Velvyslanectví České republiky v Taškentu

česky  по-русски  o'zbekcha 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Česká republika bude od července předsedat Visegrádské skupině

Od července 2011 do června 2012 bude Česká republika vykonávat předsednictví ve Visegrádské skupině (nazývané zkráceně V4), která kromě ČR zahrnuje také Polsko, Slovensko a Maďarsko. Dne 15. února 2011 uplynulo 20 let od podpisu tzv. Visegrádské deklarace, která položila základy spolupráce tzv. Visegrádské skupiny. Tuto událost si připomněli předsedové vlády ČR, Slovenska, Maďarska, Polska, Německa, Ukrajiny a Rakouska na slavnostním setkání na Slovensku. Premiéři zemí V4 přijali společnou deklaraci, která připomíná význam visegrádské spolupráce pro země V4, současný význam seskupení zejména s ohledem na evropskou integraci a uvádí nejdůležitější oblasti spolupráce V4: klíčová unijní témata s vyzvednutím energetické bezpečnosti, prohlubování principu čtyř základních svobod v EU, podpora integračních snah zemí západního Balkánu a euro-atlantického směřování zemí Východního partnerství, posilování euro-atlantické vazby a bezpečnosti. Zmíněna je pozitivní role Mezinárodního visegrádského fondu a otevřenost zemí V4 ke spolupráci ve formátech V4+.

Historie V4

Dne 15. února 1991 se v maďarském Visegrádu sešli vysocí představitelé České a Slovenské Federativní Republiky, Polské republiky a Maďarské republiky s cílem prohloubit regionální spolupráci tří (a později čtyř) středoevropských zemí, posílit identitu středoevropského regionu a povzbudit vzájemné kontakty mezi jeho obyvateli. Byla tak podepsána Deklarace o spolupráci mezi ČSFR, Polskem a Maďarskem na cestě evropské integrace. Tento dokument se stal základem pro spolupráci středoevropských zemí, pro niž se vžil název Visegrádská skupina (Visegrad Group).

Významným počinem zemí Visegrádské skupiny v roce 1992 bylo založení CEFTA, Středoevropské dohody o volném obchodu, která vznikla za účelem usnadnění vzájemného obchodu členských zemí, jehož objem se po rozpadu RVHP dramaticky snížil. CEFTA přispěla ke zvýšení vzájemného obchodu v řádu desítek procent ročně a později byla rozšířena o Slovinsko (1996), Rumunsko (1997), Bulharsko (1998), Chorvatsko (2002) a Makedonii (2006).

Před vstupem členských zemí Visegrádské skupiny do Evropské unie vypracovalo české předsednictví (2003/2004) ve spolupráci s partnery náplň další spolupráce V4, zakotvenou ve dvou dokumentech přijatých na premiérském summitu v Kroměříži. Druhá visegrádská deklarace reflektuje novou situaci, v níž se visegrádské země nacházejí, a Guidelines on Future of Visegrad Cooperation ve stručných tezích nastiňují oblasti další visegrádské spolupráce a její mechanismy. Polské předsednictví Visegrádské skupiny (2004/2005) po vstupu zemí V4 do EU definitivně rozptýlilo obavy, zda bude mít smysl další zintenzivňování spolupráce Visegrádské skupiny v nových podmínkách Evropské unie. Spolupráce se po vstupu výrazně rozrostla ve všech oblastech a našla nové způsoby svého rozvíjení.

Visegrádská spolupráce není nijak institucionalizována, v politické rovině funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních (od prezidentů a předsedů vlád přes ministry zahraničních věcí až po expertní konzultace). Jednou ročně se koná oficiální summit premiérů, v období mezi těmito summity vykonává vždy jedna ze zemí V4 předsednickou funkci. V červnu 2010 skončilo předsednictví maďarské a od 1. července předsedá V4 Slovensko.

Praktickou náplň dává Visegrádské skupině spolupráce jednotlivých resortních ministerstev, ať už na ministerské úrovni či ve formě práce společných expertních skupin. Jednotlivé resorty si samy organizují setkání ve visegrádském formátu podle svých aktuálních potřeb.

Země Visegrádské skupiny deklarují svoji připravenost spolupracovat s nejbližšími zeměmi ve středoevropském regionu, s reformními zeměmi širšího regionu i s dalšími státy, regionálními uskupeními či organizacemi, s nimiž se podaří nalézt konkrétní oblasti spolupráce ve společném zájmu a v duchu evropské spolupráce.

Spolupráce V4+

Za funkční příklad spolupráce v tomto formátu lze označit spolupráci V4+Japonsko. Zde se daří nalézat konkrétní témata, u nichž formát má smysl a znamená přidanou hodnotu pro všechny zúčastněné – jde zejména o problematiku energetiky a energetických úspor, životního prostředí, rozvojové pomoci, aj. Těžiště spolupráce V4+Ukrajina spočívá v aktivitách Mezinárodního visegrádského fondu, pro jehož aktivity je Ukrajina hlavní cílovou zemí mimo státy V4. V některých sektorech (zemědělství, územní plánování) úspěšně probíhá spolupráce V4 s Bulharskem a Rumunskem. Spolupráce s baltskými zeměmi (V4+B3) se v zásadě omezila na účast představitelů na rozšířených jednáních ministrů zahraničních věcí V4. V ostatních dříve navázaných formátech V4+ (Benelux, Severská rada, Korea, Izrael) se nic nového neudálo. V dřívějších jednáních šlo v zásadě o výměnu názorů na různé mezinárodně politické otázky, ale nepodařilo se nalézt oblasti, kde by dlouhodobější spolupráce přinášela přidanou hodnotu oproti existujícím formátům (bilaterální nebo EU úroveň).

Objevili se noví zájemci o spolupráci ve formátu V4+. UskupeníGUAM, zejména Azerbajdžán a Gruzie, již od roku 2008 vyvíjí značnou snahu o navázání spolupráce obou regionálních uskupení. Kromě otevření programu visegrádských stipendií udělovaných MVF pro studenty z Gruzie a Ázerbajdžánu (studenti Ukrajiny a Moldavska již tuto možnost měli dříve) žádný konkrétní obsah tato spolupráce zatím nemá, chybí konkrétní návrhy či iniciativy ze strany GUAM. V podstatě totéž platí v případě Egypta, který rovněž o formát V4+ projevil zájem.

Pozice ČR k visegrádské spolupráci

Česká republika považuje Visegrádskou skupinu za klíčové uskupení rozvíjející regionální spolupráci ve střední Evropě. Smysl této iniciativy vidí jednak v posilování vzájemného povědomí, jednak v hledání a prosazování společných zájmů na mezinárodním poli. V praxi jde především o realizaci konkrétních projektů (meziresortní spolupráce, posilování vztahů mezi občany visegrádských zemí aj.), pravidelné konzultace, výměnu informací a koordinaci pozic k důležitým mezinárodním otázkám, zejména v rámci EU. Rozsáhlý prostor pro spolupráci poskytují také jedinečné regionální a historické zkušenosti, jimiž mohou země V4 přispívat k formulaci a realizaci politiky EU vůči visegrádským sousedům – nečlenům EU. 

Lze konstatovat, že přes rozdíly lze u zemí V4 najít nemalý průnik společných zájmů a zájem o další posilování vzájemných vazeb je zřetelně dáván najevo. Během roku 2010 – zejména v jeho druhé polovině - bylo možno sledovat růst intenzity spolupráce zemí V4 v některých klíčových unijních tématech. V létě byl předán společný dopis premiérů V4 předsedovi Evropské komise ve věci Evropského sociálního fondu. Dopis upozorňuje na nezbytnost zachování fondu v rámci kohezní politiky. Díky aktivitě pracovní skupiny pro energetickou bezpečnost byl připraven rozsáhlý společný dopis komisaři pro energetiku Oettingerovi ve věci infrastrukturních energetických projektů ve střední Evropě, zejména severo-jižního propojení, který byl předán v září 2010. Ministři zemědělství podepsali 9.11.2010 tzv. Bratislavskou deklaraci, která se vyslovuje k budoucnosti  Společné zemědělské politiky EU. Ministři dopravy podepsali na setkání 26.11.2010 společné závěry týkající se problematiky sítě TEN-T. Dokladem intenzivnější spolupráce je i řada neformálních schůzek ministrů i předsedů vlád, zejména na okraj jednání orgánů EU.

Rok 2011 je z hlediska V4 velmi důležitým rokem, neboť v roli předsednické země EU se vystřídají Maďarsko a Polsko. Nejvyšší představitelé zemí V4 v této souvislosti opakovaně deklarovali připravenost V4 všestranně podpořit „své“ předsednické země.

Mezinárodní visegrádský fond

K nejviditelnějším úspěchům spolupráce zemí V4 patří činnost Mezinárodního visegrádského fondu /MVF – International Visegrad Fund, IVF/. MVF výraznou měrou přispívá k rozšiřování sítě kontaktů mezi občany visegrádských zemí, zvyšuje prestiž tohoto regionálního uskupení směrem navenek a je mimo jiné užitečným nástrojem pro prosazování některých zahraničně politických priorit zemí V4. V roce 2009 převzal poprvé funkci výkonného ředitele MVF, v souladu s tříletými rotačními cykly, český zástupce. Vzhledem ke stoupající kvalitě, kvantitě i různorodosti projektů odsouhlasili v roce 2009 předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny zvýšit členský příspěvek z 1,25 mil. EUR na 1,5 mil. EUR, čímž - počínaje rokem 2010 - MVF každoročně disponuje 6 mil. EUR. Mezi nejdůležitější programy patří udělování různých forem stipendií (1,5 mil. EUR) a grantů – standardních (2,2 mil. EUR), malých (0,5 mil. EUR), strategických (0,4 mil. EUR) a univerzitních (0,3 mil. EUR).

V roce 2010 byly schváleny 4 projekty v Gruzii v rámci programu Visegrád+, který se zaměřuje na předávání transformačních zkušeností zemí V4 vybraným zemím (již dříve byly schváleny a jsou realizovány 4 projekty, po dvou v Srbsku a Bělorusku). V roce 2009 se země Visegrádské skupiny rozhodly zařadit mezi priority fondu rovněž projekty zaměřené na romské etnikum – v roce 2010 byl odstartován např. projekt Starostové pro romské začlenění, byl podpořen projekt internetového vysílání Gypsy Television aj. Mezi nové programy MVF patří rezidenční program pro vizuální umělce nebo program stipendií pro výzkum k archivech OSA v Budapešti. Byl navázán program spolupráce ve vědecké oblasti s Tchaj-wanem. Během roku 2010 byl přijat a od r. 2011 je postupně zaváděn nový systém při udělování grantů, který by měl významně zjednodušit plnění podmínek zejména ze strany menších žadatelů. Podrobnější informace k MVF jsou k nalezení na webových stránkách MVF (www.visegradfund.org).