Velvyslanectví České republiky v Taškentu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Svatováclavské posvícení

Kdy: 25.09.2009 19:30 - 22:00

Kde: Česká ambasáda, Taškent

Podáván byl nejen chleba se sádlem, škvarky a cibulkou, ale i pečená veprová kolena se zelím, krakovská a lovecká klobása na pivě, grilované plněné husy a kachny, uzená vepřová kýta, dušené zelí s klobásou, bramborový dort s pórkem a další staročeské speciality.

Posvícení vzniklo jako vzpomínková slavnost posvěcení kostela a v některých obcích se den posvěcení kostela slaví dodnes.

Podle pověstí slavil posvícení poprvé král Šalamoun u příležitosti zasvěcení nového chrámu v Jeruzalémě. Uspořádal tehdy velkou hostinu, jíž dalo jméno právě vysvěcení svatostánku.

Po celou dobu středověku a velkou část věku nového bylo „posvěcení“ událostí opravdu výjimečnou. Stavbě kostela věnovali obyvatelé obce mnoho peněz a práce: existence kostela pozvedla význam obce. Kostel se stal jejím kulturním a společenským centrem.

Posvícení bylo jedním z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu, kterým zároveň oslavovali ukončení polních prací. Posvícení v Čechách, na Moravě též „hody“, se slavívaly na podzim v období, kdy byl už nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč.

Za starých časů se posvícení slavilo v každé farnosti v jinou dobu. Lidé se účastnili posvícení v okolních obcích, aby navštívili přátele a příbuzné, dobře pojedli a odpočinuli si od práce. Lidé se bavili, pracovní morálka trpěla. Císař Josef II. roku 1786 sjednotil oslavy v celé zemi tím, že nařídil slavit posvícení třetí neděli v říjnu. Monarcha se ovšem trochu přepočítal: poslušní poddaní sice přijali nařízení s nadšením a „císařské hody“ důkladně oslavili, svá místní posvícení ovšem zachovali.

Hodování často trvalo i několik dní a bývala to pastva pro oči i pro mlsný jazyk. Vařilo se, peklo a smažilo ze všech sil. K hlavním chodům posvícenského stolu patřila husa krmená speciálními šiškami, husí polévka s drůbky a malými knedlíčky, knedlíky, vepřová a zelí. Pak přišly posvícenské koláče s tvarohem, povidly, ořechy, jablky, mákem… Obdarovávali se jimi přátelé i sousedé, kteří přišli na návštěvu. Kulinářské orgie pak doprovázely lidové veselice: taneční zábavy a průvody s maskami.

Posvícení i přípravy na něj probíhaly v určitém sledu a slavilo se většinou od sobotního večera do úterního rána, někde do čtvrtka a někde až do příští neděle. Samotné přípravy začínaly mnoho dnů předem čistěním stavení a dvorku. Zároveň s oslavami se konávalo mnoho zásnub a uzavíralo plno sňatků. O posvícení se scházela celá rodina a široké příbuzenstvo. Obecně platilo: čím více hostů, tím větší pocta pro hostitelku. Dva dny před posvícením chasníci postavili na návsi vysokou a rovnou posvícenskou májku, ozdobenou pestrými pentlemi jako svědka a strážce nadcházejícího veselí.

V neděli zahajoval posvícení slavnostní oběd, který se podával po návratu ze slavnostní mše. Po obědě se šlo do kostelíka na požehnání a jen skončilo požehnání, ozvala se hudba z hospody nebo z prostranství, kde byla umístěna májka a veselí začalo.

Nemáme zde sice kostel, ale jako kulturní a společenské centrum naší ambasády slouží ambasádní knihovna. Jsou v ní díla známých i méně známých autorů z Čech a jiných zemí v různých jazycích a dokonce i Bible Svatá a Korán.

Posvícenecká říkadla

To je zlaté posvícení,to je zlatá neděle.
Máme maso a zas maso,k tomu kousek pečeně.
To je zlaté posvícení,to je zlaté pondělí.
Máme maso a zas maso,jako včera v neděli.


Už máme posvícení  za dveřmi v síni.
Jdeme pro řezníka, ať bije svini.
Voda se vaří, z měděnce skáče
a zejtra zas budeme dělat koláče.


A co jich napečem, to po dvou pecích,
ty je pak rozneseš, Vašku po strejcích.
Když přijdeš do domu dej pozdravení:
že je zvem oba dva na posvícení.

Škoda, že to posvícení
aspoň třikrát za rok není!


O posvícení sedlák je pánem,
Selka jde pro pivo s velikým džbánem,
Ňadra jí voní samým balšámem.

Naše posvícení je ze všech posvíceníček
to nejposvíceníčkovatější posvíceníčko.

Vítáme tě, posvíceníčko, vítáme tě, posvícení,
přineslo nám potěšeníčko, přineslo
nám potěšení.

Dnes je zlatý posvícení, dnes je zlatá neděle,
všecky kola zastavili, ve mlejně se nemele,
zejtra zlatý posvícení, potom zlatý pondělí,
starý báby ať sou doma, ať tancujou v posteli.


Vo posvícení všecko to voní
tak jako v apatyce:
tu voní jitrnice, tu zase koláče z pece:
ten, kdo by nešel na posvícení,
ten by byl blázen přece!


To je vám švanda, šumařů banda,
všecko se kolem točí,
rychtář i panském kočí!