadřízeného. Dosažení dohody o obchodě a uzavření kontraktu na dodávky již při prvním pracovním setkání bývá zcela výjimečné, resp. to lze očekávat u opakovaného obchodního případu nebo za předpokladu, že uzbecká strana je stranou prodávající a na její straně stojí státní podnik zahraničního obchodu či velká společnost se zahraniční kapitálovou účastí. Potřebné podklady pro jednání se vyplatí od uzbecké strany vyžádat předem v písemné či elektronické podbě. Snížíte tak pravděpodbnost, že předem dohodnuté jednání, a to i na mezistátní úrovni, nebude uzbeckou stranou na poslední chvíli odřeknuto či odloženo z prostého důvodu nepřipravenosti partnera na jednání.
K místním zvyklostem patří, že k osobě stojící na vyšší příčce společenského nebo služebního žebříčku se podřízení chovají s pokorou a poslušností. K ženám se společenským postavením se muži chovají zdvořile, ale s fyzickým odstupem. Ne vždy lze očekávat, že Vám žena na jednání či společenské akci podá ruku na pozdrav. Spíše se muži se ženami při příchodu na jednání či rozloučení pozdraví symbolickým přiložením pravé ruky k srdci a pozdraví se navzájem úklonem hlavy.
Pracovní doba začíná na úřadech a v obchodních společnostech zpravidla v 9 hodin a končí v 18 hodin nebo podle potřeby i přesčas, včetně sobot a nedělí. Na všechna jednání oficiálních zahraničních delegací, které mohou doprovázet i mise podnikatelů, musí mít uzbecký státní orgán předem schválen časový a věcný program jednání předsedou Kabinetu ministrů.
V soukromém sektoru lze dobu jednání pružněji přizpůsobit potřebám stran. V podnikatelském prostředí se již lze setkat i v soukromém sektoru s vysoce kvalifikovanými či dravými odborníky, kteří prošli praxi ve státním
podniku zahraničního obchodu nebo získali praxi u mezinárodní organizace či v zahraničí.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Vzhledem k tomu, že mezi ČR a Uzbekistánem není uzavřena smlouva o bezplatném poskytování zdravotní péče, musí občan ČR návštěvu u lékaře a ošetření všeho druhu uhradit v hotovosti. Pojištění pro případ zdravotní péče v cizině není uvedeno jako podmínka udělení uzbeckého víza, nicméně doporučujeme zdravotní pojištění před cestou do Uzbekistánu uzavřít.
Očkování při cestě do Střední Asie nejsou povinná, nicméně doporučují se očkování proti všem druhům hepatitidy a břišnímu tyfu. Bližší informace poskytne Ústav cestovní medicíny Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech (tel. 267162682).
I přesto, že je většina běžných léků v hlavním městě k dostání, za jejich kvalitu nelze ručit a proto se doporučuje se na cestu potřebnými léky vybavit. Nejčastější zdravotní problémy mohou vzniknout z místní stravy a kvality vody.

 

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Nejsou zastoupeny

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Důležitá telefonní čísla:

  • požárníci – 01
  • policie – 02
  • záchranná služba – 03
  • lékařská diplomatická služba – 169 70 80
  • konzulární správa MZV UZ – 133 75 91, K0 služba na letišti 55 18 36, 50 37 54
  • diplomatická služba MZV UZ – 133 64 75, 133 57 48
  • ZÚ ČR v Taškentu – 120 60 71-74, fax 120 60 75
  • diplomatická služba ZÚ (mobil) – 159 22 38

1.18. Internetové informační zdroje

 

Zastupitelský úřad ĆR v Taškentu:

www.mzv.cz/tashkent

Uzbecké vládní zdroje:

www.gov.uz - Tyto stránky obsahují oficiální informace nejvyšších uzbeckých státních orgánů
www.press-service.uz - To jsou stránky tiskové služby prezidenta uzbekistánu
www.uzbekistan.be - Uzbecké informační stránky v Bruselu
www.lex.uz - Uzbecké právní předpisy

Všeobecné:

www.uznet.net - Obsahují všeobecné inforamce o Uzbekistánu
www.advancenet.net - Také všeobecné informace o uzbekistánu a Střední Asii

Ekonomika:

www.uzreport.com – Zprávy z ekonomiky, financí, kultury a sportu UZ
www.CER.UZ – Uzbecké centrum ekonomických výzkumů
www.TASHKENT.ORG – Domácí stránka města Taškentu
www.stat.uz – Informace Výboru pro statistiku


Ostatní:

www.uzsci.net – Akademie věd UZ
www.edu.uz – Vzdělání a věda
www.connect.uz – Vzdělání a věda
www.unesco.org.uz/hiv – Medicína a zdraví
www.apteka.uz – Medicina a zdraví

1.19. Adresy významných institucí

Tisková služba prezidenta Uzbekistánu (Press-služba preziděnta Respubliki Uzbekistan)
tel. +998 71 139 54 04
fax: +998 71 139 53 25
e-mail: presidents_office@press-service.uz

Senát Olij Mažlisu (Senat Olij Mažlisa),
700078 Taškent, pl. Mustakilik 6
tel. +998 71 138 26 96
e-mail: info@senat.uz
www.senat.gov.uz

Zákonodární komora Olij Mažlisu (Zakonodatel´naja palata Olij Mmažlisa)
700035 Taškent, pr. Halklar Dostligi 1
tel. + 998 71 139 87 07
www.parliament.gov.uz

Vláda (Kabinět ministrov)
700078 Taškent, Dom pravitělstva, pl. Mustakilik 5
tel. +998 71 139 86 76, 139 82 60, 139 84 86, 139 82 95, 139 81 14
fax: +998 71 139 84 63

Ministerstvo vnějších ekonomických vztahů, investic a obchodu (Ministěrstvo vněšnich ekonomičeskich svjazej, investicij i torgovli)
700029 Taškent, ul. Ševčenko 1
tel. +998 71 138 50 00
fax: + 998 71 139 17 51, 138 52 00
e-mail: secretary@mfer.uz

Ministerstvo hospodářství (Ministěrstvo ekonomiky)
700003 Taškent, pr. Uzbekistanskij 45A
tel. + 998 71 132 63 20
fax: + 998 71 132 63 72
e-mail: mineconomy@mmes.gov.uz
www.mineconomy.uz

Ministerstvo zemědělství a vodního hospodářství (Ministěrstvo sel´skogo i vodnogo chozjajstva)
700004 Taškent, ul. Navoi 4
tel. +998 712 144 21 30, 142 00 42
fax: + 998 712 132 21 59, 132 32 92
e-mail: qshv@intal.uz
www.msvx.uz

Ninisterstvo financí (Ministěrstvo finansov)
100008 Taškent, pl. Mustakilik 5
tel.: +998 71 133 70 73, 139 11 32
fax: + 998 71 144 56 43
e-mail: info@mf.uz, press-service@mf.uz
wwww.mf.uz

Ministerstvo práce a sociální ochrany obyvatelstva (Ministěrstvo truda i social´noj zaščity naselenija)
700100 Taškent, ul. Avloni 20A
tel.: +998 71 139 41 21, 139 41 12
fax: + 998 71 139 41

Ministerstvo zahraničních věcí (Министерство иностранных дел)
100029, Ташкент, ул. Узбекистанская, 9
Телефон: +998 (71) 233-64-75
Факс: +998 (71) 239-15-17
e-mail: info@tiv.uz

Služba národní bezpečnosti (Служба Национальной Безопасности)
100000 Taškent, ul. Matbuotčilar 9
tel. 2330994

Generální prokuratura (Генеральная Прокуратура)
100000 г. ТАШКЕНТ
ул. Я.ГУЛЯМОВА, 66
тел: 2334358, 2361193

Vláda Karakalpakstanu (Sovět ministrov Respubliki Karakalpakstan)
www.sovminkarakalpak.uz

Státní statistický výbor Uzbekistánu (Gosudarstvěnnyj komitět Respubliki Uzbekistan po statistike)
700077 Taškent, Bujuk Ipak Yuli 63
tel.: +998 712 670494
fax: +998 712 677816, 67 25 09
e-mail: gks@stat.uz
www.stat.uz

Státní celní výbor Uzbekistánu (Gosudartstvěnnyj tamožennyj komitět Respubliki Uzbekistan)
700003 Taškent, pr. Uzbekistanskij 3
tel.: +998 71 120 76 00
fax: + 998 71 120 76 41
www.customs.uz

Státní daňový výbor Uzbekistánu (Gosudartstvěnnyj nalogovyj komitět Respubliki Uzbekistan)
700011 Taškent, ukl. Abdulla Kadiri 13A
tel. + 998 71 144 98 98
fax: +998 71 144 89 12
e-mail: solik@mail.st.uz
www.soliq.uz

Státní výbor Uzbekistánu pro demonopolizaci, podporu konkurence a podnikání ( Gosudarstvěnnyj komitět Respubliki Uzbekistan po děmonopolizacii, podděržke
konkurenciji i predprinimatěl´stva)
100011 Taškent, ul. Navoi 18A
tel.: + 998 71 139 15 42, 139 83 45
fax: 009 71 139 15 42

Státní výbor Uzbekistánu pro pozemky, geodézii, kartografii a státní katatstr (Gosudarstvěnnyj komitět Respubliky Uzbekistan po zemel´nym resursam,
geodezii, kartografii a gosudarstvjennomu kadastru)
Taškent, ul. Čolonata, kvartal „C"
tel. a fax: +998 71 367 76 14, 173 84 01
e-mail: info@gkz.uz

Ústřední banka Uzbekistánu (Central´nyj Bank Respubliki Uzbekistan)
700000 Taškent, Uzbekistánskij pr.6
tel.: +998 71 152 57 39,
fax: +998 71 112 61 92
e-mail: webmaster@cbu.st.uz

Národní banka Uzbekistánu pro zahraniční ekonomickou činnost (Nacional´nyj Bank Uzbekistana vnějšněekonomičeskoj dějatel´nosti)
700084 Taškent, ul. Amir Temur 101
tel.: +998 71 137 59 70, 137 59 46
fax: +998 71 133 32 00, 137 59 58
e-mail: webmaster@central.nbu.com
SWIFT: NBFA UZ 2X

Státní patentový úřad Uzbekistánu (Gosudarstvěnnoje patetnoje vědomstvo Respubliki Uzbekistan)
100047 Taškent, ul. Tojtepa 2A
tel.: +998 71 132 00 13
fax: +998 71 133 45 56
e-mail: info@patent.uz

Uzbecká republiková agentura pro autorská práva (Uzbekskoje respublikanskoje agentstvo po avtorskim pravam)
700129 Taškent, ul. Navoi 30
tel.: +998 71 144 6055, 144 51 70
fax: +998 71 144 5170
e-mail: info@uzraap.uz

Obchodní a průmyslová komora Uzbekistánu (Torogovo promyšlennaja palata Respubliki Uzbekistan)
700047 Taškent, ul. Buchara 6
tel.: + 998 71 132 09 01
fax: +998 71 132 09 03
e mail: info@chamber.uz, secretariat@chamber.uz
www. chamber.uz

Nejvyšší hospodářský soud (Vysšij chozjajstvěnnyj sud)
Taškent, Čoponota 6
tel.: +998 71 173 89 84, 367 36 18
e-mail: economical-court@sarkor.uz

Uzexpocenter, národní společnost pro pořádání výstav (Nacional´naja vystavočnaja kompanija)
100084 Taškent, ul. Amur Temur 107
tel. +998 71 134 45 45
fax: +998 71 134 54 40, 134 40 88
e-mail: info@uzexpocentre.uz

UZINFOINVEST
100029 Taškent, ul. T. Ševčenko 1
tel.: +998 71 138 91 00
fax: + 99871 139 92 00
e-mail: info@uzinfoinvest.uz
www.investuzbekistan.org
www.uzinfoinvest.uz

Uzbecká advokátní komora ( Associacija advokatov Uzbekistana)
700000, Taškent, ul. Amira Temura 60/A
ofis 306
tel.: + 998 71 135 87 71
fax: +998 71 137 86 67
aau@uzsci.net

Svaz průmyslníků Samarkandu (Sojuz promyšlennikov Samarkanda)
140100 Samarkand
ul. Buston saroj 85A
tel.: +998 66 233 34 08, +998 66 231 00 74
fax: +998 66 231 00 53
e-mail: nozir@smu.uz
www.smu.uz

Jednotný státní rejstřík podniků a organizací všech forem vlastnictví a hospodaření
(Jedinyj gosudarstvennyj registr predprijatij i organizacij vsěch form sobstvennosti i chozjajstvovanija - EGRPO)
Jde o obdobu našeho obchodního rejstříku.
e-mail: zakaz@stat.uz - rusky
order@stat.uz - anglicky
fax: +998 712 150 50 08